ÿþ<html> <head> <meta http-equiv=Content-Type content="text/html; charset=unicode"> <meta name=Generator content="Microsoft Word 10 (filtered)"> <title>1 - ZÁPAS, KTERÝ SE NESKON IL</title> <style> <!-- /* Font Definitions */ @font-face {font-family:Helvetica; panose-1:2 11 6 4 2 2 2 2 2 4;} @font-face {font-family:Courier; panose-1:2 7 4 9 2 2 5 2 4 4;} @font-face {font-family:"Tms Rmn"; panose-1:2 2 6 3 4 5 5 2 3 4;} @font-face {font-family:Helv; panose-1:2 11 6 4 2 2 2 3 2 4;} @font-face {font-family:"New York"; panose-1:2 4 5 3 6 5 6 2 3 4;} @font-face {font-family:System; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Wingdings; panose-1:5 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS Mincho"; panose-1:2 2 6 9 4 2 5 8 3 4;} @font-face {font-family:Batang; panose-1:2 3 6 0 0 1 1 1 1 1;} @font-face {font-family:SimSun; panose-1:2 1 6 0 3 1 1 1 1 1;} @font-face {font-family:PMingLiU; panose-1:2 1 6 1 0 1 1 1 1 1;} @font-face {font-family:"MS Gothic"; panose-1:2 11 6 9 7 2 5 8 2 4;} @font-face {font-family:Dotum; panose-1:2 11 6 0 0 1 1 1 1 1;} @font-face {font-family:SimHei; panose-1:2 1 6 0 3 1 1 1 1 1;} @font-face {font-family:MingLiU; panose-1:2 1 6 9 0 1 1 1 1 1;} @font-face {font-family:Mincho; panose-1:2 2 6 9 4 3 5 8 3 5;} @font-face {font-family:Gulim; panose-1:2 11 6 0 0 1 1 1 1 1;} @font-face {font-family:Century; panose-1:2 4 6 3 5 7 5 2 3 3;} @font-face {font-family:"Angsana New"; panose-1:2 2 6 3 5 4 5 2 3 4;} @font-face {font-family:"Cordia New"; panose-1:2 11 3 4 2 2 2 2 2 4;} @font-face {font-family:Mangal; panose-1:0 0 4 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Latha; panose-1:0 0 4 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Sylfaen; panose-1:1 10 5 2 5 3 6 3 3 3;} @font-face {font-family:Vrinda; panose-1:1 1 6 0 1 1 1 1 1 1;} @font-face {font-family:Raavi; panose-1:0 0 4 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Shruti; panose-1:0 0 4 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Sendnya; panose-1:0 0 4 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Gautami; panose-1:0 0 4 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Tunga; panose-1:0 0 4 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Estrangella Edessa"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Arial Unicode MS"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Tahoma; panose-1:2 11 6 4 3 5 4 4 2 4;} @font-face {font-family:"Estrangelo Edessa";} @font-face {font-family:"Cambria Math"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Cambria; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Calibri; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Book Antiqua"; panose-1:2 4 6 2 5 3 5 3 3 4;} @font-face {font-family:Marlett; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Lucida Console"; panose-1:2 11 6 9 4 5 4 2 2 4;} @font-face {font-family:"Lucida Sans Unicode"; panose-1:2 11 6 2 3 5 4 2 2 4;} @font-face {font-family:Verdana; panose-1:2 11 6 4 3 5 4 4 2 4;} @font-face {font-family:"Arial Black"; panose-1:2 11 10 4 2 1 2 2 2 4;} @font-face {font-family:"Comic Sans MS"; panose-1:3 15 7 2 3 3 2 2 2 4;} @font-face {font-family:Impact; panose-1:2 11 8 6 3 9 2 5 2 4;} @font-face {font-family:Georgia; panose-1:2 4 5 2 5 4 5 2 3 3;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Medium"; panose-1:2 11 6 3 2 1 2 2 2 4;} @font-face {font-family:"Palatino Linotype"; panose-1:2 4 5 2 5 5 5 3 3 4;} @font-face {font-family:"Trebuchet MS"; panose-1:2 11 6 3 2 2 2 2 2 4;} @font-face {font-family:Webdings; panose-1:5 3 1 2 1 5 9 6 7 3;} @font-face {font-family:"MV Boli";} @font-face {font-family:"Microsoft Sans Serif"; panose-1:2 11 6 4 2 2 2 2 2 4;} @font-face {font-family:"Bookman Old Style"; panose-1:2 5 6 4 5 5 5 2 2 4;} @font-face {font-family:"Monotype Corsiva"; panose-1:3 1 1 1 1 2 1 1 1 1;} @font-face {font-family:Haettenschweiler; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS Outlook"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Century Gothic"; panose-1:2 11 5 2 2 2 2 2 2 4;} @font-face {font-family:"Bookshelf Symbol 7"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS Reference Sans Serif"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS Reference Specialty"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Bradley Hand ITC"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Freestyle Script"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"French Script MT"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Juice ITC"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Kristen ITC"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Lucida Handwriting"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Mistral; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Papyrus; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Pristina; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Tempus Sans ITC"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Garamond; panose-1:2 2 4 4 3 3 1 1 8 3;} @font-face {font-family:"Agency FB"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Arial Rounded MT Bold"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Blackadder ITC"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Bodoni MT"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Bodoni MT Black"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Bodoni MT Condensed"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Calisto MT"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Castellar; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Century Schoolbook"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Copperplate Gothic Bold"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Copperplate Gothic Light"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Curlz MT"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Edwardian Script ITC"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Elephant; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Engravers MT"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Eras Bold ITC"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Eras Demi ITC"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Eras Light ITC"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Eras Medium ITC"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Felix Titling"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Forte; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Book"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Demi"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Demi Cond"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Heavy"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Medium Cond"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Gigi; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Gill Sans MT"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Gill Sans MT Condensed"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Gill Sans Ultra Bold"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Gill Sans Ultra Bold Condensed"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Gill Sans MT Ext Condensed Bold"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Gloucester MT Extra Condensed"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Goudy Old Style"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Goudy Stout"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Imprint MT Shadow"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Lucida Sans"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Lucida Sans Typewriter"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Maiandra GD"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"OCR A Extended"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Palace Script MT"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Perpetua; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Perpetua Titling MT"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Rage Italic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Rockwell; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Rockwell Condensed"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Rockwell Extra Bold"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Script MT Bold"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Tw Cen MT"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Tw Cen MT Condensed"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Tw Cen MT Condensed Extra Bold"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Algerian; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Baskerville Old Face"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Bauhaus 93"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Bell MT"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Berlin Sans FB"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Berlin Sans FB Demi"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Bernard MT Condensed"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Bodoni MT Poster Compressed"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Britannic Bold"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Broadway; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Brush Script MT"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Californian FB"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Centaur; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Chiller; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Colonna MT"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Cooper Black"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Footlight MT Light"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Harlow Solid Italic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Harrington; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"High Tower Text"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Jokerman; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Kunstler Script"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Lucida Bright"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Lucida Calligraphy"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Lucida Fax"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Magneto; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Matura MT Script Capitals"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Modern No\. 20"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Niagara Engraved"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Niagara Solid"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Old English Text MT"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Onyx; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Parchment; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Playbill; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Poor Richard"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Ravie; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Informal Roman"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Showcard Gothic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Snap ITC"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Stencil; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Viner Hand ITC"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Vivaldi; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Vladimir Script"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Wide Latin"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Candara; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Consolas; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Constantia; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Corbel; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Segoe UI"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Wingdings 2"; panose-1:5 2 1 2 1 5 7 7 7 7;} @font-face {font-family:"Wingdings 3"; panose-1:5 4 1 2 1 8 7 7 7 7;} @font-face {font-family:"\@Arial Unicode MS"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS Mincho"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MT Extra"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Arial Narrow"; panose-1:2 11 5 6 2 2 2 3 2 4;} @font-face {font-family:"MS Mincho Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS Mincho CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS Mincho Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS Mincho Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS Mincho Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS Mincho Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Century Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Century Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Century Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Century Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Cambria Math Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Cambria Math Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Cambria Math Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Cambria Math Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Arial Unicode MS CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Arial Unicode MS Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Arial Unicode MS Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Arial Unicode MS Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Arial Unicode MS \(Hebrew\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Arial Unicode MS \(Arabic\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Arial Unicode MS Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Arial Unicode MS \(Vietnamese\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Arial Unicode MS \(Thai\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Cambria Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Cambria Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Cambria Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Cambria Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Calibri Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Calibri Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Calibri Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Calibri Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Microsoft Sans Serif \(Vietnames"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Haettenschweiler Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Haettenschweiler Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Haettenschweiler Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Haettenschweiler Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS Reference Sans Serif Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS Reference Sans Serif Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS Reference Sans Serif Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS Reference Sans Serif Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS Reference Sans Serif \(Vietna"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Mistral Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Mistral Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Mistral Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Mistral Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Century Schoolbook Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Century Schoolbook Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Century Schoolbook Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Century Schoolbook Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Book Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Book Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Book Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Book Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Demi Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Demi Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Demi Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Demi Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Demi Cond Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Demi Cond Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Demi Cond Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Demi Cond Balti"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Heavy Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Heavy Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Heavy Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Heavy Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Medium Cond Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Medium Cond Gre"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Medium Cond Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Franklin Gothic Medium Cond Bal"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Bodoni MT Poster Compressed Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Candara Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Candara Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Candara Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Candara Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Consolas Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Consolas Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Consolas Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Consolas Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Constantia Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Constantia Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Constantia Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Constantia Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Corbel Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Corbel Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Corbel Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Corbel Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Segoe UI Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Segoe UI Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Segoe UI Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Segoe UI \(Arabic\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Segoe UI Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Segoe UI \(Vietnamese\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Arial Unicode MS Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Arial Unicode MS CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Arial Unicode MS Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Arial Unicode MS Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Arial Unicode MS Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Arial Unicode MS \(Hebrew\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Arial Unicode MS \(Arabic\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Arial Unicode MS Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Arial Unicode MS \(Vietnamese\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Arial Unicode MS \(Thai\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS Mincho Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS Mincho CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS Mincho Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS Mincho Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS Mincho Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS Mincho Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Kartika; panose-1:2 2 5 3 3 4 4 6 2 3;} @font-face {font-family:Roman; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Batang"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:BatangChe; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@BatangChe"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Gungsuh; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Gungsuh"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:GungsuhChe; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@GungsuhChe"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:DaunPenh; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:DokChampa; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Euphemia; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Gulim"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:GulimChe; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@GulimChe"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Dotum"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:DotumChe; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@DotumChe"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Iskoola Pota"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Kalinga; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Malgun Gothic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Malgun Gothic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Meiryo; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Meiryo"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Microsoft Himalaya"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Microsoft JhengHei"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Microsoft JhengHei"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Microsoft YaHei"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Microsoft YaHei"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MingLiU"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@PMingLiU"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:MingLiU_HKSCS; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MingLiU_HKSCS"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:MingLiU-ExtB; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MingLiU-ExtB"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:PMingLiU-ExtB; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@PMingLiU-ExtB"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:MingLiU_HKSCS-ExtB; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MingLiU_HKSCS-ExtB"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Mongolian Baiti"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS Gothic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS PGothic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS PGothic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS UI Gothic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS UI Gothic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS PMincho"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS PMincho"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Nyala; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Plantagenet Cherokee"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Segoe Script"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@SimSun"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:NSimSun; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@NSimSun"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:SimSun-ExtB; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@SimSun-ExtB"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Microsoft Yi Baiti"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Gisha; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Leelawadee; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Microsoft Uighur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:MoolBoran; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Andalus; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Arabic Typesetting"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Simplified Arabic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Simplified Arabic Fixed"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Traditional Arabic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Aharoni; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:David; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:FrankRuehl; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Levenim MT"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Miriam; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Miriam Fixed"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Narkisim; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:Rod; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:FangSong; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@FangSong"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@SimHei"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:KaiTi; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@KaiTi"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:AngsanaUPC; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Browallia New"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:BrowalliaUPC; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:CordiaUPC; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:DilleniaUPC; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:EucrosiaUPC; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:FreesiaUPC; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:IrisUPC; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:JasmineUPC; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:KodchiangUPC; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:LilyUPC; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:DFKai-SB; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@DFKai-SB"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Segoe Print"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"SD Viewer Font"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"SD Viewer Edge Font"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Bitstream Vera Sans Mono"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Bitstream Vera Serif"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Bitstream Vera Sans"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:OpenSymbol; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Batang Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Batang CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Batang Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Batang Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Batang Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Batang Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"SimSun Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"PMingLiU Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS Gothic Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS Gothic CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS Gothic Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS Gothic Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS Gothic Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS Gothic Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Dotum Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Dotum CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Dotum Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Dotum Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Dotum Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Dotum Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"SimHei Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MingLiU Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Gulim Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Gulim CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Gulim Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Gulim Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Gulim Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Gulim Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Batang Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Batang CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Batang Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Batang Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Batang Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Batang Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"BatangChe Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"BatangChe CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"BatangChe Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"BatangChe Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"BatangChe Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"BatangChe Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@BatangChe Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@BatangChe CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@BatangChe Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@BatangChe Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@BatangChe Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@BatangChe Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Gungsuh Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Gungsuh CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Gungsuh Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Gungsuh Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Gungsuh Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Gungsuh Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Gungsuh Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Gungsuh CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Gungsuh Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Gungsuh Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Gungsuh Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Gungsuh Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"GungsuhChe Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"GungsuhChe CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"GungsuhChe Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"GungsuhChe Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"GungsuhChe Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"GungsuhChe Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@GungsuhChe Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@GungsuhChe CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@GungsuhChe Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@GungsuhChe Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@GungsuhChe Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@GungsuhChe Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DokChampa \(Thai\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Gulim Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Gulim CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Gulim Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Gulim Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Gulim Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Gulim Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"GulimChe Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"GulimChe CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"GulimChe Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"GulimChe Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"GulimChe Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"GulimChe Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@GulimChe Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@GulimChe CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@GulimChe Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@GulimChe Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@GulimChe Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@GulimChe Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Dotum Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Dotum CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Dotum Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Dotum Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Dotum Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Dotum Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DotumChe Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DotumChe CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DotumChe Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DotumChe Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DotumChe Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DotumChe Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@DotumChe Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@DotumChe CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@DotumChe Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@DotumChe Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@DotumChe Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@DotumChe Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Malgun Gothic Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Malgun Gothic Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Meiryo Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Meiryo Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Meiryo Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Meiryo Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Microsoft JhengHei Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Microsoft JhengHei Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Microsoft JhengHei Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Microsoft JhengHei Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Microsoft YaHei Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Microsoft YaHei CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Microsoft YaHei Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Microsoft YaHei Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Microsoft YaHei Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Microsoft YaHei Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Microsoft YaHei CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Microsoft YaHei Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Microsoft YaHei Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@Microsoft YaHei Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MingLiU Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@PMingLiU Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MingLiU_HKSCS Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MingLiU_HKSCS Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MingLiU-ExtB Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MingLiU-ExtB Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"PMingLiU-ExtB Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@PMingLiU-ExtB Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MingLiU_HKSCS-ExtB Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MingLiU_HKSCS-ExtB Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS Gothic Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS Gothic CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS Gothic Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS Gothic Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS Gothic Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS Gothic Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS PGothic Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS PGothic CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS PGothic Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS PGothic Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS PGothic Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS PGothic Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS PGothic Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS PGothic CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS PGothic Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS PGothic Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS PGothic Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS PGothic Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS UI Gothic Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS UI Gothic CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS UI Gothic Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS UI Gothic Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS UI Gothic Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS UI Gothic Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS UI Gothic Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS UI Gothic CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS UI Gothic Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS UI Gothic Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS UI Gothic Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS UI Gothic Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS PMincho Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS PMincho CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS PMincho Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS PMincho Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS PMincho Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"MS PMincho Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS PMincho Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS PMincho CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS PMincho Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS PMincho Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS PMincho Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@MS PMincho Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Nyala Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Nyala Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Segoe Script Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Segoe Script Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Segoe Script Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Segoe Script Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@SimSun Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"NSimSun Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@NSimSun Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"SimSun-ExtB Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@SimSun-ExtB Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Gisha \(Hebrew\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Leelawadee \(Thai\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Microsoft Uighur \(Arabic\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Andalus \(Arabic\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Arabic Typesetting Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Arabic Typesetting \(Arabic\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Arabic Typesetting Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Traditional Arabic \(Arabic\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"FangSong Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@FangSong Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@SimHei Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"KaiTi Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@KaiTi Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"AngsanaUPC \(Thai\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Browallia New \(Thai\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"BrowalliaUPC \(Thai\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"CordiaUPC \(Thai\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DilleniaUPC \(Thai\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"EucrosiaUPC \(Thai\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"FreesiaUPC \(Thai\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"IrisUPC \(Thai\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"JasmineUPC \(Thai\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"KodchiangUPC \(Thai\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"LilyUPC \(Thai\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DFKai-SB Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"\@DFKai-SB Western"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Lucida Sans Unicode Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Segoe Print Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Segoe Print Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Segoe Print Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Segoe Print Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"SD Viewer Font Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"SD Viewer Font Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"SD Viewer Font Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"SD Viewer Font Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"SD Viewer Edge Font Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"SD Viewer Edge Font Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"SD Viewer Edge Font Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"SD Viewer Edge Font Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans Condensed"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans Mono"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Serif"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Serif Condensed"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans Light"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans \(Hebrew\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans \(Arabic\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans \(Vietnamese\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans Condensed Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans Condensed Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans Condensed Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans Condensed \(Hebrew\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans Condensed Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans Condensed \(Vietname"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans Mono Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans Mono Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans Mono Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans Mono Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Serif Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Serif Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Serif Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Serif Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Serif Condensed Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Serif Condensed Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Serif Condensed Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Serif Condensed Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans Light Cyr"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans Light Greek"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans Light Tur"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans Light Baltic"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"DejaVu Sans Light \(Vietnamese\)"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Myriad Web Pro Condensed"; panose-1:2 11 5 6 3 4 3 2 2 4;} @font-face {font-family:"Myriad Web Pro"; panose-1:2 11 5 3 3 4 3 2 2 4;} @font-face {font-family:"Times Armenian"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Rockwell CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} @font-face {font-family:"Century CE"; panose-1:0 0 0 0 0 0 0 0 0 0;} /* Style Definitions */ p.MsoNormal, li.MsoNormal, div.MsoNormal {margin:0cm; margin-bottom:.0001pt; text-align:justify; text-indent:14.2pt; font-size:11.0pt; font-family:"Book Antiqua";} h1 {margin-top:60.0pt; margin-right:0cm; margin-bottom:20.0pt; margin-left:0cm; text-align:center; text-indent:14.2pt; page-break-after:avoid; font-size:18.0pt; font-family:"Book Antiqua";} h2 {margin-top:20.0pt; margin-right:0cm; margin-bottom:20.0pt; margin-left:0cm; text-align:center; text-indent:14.2pt; page-break-after:avoid; font-size:11.0pt; font-family:"Book Antiqua"; text-transform:uppercase;} h3 {margin-top:20.0pt; margin-right:0cm; margin-bottom:20.0pt; margin-left:0cm; text-align:center; text-indent:14.2pt; page-break-after:avoid; font-size:11.0pt; font-family:"Book Antiqua"; font-weight:normal;} h4 {margin:0cm; margin-bottom:.0001pt; text-align:center; text-indent:14.2pt; page-break-after:avoid; font-size:40.0pt; font-family:"Book Antiqua"; font-weight:normal;} p.MsoToc1, li.MsoToc1, div.MsoToc1 {margin-top:6.0pt; margin-right:0cm; margin-bottom:6.0pt; margin-left:0cm; text-indent:14.2pt; font-size:10.0pt; font-family:"Times New Roman"; text-transform:uppercase; font-weight:bold;} p.MsoToc2, li.MsoToc2, div.MsoToc2 {margin-top:0cm; margin-right:0cm; margin-bottom:0cm; margin-left:11.0pt; margin-bottom:.0001pt; text-indent:14.2pt; font-size:10.0pt; font-family:"Times New Roman"; font-variant:small-caps;} p.MsoToc3, li.MsoToc3, div.MsoToc3 {margin-top:0cm; margin-right:0cm; margin-bottom:0cm; margin-left:22.0pt; margin-bottom:.0001pt; text-indent:14.2pt; font-size:10.0pt; font-family:"Times New Roman"; font-style:italic;} p.MsoToc4, li.MsoToc4, div.MsoToc4 {margin-top:0cm; margin-right:0cm; margin-bottom:0cm; margin-left:33.0pt; margin-bottom:.0001pt; text-indent:14.2pt; font-size:9.0pt; font-family:"Times New Roman";} p.MsoToc5, li.MsoToc5, div.MsoToc5 {margin-top:0cm; margin-right:0cm; margin-bottom:0cm; margin-left:44.0pt; margin-bottom:.0001pt; text-indent:14.2pt; font-size:9.0pt; font-family:"Times New Roman";} p.MsoToc6, li.MsoToc6, div.MsoToc6 {margin-top:0cm; margin-right:0cm; margin-bottom:0cm; margin-left:55.0pt; margin-bottom:.0001pt; text-indent:14.2pt; font-size:9.0pt; font-family:"Times New Roman";} p.MsoToc7, li.MsoToc7, div.MsoToc7 {margin-top:0cm; margin-right:0cm; margin-bottom:0cm; margin-left:66.0pt; margin-bottom:.0001pt; text-indent:14.2pt; font-size:9.0pt; font-family:"Times New Roman";} p.MsoToc8, li.MsoToc8, div.MsoToc8 {margin-top:0cm; margin-right:0cm; margin-bottom:0cm; margin-left:77.0pt; margin-bottom:.0001pt; text-indent:14.2pt; font-size:9.0pt; font-family:"Times New Roman";} p.MsoToc9, li.MsoToc9, div.MsoToc9 {margin-top:0cm; margin-right:0cm; margin-bottom:0cm; margin-left:88.0pt; margin-bottom:.0001pt; text-indent:14.2pt; font-size:9.0pt; font-family:"Times New Roman";} p.MsoFootnoteText, li.MsoFootnoteText, div.MsoFootnoteText {margin:0cm; margin-bottom:.0001pt; text-align:justify; text-indent:17.0pt; font-size:12.0pt; font-family:"Book Antiqua";} p.MsoFooter, li.MsoFooter, div.MsoFooter {margin:0cm; margin-bottom:.0001pt; text-align:justify; text-indent:14.2pt; font-size:11.0pt; font-family:"Book Antiqua";} span.MsoFootnoteReference {vertical-align:super;} a:link, span.MsoHyperlink {color:blue; text-decoration:underline;} a:visited, span.MsoHyperlinkFollowed {color:purple; text-decoration:underline;} span.Nadpis1Char {font-family:Cambria; font-weight:bold;} span.Nadpis2Char {font-family:"Book Antiqua"; text-transform:uppercase; font-weight:bold;} span.Nadpis3Char {font-family:Cambria; font-weight:bold;} span.Nadpis4Char {font-family:Calibri; font-weight:bold;} span.TextpoznpodarouChar {font-family:"Book Antiqua";} span.ZpatChar {font-family:"Book Antiqua";} ins {text-decoration:none;} span.msoIns {text-decoration:underline;} span.msoDel {text-decoration:line-through; color:red;} /* Page Definitions */ @page Section1 {size:419.6pt 21.0cm; margin:2.0cm 42.55pt 70.9pt 42.55pt;} div.Section1 {page:Section1;} --> </style> </head> <body lang=CS link=blue vlink=purple> <div class=Section1> <p class=MsoNormal align=left style='text-align:left;text-indent:0cm'><b><span style='font-size:22.0pt'>Sir Arthur Conan Doyle</span></b></p> <p class=MsoNormal align=left style='text-align:left;text-indent:0cm'><b><span style='font-size:33.0pt'>Vzpomínky na Sherlocka Holmese</span></b></p> <p class=MsoNormal style='text-indent:0cm'><span style='font-size:12.0pt; font-family:"Times New Roman"'>&nbsp;</span></p> <p class=MsoNormal style='text-indent:0cm'><span style='font-size:12.0pt; font-family:"Times New Roman"'>Znní tohoto textu vychází z díla Vzpomínky na Sherlocka Holmese tak, jak bylo vydáno v nakladatelství Mladá fronta v&nbsp;roce 1972 (DOYLE, Artur Conan. <i>Vzpomínky na Sherlocka Holmese. </i></span>[z angl. orig. pYel. Jan Zábrana]; [il. Josef Hochman]<span style='font-size:12.0pt; font-family:"Times New Roman"'>. 1. vyd. Praha&nbsp;:&nbsp;Mladá fronta, 1972. 243 s. Máj, sv. 190).</span></p> <p class=MsoNormal style='text-indent:0cm'><span style='font-size:12.0pt; font-family:"Times New Roman"'>Dalaí pYíbhy Sherlocka Holmese naleznete online na www stránkách Mstské knihovny v&nbsp;Praze: <a href="http://www.mlp.cz/sherlockholmes">www.mlp.cz/sherlockholmes</a>.</span></p> <p class=MsoNormal style='text-indent:0cm'><span style='font-size:12.0pt; font-family:"Times New Roman"'>Elektronické publikování pYíbho Sherlocka Holmese je spole ným projektem Mstské knihovny v&nbsp;Praze a www.digiBooks.cz. </span></p> <p class=MsoNormal align=left style='text-align:left;text-indent:0cm'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman"'>&nbsp;</span></p> <p class=MsoNormal align=left style='text-align:left;text-indent:0cm'><span style='font-size:12.0pt;font-family:"Times New Roman"'>Verze 1.0 z&nbsp;18.11.2009.</span></p> <p class=MsoNormal>&nbsp;</p> <p class=MsoNormal>&nbsp;</p> <p class=MsoNormal>&nbsp;</p> <p class=MsoNormal style='text-indent:0cm'><b><span style='font-size:12.0pt'>OBSAH</span></b></p> <p class=MsoNormal style='text-indent:0cm'><b><span style='font-size:12.0pt'>&nbsp;</span></b></p> <p class=MsoToc2 style='text-indent:0cm;line-height:150%'><span style='font-variant:normal !important;text-transform:uppercase'><span class=MsoHyperlink><a href="#_Toc245813144">StYíbrný lysá ek<span style='color:windowtext;display:none;text-decoration:none'>.. </span><span style='color:windowtext;display:none;text-decoration:none'>4</span></a></span></span></p> <p class=MsoToc2 style='text-indent:0cm;line-height:150%'><span class=MsoHyperlink><span style='font-variant:normal !important;text-transform: uppercase'><a href="#_Toc245813145">}lutá tváY<span style='color:windowtext; display:none;text-decoration:none'>.. </span><span style='color:windowtext;display:none;text-decoration:none'>30</span></a></span></span></p> <p class=MsoToc2 style='text-indent:0cm;line-height:150%'><span class=MsoHyperlink><span style='font-variant:normal !important;text-transform: uppercase'><a href="#_Toc245813146">MakléYov úYedník<span style='color:windowtext; display:none;text-decoration:none'>.. </span><span style='color:windowtext;display:none;text-decoration:none'>50</span></a></span></span></p> <p class=MsoToc2 style='text-indent:0cm;line-height:150%'><span class=MsoHyperlink><span style='font-variant:normal !important;text-transform: uppercase'><a href="#_Toc245813147">Gloria Scottová<span style='color:windowtext; display:none;text-decoration:none'>.. </span><span style='color:windowtext;display:none;text-decoration:none'>69</span></a></span></span></p> <p class=MsoToc2 style='text-indent:0cm;line-height:150%'><span class=MsoHyperlink><span style='font-variant:normal !important;text-transform: uppercase'><a href="#_Toc245813148">Musgraveský rituál<span style='color:windowtext; display:none;text-decoration:none'>. </span><span style='color:windowtext;display:none;text-decoration:none'>90</span></a></span></span></p> <p class=MsoToc2 style='text-indent:0cm;line-height:150%'><span class=MsoHyperlink><span style='font-variant:normal !important;text-transform: uppercase'><a href="#_Toc245813149">Reigateské panstvo<span style='color:windowtext; display:none;text-decoration:none'>.. </span><span style='color:windowtext;display:none;text-decoration:none'>110</span></a></span></span></p> <p class=MsoToc2 style='text-indent:0cm;line-height:150%'><span class=MsoHyperlink><span style='font-variant:normal !important;text-transform: uppercase'><a href="#_Toc245813150">Mrzák<span style='color:windowtext; display:none;text-decoration:none'>.. </span><span style='color:windowtext;display:none;text-decoration:none'>130</span></a></span></span></p> <p class=MsoToc2 style='text-indent:0cm;line-height:150%'><span class=MsoHyperlink><span style='font-variant:normal !important;text-transform: uppercase'><a href="#_Toc245813151">Domácí pacient<span style='color:windowtext; display:none;text-decoration:none'>.. </span><span style='color:windowtext;display:none;text-decoration:none'>149</span></a></span></span></p> <p class=MsoToc2 style='text-indent:0cm;line-height:150%'><span class=MsoHyperlink><span style='font-variant:normal !important;text-transform: uppercase'><a href="#_Toc245813152">Xecký tlumo ník<span style='color:windowtext; display:none;text-decoration:none'>.. </span><span style='color:windowtext;display:none;text-decoration:none'>169</span></a></span></span></p> <p class=MsoToc2 style='text-indent:0cm;line-height:150%'><span class=MsoHyperlink><span style='font-variant:normal !important;text-transform: uppercase'><a href="#_Toc245813153">NámoYní smlouva<span style='color:windowtext; display:none;text-decoration:none'>.. </span><span style='color:windowtext;display:none;text-decoration:none'>188</span></a></span></span></p> <p class=MsoToc2 style='text-indent:0cm;line-height:150%'><span class=MsoHyperlink><span style='font-variant:normal !important;text-transform: uppercase'><a href="#_Toc245813154">Poslední pYípad<span style='color:windowtext; display:none;text-decoration:none'>.. </span><span style='color:windowtext;display:none;text-decoration:none'>224</span></a></span></span></p> <p class=MsoNormal style='text-indent:0cm'>&nbsp;</p> <p class=MsoNormal style='text-indent:0cm'>&nbsp;</p> <h2 style='text-indent:0cm'><a name="_Toc245813144">StYíbrný lysá ek</a></h2> <p class=MsoNormal> Obávám se, ~e budu muset odjet, Watsone, Yekl Holmes, kdy~ jsme jednoho dne ráno zasedli spole n ke snídani.</p> <p class=MsoNormal> Odjet? A kampak? </p> <p class=MsoNormal> Do Dartmooru - do King s Pylandu. </p> <p class=MsoNormal>NepYekvapilo m to. Vlastn jsem se a~ divil, ~e dosud nijak nezasáhl do toho mimoYádného pYípadu, o nm~ se v tch dnech hovoYilo a debatovalo v celé Anglii. Moj pYítel neklidn prochodil celý jeden den po pokoji s bradou na prsou a svraatným obo ím, znova a znova si nacpával dýmku nejsilnjaím erným tabákem a byl naprosto hluchý k veakerým mým otázkám i poznámkám. Prodava  novin nám posílal erstvá vydání vaech denních listo, ale Holmes je jen zb~n pYelétl o ima a odhazoval do kouta. A koli ml el, vdl jsem dobYe, nad ím tak zavile dumá. Pozornost veYejnosti byla upYena pouze na jediný problém, který mohl zaujmout jeho analytické schopnosti - na podivné zmizení favorita Wessexského poháru a tragické zavra~dní jeho trenéra. Kdy~ mi proto náhle oznámil, ~e má v úmyslu vydat se do míst, kde se toto drama odehrálo, Yekl mi jen to, co jsem o ekával a ve  jsem doufal.</p> <p class=MsoNormal> Velice rád bych jel s vámi, nebudu-li vám ovaem pYeká~et, Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal> Proká~ete mi naopak velkou laskavost, jestli~e pojedete, milý Watsone. A myslím, ~e to pro vás nebude zbyte ná ztráta asu, neboe pYípad má jisté aspekty, které slibují, ~e bude jedine ný. Nemýlím-li se, máme práv as, abychom stihli na Paddingtonském nádra~í potYebný vlak, a podrobnji vás do celé zále~itosti zasvtím cestou. Budu vám zavázán, vezmete-li s sebou svoj znamenitý polní dalekohled. </p> <p class=MsoNormal>A tak se stalo, ~e jsem asi za hodinu sedl v rohu kupé, ve vagón první tYídy, uhánjícím do Exeteru, zatímco Sherlock Holmes, jeho~ ostYe Yezanou, dychtivou tváY vroubila cestovní apka s klapkami na uai, zahloubal se do hromady erstvých novin, které si opatYil na Paddingtonském nádra~í. Byli jsme u~ daleko za Readingem, kdy~ hodil poslední noviny pod lavici a nabídl mi doutník.</p> <p class=MsoNormal> Jede to dobYe, Yekl, vyhlí~eje z okna a zároveH pokukuje po hodinkách.  V této chvíli máme rychlost tYiapadesát a pol míle v hodin. </p> <p class=MsoNormal> Nedával jsem pozor na milníky, Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal> To já také ne. Telegrafní sloupy jsou vaak na této trati od sebe vzdáleny aedesát yardo, a tak je snadné to vypo ítat. PYedpokládám, ~e jste se u~ ponkud obeznámil s tou vra~dou Johna Strakera a se zmizením StYíbrného lysá ka? </p> <p class=MsoNormal> etl jsem, co o tom stojí v Telegraphu a v Chroniclu. </p> <p class=MsoNormal> Je to jeden z tch pYípado, v nich~ by umní logické úvahy mlo být pou~ito spía k utYídní detailo ne~ ke shánní nových dokazo. Ta tragédie byla tak nezvyklá, tak naprostá a do takové míry se osobn dotkla mnoha lidí, ~e trpíme pYemírou dohado, domnnek a hypotéz. Je obtí~né vyloupnout holá fakta - absolutní, nepopiratelná fakta - ze vaech tch pYíkras, jimi~ je vyzdobili teoretizující hlupáci a novináYi. Teprve pak, a~ staneme na tomto zdravém základ, bude naaí povinností zjistit, jaké závry lze z fakto vyvodit a které jsou ty zvláatní momenty, kolem nich~ se celá záhada to í. V úterý ve er jsem obdr~el dva telegramy: jak od majitele kon, plukovníka Rosse, tak od inspektora Gregoryho, který byl povYen vyaetYováním pYípadu; oba m ~ádají o spolupráci. </p> <p class=MsoNormal> V úterý ve er! zvolal jsem.  Dnes je ale tvrtek ráno. Pro  jste se tam nerozjel u~ v era? </p> <p class=MsoNormal> Ponvad~ jsem se dopustil chyby, milý Watsone - co~ se mi bohu~el stává astji, ne~ by si mohli myslet lidé, kteYí m znají jen z vaaich vzpomínek. Ve skute nosti jsem nevYil, ~e je mo~né, aby nejlepaí závodní koH v Anglii mohl zostat nkde dlouho ukryt, zvláae ne v kon in obydlené tak Yídce, jako je severní Dartmoor. Ka~dým okam~ikem jsem v era o ekával zprávu, ~e kon nalezli a ~e lovk, který ho odvedl, je zároveH vrahem Johna Strakera. Kdy~ jsem vaak dnes ráno shledal, ~e - krom zat ení mladého Fitzroye Simpsona - ~ádného pokroku v pátrání nebylo dosa~eno, ml jsem pocit, ~e je na ase, abych se pustil do práce. PYesto vaak mám dojem, ~e jsem ten v erejaek tak docela nepromrhal. </p> <p class=MsoNormal> Udlal jste si zatím njakou teorii? </p> <p class=MsoNormal> Seznámil jsem se pYinejmenaím s podstatnými fakty pYípadu. Vypo ítám vám je, ponvad~ nic neobjasní njaký pYípad tak, jako kdy~ jej vylo~íme dalaí osob, a sotva od vás mohu o ekávat spolupráci, jestli~e vás neseznámím se situací, z ní~ vycházím. </p> <p class=MsoNormal>OpYel jsem se o vypolatáYované sedadlo a pokuYoval jsem doutník, zatímco Holmes se pYedklonil a dlouhým, atíhlým ukazovákem odakrtával jednotlivé body na dlani levé ruky. V hrubých rysech mi nastínil události, které nás pYimly vydat se na cestu.</p> <p class=MsoNormal> StYíbrný lysá ek, pravil,  je potomek Isonomyho a je stejnou ozdobou závodních drah jako kdysi jeho slavný pYedek. Bude mu te pt let a získal svému aeastnému majiteli plukovníku Rossovi postupn vaechny dostihové ceny. A~ do chvíle, kdy doalo k té katastrof, byl nesporným favoritem Wessexského poháru, sázelo se na nho tYi ku jedné. Milá kem dostihového obecenstva byl odjak~iva a nikdy je dosud nezklamal, tak~e na nho lidé sázeli neoby ejn vysoké ástky, i kdy~ sázkový pomr nebyl práv nejpYíznivjaí. Je proto zYejmé, ~e mnoho lidí mlo mimoYádný zájem na tom, aby StYíbrný lysá ek nebyl pYítomen na startu, a~ pYíatí úterý spadne praporek.</p> <p class=MsoNormal>Této skute nosti si ovaem byli vdomi i v&nbsp;King s Pylandu, kde má plukovník tréninkovou stáj. Podnikli veakerá opatYení, aby byl favorit stYe~en. Trenér John Straker je bývalý jockey a jezdíval v barvách plukovníka Rosse, dokud nepYibral na váze tolik, ~e musel aktivní innosti zanechat. Slou~il u plukovníka pt let jako jockey a sedm let jako trenér a v~dy se osvd il jako poctivý a spolehlivý slu~ebník. K ruce ml jenom tYi mladíky, ponvad~ stáj je malá, jsou v ní jen tyYi kon. Jeden z tch mládenco sedl v~dy celou noc ve stáji, zatímco ostatní spali v podkroví. Vaichni tYi jsou naprosto spolehliví. John Straker, který byl ~enatý, bydlel v malé vilce asi dv st kroko od stáje. Vedlo se mu vcelku dobYe, dti nemá, v dom pomáhá jen jedna slu~ebná. Okolí je velice opuatné, ale asi pol míle na sever je malá skupinka vil, které tam postavil jakýsi podnikatel z Tavistocku pro nemocné a pro návatvníky, kteYí eventuáln zatou~í po erstvém dartmoorském povtYí. Tavistock le~í dv míle na západ a pYes blata, také asi dv míle cesty, je vtaí tréninková stáj závodních koní v Capletonu. Ta patYí lordu Blackwaterovi a spravuje ji Silas Brown. Ve vaech ostatních smrech jsou blata naprosto pustá, navatvovaná snad jen hrstkou ko ovných cikáno. Tak vypadala celková situace minulé pondlí ve er, kdy doalo k pohrom.</p> <p class=MsoNormal>Ten den ve er byli kon po tréninku jako obvykle napojeni a stáj byla v devt hodin zam ena. Dva z mladíko odeali do trenérovy vilky, kde na n v kuchyni ekala ve eYe, zatímco tYetí, Ned Hunter, zostal na strá~i. Pár minut po deváté mu slu~ebná Edith Baxterová nesla do stáje ve eYi - skopové s kari omá kou. K pití s sebou nevzala nic, ponvad~ ve stáji je vodovod a bylo pravidlem, ~e ten, kdo je na strá~i, nesmí pít nic ne~ vodu. Slu~ka s sebou nesla i lucernu, neboe byla velká tma a cesta vede pYes ba~inu.</p> <p class=MsoNormal>Edith Baxterová byla asi tYicet kroko od stájí, kdy~ se ze tmy vynoYil njaký mu~ a zavolal na ni, aby zostala stát. Kdy~ mu~ vstoupil do ~lutého kruhu svtla vrhaného lucernou, vidla, ~e jde o lovka, který se chová jako pán, oble eného do aedých tvídových aato, se soukennou epicí na hlav. Na nohou ml kamaae a v ruce dr~el t~kou hol s kulatou hlavicí. Nejvíc vaak na slu~ebnou zaposobila mimoYádná bledost jeho tváYe a nervozita jeho chování. Odhadla, ~e mu mo~e být spía pYes tYicet ne~ mén.</p> <p class=MsoNormal>,Prosím vás, kde to jsem? zeptal se. ,U~ jsem se málem rozhodl pYenocovat tady na blatech, kdy~ jsem uvidl svtlo vaaí lucerny. </p> <p class=MsoNormal>,Jste u tréninkové stáje v King s Pylandu, Yekla. ,Ach tak! To mám ale atstí! zvolal. ,Tam pYece spí ka~dou noc podkoní a je tam sám. To mu asi nesete ve eYi, ne? No, doufám, ~e nebudete natolik hrdá, abyste si nechtla vydlat na nové aaty? Z kapsy u vesty vytáhl kus pYelo~eného bílého papíru. ,Odevzdejte dnes ve er tohleto podkonímu a budete mít ty nejhez í aaty, jaké se za peníze dají koupit. </p> <p class=MsoNormal>Slu~ebná byla vydaena neomaleností jeho chování a probhla kolem nho k oknu, jím~ obvykle podávala do stáje jídlo. Bylo u~ otevYené a Hunter sedl u malého stolku uvnitY. Za ala mu vyprávt, co se jí stalo, kdy~ se cizinec objevil znova.</p> <p class=MsoNormal>,Dobrý ve er, Yekl a nakoukl do okna, ,chtl bych si s vámi pohovoYit. Slu~ebná pYísahala, ~e si pYi jeho Ye i vaimla, jak mu ze sevYené ruky vykukuje ro~ek balí ku, omotaného papírem. ,Co tu pohledáváte? zeptal se podkoní. ,Jde o zále~itost, ze které by vám mohlo nco kápnout do kapsy, Yekl cizinec. ,Máte ve stáji dva kon, kteYí pob~í Wessexský pohár - StYíbrného lysá ka a Bayarda. Dejte mi správný tip a neprodláte na tom. Je pravda, ~e pYi stejné váze jezdce mo~e dát Bayard tomu druhému stoyardový náskok a ~e na nho vsadila peníze sama stáj? </p> <p class=MsoNormal>,Tak vy patYíte k tm zatraceným sázkaYom, zvolal podkoní. ,Já vám uká~u - u nás v&nbsp;King s Pylandu se s váma mazlit nebudem. Vysko il a rozbhl se pYes stáj odvázat psa. Slu~ebná prchla domo, ale cestou se ohlédla a vidla, ~e se cizinec naklání do okna. Kdy~ ale za chvilku Hunter vybhl se psem, u~ tam nebyl, a pYesto~e podkoní obhl vaechna stavení, nenaael po nm ani stopy. </p> <p class=MsoNormal>  Moment! zvolal jsem.  Nechal za sebou podkoní otevYené dveYe, kdy~ vybhl ven se psem? </p> <p class=MsoNormal> Výborn, Watsone, výborn! zabru el moj pYítel.  Tato okolnost mi pYipadala tak dole~itá, ~e jsem v era poslal do Dartmooru zvláatní telegram, abych si ji ovYil. Mladík dveYe zamkl, ne~ od nich odeael. A jeat mohu dodat, ~e okno není tak velké, aby se jím nkdo mohl protáhnout.</p> <p class=MsoNormal>Hunter po kal, a~ se vrátí druzí dva podkoní, a pak poslal trenérovi zprávu o tom, co se stalo. Strakera to velice roz ililo, a koli se zdá, ~e si nebyl pln vdom pravého dosahu zprávy. Vzbudila v nm vaak jakýsi neur itý neklid a paní Strakerová, která se probudila v jednu hodinu v noci, vidla, ~e se obléká. Na dotaz jí odpovdl, ~e nemo~e spát ze strachu o kon a ~e se zajde podívat do stáje, zda je vaechno v poYádku. Prosila ho, aby zostal doma, ponvad~ slyaela, jak do oken bubnuje déae, ale navzdory jejím prosbám si oblékl svoj dlouhý nepromokavý pláae a odeael z domu.</p> <p class=MsoNormal>Paní Strakerová se probudila v sedm hodin ráno a zjistila, ~e man~el se dosud nevrátil. Hned se sama oblékla, zavolala slu~ebnou a vydaly se do stáje. DveYe byly otevYené a uvnitY sedl na ~idli zhroucený Hunter ve stavu absolutní strnulosti a otuplosti; stání, v nm~ byl pYedtím favorizovaný koH, bylo prázdné, a po trenérovi nebylo nikde ani stopy.</p> <p class=MsoNormal>Oba mládence, kteYí spali na seníku nad místností s postroji, hned vzbudili. V noci prý nic neslyaeli, ponvad~ mají oba velice tvrdý spánek. Hunter byl zYejm omámen njakou silnou drogou, a jeliko~ se od nho nemohli nic dovdt, nechali ho, aby se prospal, zatímco oba podkoní a ob ~eny se rozbhli pátrat po zmizelém mu~i a koni. Stále jeat doufali, ~e snad Straker z njakého dovodu vyvedl kon na ranní trénink, ale kdy~ vystoupili na kope ek nedaleko vilky, odkud je výhled na blata do vaech stran, neuvidli sice ani stopy po zmizelém koni, ale zato si vaimli n eho, co je upozornilo, ~e tu doalo k njaké tragédii.</p> <p class=MsoNormal>Asi tvrt míle od stáje visel na hlodaaovém keYi kabát Johna Strakera. Hned za keYem je v ba~in miskovitá prohlubeH, na jejím~ dn nalezli mrtvolu neaeastného trenéra. Hlavu ml roztYíatnou brutálním úderem njaké t~ké zbran a ml ránu i na stehn - dlouhý, ist vedený Yez, zposobený zYejm njakým velmi ostrým nástrojem. Nicmén bylo jasné, ~e se Straker úto níkom energicky bránil, ponvad~ v pravé ruce dr~el no~ík, potYísnný krví a~ k rukojeti, a v levé svíral erveno erný hedvábný nákr ník, o nm~ slu~ebná vypovdla, ~e jej pYedchozího ve era vidla na onom cizinci, který stáj navatívil.</p> <p class=MsoNormal>Kdy~ se Hunter vzpamatoval ze svého omámení, ozna il majitele nákr níku stejn bezpe n. S tou~ ur itostí také prohlásil, ~e mu cizinec, kdy~ stál u okénka, musel do skopového nasypat njakou drogu, aby zbavil stáj hlída e.</p> <p class=MsoNormal>Pokud jde o pohYeaovaného kon, naala se na bahnitém dn osudné ú~labinky spousta dokazo o tom, ~e v ní ve chvíli zápasu byl. Od toho jitra vaak koH zmizel, a tYeba~e byla vypsána velká odmna a vaichni cikáni z celého Dartmooru pátrají jako diví, nepYiala o nm ~ádná zpráva. Rozbor zbytko ve eYe z talíYe podkoního pozdji prokázal, ~e do jídla bylo nasypáno zna né mno~ství práakového opia; zatímco lidé z vilky, kteYí ten ve er jedli stejné jídlo, nepocítili ~ádné nepYíjemné následky.</p> <p class=MsoNormal>Taková jsou hlavní fakta tohoto pYípadu, zbavená veakerých dohado a vylo~ená s maximální jasností. A te zrekapituluji, co v celé vci u inila policie.</p> <p class=MsoNormal>Inspektor Gregory, jemu~ byl pYípad svYen, je mimoYádn schopný policista. Kdyby ml navíc jeat trochu fantazie, mohl by to ve svém povolání dotáhnout daleko. Jakmile se dostavil na místo, okam~it nalezl a zatkl mu~e, na nho~ pYirozen padlo podezYení. Nebylo t~ké ho najít, ponvad~ v okolí ho lidé dobYe znali. Jmenuje se Fitzroy Simpson. Je to lovk z vynikající rodiny a neoby ejn vzdlaný, který promrhal celé jmní na dostizích a vydlává si te na ~ivobytí tím, ~e v londýnských sportovních klubech provozuje ~ivnost diskrétního a seriózního bookmakera. Prozkoumání jeho sázkové knihy ukázalo, ~e pYijímal sázky proti favoritovi a~ do výae pti tisíc liber.</p> <p class=MsoNormal>Kdy~ byl zat en, dobrovoln vypovdl, ~e pYijel do Dartmooru s nadjí, ~e získá njaké informace o koních z King s Pylandu, ale také o druhém favoritovi Desboroughovi, o kterého pe uje Silas Brown v capletonské stáji. Nesna~il se popírat, ~e si pYedchozího dne ve er po ínal tak, jak vypovdla slu~ebná a podkoní, ale prohlásil, ~e neml ~ádné apatné úmysly a chtl pouze získat informace z první ruky. Kdy~ mu ukázali nákr ník, zbledl jako stna a nedokázal vysvtlit, jak se mohl dostat do ruky zavra~dného. Jeho promoklé aaty svd ily o tom, ~e byl pYedchozí noci za bouYky venku, a jeho hol, vyrobená z vtve malajské palmy a vyplnná olovem, byla pYesn onou zbrani, jaká mohla nkolika údery zposobit straaná zranní, jim~ trenér podlehl.</p> <p class=MsoNormal>On sám vaak neml na celém tle jediné akrábnutí, a koli Strakerov zakrvácený no~ pYesvd iv dokazoval, ~e pYinejmenaím jeden z úto níko jím musel být citeln poznamenán. Tak - tady to máte vaechno v kostce, Watsone, a jestli~e mi mo~ete nabídnout njaké vysvtleni, budu vám nekone n zavázán. </p> <p class=MsoNormal>S nejvtaím zájmem jsem vyslechl vaechno, co mi Holmes s jasností pro nho pYízna nou práv povdl. A koli jsem vtainu fakto u~ znal, nedocenil jsem dostate n jejich relativní záva~nost ani vzájemnou spojitost.</p> <p class=MsoNormal> Není mo~né, podotkl jsem,  ~e Yeznou ránu na stehn si Straker zposobil sám vlastním no~em - v kYe ích, které následují po ka~dém mozkovém zranní? </p> <p class=MsoNormal> Je to víc ne~ mo~né; je to pravdpodobné, Yekl Holmes.  V tom pYípad vaak padá jeden z hlavních bodo, které mluví ve prospch ob~alovaného. </p> <p class=MsoNormal> PYesto ale ani te nechápu, jakou teorii si mohla vytvoYit policie, Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal> Obávám se, ~e ae pYijdeme s jakoukoli teorií, bude proti ní mo~no vznést velice záva~né námitky, opá il moj pYítel.  Mám za to, ~e policie se domnívá, ~e ten Fitzroy Simpson omámil podkoního, njakým zposobem si opatYil náhradní klí , otevYel dveYe stáje a vyvedl z ní kon, zYejm s úmyslem unést ho nadobro. Uzda se ztratila, tak~e mu ji Simpson ur it nasadil. DveYe pak za sebou nechal otevYené a odvádl kon pYes blata, kde ho potkal nebo dohonil trenér. SamozYejm mezi nimi doalo ke rva ce, Simpson svou t~kou holi rozbil trenérovi hlavu, sám vaak tím no~íkem, kterým se Straker bránil, porann nebyl. Kon potom bud odvedl do njakého tajného úkrytu, nebo mo~ná koH bhem zápasu utekl a toulá se te nkde po blatech. Takhle vidí pYípad policie, a tYeba~e to je nepravdpodobné, vaechna ostatní vysvtlení jsou jeat nepravdpodobnjaí. Já si ale celou tu vc rychle ovYím, jen jak budeme na míst inu; pochybuji, ~e bychom se do té doby mohli s pátráním pohnout z místa. </p> <p class=MsoNormal>Byl u~ ve er, kdy~ jsme pYijeli do Tavistocku, malého mste ka, které tr í jako puklice atítu uprostYed obrovského kruhu dartmoorského kraje. Na nádra~í nás o ekávali dva páni; jeden byl vysoký, svtlovlasý mu~ s bujnou lví hYívou, plnovousem a zvdavýma, pronikavýma, svtic modrýma o ima; druhý byl malý, ~ivý loví ek, vymydlený a upravený, v aosatém kabát a kamaaích, se zastYi~enými licousy a s monoklem na oku. Ten druhý byl plukovník Ross, známý sportovec; první mu~ byl inspektor Gregory, jeho~ jméno rychle za ínalo mít mezi anglickými detektivy dobrý zvuk.</p> <p class=MsoNormal> Taí m, ~e jste k nám pYijel, pane Holmesi, Yekl plukovník.  Tady pan inspektor u~ udlal vaechno, co se dalo, ale pYesto bych nechtl opominout nic, co by mohlo vést k tomu, aby Straker byl pomstn a já dostal zpt svého kon. </p> <p class=MsoNormal> Zjistili jste zatím nco nového? zeptal se Holmes.</p> <p class=MsoNormal> Bohu~el jsme pYília nepokro ili, Yekl inspektor.  Máme pYed nádra~ím ko ár, a ponvad~ se jist jeat pYed západem slunce chcete podívat na místo inu, mohli bychom si o tom vaem pohovoYit za jízdy. </p> <p class=MsoNormal>Za okam~ik jsme u~ vaichni sedli v pohodlném landauru a drkotav jsme projí~dli starým a malebným mstem devonského hrabství. Inspektor Gregory ml svého pYípadu plnou hlavu a chrlil na nás spoustu poznámek, které Holmes co chvíli pYeruaoval pYíle~itostným zvoláním i dotazem. Plukovník Ross sedl opYený, se zalo~enýma rukama a kloboukem sta~eným do o í, zatímco já jsem se zájmem naslouchal dialogu obou detektivo. Gregory nám vylo~il svou teorii, která se témY pYesn shodovala s tím, co Holmes pYedpovdl ve vlaku.</p> <p class=MsoNormal> Síe kolem Fitzroye Simpsona se pová~liv stahuje, prohlásil,  a vYím, ~e pachatelem je on. ZároveH vaak uznávám, ~e proti nmu máme pouze nepYímý dokaz a ~e njaké nové zjiatní jej mo~e vyvrátit. </p> <p class=MsoNormal> A co ten Strakerov no~? </p> <p class=MsoNormal> Vcelku jsme dospli k závru, ~e se asi poranil pYi pádu sám. </p> <p class=MsoNormal> Moj pYítel, pan doktor Watson, vyslovil ve vlaku cestou sem stejnou domnnku. To by ovaem mluvilo proti Simpsonovi. </p> <p class=MsoNormal> Jist~e. No~ se u nho nenaael a na celém tle neml jediné akrábnuti. Dokazy proti nmu jsou opravdu velice pádné. Ml velký zájem na tom, aby favorit zmizel, a padá na nho podezYení, ~e omámil podkoního drogou. Docela jist byl za bouYky venku, byl ozbrojen t~kou holí a jeho nákr ník se naael v ruce mrtvého. Myslím, ~e toho proti nmu máme opravdu dost, abychom s tím mohli pYedstoupit pYed porotu. </p> <p class=MsoNormal>Holmes zavrtl hlavou.  Chytrý advokát vám tohle zboYí jak dome ek z karet, Yekl.  Pro  by Simpson vyvádl kon ze stáje? Kdyby mu chtl ublí~it, pro  by to neudlal na míst? Naael se u nho náhradní klí ? Který lékárník mu prodal to opium v práaku? Ale pYedevaím, kde mohl Simpson, který ve zdejaím kraji není doma, kon ukrýt, a navíc takového kon, jako je tenhle? Jak vám vysvtlil ten papír, který dával slu~ebné, aby jej pYedala podkonímu? </p> <p class=MsoNormal> Xíká, ~e to byla desetilibrová bankovka. A jednu jsme u nho v pen~ence naali. Ty ostatní nesrovnalosti, které uvádíte, nejsou ale tak straané, jak se zdá. Simpson není ve zdejaim kraji cizinec. Byl v Tavistocku dvakrát na letním byt. Opium si pravdpodobn pYinesl z Londýna. Klí  mohl po pou~ití zahodit. KoH mo~e le~et na dn nkteré jámy nebo v nkterém opuatném dole na blatech. </p> <p class=MsoNormal> Co Yíká o tom nákr níku? </p> <p class=MsoNormal> PYiznává, ~e je jeho, a tvrdí, ~e ho ztratil. Zjistili jsme vaak jednu novou okolnost, která by mohla vysvtlit, pro  odvedl kon ze stáje. </p> <p class=MsoNormal>Holmes nastra~il uai.</p> <p class=MsoNormal> Naali jsme stopy, které prozrazují, ~e asi míli od místa, kde doalo k vra~d, táboYila v pondlí ve er skupina cikáno. V úterý u~ tam ale nebyli. Za pYedpokladu, ~e Simpson byl s tmi cikány njak domluven, pro  by nemohl - ve chvíli, kdy ho Straker dohonil - vést kon práv k nim? KoH mo~e být u cikáno jeat te. </p> <p class=MsoNormal> Jisté, to je mo~né. </p> <p class=MsoNormal> Prohledáváme blata skrznaskrz a hledáme ty cikány. Navíc jsem dal prohledat ka~dou stáj a ka~dé hospodáYské stavení v Tavistocku a v okruhu deseti mil. </p> <p class=MsoNormal> Slyael jsem, ~e blízko odtud je jeat jedna tréninková stáj. </p> <p class=MsoNormal> Ano, a to je okolnost, kterou rozhodn nesmíme pYehlédnout. Jejich koH - Desborough - byl na sázkovém ~ebYí ku druhý, a proto mohli mít na zmizení favorita zájem. Víme, ~e trenér Silas Browu vsadil na budoucí dostihy pkné peníze a ~e s tím neaeastníkem Strakerem nebyli práv nejlepaí pYátelé. V jejich stáji jsme samozYejm udlali prohlídku, ale nenaalo se tam nic, co by nasvd ovalo, ~e má prsty v téhle zále~itosti. </p> <p class=MsoNormal> A nepYiali jste na nic, co by njak toho Simpsona spojovalo se zájmy capletonské stáje? </p> <p class=MsoNormal> Vobec na nic. </p> <p class=MsoNormal>Holmes se zvrátil na sedadlo ko áru a v konverzaci jsme nepokra ovali. O pár minut pozdji zastavil ko í kon pYed pknou vilkou z ervených cihel s pYevislým okapem, která stála u cesty. Nedaleko od ní, za trávníkem, stála dlouhá hospodáYská budova pokrytá aedými taakami. Na vaechny strany se a~ k áYe obzoru táhla mírn zvlnná blata, bronzov zbarvená uvadajícím kapradím, pYeruaená pouze api atými v~emi Tavistocku a na západ hrstkou domo, ozna ujících polohu capletonské stáje. Vaichni jsme vyskákali - krom Holmese, který zostal sedt s o ima upYenýma na nebe pYed sebou, zcela pohrou~en do svých myalenek. Teprve kdy~ jsem se dotkl jeho ramene, prudce sebou trhl, vstal a vystoupil z ko áru.</p> <p class=MsoNormal> PromiHte, Yekl, obraceje se k plukovníku Rossovi, který na nho hledl ponkud pYekvapen.  Zasnil jsem se s otevYenýma o ima a za bílého dne. V pohledu se mu zablesklo a jeho potla ované vzruaeni m pYesvd ilo - byl jsem toti~ na jeho projevy a chování u~ dostate n zvyklý - ~e narazil na njaký klí  k záhad, a koli jsem si nedokázal pYedstavit, kde jej mohl najít.</p> <p class=MsoNormal> Nechcete snad hned zajít na místo zlo inu, pane Holmesi? Yekl Gregory.</p> <p class=MsoNormal> Zostanu radai chvilku tady a zeptám se vás jeat na pár podrobností. Strakera pYenesli zpátky sem, ~e? </p> <p class=MsoNormal> Ano, le~í v prvním patYe. Soudní ohledání mrtvoly bude a~ zítra. </p> <p class=MsoNormal> Byl ve vaaich slu~bách nkolik let, ~e ano, pane plukovníku Rossi? </p> <p class=MsoNormal> V~dycky jsem ho pokládal za vynikajícího zamstnance. </p> <p class=MsoNormal> Doufám, ~e jste poYídil seznam vcí, které ml po kapsách, kdy~ zemYel, pane inspektore? </p> <p class=MsoNormal> Mám ty vci v salón, chcete-li se na n podívat. </p> <p class=MsoNormal> To bych byl opravdu rád. </p> <p class=MsoNormal>Odebrali jsme se vaichni do pYedního pokoje a sedli jsme si kolem stolu uprostYed místnosti, zatímco inspektor otevYel hranatou plechovou krabici a naskládal pYed nás hromádku nejroznjaích vcí. Byla tam krabi ka voskových zápalek, dvoupalcový oharek lojové sví ky, stará dýmka bryerka, pytlík z tulení ko~e s pol uncí lisovaného tabáku, stYíbrné hodinky se zlatým Yetízkem, pt sovereigno ve zlat, hliníkové pouzdro na tu~ku, nkolik papíro a no~ík s rukojetí ze slonoviny a velice jemnou, neohebnou epelí, vyrobený firmou Weiss a spol., Londýn.</p> <p class=MsoNormal> Tohle je vru zvláatní no~, Yekl Holmes, který jej zvedl a pe liv si jej prohlédl.  Podle krvavých skvrn bych soudil, ~e je to ten, který byl nalezen v ruce mrtvého. Vy budete nepochybn vdt, jaký no~ to je, Watsone. </p> <p class=MsoNormal> V chirurgii se mu Yíká zákalový, pravil jsem,  ponvad~ se ho pou~ívá k odstraHování aedého zákalu. </p> <p class=MsoNormal> Myslel jsem si to. Velice jemné ostYí, ur ené pro velice jemnou práci. Je dost podivné, ~e by si nkdo vzal takový no~ s sebou na nepohodlnou cestu, zvláae kdy~ jej není mo~no sklapnout a dát do kapsy. </p> <p class=MsoNormal> Hrot no~e byl chránn korkovým krou~kem, který jsme naali vedle mrtvoly, Yekl inspektor.  Strakerova ~ena tvrdí, ~e no~ le~el nkolik dní na toaletním stolku a ~e si jej man~el vzal, kdy~ odcházel z pokoje. Byla to dost ubohá zbraH, ale pravdpodobn nejlepaí, jakou ml v té chvíli po ruce. </p> <p class=MsoNormal> To je mo~né. A co ty papíry? </p> <p class=MsoNormal> TYi jsou potvrzenky zaplacených ú to od obchodníka se senem. Jeden je dopis s pYíkazy od plukovníka Rosse. Tenhle dalaí je ú et od modistky na sedmatYicet liber patnáct ailinko, vystavený madame Lesurierovou z Bond Street na jméno William Darbyshire. Paní Strakerová Yíká, ~e ten Darbyshire je pYítel jejího man~ela a ~e si k nim pYíle~itostn nechával posílat poatu. </p> <p class=MsoNormal> Paní Darbyshirová má ponkud náro ný vkus, poznamenal Holmes, kdy~ zb~n pohlédl na ú et.  Dvaadvacet guinejí je dost zna ná suma za jedny aaty. Tady u~ se ale asi nic víc nedovíme, a tak bychom se mohli vydat na místo zlo inu. </p> <p class=MsoNormal>Kdy~ jsme vyali z pokoje, pYistoupila k inspektorovi njaká ~ena, ekající na chodb, a chytila ho za rukáv.</p> <p class=MsoNormal>Mla vytYeatnou, pYepadlou a dychtivou tváY, poznamenanou stopami nedávné hrozy.</p> <p class=MsoNormal> U~ je máte? U~ jste je dopadli? vyhrkla.</p> <p class=MsoNormal> Bohu~el ne, paní Strakerová, ale zde pan Holmes nám pYijel z Londýna na pomoc a udláme vae, co bude v naaich silách. </p> <p class=MsoNormal> }e my dva jsme se nedávno setkali na jedné zahradní slavnosti v Plymouthu, nemám pravdu, paní Strakerová? Yekl Holmes.</p> <p class=MsoNormal> Ne, pane, to si m s nkým pletete. </p> <p class=MsoNormal> Vá~n? Tak to vidíte - a já bych na to pYísahal. Mla jste aedé hedvábné aaty ozdobené patrosím perem. </p> <p class=MsoNormal> Takové aaty jsem nikdy nemla, odpovdla paní Strakerová.</p> <p class=MsoNormal> Ach tak. Tím je to ovaem vysvtleno, Yekl Holmes, omluvil se a vyael z domu za inspektorem. Krátká procházka pYes blata nás dovedla k prohlubni, v ní~ nalezli mrtvolu. Na jejím okraji byl hlodaaový keY, na nm~ naali povaený kabát.</p> <p class=MsoNormal> Pokud vím, nefoukal tu noc vítr, Yekl Holmes.</p> <p class=MsoNormal> Ne, bylo bezvtYí; zato ale siln praelo. </p> <p class=MsoNormal> V tom pYípad nebyl pláae na keY zavát vtrem, ale nkdo jej tam povsil. </p> <p class=MsoNormal> Ano, byl pYes keY pYehozen. </p> <p class=MsoNormal> Za íná m to zajímat. Vidím, ~e je tu vaude naalapáno. Od pondlního ve era tu jist pYealo hezkých pár nohou. </p> <p class=MsoNormal> Tady vedle jsme hodili kus roho~e a vaichni jsme stáli jen na ní. </p> <p class=MsoNormal> Výborn. </p> <p class=MsoNormal> A tady v sá ku mám jednu Strakerovu botu, jeden stYevíc Fitzroye Simpsona a odlitek podkovy StYíbrného lysá ka. </p> <p class=MsoNormal> Vy se pYekonáváte, milý inspektore! </p> <p class=MsoNormal>Holmes vzal sá ek, slezl do prohlubn a poaoupl roho~ víc do jejího stYedu. Pak si lehl na bYicho, opYel si bradu o ruce a za al pe liv zkoumat rozalapané bláto pYed sebou.</p> <p class=MsoNormal> Ajta! zvolal pojednou.  Copak to tu máme? </p> <p class=MsoNormal>Byla to ohoYelá vosková zápalka, tak pokrytá blátem, ~e na první pohled vypadala jako njaká tYíska.</p> <p class=MsoNormal> Nechápu, jak jsem ji mohl pYehlédnout, Yekl inspektor a zatváYil se rozmrzele.</p> <p class=MsoNormal> Nebylo ji vidt, byla zaalápnutá do bláta. Já jsem ji uvidl jen proto, ~e jsem ji hledal. </p> <p class=MsoNormal> Jak~e? Vy jste ekal, ~e ji tu najdete? </p> <p class=MsoNormal> Zdálo se mi to dost pravdpodobné. Vytáhl ze sá ku boty a porovnal podrá~ky obou se stopami v pod. Pak se vyakrábal na okraj prohlubn a plazil se mezi kapradím a kYovím.</p> <p class=MsoNormal> Obávám se, ~e u~ tu ~ádné dalaí stopy nejsou, Yekl inspektor.  V okruhu sta kroko jsem podu prozkoumal velice pe liv. </p> <p class=MsoNormal> Opravdu? zeptal se Holmes a vstal.  Kdy~ to Yíkáte, nebudu pYece tak beztaktní, abych ji po vás pYezkoumával znova. Rád bych se ale trochu proael po blatech, jeat ne~ se setmí, abych u~ zítra znal své zdejaí posobiat. Kdy~ dovolíte, odlitek té podkovy si schovám do kapsy pro atstí. </p> <p class=MsoNormal>Plukovník Ross, který u~ za al být ponkud netrplivý, kdy~ vidl, s jakým klidem a systemati ností moj pYítel pracuje, pohlédl na hodinky.</p> <p class=MsoNormal> Byl bych rád, kdybyste se vrátil se mnou, pane inspektore, Yekl.  Chtl bych se s vámi poradit o nkolika vcech, pYedevaím o tom, zda nemáme povinnost oznámit veYejnosti, ~e kon odhlaaujeme ze seznamu startujících v sout~i o Wessexský pohár. </p> <p class=MsoNormal> To rozhodn ne, zvolal energicky Holmes,  já bych ho neodhlaaoval. </p> <p class=MsoNormal>Plukovník se uklonil.  Jsem rád, ~e znám váa názor, pane Holmesi, Yekl.  A~ skon íte tu procházku, najdete nás v dom nebo~tíka Strakera, a mo~eme pak spole n odjet do Tavistocku. </p> <p class=MsoNormal>Vrátil se zpátky s inspektorem, zatímco Holmes a já jsme se pomalu vydali pYes blata. Slunce u~ klesalo za capletonské stáje a dlouhá, sva~ující se pláH pYed námi byla zalita zlatem, pYecházejícím v sytý hndo ervený odstín tam, kde vadnoucí kapradí a ostru~iní zachycovalo podve erní svtlo. Veakerá nádhera krajiny vaak nedokázala zaujmout mého pYítele, který byl zabrán do nejhlubaích úvah.</p> <p class=MsoNormal> Je to takhle, Watsone, Yekl nakonec.  Ponechme zatím stranou otázku, kdo zabil Johna Strakera, a soustYeme se na vypátrání toho, co se stalo s konm. Dejme tomu, ~e bhem té tragédie nebo po ni utekl - kam by asi b~el? KoH je neoby ejn dru~né zvíYe. Kdyby byl ponechán sám sob, instinktivn by se byl vrátil bu do King s Pylandu, nebo by zamíYil do Capletonu. Pro  by pobíhal nazdaYboh nkde po blatech? To by ho byl u~ ur it nkdo vidl. A pro  ho mli odvést cikáni? Ti se hledí v~dycky honem ztratit, jakmile slyaí o njakém maléru, ponvad~ nechtjí, aby je obt~ovala policie. Nemají nejmenaí aanci takového kon prodat. Kdyby se ho zmocnili, vystavili by se tím zna nému riziku, a nic by nezískali. To je naprosto jasné. </p> <p class=MsoNormal> A kde tedy koH je? </p> <p class=MsoNormal> Jak u~ jsem Yekl, musel zamíYit bu do King s Pylandu, nebo do Capletonu. V King s Pylandu není, a proto je v Capletonu. Berme to zatím jako pracovní hypotézu - uvidíme, kam nás dovede. Tahle ást blat, jak poznamenal inspektor, je velice suchá a pevná. Smrem k Capletonu se ale blata sva~ují a jist odtud vidíte tamtu dlouhou ú~labinu, která musela být v pondlí v noci poYádn rozmoklá. Je-li náa pYedpoklad správný, koH ji musel pYebhnout, a mli bychom tam najít jeho stopy. </p> <p class=MsoNormal>Celý tento rozhovor se odbýval za rychlé choze a za pár minut jsme dorazili ke zmínné ú~labin. Na Holmesovu ~ádost jsem seael dolo po jejím pravém svahu, zatímco on do ní sestoupil po levém, ale neuael jsem jeat ani padesát kroko, kdy~ jsem uslyael jeho zvolání a uvidl jsem, ~e na m mává. V mkké pod pYed ním byl zYetelný otisk koHské stopy a odlitek podkovy, který vytáhl z kapsy, se s ním pYesn shodoval.</p> <p class=MsoNormal> Tady vidíte, jakou cenu má fantazie, Yekl Holmes.  To je jediná vlastnost, která Gregorymu chybí. Nám fantazie napovdla, co se asi mohlo stát, podle tohoto pYedpokladu jsme jednali a ukázalo se, ~e byl správný. Pojdeme dál. </p> <p class=MsoNormal>PYeali jsme bahnité dno a asi tvrt míle jsme krá eli po suchých, pevných drnech. Poda se opt za ala sva~ovat a znova jsme narazili na stopy. Pak se nám asi na pol míle ztratily, ale objevily se znova, kdy~ u~ jsme byli skoro u Capletonu. Holmes je uvidl první, zostal stát a ukázal na n s vítzoslavným pohledem. Vedle stopy koHského kopyta bylo vidt otisk mu~ské boty.</p> <p class=MsoNormal> PYedtím ale byl koH sám, zvolal jsem.</p> <p class=MsoNormal> PYesn tak. PYedtím byl sám. Ajta! Copak je tohle? </p> <p class=MsoNormal>Oboje stopy se pojednou prudce sto ily a zamíYily smrem ke King s Pylandu. Holmes hvízdl a vydali jsme se po nich. Nespouatl z nich o i, ale já jsem se náhodou podíval trochu do strany a ke svému pYekvapení jsem uvidl, ~e se tyté~ stopy znova vracejí opa ným smrem.</p> <p class=MsoNormal> Jedna nula pro vás, Watsone, Yekl Holmes, kdy~ jsem ho na to upozornil,  uaetYil jste nám dlouhou procházku, která by nás oklikou pYivedla zase jenom sem. Pojme te po tch vracejících se stopách. </p> <p class=MsoNormal>Nemuseli jsme jít daleko. Stopy kon ily na asfaltové cesti ce vedoucí k vratom capletonské stáje. Kdy~ jsme pYiali blí~, vybhl z nich eledín.</p> <p class=MsoNormal> Nemáme rádi, kdy~ se nám tu potloukají njací umilové, Yekl.</p> <p class=MsoNormal> Chci se vás zeptat jen na jednu vc, Yekl Holmes s ukazová kem a palcem výmluvn zastr eným v kapsi ce u vesty.  Kdybych pYiael navatívit vaaeho pána Silase Browna zítra ráno v pt hodin, bylo by to na nho moc brzo? </p> <p class=MsoNormal> Vá~ený pane, jestli nkdo bude vzhoru, tak to bude on, ponvad~ vstává ze vaech nejdYív. Ale vlastn - tady ho máte, ae vám na tu otázku odpoví sám. Ne ne, pane, mohlo by m to stát místo, kdyby vidl, ~e od vás beru peníze. Chcete-li mi nco dát, tak a~ pozdji. </p> <p class=MsoNormal>Sherlock Holmes práv schoval polkorunu, kterou pYedtím vytáhl z kapsi ky, kdy~ se pYed vraty objevil rozlícený staraí mu~, rozhánjící se jezdeckým bi íkem.</p> <p class=MsoNormal> Copak to je, Dawsone? kYikl.  Nemáa tu s kým co ~vanit! Koukej si jít po své práci! A vy - co vy tu hrome chcete? </p> <p class=MsoNormal> Jenom si s vámi deset minut pohovoYit, vzácný pane, Yekl Holmes svým nejlíbeznjaím tónem.</p> <p class=MsoNormal> Nemám as vybavovat se s kdejakým pobudou. Nestojíme tu o ~ádné cizí lidi. Koukejte se ztratit, nebo na vás poatvu psa. </p> <p class=MsoNormal>Holmes se pYedklonil a poaeptal cosi trenérovi do ucha. Ten sebou prudce akubl a celý z ervenal.</p> <p class=MsoNormal> To je le~! rozkYikl se.  Nestydatá le~! </p> <p class=MsoNormal> Jak si pYejete. Máme o tom debatovat tady pYed lidmi, nebo si radji pohovoYíme ve vaaem pokoji? </p> <p class=MsoNormal> Prosím - pYejete-li si, pojte dál. </p> <p class=MsoNormal>Holmes se usmál.  Nenechám vás tu opravdu ekat déle ne~ pár minut, Watsone, Yekl.  Nu~e, pane Browne, jsem vám pln k dispozici. </p> <p class=MsoNormal>Trvalo dvacet minut a ro~ová záYe ervánko mezitím zeaedla, ne~ se Holmes a trenér znova objevili. V ~ivot jsem nevidl, aby se nkdo za tak krátkou chvíli zmnil tak nápadn jako Silas Brown. TváY ml popelavou, na ele se mu leskly kropje potu a ruce se mu tYásly tak, ~e se v nich jezdecký bi ík zachvíval jak vtev ve vtru. Jeho naduté, velkopanské manýry byly ty tam. dapkal vedle mého pYítele jako schlíplý psík po boku svého pána.</p> <p class=MsoNormal> Vaae pYíkazy splním. Spolehnte se, Yekl.</p> <p class=MsoNormal> A bez jediné chyby, Yekl Holmes a zmYil si ho od hlavy k pat. Mu~ ucouvl, jako by v Holmesových o ích vy etl hrozbu.</p> <p class=MsoNormal> Ach ne, k ~ádné chyb nedojde. Bude tam. Mám tu zmnu udlat pYedem, nebo ne? </p> <p class=MsoNormal>Holmes se na okam~ik zamyslel a pak se dal do smíchu.  Ne, nic nedlejte, Yekl.  To vám jeat napíau. Nepokouaejte se ale o ~ádný podfuk, nebo - </p> <p class=MsoNormal> Och, mo~ete mi vYit, mo~ete se na mne spolehnout! </p> <p class=MsoNormal> Musíte o nj ten den pe ovat, jako by byl váa vlastní. </p> <p class=MsoNormal> Spolehnte se. </p> <p class=MsoNormal> Doufám, ~e se ve vás nezklamu. Nu dobrá - zítra ode mne dostanete zprávu. Holmes se oto il na podpatku, pYehlédl roztYesenou ruku, kterou mu Brown podával, a vydali jsme se zpátky do King s Pylandu.</p> <p class=MsoNormal> Málokdy jsem vidl dokonalejaí ukázku nafoukance, zbablce a poeouchlíka v jedné osob, ne~ je tenhleten pan Silas Brown, poznamenal Holmes, kdy~ jsme krá eli bok po boku.</p> <p class=MsoNormal> Tak on tedy toho kon má? </p> <p class=MsoNormal> Pokouael se to zapírat, ale popsal jsem mu tak pYesn, co vaechno onoho dne ráno udlal, ~e je te pYesvd en, ~e jsem ho musel pozorovat. Jist jste si vaiml, ~e ty stopy mly nezvykle hranatou api ku a ~e tvar jeho bot tomu pYesn odpovídá. A pak je tu ovaem jeat ta okolnost, ~e ~ádný jeho podYízený by se nco podobného neodvá~il provést. Popsal jsem mu, jak to bylo: podle svého zvyku vstal ráno první a povaiml si, ~e se po blatech toulá cizí koH; ael k nmu a s pYekvapením zjistil z bílé lysinky na koHském ele, podle ní~ favorita pojmenovali, ~e mu náhoda pYivedla do rukou StYíbrného lysá ka, jediného soupeYe, který byl s to porazit kon, na nho~ vsadil peníze. Pak jsem mu vylí il, jak z prvního popudu chtl kon odvést zpátky do King s Pylandu, ale jak mu ert naaeptal, ~e by mohl kon nkde ukrýt aspoH do té doby, ne~ bude po dostihu, a jak jej proto odvedl k sob a schoval v Capletonu. Kdy~ jsem mu to povdl se vaemi podrobnostmi, pYestal zapírat a myslel u~ jen na to, jak si zachránit vlastní ko~i. </p> <p class=MsoNormal> Tu jeho stáj ale pYece prohledali. </p> <p class=MsoNormal> Och, takový starý koHský handlíY jako on zná vaelijaké triky. </p> <p class=MsoNormal> Nebojíte se ale nechat kon v jeho rukou, kdy~ má eminentní zájem na tom, aby mu njak ublí~il? </p> <p class=MsoNormal> Milý pYíteli, ten ho bude stYe~it jak oko v hlav. Ví moc dobYe, ~e se mo~e nadít slitování jedin tehdy, kdy~ ho pYivede zdravého. </p> <p class=MsoNormal> Plukovník Ross ale na m nedlal dojem lovka, který by byl ochoten mít s nkým njaké velké slitování. </p> <p class=MsoNormal> Na plukovníku Rossovi te v celé té vci nezále~í. Postupuji podle vlastních metod a vykládám o nich ostatním jen tolik, kolik uznám za vhodné. To je výhoda soukromého detektiva. Nevím, zda jste si toho vaiml, Watsone, ale plukovník se ke mn choval drobátko arogantn. A tak mám te chue pobavit se trochu na jeho ú et. Nic mu o koni neYíkejte. </p> <p class=MsoNormal> Jist~e. Bez vaaeho svolení neYeknu ani slovo. </p> <p class=MsoNormal> Tohle ovaem je zcela podru~ná zále~itost ve srovnání s otázkou, kdo zabil Johna Strakera. </p> <p class=MsoNormal> Na to se te soustYedíte? </p> <p class=MsoNormal> Naopak, vrátíme se oba ve erním vlakem do Londýna. </p> <p class=MsoNormal>Slova mého pYítele na m zaposobila jako úder blesku. Byli jsme v Devonshiru pouhých pár hodin, a u~ se chce vzdát pátrání, které tak brilantn zahájil - to bylo nco, co jsem nemohl pochopit. Nedokázal jsem vaak z nho vytáhnout jediné slovo, dokud jsme se nevrátili do trenérova domu. Plukovník a inspektor na nás ekali v pokoji.</p> <p class=MsoNormal> Moj pYítel a já se vrátíme polno ním rychlíkem do Londýna, Yekl Holmes.  S potaením jsme se trochu nadýchali toho vaaeho báje ného dartmoorského vzduchu. </p> <p class=MsoNormal>Inspektor na nás vytYeatil o i a plukovník ironicky ohrnul rty.</p> <p class=MsoNormal> Vzdáváte se tedy nadje, ~e dopadnete vraha nebo~tíka Strakera? Yekl.</p> <p class=MsoNormal>Holmes pokr il rameny.  Narazili jsme vskutku na neoby ejné potí~e, Yekl.  PYesto chovám pevnou nadji, ~e váa koH bude v úterý startovat, a postarejte se prosím o to, aby i váa jockey byl pYipraven. Mohl bych vás po~ádat o fotografii Johna Strakera? </p> <p class=MsoNormal>Inspektor vytáhl fotografii z obálky, kterou ml v kapse, a podal mu ji.</p> <p class=MsoNormal> Vy jako kdy~ znáte vaechna má pYání, jeat ne~ je vyslovím, milý Gregory. Mohu vás prosit, abyste tu na okam~ik po kal? Chtl bych se na nco zeptat slu~ebné. </p> <p class=MsoNormal> Musím pYiznat, ~e m náa londýnský poradce náramn zklamal, Yekl plukovník Ross neomalen, kdy~ moj pYítel opustil místnost.  Zdá se mi, ~e nejsme o nic dál ne~ ve chvíli, kdy pYijel. </p> <p class=MsoNormal> Ujistil vás alespoH o tom, ~e koH pob~í, Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal> Ano, to tedy m ujistil, Yekl plukovník a pokr il rameny.  Radji bych ale pYece jen ml kon. </p> <p class=MsoNormal>U~ jsem se chystal pronést nco na obranu svého pYítele, kdy~ Holmes znova veael do pokoje.</p> <p class=MsoNormal> Tak, pánové, Yekl,  a te jsem pYipraven odjet do Tavistocku. </p> <p class=MsoNormal>Kdy~ jsme nastupovali do ko áru, jeden z podkoních nám pYidr~oval otevYená dvíYka. Zdálo se, ~e Holmese pojednou nco napadlo, ponvad~ se sklonil a popadl mladíka za rukáv.</p> <p class=MsoNormal> Máte tamhle na pastv pár ovcí, Yekl.  Kdo se o n stará? </p> <p class=MsoNormal> Já, pane. </p> <p class=MsoNormal> Nevaiml jste si v poslední dob, ~e s nimi není nco v poYádku? </p> <p class=MsoNormal> No - ni eho zvláatního, pane, akorát ~e tYi za aly kulhat. </p> <p class=MsoNormal>Vidl jsem, ~e to Holmese neoby ejn potailo, ponvad~ se tlumen zasmál a zamnul si ruce.</p> <p class=MsoNormal> Tohle je trefa, Watsone, tomu Yíkám trefa! pravil a atípl m do pa~e.  Dovolte, abych tu zvláatní epidemii mezi ovcemi doporu il vaaí pozornosti, Gregory. Ko í, prásknte do koní! </p> <p class=MsoNormal>Výraz plukovníka Rosse stále jeat prozrazoval, ~e na nho schopností mého pYítele neu inily valný dojem, ale z inspektorovy tváYe mi bylo jasné, ~e v nm Holmes probudil ~ivý zájem.</p> <p class=MsoNormal> Myslíte, ~e je to dole~ité? zeptal se.</p> <p class=MsoNormal> MimoYádn dole~ité. </p> <p class=MsoNormal> Je tu jeat njaká dalaí okolnost, na kterou byste m chtl upozornit? </p> <p class=MsoNormal> Na to, jak zvláatn se tehdy v noci choval pes. </p> <p class=MsoNormal> Pes pYece tu noc neatkal. </p> <p class=MsoNormal> To je na tom práv to zvláatní, poznamenal Sherlock Holmes.</p> <p class=MsoNormal>&nbsp;</p> <p class=MsoNormal>O tyYi dny pozdji jsme opt s Holmesem sedli ve vlaku, který nás vezl do Winchesteru na dostihy o Wessexský pohár. Plukovník Ross na nás podle úmluvy ekal pYed nádra~ím a v jeho ko áYe jsme odjeli na dostihovou dráhu za mstem. TváY ml vá~nou a choval se mimoYádn zdr~enliv.</p> <p class=MsoNormal> Po koni ani vidu, ani slechu, Yekl.</p> <p class=MsoNormal> Doufám, ~e byste ho poznal, kdybyste ho uvidl? zeptal se Holmes.</p> <p class=MsoNormal>To plukovníka velice dopálilo.  Pohybuji se v dostihovém svt dobrých dvacet let, ale na nco takového se mne jeat nikdy nikdo nezeptal, Yekl.  StYíbrného lysá ka s bílou skvrnou na ele a strakatou levou pYední nohou by poznalo ka~dé dít. </p> <p class=MsoNormal> Jak stojí sázky? </p> <p class=MsoNormal> To je práv dost divné. V era jeat byly patnáct ku jedné, ale pomr se poYád sni~oval, tak~e dneska se dá sotva vsadit tYi ku jedné. </p> <p class=MsoNormal> Hm! Yekl Holmes.  Nkdo nco ví, to je jasné! </p> <p class=MsoNormal>Kdy~ ko ár zastavil v ohrad poblí~ hlavní tribuny, podíval jsem se na program a pYe etl si seznam pYihláaených koní. Stálo tam:</p> <p class=MsoNormal>&nbsp;</p> <p class=MsoNormal><i>Wessexský pohár. 50 sovereigno za ka~dých sto stop plus prémie 1000 sovereigno. Pro tyYleté a ptileté. Druhá cena 300 Uber. TYetí cena 200 liber. Nová dostihová trae (jedna celá a pt osmin míle).</i></p> <p class=MsoNormal><i>1. ERNOCH. Majitel p. Heath Newton ( ervená apka, skoYicový kabát).</i></p> <p class=MsoNormal><i>2. ROHOVNÍK. Majitel plukovník Wardlaw (ro~ová apka, modro erný kabát).</i></p> <p class=MsoNormal><i>3. DESBOROUGH. Majitel lord Blacktvater (~lutá apka a rukávy).</i></p> <p class=MsoNormal><i>4. STXÍBRNÝ LYSÁ EK. Majitel plukovník Ross ( erná apka, ervený kabát).</i></p> <p class=MsoNormal><i>5. IRIS. Majitel vévoda z Balmoralu (~luto erné pruhy).</i></p> <p class=MsoNormal><i>6. PXEKÁ}KÁX. Majitel lord Singleford (purpurová apka, erné rukávy).</i></p> <p class=MsoNormal>&nbsp;</p> <p class=MsoNormal> Odvolali jsme náhradního kon a veakeré nadje skládáme ve vaae slovo, Yekl plukovník.  Ale proboha - co má tohle znamenat? StYíbrný lysá ek je favorit? </p> <p class=MsoNormal> Pt ku tyYem na StYíbrného lysá ka! ozval se Yev bookmakero.  Pt ku tyYem na StYíbrného lysá ka! Patnáct ku pti na Desborougha! Pt ku tyYem na vaechny ostatní! </p> <p class=MsoNormal> U~ vyvsili ísla, zvolal jsem.  Je jich tam vaech aest. </p> <p class=MsoNormal> Vaech aest! Pak moj koH pYece jen pob~í, zvolal plukovník velice vzruaen.  Nikde ho ale nevidím. Moje barvy se jeat neobjevily. </p> <p class=MsoNormal> Odbavili jich teprv pt. Te se musí objevit on. </p> <p class=MsoNormal>Sotva jsem to Yekl, statný kaatanový koH vyrazil z ohrady, kde se odbývalo vá~ení, a klusem se pYehnal kolem nás. V sedle ml jockeye v dobYe známých plukovníkových barvách - erné a ervené.</p> <p class=MsoNormal> Tohle ale není moj koH, zvolal majitel.  V~dye nemá na tle jediný bílý chlup. Co jste to proboha provedl, pane Holmesi? </p> <p class=MsoNormal> Jen klid, nejdYív se podíváme, jak pob~í, Yekl moj pYítel s neochvjnou bohorovností a chvíli se pozorn díval mým polním dalekohledem.  Fantastické! Báje ný start! zvolal pojednou.  Tady je máte, práv vybíhají ze zatá ky! </p> <p class=MsoNormal>Z ko áru jsme mli nádherný výhled, kdy~ kon vbhli do cílové rovinky. Vaech aest se dr~elo v tak tsném závsu, ~e by je bylo mo~no pYikrýt kobercem, ale v poli zbývající trat se u~ ~lutá barva capletonské stáje prodrala do ela. Ne~ vaak dobhli k nám, byl Desboroughov únik zlikvidován a plukovníkov koH v prudkém finiai projel cílem o dobrých aest délek pYed svým soupeYem, zatímco Iris vévody z Balmoralu obsadila a~ skromné tYetí místo.</p> <p class=MsoNormal> Tak i onak - dostih jsem vyhrál, oddechl si plukovník a protYel si o i.  PYiznám se vám ale, ~e tomu vaemu nerozumím ani za mák. Nezdá se vám, pane Holmesi, ~e si své tajemství ponecháváte pro sebe trochu pYília dlouho? </p> <p class=MsoNormal> Jist~e, pane plukovníku. Dovíte se vae. Obejdeme te dostihovou dráhu a spole n se na kon podíváme. Tady je, pokra oval, kdy~ jsme pYiali do ohrady s váhou, kam mli pYístup jen majitelé koní a jejich pYátelé.  Sta í, kdy~ koni umyjete hlavu a nohu istým lihem, abyste zjistil, ~e je to poYád váa starý StYíbrný lysá ek. </p> <p class=MsoNormal> Berete mi dech! </p> <p class=MsoNormal> Nalezl jsem ho v rukou jistého pokoutního handlíYe a dovolil jsem si ho poslat na trae v tom stavu, v jakém byl vrácen. </p> <p class=MsoNormal> Drahý pane, vykonal jste hotový zázrak. Zdá se, ~e koH je v poYádku a ve výte né form. Nikdy v ~ivot neb~el líp. Musím se vám tisíckrát omluvit, ~e jsem pochyboval o vaaich schopnostech. Prokázal jste mi nesmírnou slu~bu tím, ~e jste kon objevil. A prokázal byste mi jeat vtaí, kdybyste chytil vraha Johna Strakera. </p> <p class=MsoNormal> To u~ se také stalo, Yekl Holmes klidn.</p> <p class=MsoNormal>Plukovník a já jsme na nho u~asle pohlédli.  Vy jste ho dopadl? Kde tedy je? </p> <p class=MsoNormal> Tady. </p> <p class=MsoNormal> Tady! Kde? </p> <p class=MsoNormal> V téhle chvíli je v mé spole nosti. </p> <p class=MsoNormal>Plukovník zrudl zlostí.  Uznávám, ~e jsem vám neoby ejn zavázán, pane Holmesi, Yekl,  ale to, co jste tu práv prohlásil, musím pokládat bu za velice apatný vtip, nebo za urá~ku. </p> <p class=MsoNormal>Sherlock Holmes se dal do smíchu.  Ujiaeuji vás, ~e vás ze ~ádného zlo inu nepodezírám, pane plukovníku, Yekl,  ale skute ný vrah stojí hned za vámi! </p> <p class=MsoNormal>Obeael ho a polo~il ruku na lesklou aíji plnokrevníka.</p> <p class=MsoNormal> KoH! zvolali jsme s plukovníkem Rossem sou asn.</p> <p class=MsoNormal> Ano, koH. A mo~e pro nho být poleh ující okolností, Yeknu-li vám, ~e to udlal v sebeobran a ~e John Straker byl lovk, který ani v nejmenaím nebyl hoden vaaí dovry. U~ se ale ozval zvonec, a ponvad~ doufám, ~e pYi dalaím dostihu vyhraji njakou mali kost, odlo~ím podrobnjaí vysvtlení na pYíhodnjaí dobu. </p> <p class=MsoNormal>Kdy~ jsme ten ve er ují~dli zpt do Londýna, sedli jsme v rohu salonního vozu sami a mám za to, ~e cesta pYipadala plukovníku Rossovi stejn krátká jako mn, neboe jsme naslouchali vyprávní naaeho pYítele o událostech, je~ se odehrály v dartmoorské tréninkové stáji onoho osudného pondlního ve era, a o tom, jak si po ínal, aby jim pYiael na kloub.</p> <p class=MsoNormal> PYiznám se, Yekl,  ~e veakeré teorie, které jsem si vytvoYil na základ zpráv z novin, byly naprosto pochybené. PYesto v nich byla jistá vodítka, bohu~el vaak byla zavalena nánosem dalaích podrobností, které zakrývaly jejich pravý význam. Odjel jsem do Devonshiru v pYesvd ení, ~e pravým pachatelem je Fitzroy Simpson, tYeba~e mi bylo samozYejm jasné, ~e dokazy proti nmu rozhodn nejsou posta ující.</p> <p class=MsoNormal>Teprve v ko áYe, práv kdy~ jsme pYijeli k trenérov vilce, m napadlo, jak nesmírn dole~itou roli tu hraje to skopové s kari omá kou. Vzpomenete si mo~ná, ~e jsem byl roztr~itý a zostal jsem sedt, kdy~ vy u~ jste vaichni vystoupili. }asnul jsem v duchu nad tím, jak vobec jsem mohl tak evidentní stopu pYehlédnout. </p> <p class=MsoNormal> A já se pYiznám, Yekl plukovník,  ~e ani te nechápu, v em nám to mo~e pomoct. </p> <p class=MsoNormal> Byl to první lánek v Yetzu mých úvah. Práakové opium toti~ rozhodn není bez chuti. Pachue sice není nepYíjemná, ale zato výrazná. Kdyby bylo nasypáno do jakéhokoli b~ného jídla, strávník by to nepochybn zjistil a pravdpodobn by u~ dál nejedl. Kari koYení bylo tím pravým prostYedkem, který mohl pachue pYekrýt. Pod ~ádnou myslitelnou záminkou nemohl lovk zven í, Fitzroy Simpson, dosáhnout toho, aby se ten ve er podávala v trenérov rodin kari omá ka, a muselo by jít o tuze podivnou shodu okolností, kdybychom pYedpokládali, ~e tam náhodou pYiael s práakovým opiem v kapse práv toho ve era, kdy se náhodou podávalo jídlo, v nm~ se jeho pachue mohla ztratit. To je vylou ené. Proto bylo tYeba Simpsona z celého pYípadu eliminovat a zamYit pozornost na Strakera a jeho ~enu, jediné dva lidi, kteYí mohli dát pYíkaz, aby k ve eYi bylo skopové s kari omá kou. Opium do nho bylo pYidáno teprve poté, kdy jídlo bylo pro mladíka ve stáji oddleno, neboe ostatní je jedli také, a ~ádné neblahé následky se u nich neprojevily. Kdo z nich se ale mohl pYiblí~it k jídlu tak, aby ho slu~ebná nezpozorovala? DYív ne~ jsem si tuto otázku zodpovdl, pochopil jsem, jak je významné, ~e pes neatkal, neboe jeden správný závr vede neomyln k dalaímu. Epizoda se Simpsonem m upozornila na to, ~e pes byl zavYený ve stáji, a pYesto~e tam kdosi pYiael a vyvedl odtamtud kon, neatkal ani natolik, aby probudil oba mladíky spící v podkroví. Polno ní návatvník byl zYejm nkdo, koho pes dobYe znal. V té chvíli jsem u~ byl pYesvd en, nebo skoro pYesvd en, ~e John Straker se uprostYed noci odebral do stáje a StYíbrného lysá ka odvedl. Co tím sledoval? Rozhodn nic po estného, ponvad~ jinak by nemusel mladíka z vlastní stáje pYedem omámit drogou. PYesto vaak jsem byl na rozpacích, pro  to vlastn udlal. Vyskytly se u~ pYípady, kdy trenéYi vydlali velké peníze tím, ~e prostYednictvím agento vsadili proti vlastním koním, a pak jim njakým podvodem zabránili zvítzit. Nkdy takový trenér podplatí jockeye. Jindy pou~ije jistjaích a jemnjaích prostYedko. O co alo v naaem pYípad? Doufal jsem, ~e obsah Strakerových kapes mi pomo~e dospt k njakému závru.</p> <p class=MsoNormal>A nemýlil jsem se. Jist jste nezapomnli na ten zvláatní no~, který se nalezl v ruce mrtvého, no~, jaký by si jist ~ádný normami smrtelník nevybral jako zbraH. Podle sdlení doktora Watsona to byl no~, jakého chirurgové pou~ívají k tm nejjemnjaím operacím. A té noci jej vru bylo tYeba k operaci opravdu jemné. Vy pYece, pane plukovníku Rossi, se svými bohatými zkuaenostmi v dostihových zále~itostech jist víte, ~e alachy na koHském stehn lze mali ko naYíznout a ~e to lze provést podko~n, tak~e po zásahu nezostane absolutn ~ádná stopa. Posti~ený koH za ne slab kulhat, co~ se dá svést na pYílianou námahu pYi tréninku nebo na mírný revmatismus, ale nikdy ne na njakou ne istou hru. </p> <p class=MsoNormal> Darebák! Padouch jeden! zvolal plukovník.</p> <p class=MsoNormal> Tady také máme vysvtlení, pro  John Straker chtl odvést kon ven na blata. Tak ohnivé zvíYe by jist vzbudilo i ty nejtvrdaí spá e, jakmile by ucítilo bodnutí no~em. Bylo nezbytn nutné provést to nkde venku. </p> <p class=MsoNormal> Byl jsem do ista slepý! zvolal plukovník.  SamozYejm - proto také potYeboval sví ku a akrtl zápalkou. </p> <p class=MsoNormal> Nepochybn. Kdy~ jsem ale zkoumal, co ml s sebou, podaYilo se mi naatstí objevit nejen zposob provedení zlo inu, ale i jeho motivy. Jako svtaznalý mu~ jist víte, pane plukovníku, ~e lidé nenosívají po kapsách cizí ú ty. Vtaina z nás má dost starostí s vlastními. Hned jsem z toho usoudil, ~e Straker vedl dvojí ~ivot a vydr~oval druhou domácnost. Z povahy ú tu vyplývalo, ~e jde v tomto pYípad o dámu, a to o dámu s náro ným vkusem. Mo~ná ~e jste ke svým zamstnancom neoby ejn atdrý, ale pYesto se dá st~í pYedpokládat, ~e mohou svým ~enám dávat aít aaty za dvacet guinejí. Zeptal jsem se paní Strakerové na ty aaty tak, aby nemohla poznat, co otázkou sleduji, a zjistil jsem, ~e nikdy takové aaty nemla. Poznamenal jsem si proto adresu modistky a cítil jsem, ~e a~ ji navatívím se Strakerovou fotografií v ruce, budu mít jednou prov~dy toho záhadného Darbyshira z krku.</p> <p class=MsoNormal>Od té chvíle mi bylo vaecko jasné. Straker odvedl kon do té prohlubn v terénu, odkud nemohlo být svtlo vidt. Simpson na svém útku ztratil nákr ník a Straker jej sebral - napadlo ho mo~ná, ~e by jím mohl koni spoutat nohy nebo nco podobného. Kdy~ byli v prohlubni, stoupl si za kon a rozsvítil svtlo, ale koH, vydaený náhlou záYí a veden podivným instinktem, kterým zvíYata poznají, ~e se chystá nco nekalého, prudce vyhodil nohou a podkova zasáhla Strakera pYímo do ela. U~ pYedtím, a koli praelo, odlo~il Straker vzhledem k svému slo~itému úkolu kabát, a tak kdy~ padal, rozsekl mu no~ stehno. Vysvtluji to jasn? </p> <p class=MsoNormal> Obdivuhodn! zvolal plukovník.  Obdivuhodn! Jako kdybyste pYi tom byl. </p> <p class=MsoNormal> PYiznám se, ~e poslední ránu jsem vypálil dost naslepo. Napadlo m, ~e tak prohnaný chlap jako Straker by se nepustil do slo~itého naYíznutí alach bez pYedchozího cviku. Kde se v tom ale mohl pocvi it? Náhodou jsem se podíval na ovce, a tak jsem polo~il otázku, která k mému vlastnímu pYekvapení moj dohad potvrdila. </p> <p class=MsoNormal> Vysvtlil jste to naprosto jasné, pane Holmesi.  Kdy~ jsem se vrátil do Londýna, navatívil jsem modistku, která Strakera na fotografii hned poznala. Xekla mi, ~e je to její výte ný zákazník, jmenuje prý se Darbyshire a má prý velice rozmaYilou ~enu, která si neoby ejn potrpí na drahé aaty. Nepochybuji, ~e práv kvoli té ~en zabYedl do dluho a~ po uai, co~ ho pYivedlo k tak hanebnému zámru. </p> <p class=MsoNormal> Vysvtlil jste vaechno, krom jediné vci, zvolal plukovník.  Kde byl koH? </p> <p class=MsoNormal> Ach, ten utekl a pe oval o nho jeden z vaaich sousedo. V tomto ohledu bychom myslím mli udlit amnestii, nechci, aby ten lovk byl stíhán. Jestli se nemýlím, projí~díme práv Clapham Junctionem, tak~e budeme na nádra~í Victoria ani ne za deset minut. Chcete-li si u nás v byt vykouYit doutník, pane plukovníku, s radostí vám povím dalaí detaily, které by vás mohly zajímat. </p> <p class=MsoNormal>&nbsp;</p> <h2><a name="_Toc245813145">}lutá tváY</a></h2> <p class=MsoNormal>Je pYirozené, ~e pYi uveYejHováni tchto krátkých rt, zalo~ených na etných pYípadech, v nich~ jsem se stal dovrníkem nevaedních schopností, svého pYítele a nkdy i aktérem njakého podivného dramatu, zabývám se spía jeho úspchy ne~ jeho nezdary. A není to ani tak v zájmu jeho dobré povsti, neboe práv tehdy, kdy~ se octl s rozumem v koncích, byla jeho energie a vaestrannost nejobdivuhodnjaí, ale proto, ~e kdy~ utrpl nezdar on, neuspl zpravidla ani nikdo jiný a problém byl nav~dy odlo~en s otevYeným koncem. Tu a tam se ovaem stalo, ~e pravda vyala najevo i tehdy, kdy~ se moj pYítel zmýlil. Mám zaznamenáno njakých pt aest podobných pYípado: aféra s druhou krvavou skvrnou a ta, kterou se nyní chystám vyprávt, jsou z nich rozhodn nejzajímavjaí.</p> <p class=MsoNormal>Sherlock Holmes nepatYil k lidem, kteYí cvi í jen proto, aby cvi ili. Málokterý mu~ byl schopen podat vtaí fyzické výkony ne~ on a nepochybn byl jedním z nejlepaích boxero své váhové kategorie, jakého jsem kdy vidl; tlesné cvi ení bez konkrétního cíle vaak pokládal za zbyte né mrhání energií a zYídkakdy pohnul kostrou, pokud tím nemohl poslou~it njakému ú elu, spojenému s jeho profesí. Pak ale nevdl, co je to únava a vy erpání. Je pozoruhodné, ~e se za takových okolností dokázal udr~et v kondici, ale zachovával obvykle tu nejpYísnjaí dietu a jeho ~ivotní styl byl témY spartánský. Krom toho, ~e bral pYíle~itostn kokain, neml jiné neYesti, a k této droze se uchyloval pouze na protest proti jednotvárnosti existence, kdy~ se pYípady vyskytovaly jednou za uherský msíc a v novinách nestálo nic zajímavého.</p> <p class=MsoNormal>Jednoho pYedjarního dne se rozlenoail natolik, ~e si se mnou vyael na procházku do Hyde Parku, kde na jilmech práv za aly vyrá~et první jemn zelené výhonky a kde se pichlavé hroty kaatano mly co nevidt rozvinout do pticípých listo. Dv hodiny jsme se spole n procházeli a vtainu asu jsme ml eli, jak je pYirozené u dvou mu~o, kteYí se dovrn znají. Bylo skoro pt hodin, kdy~ jsme se opt vrátili do Baker Street.</p> <p class=MsoNormal> PromiHte, pane, Yekl náa mladý sluha, kdy~ otevYel dveYe,  ale byl tu njaký pán, který se po vás shánl. </p> <p class=MsoNormal>Holmes se na m vy ítav podíval.  Tady máte ty vaae zatracené odpolední procházky! Yekl.  U~ ten pán odeael? </p> <p class=MsoNormal> Ano. </p> <p class=MsoNormal> Nepozval jsi ho dál? </p> <p class=MsoNormal> Ano, pane; byl uvnitY. </p> <p class=MsoNormal> Jak dlouho tu ekal? </p> <p class=MsoNormal> Pol hodiny. Byl to velice neklidný pán, poYád chodil sem tam a klepal nohou, celou tu dobu, co tu byl. ekal jsem za dveYmi, tak~e jsem ho dobYe slyael. Nakonec vyael do chodby a rozkYikl se: ,Copak ten lovk jak~iv nepYijde? PYesn tak to Yekl, pane.,Sta í, kdy~ jeat chvilenku po káte, povídám já na to. ,Tak to radai po kám nkde venku, ponvad~ jsem u~ skoro uduaený, povídá on.</p> <p class=MsoNormal>,Vrátím se za malou chvíli, a s tmi slovy se vyYítil odtud; ,ae jsem Yíkal co chtl, nemohl jsem ho tu zdr~et. </p> <p class=MsoNormal> No dobrá, udlals, cos mohl, Yekl Holmes, kdy~ jsme vcházeli do naaeho pokoje.  Tohle je opravdu k zlosti, Watsone. Hrozn by se mi hodil njaký pYípad a podle netrplivosti toho lovka se zdá, ~e mohlo jít o nco dole~itého. Ajta! Tohle pYece není vaae dýmka, co tu le~í na stole! Tu tady zYejm nechal on. Pkná stará bryerka s dlouhým náustkem z materiálu, kterému trafikanti Yíkají jantar. Rád bych vdl, kolik je vlastn v Londýn náustko z pravého jantaru. NkteYí lidé si myslí, ~e kdy~ je v nm muaka, je jantar pravý. Je to celé obchodní odvtví, které se zabývá tím, ~e zadlává imitované muaky do imitovaného jantaru. Musel být poYádn roz ilený, kdy~ tu zapomnl dýmku, které si zYejm neoby ejn cení. </p> <p class=MsoNormal> Jak mo~ete vdt, ~e si jí tolik cení? zeptal jsem se.</p> <p class=MsoNormal> No, povodní cenu dýmky bych odhadl tak na sedm ailinko aest pencí. Jen~e u~ byla, jak vidíte, dvakrát v oprav: jednou opravovali dYevný troubel a jednou jantar. Vaimnte si, ~e ob opravy byly provedeny pomocí stYíbrných krou~ko, které musely být dra~aí ne~ povodn celá dýmka. Ten lovk si té dýmky musí nesmírn cenit, jestli~e ji radji dává opravovat, ne~ by si za stejné peníze koupil novou. </p> <p class=MsoNormal> Jeat nco? zeptal jsem se, ponvad~ Holmes otá el dýmkou v ruce a hledl na ni svým zvláatním, zamyaleným pohledem.</p> <p class=MsoNormal>Zvedl ji a poklepal na ni dlouhým, atíhlým ukazovákem jako profesor, který svým ~ákom demonstruje njakou kost.</p> <p class=MsoNormal> Dýmky bývají nkdy mimoYádn zajímavé, Yekl.  Na ni em jiném se tak výrazn neprojeví osobnost majitele - leda snad jeat na hodinkách a na tkani kách do bot. V tomto pYípad vaak pYíznaky nejsou ani pYília výrazné, ani pYília dole~ité. Majitel je podle vaeho statný mu~, levák, má znamenitý chrup, ve svých zvycích je dost nedbalý a není nucen aetYit. </p> <p class=MsoNormal>Moj pYítel sypal tyto informace z rukávu velice lhostejn, ale vidl jsem, ~e po mn mrkl, aby se ubezpe il, zda jeho úvahy sleduji.</p> <p class=MsoNormal> Myslíte, ~e lovk musí být zámo~ný, kdy~ kouYí dýmku za sedm ailinko? zeptal jsem se.</p> <p class=MsoNormal> Tohle toti~ je sms zna ky Grosvenor, unce za osm pencí, odpovdl Holmes, vyklepávaje trochu tabáku do dlan.  A ponvad~ si mo~e báje n zakouYit i za polovi ní cenu, jde o lovka, který není nucen aetYit. </p> <p class=MsoNormal> A ty ostatní údaje? </p> <p class=MsoNormal> Má ve zvyku zapalovat si dýmku od lamp a plynových hoYáko. Vaimnte si, ~e je po jedné stran celá opálená. To pochopiteln nemo~e být od zápalky. Pro  by nkdo pYikládal zápalku k dýmce takhle ze strany? Od lampy vaak dýmku nezapálíte, aby to hlavi ku neo~ehlo. A je to na pravé stran dýmky. Z toho jsem usoudil, ~e ten lovk je levák. PYidr~te vlastní dýmku u lampy a uvidíte, ~e docela pYirozen ji k plameni pYilo~íte levou stranou - ponvad~ jste pravák. Jednou nebo dvakrát to mo~ná udláte opa n, ale rozhodn to nebudete dlat stále. Tahle dýmka ale tak byla dr~ena v~dy. A dál - náustek je prohryzaný. K tomu je tYeba silného, energického chlapíka, který má dobrý chrup. Jestli se ale nemýlím, slyaím ho u~ na schodech, tak~e budeme mít ke studiu zajímavjaí objekt ne~ tuhle dýmku. </p> <p class=MsoNormal>Za okam~ik se otevYely dveYe a do pokoje vstoupil vysoký mladý mu~. Byl dobYe, ale nenápadn oble en, v tmavoaedých aatech, a v ruce dr~el mkký hndý airák s nízkým dýnkem a sklopenou stYechou. Odhadl jsem ho tak na tYicet let, a koli ve skute nosti byl o nkolik roko staraí.</p> <p class=MsoNormal> PromiHte prosím, Yekl ponkud rozpa it,  myslím, ~e jsem ml zaklepat. Ovaem~e jsem ml zaklepat. Jsem ale trochu roz ilený, a tak mi to musíte odpustit. PYejel si rukou po ele, jako kdyby byl napol omámený, a pak se spía skácel ne~ posadil do kYesla.</p> <p class=MsoNormal> Vidím na vás, ~e jste nkolik nocí nespal, Yekl Holmes nenucené a bodYe, jak ml ve zvyku.  To lovka pYipraví o nervy víc ne~ práce, a dokonce víc ne~ zábava. Smím se zeptat, co pro vás mohu udlat? </p> <p class=MsoNormal> PYiael jsem vás po~ádat o radu, pane Holmesi. Nevím, co po ít, a mám dojem, ~e celý moj ~ivot je v troskách. </p> <p class=MsoNormal> Chcete si m najmout jako soukromého detektiva? </p> <p class=MsoNormal> Nejen to. Chci znát váa názor, ponvad~ jste uvá~livý a svtaznalý lovk. Chtl bych vdt, co mám podniknout. Doufám proboha, ~e mi to budete s to Yíct. </p> <p class=MsoNormal>Mluvil v krátkých, pYerývaných a úse ných vtách a zdálo se mi, ~e mu vobec není do Ye i a ~e jen krajní silou vole v sob pYemáhá tuto nechue.</p> <p class=MsoNormal> Jde o velice choulostivou vc, Yekl.  Víte, lovk nerad vykládá o svých domácích zále~itostech cizím lidem. PYipadá mi to ohavné - vyprávt o chování své ~eny dvma mu~om, které vidím v ~ivot poprvé. Je to hrozné, ale musím to udlat. Jsem na pokraji zhroucení a musím se s vámi poradit. </p> <p class=MsoNormal> Milý pane Grante Munro - za al Holmes.</p> <p class=MsoNormal>Náa návatvník vysko il z kYesla.  Jak~e? zvolal.  Vy víte, jak se jmenuji? </p> <p class=MsoNormal> Chcete-li si zachovat inkognito, Yekl Holmes s úsmvem,  neml byste psát své jméno na podaívku klobouku, nebo byste jej aspoH neml otá et dnem vzhoru k lidem, s nimi~ mluvíte. Chtl jsem vám Yíct, ~e moj pYítel a já jsme u~ v tomto pokoji vyslechli Yadu podivných tajemství a ~e se nám asto poatstilo navrátit klid mnoha utrápeným duaím. VYím, ~e se nám to snad podaYí i ve vaaem pYípad. Mohu vás po~ádat - as toti~ mo~e znamenat mnoho - abyste m bez dalaího odkládání seznámil s fakty svého pYípadu? </p> <p class=MsoNormal>Náa návatvník si opt pYejel rukou po ele, jako by mu to pYipadalo neoby ejn trapné a t~ké. Z ka~dého jeho gesta a výrazu jsem vidl, ~e je to zdr~enlivý, introvertní lovk s nádechem hrdosti v povaze, který radji své rány skrývá, ne~ by je vystavoval na odiv. Pojednou vaak prudce mávl zaeatou pstí, jako by odhazoval veakerou rezervovanost, a za al vyprávt.</p> <p class=MsoNormal> Fakta vypadají takhle, pane Holmesi, Yekl.  Jsem u~ tYi roky ~enatý. Celou tu dobu jsme se s ~enou mli vzájemn rádi a ~ili jsme tak aeastn jako sotva který jiný man~elský pár. Nikdy mezi námi nedoalo k ~ádným diferencím ani v myalenkách, ani ve slovech, ani v inech. Te ale - od minulého pondlka - mezi námi vyvstala jakási pYehrada a já pojednou shledávám, ~e v jejím ~ivot a v jejích myalenkách je nco, o em vím tak málo, jako by alo o ~enu, která se kolem mne náhodou mihne na ulici. Odcizujeme se jeden druhému a chtl bych vdt pro .</p> <p class=MsoNormal>Je tu vaak jedna vc, o které bych vás chtl ujistit, ne~ budu pokra ovat, pane Holmesi: Effie m miluje. V tom se rozhodn nemohu mýlit. Miluje m z celého srdce a z celé duae a nikdy m nemilovala víc. Vím to, cítím to. Nechce se mi to dokazovat. Mu~ snadno pozná, kdy ho ~ena miluje. Vstoupilo ale mezi nás jakési tajemství, a dokud se nevysvtlí, nemo~eme být stejní jako dYív. </p> <p class=MsoNormal> Povzte mi laskav fakta, pane Munro, Yekl Holmes ponkud netrpliv.</p> <p class=MsoNormal> Povím vám o Effiin ~ivot vaechno, co vím. Byla u~ vdova, kdy~ jsem se s ní seznámil, a koli jeat mladá - bylo jí teprve ptadvacet let. Jmenovala se tehdy Hebronová. Zamlada odjela do Ameriky a ~ila v Atlant, kde se provdala za zmínného Hebrona, advokáta s výnosnou praxí. Mli jedno dít, ale v kraji propukla epidemie ~luté zimnice, a jak man~el, tak dít na ni zemYeli. Vidl jsem jeho úmrtní list. Toto neatstí jí Ameriku tak znechutilo, ~e se vrátila do Anglie a ~ila tu se svou neprovdanou tetou v Pinneru v Middlesexu. Mohu se jeat zmínit o tom, ~e jí man~el zanechal sluané jmní, mla kapitál asi tyYi tisíce pt set liber, který man~el investoval tak dobYe, ~e jí vynáael promrn sedm procent. Kdy~ jsem ji poznal, bydlela v Pinneru teprve aest msíco; zamilovali jsme se do sebe a za pár týdno jsme se dali oddat.</p> <p class=MsoNormal>Jsem obchodník s chmelem, a ponvad~ mám ro ní pYíjem sedm set i osm set liber, pYipadali jsme si dost zámo~ní na to, abychom si za osmdesát liber ro n pronajali pknou vilu v Norbury. Je to tam naprostý venkov, a koli je to pomrn blízko od Londýna. Kousek nad námi je hostinec a dva domy a pYes pole naproti nám jeat jedna osamlá vilka. Jinak tam ~ádné domy u~ nejsou, teprve a~ v poli cesty k nádra~í. Obchod m v nkterých obdobích nutí jezdit do Londýna, ale v lét mám mén práce a tehdy jsme s man~elkou v naaem venkovském domov byli ti nejaeastnjaí lidé na svt. Opakuji vám, ~e mezi námi nikdy nebyl jediný stín do té doby, ne~ za ala tahle proklatá zále~itost.</p> <p class=MsoNormal>A jeat jednu vc vám musím Yíct, dYív ne~ budu pokra ovat. Kdy~ jsme se vzali, dala ~ena celý svoj majetek pYepsat na mne - do zna né míry proti mé voli, ponvad~ mi bylo jasné, v jak trapné situaci bych se mohl octnout, kdyby se mi pYestalo daYit v obchod. Nicmén na tom trvala, a tak jsme to udlali. Jenom~e asi pYed aesti týdny za mnou pYiala.</p> <p class=MsoNormal>,Jacku, Yekla mi, ,kdy~ jsi pYevzal moje peníze, Yíkal jsi, ~e kdybych nkdy njaké potYebovala, mám t o n po~ádat. </p> <p class=MsoNormal>,Ovaem, Yekl jsem, ,jsou to pYece tvoje peníze. </p> <p class=MsoNormal>,Vía, Yekla, ,chtla bych sto liber. </p> <p class=MsoNormal>Trochu m to zarazilo, ponvad~ jsem zprvu myslel, ~e si snad chce jen opatYit njaké nové aaty nebo nco podobného.</p> <p class=MsoNormal>,Na  je proboha chcea? zeptal jsem se.</p> <p class=MsoNormal>,Och, Yekla laakovn, jak to ona umí, ,tvrdil jsi pYece, ~e jsi jen mým bankéYem, a vía dobYe, ~e bankéYi se nikdy na nic nevyptávají. </p> <p class=MsoNormal>,Jestli to myslía vá~n, samozYejm ~e ti ty peníze dám, Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal>,Och ano, myslím to vá~n. </p> <p class=MsoNormal>,A nepovía mi, na  je potYebujea? </p> <p class=MsoNormal>,Mo~ná nkdy jindy, ale te ne, Jacku. </p> <p class=MsoNormal>A tak jsem se s tím tedy spokojil, a koli to bylo poprvé, co se mezi námi objevilo njaké tajemství. Dal jsem jí aek a víc jsem na celou vc nemyslel. Mo~ná ~e to nemá nic spole ného s tím, co se stalo pozdji, ale pokládám za správné se vám o tom zmínit.</p> <p class=MsoNormal>Jak jsem vám u~ pYed chvilkou Yekl, nedaleko od naaeho domu je jeat jedna vilka. Dlí nás od sebe jen pole, ale kdy~ chce lovk k té vilce zajít, musí jít nejdYív po silnici a pak odbo it na polní cestu. Hned za tou vilkou je pkný borový lesík, kam jsem velice rád chodíval na procházky, ponvad~ mezi stromy se lovk cítí v~dycky dobYe. Vilka byla osm msíco prázdná, co~ byla akoda, ponvad~ je to pkné patrové stavení se starodávnou stYíakou pYed vchodem, obrostlou zimolezem. Mnohokrát jsem se tam zastavil a v~dycky jsem si pomyslel, jaký útulný domov by tam mohl být.</p> <p class=MsoNormal>Minulé pondlí ve er jsem si tím smrem vyael na procházku. Po polní cest kolem mne projel prázdný sthovací voz a na trávníku pYed vchodem do vilky jsem uvidl hromadu koberco a dalaího zaYízení. Bylo jasné, ~e vilku si kone n nkdo pronajal. Proael jsem kolem, pak jsem zostal stát a jako lovk, který nemá nic na práci, jsem se na vilku chvíli díval, ponvad~ m zajímalo, co je to za lidi, kteYí budou bydlet v naaem sousedství. A kdy~ jsem se tak rozhlí~el, pojednou jsem si uvdomil, ~e m z jednoho horního okna pozoruje jakási tváY.</p> <p class=MsoNormal>Nevím, co na té tváYi bylo nápadné, pane Holmesi, ale pYi tom pohledu mi pYebhl mráz po zádech. Stál u~ jsem trochu pYília daleko, tak~e jsem rysy nemohl rozeznat, ale v té tváYi bylo nco nepYirozeného a nelidského. Takový dojem jsem aspoH ml, a rychle jsem vykro il k vilce, abych se na lovka, který m pozoroval, podíval zblízka. Sotva jsem vaak udlal první krok, tváY pojednou zmizela - tak náhle, jako by ji kdosi strhl do tmavého pokoje. Stál jsem tam dobrých pt minut, o celé vci jsem pYemýalel a sna~il jsem se analyzovat své dojmy. Nepovím vám, jestli to byla tváY mu~e nebo ~eny. Nejvíc vaak na m zaposobila její barva. Byla sinale, mrtvoln ~lutá a bylo v ní cosi strnulého a nehybného - cosi a~ otYesn nepYirozeného. Byl jsem tak rozruaen, ~e jsem se rozhodl podívat se na nové nájemníky vilky trochu dokladnji. `el jsem ke dveYím a zaklepal na n. TémY okam~it mi otevYela vysoká hubená ~ena s hrubou, odpudivou tváYí.</p> <p class=MsoNormal>,Copak byste si pYál? zeptala se se severoanglickým pYízvukem.</p> <p class=MsoNormal>,Jsem váa soused - tamhle odnaproti, Yekl jsem a kývl jsem hlavou smrem k naaemu domu. ,Vidím, ~e jste se zrovna nasthovali, a tak m napadlo, ~e kdybych vám mohl njak pomoct -&nbsp; </p> <p class=MsoNormal>,A~ budem nco potYebovat, tak vám to Yeknem, odsekla ~ena a zabouchla mi dveYe pYed nosem. To hulvátské odmítnutí m dopálilo natolik, ~e jsem se oto il a ael jsem domo. Celý ve er, a koli jsem se pokouael myslet na jiné vci, vracel jsem se v duchu stále k tomu pYíaernému zjevu v okn a k neurvalosti té ~eny. Rozhodl jsem se, ~e o tom pYízraku nebudu man~elce nic Yíkat, ponvad~ je nervózní a pYecitlivlá ~ena, a netou~il jsem se s ní podlit o nepYíjemný dojem, který to udlalo na mne. PYesto vaak jsem jí pYed usnutím Yekl, ~e do vilky se nasthovali noví nájemníci. Odpovd jsem od ni na to nedostal.</p> <p class=MsoNormal>Spávám obvykle, jako kdy~ m do vody hodí. U nás v rodin se o tom dokonce vtipkovalo - ~e neexistuje nic, co by m dokázalo v noci probudit. PYesto vaak jsem práv tu noc ml mnohem leh í spánek ne~ obvykle. Zda to bylo zposobeno mírným vzruaením, které ve mn vyvolalo to malé dobrodru~ství, nebo n ím jiným - to nevím. V polospánku jsem si byl nejasné vdom, ~e se v pokoji cosi dje - postupn mi doalo, ~e se má ~ena obléká, ~e si na sebe bere pláae a uvazuje si epec. U~ jsem otvíral rty, abych zamumlal pár rozespalých slov pYekvapení i protestu nad tím, ~e tak asn vstává, kdy~ jsem pojednou pYimhouYenýma o ima spatYil její tváY, ozáYenou svtlem sví ky. U~asl jsem tak, ~e jsem nebyl mocen slova. Mla ve tváYi vyraz, jaký jsem u ní nikdy dYív nevidl - vobec bych nevYil, ~e se s n ím takovým u ní kdy shledám. Byla smrteln bledá, rychle oddechovala, a kdy~ si zapínala pláae, kradí pokukovala po mé posteli, zda m nevzbudila. Potom v domnní, ~e stále tvrd spím, potichu vyklouzla z pokoje a za okam~ik jsem uslyael ostré skYípnutí, které mohlo pocházet jen od veYeji domovních dveYí, posadil jsem se na posteli a zaeukal jsem kotníky o pelest, abych se ubezpe il, zda opravdu bdím. Pak jsem zpod polatáYe vytáhl hodinky. Byly tYi hodiny. Co proboha mohla má ~ena hledat na venkovské silnici ve tYi hodiny v noci?</p> <p class=MsoNormal>Sedl jsem tak asi dvacet minut, obracel jsem si to znova a znova v hlav a sna~il jsem se najít njaké pYijatelné vysvtlení. ím víc vaak jsem o tom pYemýalel, tím mi to pYipadalo nepochopitelnjaí a nevysvtlitelnjaí. PoYád jeat jsem si s tím lámal hlavu, kdy~ jsem znova uslyael, ~e se dveYe zlehka zavYely, a podle kroko jsem poznal, ~e pYichází po schodech nahoru.</p> <p class=MsoNormal>,Kde jsi proboh byla, Effie? zeptal jsem se, kdy~ veala.</p> <p class=MsoNormal>Prudce sebou pYi tch slovech akubla a pYiduaen vykYikla, a to trhnutí a ten výkYik m znepokojily jeat víc ne~ vaechno ostatní, neboe v nich bylo cosi nepopsateln provinilého. Ala man~elka byla v~dy upYímná, otevYená ~ena, a zamrazilo m, kdy~ jsem ji pojednou vidl, jak se vkrádá do svého pokoje po api kách a není s to potla it výkYik a bezd né gesto, kdy~ ji osloví vlastní man~el.</p> <p class=MsoNormal>,Ty jsi vzhoru, Jacku? zvolala a nervózn se zasmála. ,Jak je to mo~né - myslela jsem, ~e t nedoká~e probudit nic na svt. </p> <p class=MsoNormal>,Kde jsi byla? zeptal jsem se pYísnji.</p> <p class=MsoNormal>,Nedivím se, ~e t to pYekvapilo, Yekla a neualo mi, ~e se jí tYesou prsty, kdy~ si rozepínala pláae. ,Já si toti~ taky nevzpomínám, ~e bych kdy v ~ivot nco podobného udlala. Mla jsem najednou pocit, ~e se tu dusím a ~e si musím trochu vyjít na erstvý vzduch. Byla bych snad omdlela, kdybych se neala trochu projít. Stála jsem pár minut pYede dveYmi a te u~ se zas cítím docela dobYe. </p> <p class=MsoNormal>Za celou dobu, co mi tu historku vyprávla, ani jednou se na m nepodívala a také hlas mla úpln jiný ne~ obvykle. Bylo jasné, ~e mi vykládá nco, co není pravda. Neodpovdl jsem jí na to a s bolestí v srdci jsem se oto il ke zdi. Hlavou se mi honila spousta s~íravých pochyb a podezYení. Co to má ~ena pYede mnou skrývá? Kde byla bhem té podivné vycházky? Zdálo se mi, ~e nebudu mít klid, dokud se to nedovím, ale pYí ilo se mi vyptávat se jí znova, kdy~ mi u~ jednou zalhala. Zbytek noci jsem se zmítal a pYevaloval na posteli, vymýalel jsem si nejroznjaí teorie, jednu nepravdpodobnjaí ne~ druhou.</p> <p class=MsoNormal>Ml jsem ten den jet do Londýna, ale byl jsem tak rozruaen, ~e jsem nebyl schopen soustYedit se na obchodní zále~itosti. PYipadalo mi, ~e man~elka je stejn roz ilená jako já, a z jejích letmých, tázavých pohledo, které po mn vrhala, mi bylo jasné, ~e ví, ~e jejímu tvrzení nevYím, a ~e je s rozumem v koncích a neví, co po ít. PYi snídani jsme spolu vymnili sotva pár slov a hned poté jsem se vydal na procházku, abych na sv~ím ranním vzduchu znova celou vc uvá~il.</p> <p class=MsoNormal>Zaael jsem a~ ke Crystal Palace, asi hodinu jsem se toulal po okolí a v jednu jsem se vrátil do Norbury. Náhodou jsem ael zrovna kolem oné vilky, a tak jsem zostal na okam~ik stát, abych se podíval do oken, zda v nkterém znova nezahlédnu tu podivnou tváY, která na m pYedchozího dne civla. Jak jsem tam stál, dveYe se pojednou otevYely a - pYedstavte si mé pYekvapení, pane Holmesi - z vilky vyala má ~ena!</p> <p class=MsoNormal>Kdy~ jsem ji uvidl, onml jsem ú~asem, ale moje pocity nebyly ni ím ve srovnání s tmi, které se zra ily v její tváYi, jakmile se naae o i setkaly. Na okam~ik se zdálo, ~e by nj radji couvla zpátky do domu, ale pak si uvdomila, ~e by jakékoli skrývání nebylo k ni emu, a pYistoupila ke mn s tváYí bílou jak stna a vydaenýma o ima, které usvd ovaly ze l~i úsmv na jejích rtech.</p> <p class=MsoNormal>,Och, Jacku! Yekla. ,Zaala jsem se sem podívat, zda bych nemohla být naaim novým sousedom njak u~ite ná. Pro  se na m tak díváa, Jacku? Snad se na m nezlobía? ,Te tedy vím, kam jsi ala dnes v noci, Yekl jsem. ,Jak to myslía? zvolala.</p> <p class=MsoNormal>,Byla jsi tady. Vím to s jistotou. Co je to za lidi, ~e je chodía navatvovat v takovou hodinu? </p> <p class=MsoNormal>,Nikdy dYív jsem tu nebyla. </p> <p class=MsoNormal>,Jak mi mo~ea vykládat nco, o em vía sama, ~e to není pravda? zvolal jsem. ,V~dye ti pYeskakuje hlas, kdy~ to Yíkáa. Ml jsem pYed tebou nkdy já njaké tajemství? Pojdu te rovnou do vilky a zjistím si, co za tím vlastn vzí. </p> <p class=MsoNormal>,Ne, to ne, Jacku, proboha! vyjekla v neovladatelném vzruaení. Kdy~ jsem pak pYistoupil ke dveYím, chytila m za rukáv a kYe ovit m tahala zpátky.</p> <p class=MsoNormal>,Prosím t, nedlej to, Jacku, volala. ,PYísahám, ~e ti jednoho dne vaechno povím, ale jestli do té vilky pojdea te, nemo~e to skon it jinak ne~ neatstím. Kdy~ jsem se ji pak pokusil setYást, povsila se na m a za ala aílené prosit.</p> <p class=MsoNormal>,VY mi, Jacku! volala. ,VY mi jeat tentokrát. Nikdy nebudea mít dovod toho litovat. Vía pYece, ~e bych pYed tebou nemla ~ádné tajemství, kdyby to nebylo pro tvé dobro. Tady je ale v sázce celý náa ~ivot. Pojdea-li se mnou domo, bude vaechno v poYádku. Jestli si ale vynutía vstup do vilky násilím, je mezi námi konec. </p> <p class=MsoNormal>Znlo to tak úpnliv a obracela se ke mn s takovým zoufalstvím, ~e jsem pYede dveYmi nerozhodn zostal stát. ,UvYím ti pod jednou jedinou podmínkou, Yekl jsem posléze. ,A ta zní, ~e s celou tou záhadou od téhle chvíle skoncujeme. Své tajemství si mo~ea ponechat pro sebe, ale musía mi slíbit, ~e se nebudou opakovat ~ádné no ní návatvy a ~e u~ nebudea dlat nic, o em bych nevdl. Jsem ochoten zapomenout na vaechno, co se stalo, jestli~e mi slíbía, ~e se to u~ v budoucnu nebude opakovat. </p> <p class=MsoNormal>,Vdla jsem, ~e mi uvYía, zvolala a zhluboka si oddechla. ,Udlám vaechno tak, jak si pYejea. Poj pry , poj proboha pry , vraeme se domo! Stále m dr~ela za rukáv a táhla m pry  od vilky. Ohlédl jsem se, kdy~ jsme odcházeli, a znova jsem uvidl tu ~lutou, strnulou tváY, která nás pozorovala z horního okna. Co mohlo spojovat toho tvora s mou ~enou? Co mohla mít s mou ~enou spole ného ta hrubá, sprostá ~enská, kterou jsem vidl v era? Byla to podivná hádanka a dobYe jsem vdl, ~e nedojdu klidu, dokud ji nerozluatím.</p> <p class=MsoNormal>Dalaí dva dny jsem pak zostal doma a ml jsem dojem, ze má ~ena poctiv dodr~uje úmluvu, neboe - pokud vím - nevytáhla paty z domu. TYetího dne mi vaak jasn dokázala, ~e ji ani slavnostní slib nedokázal vymanit z onoho tajemného vlivu, který ji odvádl od man~ela a jejích povinností.</p> <p class=MsoNormal>Odjel jsem toho dne do Londýna, ale vrátil jsem se u~ vlakem ve 2.40 namísto vlakem ve 3.36, jím~ se vracívám obvykle. Jakmile jsem veael do domu, slu~ebná vybhla do haly s vydaenou tváYí.</p> <p class=MsoNormal>,Kde je paní? zeptal jsem se.</p> <p class=MsoNormal>,Myslím, ~e ala na procházku, odpovdla. Okam~it ve mn vzniklo podezYení. Vybhl jsem do patra, abych se ujistil, ~e man~elka není v dom. Náhodou jsem pYi tom vykoukl z hoYejaího okna a uvidl jsem slu~ku, s kterou jsem práv domluvil, jak b~í pYes pole smrem k protjaí vilce. V té chvíli mi ovaem bylo naprosto jasné, co to vaechno znamená. Má ~ena tam odeala a po~ádala slu~ku, aby ji zavolala, kdybych se snad vracel. Hnv mnou lomcoval, kdy~ jsem sebhl dolo po schodech a vyrazil k vilce, rozhodnut skoncovat s celou tou zále~itostí jednou prov~dy. SpatYil jsem ~enu a slu~ku, jak spchají polní cestou, ale nezastavil jsem se, abych si s nimi promluvil. Ve vilce bylo ukryto tajemství, které vrhalo stín na moj ~ivot. ZaYekl jsem se, ~e to tajemství odhalím stoj co stoj. Kdy~ jsem doael k vilce, ani jsem nezaklepal, ale zmá kl jsem kliku a vpadl jsem do chodby. V pYízemí vaude panovalo ticho a klid. V kuchyni na kamnech bublala voda v konvici a v koai le~ela sto ená velká erná ko ka, ale nikde nebylo ani památky po ~en, s kterou jsem onehdy mluvil. Vbhl jsem i do vedlejaí místnosti, ale ta byla rovn~ prázdná. Pak jsem vybhl do poschodí, ale vaechno marné, nahoYe byly jen dalaí dva opuatné pokoje. V celém dom nikdo nebyl. Nábytek a obrazy na stnách prozrazovaly nejtuctovjaí a nejvulgárnjaí vkus - s výjimkou pokoje, za jeho~ oknem jsem pYedtím vidl tu podivnou tváY. Ten byl zaYízen pYepychov a elegantn a veakeré moje podezYení vzplálo zbsilým, hoYkým plamenem, kdy~ jsem uvidl, ~e na krbové Yímse stojí velká fotografie mé ~eny, kterou si dala na mou ~ádost zhotovit teprve pYed tYemi msíci.</p> <p class=MsoNormal>Zostal jsem tam dost dlouho, abych se ubezpe il, ~e dom je naprosto prázdný. Pak jsem odeael, ale v srdci jsem cítil takovou tíhu jako nikdy pYedtím. Kdy~ jsem se vrátil domo, má ~ena vyala do haly, ale byl jsem pYília ura~ený a rozzlobený, ne~ abych s ní mluvil. Proael jsem kolem ni a odebral jsem se do své pracovny. PYiala tam ale za mnou dYív, ne~ jsem sta il zavYít dveYe.</p> <p class=MsoNormal>,Mrzí m, ~e jsem poruaila slib, Jacku, Yekla, ,kdybys ale znal vaechny okolnosti, jist bys mi odpustil. </p> <p class=MsoNormal>,Tak mi tedy vaechno povz, Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal>,To nemohu, Jacku, nemohu! zvolala.</p> <p class=MsoNormal>,Dokud mi neYeknea, kdo v té vilce bydlí a komu jsi dala tu fotografii, nemo~e být o njaké dovYe mezi námi ani Ye i, pravil jsem, odstr il jsem ji a odeael jsem z domu. To bylo v era, pane Holmesi, a od té doby jsem ji nevidl, ani jsem se o té podivné zále~itosti nic víc nedovdl. Poprvé mezi nás padl stín a to mnou tak otYáslo, ~e opravdu nevím, co bych ml dlat. Dnes ráno m pojednou napadlo, ~e vy jste lovk, který by mi mohl poradit, a tak jsem se za vámi neprodlen vydal. SvYuji se bezvýhradn do vaaich rukou. Jestli~e nkterý bod mého vyprávní nebyl dostate n jasný, prosím - ptejte se mne. PYedevaím mi ale co nejdYív povzte, co mám dlat, ponvad~ tohle neatstí nedoká~u dlouho snáaet. </p> <p class=MsoNormal>Holmes i já jsme s krajním zájmem vyslechli celý ten neoby ejný pYíbh, který nám náa návatvník vyprávl pYerývan a s pohnutím, jako lovk nacházející se pod vlivem mimoYádných emocí. Moj pYítel sedl chvíli tiae, s bradou opYenou o ruku, ponoYen do svých myalenek.</p> <p class=MsoNormal> Povzte mi, Yekl kone n,  mohl byste odpYisáhnout, ~e ta tváY, kterou jste vidl v okn, byla vobec lidská? </p> <p class=MsoNormal> V obou pYípadech jsem ji vidl z jisté vzdálenosti, tak~e s ur itostí to Yíct nemohu. </p> <p class=MsoNormal> PYesto se ale zdá, ~e ve vás vyvolala velice nepYíjemný dojem. </p> <p class=MsoNormal> PYipadalo mi, ~e má jakousi nepYirozenou barvu a podivn strnulé rysy. Kdy~ jsem se pYiblí~il, bleskurychle zmizela. </p> <p class=MsoNormal>,Jak je to dlouho, co vás ~ena po~ádala o tch sto liber? </p> <p class=MsoNormal> Skoro dva msíce. </p> <p class=MsoNormal> Vidl jste nkdy fotografii jejího prvního man~ela? </p> <p class=MsoNormal> Ne. Krátce po jeho smrti vypukl v Atlant velký po~ár a vaechny písemnosti a doklady pYi nm shoYely. </p> <p class=MsoNormal> PYesto ale mla jeho úmrtní list. Xíkáte, ~e jste jej vidl? </p> <p class=MsoNormal> Ano, po po~áru si dala vystavit duplikát. </p> <p class=MsoNormal> Setkal jste se nkdy s nkým, kdo ji znal v Americe? </p> <p class=MsoNormal> Ne. </p> <p class=MsoNormal> Mluvila nkdy o tom, ~e by se chtla znova do Ameriky zajet podívat? </p> <p class=MsoNormal> Ne. </p> <p class=MsoNormal> Nedostává odtamtud njaké dopisy? </p> <p class=MsoNormal> Pokud vím, tak ne. </p> <p class=MsoNormal> Dkuji vám. Rád bych te celou tu zále~itost trochu uvá~il. Jestli~e u~ je vila nadobro opuatná, budeme mít jisté potí~e. Jestli~e ale - a to se mi zdá pravdpodobnjaí - byli nájemníci v era varováni pYed vaaím pYíchodem a opustili ji tsn pYedtím, ne~ jste tam vpadl, mli by u~ být zase zpátky a celou vc bychom mli snadno vysvtlit. Dovolte, abych vám poradil: vraete se te do Norbury a znova se na okna té vilky dokladn podívejte. Bude-li se vám zdát, ~e je obydlená, nesna~te se do ní vniknout násilím, ale poalete mému pYíteli a mn telegram. Jakmile ho dostaneme, budeme do hodiny u vás a pYijdeme pak celá zále~itosti brzo na kloub. </p> <p class=MsoNormal> Co kdy~ je ale vila poYád prázdná? </p> <p class=MsoNormal> V tom pYípad za vámi pYijedu ráno a o vaem si pohovoYíme. Zatím sbohem a hlavn se kvoli ni emu netrapte, dokud nevíte, ~e k tomu máte opravdu dovod.</p> <p class=MsoNormal> Obávám se, ~e jde o dost aerednou zále~itost, Watsone, Yekl moj pYítel, kdy~ se vrátil od dveYí, k nim~ pana Granta Munroa doprovodil.  Co vy o tom soudíte? </p> <p class=MsoNormal> No, nezní to moc pkn, odpovdl jsem.  Ano. Za tím je vydra ství - musel bych se moc mýlit, jestli ne. </p> <p class=MsoNormal> A kdo je ten vydra ? </p> <p class=MsoNormal> Podle vaeho osoba, která bydlí v jediném pYepychov zaYízeném pokoji v té vilce a má nad krbem její fotografii. Na mou duai, Watsone, na té sinalé tváYi v okn je nco velice pYita~livého a za nic na svt si tenhle pYípad nenechám ujít. </p> <p class=MsoNormal> Máte u~ njakou teorii? </p> <p class=MsoNormal> Ano, aspoH provizorní. Byl bych ale moc pYekvapen, kdyby se ukázalo, ~e nebyla správná. Ve vilce je první man~el té ~eny. </p> <p class=MsoNormal> Pro  myslíte? </p> <p class=MsoNormal> Jak si jinak mo~eme vysvtlit tu straalivou úzkost, aby do vilky nevstoupil její druhý mu~? Soudím, ~e fakta vypadají njak takhle: ta ~ena byla v Americe vdaná. U jejího man~ela se projevily njaké odporné vlastnosti, nebo se, dejme tomu, nakazil njakou oaklivou chorobou, která mla za následek invaliditu, mo~ná i imbecilitu. }ena od nho posléze utekla, vrátila se do Anglie, zmnila si jméno a za ala nový ~ivot - aspoH si to myslela. Je u~ vdaná tYi roky a vYí, ~e jí nehrozí ~ádné nebezpe í - ukázala toti~ man~elovi úmrtní list njakého mu~e, jeho~ jméno si pYisvojila - kdy~ tu pojednou její nové bydliat objeví její první man~el nebo tYeba njaká ni eho se neatítící ~enská, která se k invalidovi pYitYela. Poalou man~elce dopis a pohrozí jí, ~e pYijedou a odhalí její minulost. Vy~ádá si proto sto liber a doufá, ~e se jimi vykoupí. Ti lidé vaak pYijedou navzdory tomu, a kdy~ se jí man~el náhodou zmíní o tom, ~e v nedaleké vilce jsou noví nájemníci, njakým zposobem se doví, ~e to jsou její pronásledovatelé. Po ká, a~ man~el usne, rozbhne se k nim a pokouaí se je pYemluvit, aby ji nechali na pokoji. Kdy~ se ji to nepodaYí, jde tam znova druhý den dopoledne, a její man~el na ni narazí, jak nám tu povdl, pravé ve chvíli, kdy se z vilky vynoYí. Slíbí mu, ~e tam víckrát nepojde, ale o dva dny pozdji je její nadje, ~e by se tch straalivých sousedo mohla zbavit, nad její síly, a tak u iní dalaí pokus a vezme s sebou i svou fotografii, kterou si od ní pravdpodobn vy~ádali. UprostYed rozmluvy pYibhne do vily slu~ebná a oznámí, ~e man~el se vrátil domo. V té chvíli ~ena, která ví, ~e se mu~ vydá rovnou do vilky, ve spchu vy~ene obyvatele zadním vchodem, pravdpodobn do toho borového lesíka, o nm~ jsme slyaeli, ~e je tam poblí~. A tak se stane, ~e man~el najde vilu opuatnou. Velice by m ale pYekvapilo, kdyby byla liduprázdná jeat dnes ve er, a~ tam pojde na výzvdy. Co soudíte o mé teorii? </p> <p class=MsoNormal> Je to vaechno jen dohad. </p> <p class=MsoNormal> PYinejmenaím se ale shoduje se vaemi fakty. Objeví-li se njaká nová fakta, která by s mou teorií byla v rozporu, bude dost asu vaechno znova uvá~it. Momentáln nemo~eme nic dlat, dokud nedostaneme erstvou zprávu od naaeho pYítele z Norbury. </p> <p class=MsoNormal>Nemuseli jsme vaak ekat pYília dlouho. Telegram pYiael práv ve chvíli, kdy jsme dopíjeli aj.  Vila je dosud obydlena, stálo v nm.  TváY v okn jsem vidl znova. Budu ekat u vlaku v sedm hodin a do vaaeho pYíjezdu nic nepodniknu. </p> <p class=MsoNormal>A opravdu nás o ekával na perón, kdy~ jsme vystoupili, a ve svtle nádra~ních luceren jsme vidli, ~e je velice bledý a chvje se roz ilením.</p> <p class=MsoNormal> PoYád tam jeat jsou, pane Holmesi, Yekl a chytil mého pYítele za rukáv.  Kdy~ jsem ael sem, vidl jsem, ~e se ve vile svítí. Rozetneme tu záhadu hned a jednou prov~dy. </p> <p class=MsoNormal> Jaký tedy máte plán? zeptal se Holmes, kdy~ jsme krá eli po tmavé silnici, vroubené stromy.</p> <p class=MsoNormal> Hodlám tam vniknout tYeba násilím a zjistit si, kdo vlastn ve vile je. Od vás chci, abyste mi oba dlali svdky. </p> <p class=MsoNormal> Jste k tomu pevn rozhodnut, pYesto~e vás man~elka varovala, ~e pro vás bude lepaí, kdy~ se záhadu nepokusíte rozluatit? </p> <p class=MsoNormal> Ano, jsem pevn rozhodnut. </p> <p class=MsoNormal> No, myslím, ~e jednáte správn. Jakákoli pravda je lepaí ne~ ty neur ité pochyby. Udláme nejlíp, kdy~ tam pojdeme rovnou. Z&nbsp;hlediska zákona k tomu sice nemáme to nejmenaí oprávnní, ale myslím si, ~e to stojí i za pYípadné dosledky. </p> <p class=MsoNormal>Ve er byl neoby ejn temný a za alo poprchávat, kdy~ jsme odbo ili z hlavní silnice na úzkou cestu, hluboce rozje~dnou a po obou stranách lemovanou ~ivými ploty. Grant Munro vaak nedo kav pospíchal pYed námi a my jsme klopýtali za ním, jak jen to alo.</p> <p class=MsoNormal> Tamhleto je svtlo z mého domu, zamumlal a ukázal na slabou záYi, rozlévající se mezi stromy,  a tady je vila, do které jdeme. </p> <p class=MsoNormal>PYi tchto slovech jsme proali ohybem cesty a kousek opodál jsme uvidli stavení. Pruh ~lutého svtla, dopadajícího na tmavé prostranství pYed domem, svd il o tom, ~e dveYe nejsou docela zavYené, a také jedno okno v poschodí jasn záYilo. Kdy~ jsme se tam podívali, uvidli jsme, ~e se za záclonou pohybuje jakási nejasná skvrna.</p> <p class=MsoNormal> To je ta kreatura, zvolal Grant Munro,  sami vidíte, ~e tam nkdo je. Pojte te prosím za mnou a brzo se dovíme vaechno. </p> <p class=MsoNormal>Doali jsme ke dveYím, ale pojednou se ze stínu vynoYila njaká ~ena a zostala stát ve zlatém pruhu svtla vrhaného lampou. Do tváYe jsem jí nevidl, proto~e ta byla ve tm, ale ruce mla prosebn rozepjaté.</p> <p class=MsoNormal> Ne, proboha ne, Jacku! volala.  Tuaila jsem to, ~e dnes ve er pYijdea. Rozmysli si to, milá ku! VY mi jeat jednou a nikdy toho nebudea litovat. </p> <p class=MsoNormal> VYil jsem ti u~ moc dlouho, Effie! zvolal Grant Munro pYísn.  Puse m! Musím dovnitY. Moji pYátelé a já jsme se rozhodli, ~e tu vc vyYídíme jednou prov~dy. Odstr il ji stranou a my jsme ali v jeho patách. Kdy~ otevYel dveYe dokoYán, vrhla se pYed nho njaká staYena a pokusila se ho zarazit, ale smýkl s ní zpátky a v pYíatím okam~iku jsme u~ vaichni byli na schodech. Grant Munro vpadl do osvtlené místnosti v podkroví a my jsme tam veali hned za ním.</p> <p class=MsoNormal>Byl to útulný, pkn zaYízený pokoj, dv sví ky planuly na stole a dalaí dv na krbové Yímse. V kout, sklonna nad stolem, sedla bytost, která vypadala jako njaké malé dv átko. Kdy~ jsme veali, mla odvrácenou tváY, ale vidli jsme, ~e má na sob rudé aaty a na rukou nata~ené dlouhé bílé rukavice. Sotva vaak po nás vrhla pohled, vykYikl jsem pYekvapením a hrozou. TváY, kterou k nám oto ila, mla prapodivn sinalý odstín a její rysy postrádaly jakéhokoli výrazu. V pYíatím okam~iku se záhada vysvtlila. Holmes se smíchem sáhl dítti za ucho, akraboaka spadla z tváYe a pYed námi se objevila malinká ernoaská hol i ka, erná jak uhel, ale s bílými zoubky, které vesele vycenila do naaich u~aslých tváYí. Nakazila m svou veselostí tak, ~e jsem se hlu n rozesmál, ale Grant Munro zostal stát jako vyjevený s rukou pYitisknutou na hrdlo.</p> <p class=MsoNormal> Kristepane! zvolal.  Co má tohle znamenat? </p> <p class=MsoNormal> Hned ti to povím, zvolala jeho ~ena, která veala do pokoje s hrdou, odhodlanou tváYí.  Donutil jsi m proti mé voli, abych ti to povdla, a te se s tím musíme oba njak vyrovnat. Moj man~el v Atlant zemYel. Moje dít vaak zostalo na~ivu. </p> <p class=MsoNormal> Tvoje dít! </p> <p class=MsoNormal>Vytáhla velký stYíbrný medailon, který mla v záHadYí.  Nikdy jsi jej nevidl otevYený. </p> <p class=MsoNormal> Nenapadlo m, ~e je otvírací. </p> <p class=MsoNormal>Stiskla pérko a ví ko odsko ilo. UvnitY byla podobizna mu~e, mimoYádn hezkého a inteligentního, jeho~ tváY vaak nesla neklamné znaky afrického povodu.</p> <p class=MsoNormal> Je to John Hebron z Atlanty, Yekla man~elka,  a byl to ten nejualechtilejaí lovk na svt. Distancovala jsem se od lidí své rasy, abych se za nho mohla provdat, ale dokud ~il, nikdy jsem toho ani na okam~ik nelitovala. Naaím neatstím bylo, ~e jediné dít, které jsme spolu mli, se vyvedlo po nm a nikoli po mn. To se v podobných pYípadech stává asto, a malá Lucy je dokonce mnohem ernjaí ne~ její otec. Ae je vaak erná nebo bílá, je to má sladká hol i ka a mamin in mazlí ek. Dv átko pYi tch slovech pYibhlo k matce a zaboYilo jí tváY do sukn.</p> <p class=MsoNormal> Nechala jsem ji v Americe jen proto, pokra ovala man~elka,  ~e mla chatrné zdraví a zmna podnebí by jí byla mohla ublí~it. SvYila jsem ji do pé e jedné spolehlivé Skotky, která u nás kdysi slou~ila. Ani ve snu, ani na okam~ik m nikdy nenapadlo, ~e bych se snad svého dítte zYekla. Kdy~ jsem se vaak náhodou setkala s tebou, Jacku, a kdy~ jsem se do tebe zamilovala, obávala jsem se ti o svém dítti povdt. Boh mi odpuse, ale mla jsem strach, ~e t ztratím, a nenaala jsem odvahu ti to Yíct. Musela jsem volit mezi tebou a jí a ve své slabostí jsem se odvrátila od své malé hol i ky. TYi roky jsem pYed tebou tajila, ~e je na svt, ale dostávala jsem zprávy od chovy a vdla jsem, ~e se jí vede dobYe. Nakonec vaak jsem neodolala touze dít znova spatYit. Bránila jsem se tomu, ale marn. A koli jsem vdla, jak je to nebezpe né, rozhodla jsem se pYivézt dít do Anglie, i kdyby to mlo být jen na pár týdno. Poslala jsem chov sto liber a informovala jsem ji o téhle vilce a mo~nosti pronajmutí, tak~e se tu mohla objevit jako naae sousedka, ani~ by na m padlo podezYení, ~e se s ní njak znám. `la jsem ve svých bezpe nostních opatYeních dokonce tak daleko, ~e jsem ji naYídila, aby dít pYes den dr~ela doma a zakrývala mu tváYi ku a ruce, aby ani ti, kdo ji snad zahlédnou v okn, nemohli roznáaet njaké klepy o tom, ~e v naaem sousedství ~ije erné dít. Mo~ná ~e bych byla udlala líp, kdybych nebyla tak opatrná, ale byla jsem napol aílená hrozou, ~e by ses mohl dovdt pravdu.</p> <p class=MsoNormal>Tys byl první, kdo mi Yekl, ~e do vilky se nasthovali nájemníci. Mla jsem po kat do rána, ale nemohla jsem rozruaením usnout, a tak jsem nakonec vyklouzla ven, ponvad~ jsem vdla, jak t~ké je t probudit. Tys m ale vidl odcházet a v tom byl po átek vaech dalaích maléro. PYíatí den jsi ml na voli, zda chcea mé tajemství odhalit, ale byl jsi tak ualechtilý, ~e ses této pYíle~itosti vzdal. O tYi dny pozdji vaak chova s díttem uprchly zadními dveYmi opravdu na poslední chvíli, v okam~iku, kdy u~ jsi vpadl dovnitY hlavním vchodem. A te tedy dnes ve er kone n vía vaechno a já se t ptám, co bude s námi, s mým díttem a se mnou? Sepnula ruce a ekala na odpov.</p> <p class=MsoNormal>Trvalo dobré dv minuty, ne~ Grant Munro promluvil, ale jeho odpov pak byla taková, ~e na ni dodnes rád vzpomínám. Zvedl dv átko, políbil je a pak, stále dr~e dít na ruce, podal druhou ruku své ~en a zamíYil s ní ke dveYím.</p> <p class=MsoNormal> O tom vaem si mo~eme pohodln pohovoYit doma, pravil.  Nejsem ~ádný velký dobrák, Efiie, ale snad jsem pYece jen lepaí, ne~ sis o mn myslela. </p> <p class=MsoNormal>Holmes a já jsme ali polní cestou za nimi, ale na jejím konci m moj pYítel zatahal za rukáv.  Myslím, ~e budeme v Londýn u~ite njaí ne~ tady v Norbury, Yekl.</p> <p class=MsoNormal>Nezmínil se u~ o pYípadu ani slovem, a~ teprve pozd v noci, kdy~ s rozsvícenou sví kou odcházel do lo~nice.</p> <p class=MsoNormal> Watsone, Yekl,  a~ budete mít nkdy dojem, ~e ponkud pYeceHuji své schopnosti nebo ~e na nkterý pYípad vynakládám menaí úsilí, ne~ si zaslou~í, zaaeptejte mi laskav do ouaka,Norbury ! Budu vám neskonale vd ný. </p> <h2><a name="_Toc245813146">MakléYov úYedník</a></h2> <p class=MsoNormal>Krátce poté, co jsem se o~enil, zakoupil jsem si lékaYskou koncesi v londýnské tvrti Paddington. Starý doktor Farquhar, po nm~ jsem ji pYevzal, býval kdysi vyhláaeným praktickým lékaYem, ale pokro ilý vk a choroba, jí~ trpl - cosi jako záchvaty tance svatého Víta - pYipravily ho o vtainu paciento. Lidé celkem pYirozen vycházejí ze zásady, ~e ten, kdo chce lé it jiné, ml by být zdravý sám, a dívají se spatra na lékaYské schopnosti lovka, který svými medikamenty nedoká~e vykurýrovat sám sebe. A tak jak sil mého pYedchodce ubývalo, zu~oval se i okruh jeho paciento, a kdy~ jsem po nm praxi pYebíral, nevynáaela u~ ro n nkdejaích dvanáct set liber, ale nco málo pYes tYi sta. DovYoval jsem vaak svému mládí a energii a byl jsem pYesvd en, ~e ji za pár let povznesu k vhlasu a prosperit jejích po átko.</p> <p class=MsoNormal>Po pYevzetí ordinace ml jsem první tYi msíce práce nad hlavu a svého pYítele Sherlocka Holmese jsem vídal jen málokdy, neboe jsem byl pYília zaneprázdnn, ne~ abych mohl ob as zasko it do Baker Street na návatvu, a on sám jen zYídka nkam chodíval, pokud ho tam nepYivedla jeho profese. PYekvapilo m proto, kdy~ jsem jednoho ervnového rána - byl jsem u~ po snídani a sedl jsem a pro ítal British Medical Journal - uslyael zaYin ení zvonku a vzáptí silný, ponkud rezavý hlas mého starého pYítele.</p> <p class=MsoNormal> Ach milý Watsone, Yekl, kdy~ veael do místnosti,  to jsem rád, ~e vás zas jednou vidím. Doufám, ~e se paní Watsonová u~ dostate n zotavila ze vaech tch roz ilujících lapálií, spojených s naaím dobrodru~stvím v pYípad Podpisu tyY? </p> <p class=MsoNormal> Dkuji za optání, daYí se nám obma dobYe, Yekl jsem a srde n jsem si s ním potYásl rukou.</p> <p class=MsoNormal> A doufám také, pokra oval, sedaje si do houpacího kYesla,  ~e starosti s lékaYskou praxí ve vás do ista neumrtvily zájem, který jste míval o naae drobné deduk ní problémy. </p> <p class=MsoNormal> Naopak, odpovdl jsem,  práv v era ve er jsem listoval ve svých starých poznámkách a hodnotil jsem nkteré výsledky, jich~ jsme dosáhli. </p> <p class=MsoNormal> Doufám, ~e svou sbírku nepokládáte za uzavYenou? </p> <p class=MsoNormal> Ani nápad! Nic bych si nepYál víc ne~ pár dalaích podobných zá~itko. </p> <p class=MsoNormal> NapYíklad dnes? </p> <p class=MsoNormal> Pro  ne, tYeba hned dnes. </p> <p class=MsoNormal> A jel byste a~ do Birminghamu? </p> <p class=MsoNormal> PYejete-li si to - ovaem. </p> <p class=MsoNormal> A co vaae praxe? </p> <p class=MsoNormal> Zaskakuji i za souseda, kdy~ nkam odjede, a na oplátku je kdykoli ochoten pYevzít ordinaci za mne. </p> <p class=MsoNormal> Ha! Nic lepaího si nelze pYát! Yekl Holmes, zvrátil se na opradlo houpacího kYesla a pátrav se na m díval zpod pYimhouYených ví ek.  Vidím, ~e jste nedávno trochu marodil. Tahle letní nachlazení bývají v~dycky dost nepYíjemná. </p> <p class=MsoNormal> Minulý týden jsem oakliv nastydl a musel jsem zostat tYi dny doma. Ml jsem ale dojem, ~e u~ jsem z toho do ista venku. </p> <p class=MsoNormal> Také ~e jste. Vypadáte náramn zdrav. </p> <p class=MsoNormal> Jak jste to tedy mohl poznat? </p> <p class=MsoNormal> Milý pYíteli, znáte pYece moje metody. </p> <p class=MsoNormal> Vydedukoval jste to? </p> <p class=MsoNormal> Ovaem. </p> <p class=MsoNormal> A z eho? </p> <p class=MsoNormal> Z vaaich stYevíco. </p> <p class=MsoNormal>Podíval jsem se na nové lakýrky, které jsem ml na nohou.  Jak proboha -? zvolal jsem, ale Holmes mou otázku zodpovdl dYív, ne~ jsem ji sta il vyslovit.</p> <p class=MsoNormal> Ty stYevíce jsou nové, Yekl.  Nenosíte je déle ne~ pár týdno. Podrá~ky, které mi v této chvíli práv pYedvádíte, jsou mali ko o~ehnuté. V prvním okam~iku jsem myslel, ~e jste si je nkde promo il a pak trochu spálil pYi suaení. U nártu je ale malá kulatá nálepka s njakou máranicí od prodava e. Ta by se byla ve vlhku ur it odlepila. Tak~e jste musel sedt s nohama nata~enýma ke krbu, co~ se dá u lovka taícího se dobrému zdraví st~í pYedpokládat - dokonce i v tak rozpraeném ervnu, jaký letos máme. </p> <p class=MsoNormal>Jako vaechny Holmesovy úvahy zdála se i tato naprosto jednoduchá, jakmile vc jednou vysvtlil. Vy etl mi tu myalenku z výrazu tváYe a v jeho úsmvu byl jakýsi stín trpkosti.</p> <p class=MsoNormal> Obávám se, ~e jsem sám proti sob, kdy~ nco takového vysvtluji, Yekl.  Výsledky bez pYí in jsou mnohem posobivjaí. Tak co - jste ochoten rozjet se do Birminghamu? </p> <p class=MsoNormal> SamozYejm. O jaký pYípad jde? </p> <p class=MsoNormal> To se vaechno dovíte ve vlaku. Moj klient eká venku v dro~ce. Mo~eme vyrazit hned? </p> <p class=MsoNormal> Moment. Napsal jsem pár Yádek pro svého souseda, vybhl jsem do patra, abych o svém odjezdu uvdomil man~elku, a dohonil jsem Holmese na prahu.</p> <p class=MsoNormal> Váa soused je doktor? Yekl a kývl hlavou na mosazný atítek na dveYích.</p> <p class=MsoNormal> Ano. Zakoupil si ordinaci stejn jako já. </p> <p class=MsoNormal>  Zavedenou? </p> <p class=MsoNormal> Stejnou jako já. Oba pYedchozí doktoYi tu byli od té doby, co ty domy stojí. </p> <p class=MsoNormal> Váa pYedchodce ale ml víc paciento ne~ jeho. </p> <p class=MsoNormal> Myslím, ~e ano. Jak jste to poznal? </p> <p class=MsoNormal> Podle schodo, milý brachu. Ty vaae jsou vyalapané aspoH o tYi palce víc ne~ jeho. Ale tenhle pán v dro~ce je moj klient, pan Hall Pycroft. Dovolte, abych vás s nim seznámil. A vy prásknte do koní, ko í, ponvad~ máme nejvyaaí as, chceme-li stihnout vlak. </p> <p class=MsoNormal>Mu~, který sedl naproti mn, byl urostlý mladý chlapík se sv~í pletí, upYímnou, nezáludnou tváYí a úzkým, tuhým, plavým knírkem. Na hlav ml náramn lesklý cylindr a na sob elegantn stYízlivé erné aaty, které ho spole ensky dokonale zaYazovaly mezi uhlazené aviháky ze City, vrstvu, jí~ se Yíkává cockneys, ale z ní~ se rekrutují naae úderné dobrovolnické pluky a z ní~ pochází vtaina skvlých atleto a sportovco narozených na britských ostrovech. Z jeho kulaté, rumné tváYe vyzaYovala pYirozená veselost a bodrost, ale zdálo se mi, ~e koutky úst má sta~ené jakousi úzkostí, která posobila trochu komicky. Teprve ve chvíli, kdy jsme vaichni sedli ve vagón první tYídy a mli jsme hodný kus cesty do Birminghamu za sebou, dovdl jsem se, jaké nesnáze ho pYivedly k Sherlocku Holmesovi.</p> <p class=MsoNormal> Máme pYed sebou sedmdesát minut neruaené jízdy, poznamenal Holmes.  Chtl bych, pane Pycrofte, abyste mému pYíteli povdl o svém mimoYádn zajímavém zá~itku pYesn tak, jak jste o nm vyprávl mn. PYipojíte-li ovaem njaké dalaí podrobnosti, nebude to na akodu. Bude prospané i pro mne, jestli~e si celý sled událostí vyslechnu jeat jednou. Jde o pYípad, Watsone, za kterým mo~e být nco záva~ného, nebo mo~ná také vobec nic, ale v nm~ jsou pYinejmenaím pYítomny ony neobvyklé a outré momenty, které doká~ete ocenit stejn dobYe jako já. Te u~ vás ale nebudu pYeruaovat, pane Pycrofte. </p> <p class=MsoNormal>Náa mladý spole ník na m pohlédl a v o ích se mu zablesklo.</p> <p class=MsoNormal> Na té historii je nejhoraí to, Yekl,  ~e v ní vystupuji v roli nejvtaího hlupáka pod sluncem. Pravda, vaechno to jeat mo~e dobYe dopadnout, a také jsem asi nemohl dlat nic jiného; jestli ale pYijdu bez náhrady o dobré místo, budu mít pocit, ~e jsem se zachoval jako njaký hloupý Honza. Nejsem zrovna moc dobrý vypráv , pane doktore, ale stalo se mi asi tohle:</p> <p class=MsoNormal>Byl jsem zamstnán u firmy Coxon &amp; Woodhouse v Drapers Gardens, ale po átkem jara, jak se jist pamatujete, se firma dostala do nesnází s tou venezuelskou poj kou, a udlala úplný bankrot. Byl jsem u nich pt let a starý Coxon mi dal opravdu skvlé doporu ení, kdy~ pYiali na buben; jenom~e vaechny úYedníky propustili - celkem nás bylo sedmadvacet. Hledal jsem místo, kde se dalo, ale ve stejné situaci byla spousta jiných mládenco, a tak jsem dlouhou dobu nemohl absolutn o nic zavadit. U Coxonových jsem dostával tYi libry týdn, a tak jsem ml asi sedmdesát liber úspor, ale ty se brzo rozkutálely a nezbylo mi z nich nic. Nakonec jsem byl úpln na dn a ml jsem sotva na známky, abych mohl odpovídat na inzeráty, a na obálky, na které bych ty známky nalepil. Roztrhal jsem podrá~ky pYi obcházení nejroznjaích kanceláYí, ale místo jsem nesehnal, ae jsem se sna~il sebevíc.</p> <p class=MsoNormal>Nakonec jsem se dovdl o volném míst u firmy Mawson &amp; Williams v Lombard Street, která obchoduje s akciemi. Hádám, ~e vy to asi v Eastern Central moc neznáte, ale mohu vám Yíct, ~e je to jeden z nejbohataích podniko v Londýn. Na inzerát se mlo odpovídat výhradn písemn. Poslal jsem jim své doporu ení a ~ádost, ale nedlal jsem si nejmenaí nadje, ~e bych snad to místo mohl dostat. Odpov jsem vaak obdr~el obratem a stálo v ní, ~e dostavím-li se pYíatí pondlí, mohu se hned ujmout svých nových povinností, samozYejm za pYedpokladu, ~e udlám i osobn dobrý dojem. Nikde se nedovíte, jak se tyhle vci vlastn vyYizují. NkteYí lidé Yíkají, ~e Yeditel prost sáhne do hromady ~ádostí a vytáhne první, kterou nahmátne. Tak i onak, tentokrát padl aeastný los na mne a v ~ivot u~ asi nebudu mít vtaí radost ne~ ten den. Týdenní plat ml být o libru vyaaí a povinnosti stejné jako u Coxonových.</p> <p class=MsoNormal>Te se vaak dostávám k tomu, co je na celé té zále~itosti podivné. Bydlel jsem v podnájmu na Hampstead way, adresu jsem ml Potter s Terrace íslo 17. Ve er toho dne, co jsem dostal tu slibnou odpov, jsem sedl doma a pokuYoval jsem, kdy~ pojednou pYiala má bytná a pYinesla mi tiatnou navatívenku, na ní~ stálo: Arthur Pinner, finan ní zprostYedkovatel. Nikdy jsem to jméno neslyael a neml jsem tuaení, co ode mne ten lovk mo~e chtít, ale samozYejm jsem bytné Yekl, aby ho uvedla. Do pokoje veael mu~ stYední postavy, tmavovlasý, s ernýma o ima, ernými vousy a nosem - no, troaku jako skoba. Choval se velice rázn a hovoYil úse n jako lovk, který zná cenu svého asu.</p> <p class=MsoNormal>,Pan Hall Pycroft, nemýlím-li se? Yekl.</p> <p class=MsoNormal>,Prosím, to jsem já, odpovdl jsem a pYistr il jsem mu ~idli.</p> <p class=MsoNormal>,Naposled jste byl zamstnán u firmy Coxon &amp; Woodhouse, ~e? </p> <p class=MsoNormal>,Ano prosím. </p> <p class=MsoNormal>,A te vás pYijali u Mawsonových? </p> <p class=MsoNormal>,PYesn tak. </p> <p class=MsoNormal>,Dobrá, Yekl. ,O  jde: slyael jsem nkolik mimoYádn pochvalných zmínek o vaaich finan nických schopnostech. Pamatujete se na Parkera, který byl u Coxonových Yeditelem? Ten si vás nemohl vynachválit. </p> <p class=MsoNormal>To se ví, ~e jsem to rád slyael. V~dycky jsem se v kanceláYi velice otá el a sna~il, ale nikdy se mi ani nesnilo, ~e by se o mn mohlo v City takhle mluvit.</p> <p class=MsoNormal>,Máte dobrou pame? Yekl ten lovk.</p> <p class=MsoNormal>,No, docela to ujde, odpovdl jsem skromn.</p> <p class=MsoNormal>,Sledoval jste pohyb trhu i v dob, kdy jste byl bez místa? zeptal se.</p> <p class=MsoNormal>,Ano, elí jsem Burzovní zprávy ka~dé ráno. </p> <p class=MsoNormal>,Je vidt, ~e máte opravdu snahu! zvolal. ,Takhle to mo~ete nkam dotáhnout! Nebude vám vadit, kdy~ si vás trochu vyzkouaím? Moment! Tak tYeba: jak jsou na tom s akciemi Ayrshires? </p> <p class=MsoNormal>,Sto pt a~ sto pt a tvrt. </p> <p class=MsoNormal>,A New Zealand Consolidated? </p> <p class=MsoNormal>,Sto tyYi. </p> <p class=MsoNormal>,A British Broken Hills?</p> <p class=MsoNormal>,Sedm a~ sedm aest. </p> <p class=MsoNormal>,Výborn! zvolal a zvedl ruce. ,To pYesn odpovídá vaemu, co jsem o vás slyael. PYítelí ku, vy jste pYília dobrý na to, abyste dlal úYedníka u Mawsonových! </p> <p class=MsoNormal>Takový náhlý projev citu m dost pYekvapil, to si jist umíte pYedstavit. ,Ale kde, Yekl jsem, ,jiní lidé o mn nemají tak vysoké mínní jako vy, pane Pinnere. Stálo m to zatracenou námahu, ne~ jsem tohle místo dostal, a jsem hrozn rád, ~e je mám. </p> <p class=MsoNormal>,Pchá! lov e, vy byste ml mít vyaaí ambice! V~dye nebudete pracovat ani ve svém fochu! Xeknu vám te, jak by to vypadalo u mne. Nemohu vám nabídnout tolik, kolik byste si podle svých schopností zasluhoval, ale ve srovnání s tím, co vám hodlají platit u Mawsonových, je to nebe a dudy. Abych nezapomnl! Kdy máte u Mawsonových nastoupit? </p> <p class=MsoNormal>,V pondlí. </p> <p class=MsoNormal>,Chachá! Jen tak ze sportu bych se vsadil, ~e u nich nenastoupíte vobec. </p> <p class=MsoNormal>,}e u nich nenastoupím? </p> <p class=MsoNormal>,Ne prosím! Ten den u~ toti~ budete obchodním Yeditelem Franco-Midland Hardware Company s r.o., která má sto tyYiatYicet filiálek ve mstech a vesnicích po celé Francii, nemluv ani o filiálkách v Bruselu a v San Remu. Jde o ~elezáYské zbo~í. </p> <p class=MsoNormal>To mi vyrazilo dech. ,Nikdy jsem o té spole nosti neslyael, Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal>,Na tom není nic divného. Celý podnik je veden bez velkého hluku, ponvad~ veakerý kapitál byl upsán soukrom, a jde o podnik pYília dobrý na to, abychom do nj nechali nakukovat veYejnost. Zakladatelem je moj bratr Harry Pinner a hned po rozdlení podílo se stane pYedsedou správní rady. Ví, ~e se v tchhle kruzích vyznám, a tak m po~ádal, abych mu vyhledal njakého schopného lovka, který by nechtl zrovna horentní plat - prost mladého, probojného mu~e, který je ochoten pYilo~it ruku k dílu. Pro za átek vám ale mo~eme nabídnout jen ~ebráckých pt set liber - </p> <p class=MsoNormal>,Pt set liber ro n! zvolal jsem.</p> <p class=MsoNormal>,To je jen pro za átek, ale budete mít jedno procento provize z ka~dého obchodu, který vaai agenti uzavYou, a spolehnte na mé slovo, ~e to vám udlá víc ne~ celý plat. </p> <p class=MsoNormal>,Jen~e já o ~elezáYském zbo~í nic nevím. </p> <p class=MsoNormal>,Nesmysl, pYítelí ku, hlavn ~e se vyznáte v po tech. </p> <p class=MsoNormal>Zato ila se mi hlava a ml jsem co dlat, abych nevysko il ze ~idle. Pojednou m ale zamrazilo a ozvaly se ve mn pochyby.</p> <p class=MsoNormal>,Budu k vám upYímný, Yekl jsem. ,Mawson mi sice nabízí jen dv st, ale u Mawsona mám jistotu. Víte, já toho doopravdy o té vaaí spole nosti vím tak málo, ~e - </p> <p class=MsoNormal>,Á - vy jste pane mazaný! zvolal v jakémsi návalu nadaení. ,Vy jste ten pravý lovk pro nás! Nedáte se jen tak hned pYemluvit a máte docela pravdu. Tak podívejte - tady je stolibrová bankovka, a jestli myslíte, ~e se dohodneme, mo~ete si ji rovnou str it do kapsy jako zálohu na budoucí plat. </p> <p class=MsoNormal>,To je od vás opravdu pkné, Yekl jsem. ,A kdy se mám ujmout svých nových povinností? </p> <p class=MsoNormal>,Zítra v jednu hodinu musíte být v Birminghamu, Yekl. ,Tady v kapse mám dopis, který odevzdáte mému bratrovi. Najdete ho v Corporation Street íslo 126B, kde jsou prozatímní kanceláYe spole nosti. Vaae pYijetí musí samozYejm jeat potvrdit on, ale mezi námi - vaechno bude v poYádku. </p> <p class=MsoNormal>,Opravdu nevím, jak bych vám vyjádYil svou vd nost, pane Pinnere, Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal>,Není tYeba, pYítelí ku. Dostal jste jen to, co si pln zasluhujete. Musím s vámi jen jeat vyYídit njaké mali kosti - pouhé formality. Tamhle vedle sebe máte kousek papíru. Laskav mi na nj napiate: »Souhlasím s tím, ~e budu pracovat jako obchodní Yeditel u Franco-Midland Hardware Company s r. o. za minimální ro ní plat 500 liber sterlingo.«</p> <p class=MsoNormal style='text-indent:0cm'>,Vyhovl jsem mu a on str il papír do kapsy. Jeat jedna mali kost, Yekl. ,Jak to hodláte zaYídit s Mawsonovými? </p> <p class=MsoNormal>Ze vaí té radosti jsem do ista zapomnl, ~e mám nastoupit u Mawsonových.</p> <p class=MsoNormal>,Napíau jim, ~e u~ na to místo nereflektuji, Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal>,To práv ne, to je pYesn to, co nechci. Pohádal jsem se kvoli vám s Mawsonovým Yeditelem. `el jsem se ho na vás pYeptat a on se do mne hrozn pustil - obvinil m, ~e vám lichotím, abych vás pYetáhl od jejich firmy, a z podobných vcí. Nakonec mi opravdu doala trplivost. »Kdy~ chcete schopného lovka, musíte mu taky dobYe zaplatit,« Yekl jsem. »Spokojí se radji s ni~aím platem u nás ne~ s vysokým od vás,« Yekl. »Vsadím se s vámi o pt liber,« Yekl jsem mu, ,~e a~ dostane mou nabídku, nikdy u~ tu o nm víc neuslyaíte.« »Platí!« Yekl mi. »Vytáhli jsme ho ze stoky, ten od nás jen tak snadno neodejde.« PYesn tak mi to Yekl. </p> <p class=MsoNormal>,To je njaký pkný lotr! zvolal jsem. ,V~dye já ho v ~ivot ani nevidl! Pro  bych na nho ml brát njaké ohledy? Ani m nenapadne, abych mu nco psal, kdy~ si to nepYejete. </p> <p class=MsoNormal>,Dobrá. Berte to jako slib! Yekl a vstal ze ~idle. Jsem opravdu rád, ~e jsem bratrovi naael tak schopného lovka, jako jste vy. Tady je vaae záloha, tch sto liber, a tady je ten dopis. Poznamenejte si adresu: Corporation Street 126B, a nezapomeHte, ~e se u nho máte hlásit zítra v jednu hodinu. Dobrou noc a pYeji vám mnoho atstí, proto~e si je zaslou~íte. </p> <p class=MsoNormal>To je asi vaechno, co se mezi námi odehrálo, a reprodukuji to tak vrn, jak mi to utkvlo v pamti. Umíte si jist pYedstavit, pane doktore, jakou jsem ml radost, ~e m potkalo tak ne ekané atstí. Pol noci jsem probdl a gratuloval si k nmu a na druhý den jsem odjel do Birminghamu vlakem, který mi zaru oval, ~e tam budu dost brzo, abych se mohl na schozku dostavit v as. Vci jsem si odnesl do jednoho hotelu v New Street a vydal jsem se na udanou adresu.</p> <p class=MsoNormal>PYiael jsem tam o tvrt hodiny dYív, ale myslel jsem si, ~e na tom snad nezále~í. íslo 126B je projezd mezi dvma velkými obchody a vede k to itému kamennému schodiati, z nho~ je vchod do mnoha pater, kde jsou místnosti pronajímané jako kanceláYe rozným firmám a podnikatelom. Dole v dom visela na zdi tabule se jmény nájemníko, ale ~ádná Franco-Midland Hardware Company s r.o. na ní uvedena nebyla. Chvíli jsem tam stál a byla ve mn malá duai ka; napadlo m, jestli to vaechno nebyl jen njaký rafinovaný podvod; vtom ale ke mn pYistoupil jakýsi mu~ a oslovil m. Nápadn pYipomínal lovka, s kterým jsem mluvil ve er pYedtím, ml stejnou postavu i hlas, ale byl hladce oholen a ml svtlejaí vlasy.</p> <p class=MsoNormal>,Vy jste Hall Pycroft? zeptal se.</p> <p class=MsoNormal>,Ano, to jsem já, Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal>,Ach tak! ekám na vás, ale pYiael jste trochu dYív, ne~ jste ml. Dostal jsem dnes ráno od bratra dopis, v nm~ pje neoby ejnou chválu na vaae schopnosti. </p> <p class=MsoNormal>,Práv jsem hledal kanceláYe, kdy~ jste pYiael. </p> <p class=MsoNormal>,Nemáme tu jeat tabulku, ponvad~ jsme si tyhle prozatímní místnosti pronajali teprve minulý týden. Pojte se mnou nahoru a tam si o tom vaem pohovoYíme. </p> <p class=MsoNormal>`el jsem za ním po vysokém schodiati a~ do podkroví a tam, pYímo pod stYechou, bylo pár zapráaených, prázdných pokojo, bez koberco a bez záclon, do kterých m uvedl. PYedstavoval jsem si velikou kanceláY s lesklými stoly a Yadami úYedníko, na jaké jsem byl zvyklý, a Yeknu vám, ~e jsem dost zkoprnle zíral na malý stolek a dv dYevené ~idle, které s ú etní knihou a koaem na papír tvoYily celé pYísluaenství pokoje.</p> <p class=MsoNormal>,Tím se nedejte odstraait, pane Pycrofte, Yekl moj nový známý, kdy~ vidl mou protáhlou tváY. ,Xím také nebyl postaven za den. Máme k dispozici spoustu penz, ale pokud jde o kanceláYe, nechceme zatím nikoho moc ohromovat. Posate se prosím a dejte mi ten dopis. </p> <p class=MsoNormal>Dal jsem mu jej a on si jej velice pozorn pYe etl.</p> <p class=MsoNormal>,Zdá se, ~e jste na mého bratra Arthura udlal náramný dojem, Yekl, ,a vím dobYe, jak pYísn lidi posuzuje. My dva máme vtainou dost rozdílné názory - ale tentokrát uposlechnu jeho rady. Jste pYijat s definitivní platností. </p> <p class=MsoNormal>,Jaké budu mít povinnosti? zeptal jsem se.</p> <p class=MsoNormal>,Pozdji budete Yeditelem paYí~ského velkoobchodního skladu, odkud se bude anglické ~elezné nádobí rozvá~et naaim zástupcom do sto tyYiatYiceti filiálek ve Francii. Koup se uskute ní do týdne. Zatím zostanete v Birminghamu a budete mi tu pomáhat. </p> <p class=MsoNormal>,Jak? </p> <p class=MsoNormal>Místo odpovdi vytáhl ze zásuvky velkou ervenou knihu. ,Tohle je paYí~ský adresáY, Yekl, ,a za jmény jsou uvedena i povolání. Byl bych rád, kdybyste si jej vzal a vypsal z nho vaechny obchodníky se ~elezáYským zbo~ím i s adresami. Proká~ete mi tím cennou slu~bu. </p> <p class=MsoNormal>,Jist tam ale budou speciální seznamy - podle obchodo a zamstnání, ne? </p> <p class=MsoNormal>,Na ty není spolehnutí. Francouzský systém je jiný ne~ náa. Pusete se do toho a v pondlí ve dvanáct hodin mi to sem pYineste. Zatím na shledanou, pane Pycrofte; budete-li i nadále projevovat takovou horlivost a inteligenci jako dosud, uvidíte, ~e se u naaí spole ností budete mít báje n. </p> <p class=MsoNormal>Vrátil jsem se do hotelu s velkou knihou v podpa~í a s velice rozpornými pocity. Na jedné stran jsem byl definitivn pYijat a sto liber jsem ml v kapse. Na druhé stran vaak vzhled tch kanceláYí, chybjící tabulka s ozna ením firmy a dalaí okolnosti, které obchodníka musí zarazit, nevzbudily ve mn práv pYíznivý dojem, pokud jde o postavení mých zamstnavatelo. Nicmén, ae u~ to znamenalo cokoli, peníze jsem ml v kapse, a tak jsem zasedl ke svému úkolu. Pracoval jsem usilovn celou nedli, ale pYesto jsem se v pondlí dostal teprve k písmenu H. Zaael jsem za svým zamstnavatelem, nalezl jsem jej opt v té nezaYízené kanceláYi a dostal jsem od nho pYíkaz pokra ovat v práci do stYedy a pak pYijít znova. Ve stYedu jsem stále jeat nebyl hotov, a tak jsem se s tím pachtil a~ do pátku - to jest do v erejaka. Pak jsem seznam panu Harrymu Pinnerovi odnesl.</p> <p class=MsoNormal>,VYelé díky, Yekl. ,Obávám se, ~e jsem svízelnost toho úkolu podcenil. Ten seznam mi ale velice podstatn pomo~e. </p> <p class=MsoNormal>,No, chvíli to trvalo, Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal>,A te, Yekl mi, ,bych od vás chtl, abyste poYídil seznam obchodo s nábytkem, ponvad~ ty vaechny také prodávají kuchyHské nádobí. </p> <p class=MsoNormal>,Prosím. </p> <p class=MsoNormal>,A mo~ete se tu zítra ve er o sedmé stavit, jen abyste mi Yekl, jak jste s tím daleko. A nesmíte to s tou prací pYehánt. Po té námaze vám ve er neuakodí pár hodin strávených v Dayov kabaretu. Zasmál se pYi tch slovech a já jsem si s hrozou vaiml, ~e má na druhém zubu vlevo velice apatn udlanou zlatou plombu. </p> <p class=MsoNormal>Sherlock Holmes si potaené zamnul ruce a já jsem na naaeho klienta pohlédl s údivem.</p> <p class=MsoNormal> Mo~ná ~e vás to pYekvapuje, pane doktore, ale je to tak, Yekl mi.  Kdy~ jsem mluvil s tím druhým chlapíkem v Londýn, usmál se ve chvíli, kdy jsem Yíkal, ~e u~ k Mawsonovým vobec nepojdu, a já jsem náhodou postYehl, ~e má zub zaplombovaný naprosto stejn. Vité, v obou pYípadech upoutalo moje o i to lesklé zlato. Kdy~ jsem si uvdomil, ~e má stejný i hlas a postavu a ~e na nm je jiné pouze to, co se dá zmnit bYitvou i parukou, nepochyboval jsem u~, ~e je to tý~ lovk. Dá se pochopiteln pYedpokládat, ~e si dva bratYi budou podobní, ale ne zas do té míry, ~e budou mít oba stejn apatn zaplombovaný tentý~ zub. Pak m vypoklonkoval, a kdy~ jsem se octl na ulici, st~í jsem vdl, zda sním i bdím. Vrátil jsem se do hotelu, str il jsem hlavu do umyvadla se studenou vodou a pokouael jsem se o tom uva~ovat. Pro  m vylákal z Londýna do Birminghamu? Pro  sem pYijel jeat pYede mnou a pro  posílal dopis sám sob? Bylo toho na m vaeho dohromady trochu moc a nedávalo mi to ~ádný smysl. Pak m ale pojednou napadlo, ~e to, co je záhadou pro m, bude mo~ná zcela jasné panu Holmesovi. Stihl jsem jeat no ní vlak do Londýna, ráno jsem ho navatívil a te vás oba vezu s sebou zpátky do Birminghamu. </p> <p class=MsoNormal>Kdy~ nám makléYov úYedník dovyprávl své pYekvapující zá~itky, rozhostilo se na okam~ik ticho. Potom Sherlock Holmes upYel o i na m, zvrátil se na polatáYované opradlo a zatváYil se potaené, ale zároveH kriticky, jako znalec, který práv ochutnal první douaek vína z posledního vinobraní.</p> <p class=MsoNormal> Povedené, Watsone, není-li~ pravda? Yekl mi.  Má to pár aspekto, z kterých mám opravdu radost. Jist mi dáte za pravdu v tom, ~e rozhovor s panem Arthurem Harrym Pinnerem v prozatímních kanceláYích Franco-Midland Hardware Company s&nbsp;r.o. bude pro nás pro oba velice zajímavý. </p> <p class=MsoNormal> Jak se ale u nho mo~eme vobec objevit? zeptal jsem se.</p> <p class=MsoNormal> Docela jednoduae, Yekl vesele Hall Pycroft.  Jste moji pYátelé, kteYí hledají místo, a co mo~e být pYirozenjaího, ne~ ~e vás oba pYivedu k pYedsedovi správní rady? </p> <p class=MsoNormal> PYesn tak! SamozYejm! Yekl Holmes.  Rád bych se na toho gentlemana podíval a zjistil si, zda se mi náhodou nepodaYí nakouknout mu do karet. Jaké kvality máte, milý pYíteli, ~e jsou pro nho vaae slu~by tak cenné? Nebo je snad mo~né, ~e - Za al si okusovat nehty a tup zírat z okna, a ne~ jsme dorazili do New Street, nedostali jsme u~ z nho málem ani slovo.</p> <p class=MsoNormal>Tého~ dne v sedm hodin ve er jsme vaichni tYi krá eli po Corporation Street ke kanceláYím spole nosti.</p> <p class=MsoNormal> Bylo by zbyte né, abychom se tam dostavili dYív, Yekl náa klient.  Chodí tam zYejm jen tehdy, kdy~ se má se mnou sejít, ponvad~ v kanceláYích pYed stanovenou hodinou nikdy nikdo není. </p> <p class=MsoNormal> To mluví samo za sebe, poznamenal Holmes.</p> <p class=MsoNormal> Proboha, v~dye jsem vám to Yíkal! zvolal náhle úYedník.  Podívejte, krá í tamhle pYed námi. </p> <p class=MsoNormal>Ukázal na pomenaího, svtlovlasého, dobYe oble eného mu~e, který si ile vykra oval po druhé stran ulice. Zpozorovali jsme ho práv ve chvíli, kdy se ohlédl po chlapci, vyvolávajícím poslední vydání ve erníku; pYebhl mezi dro~kami a omnibusy na druhou stranu ulice a koupil si od nho výtisk. S novinami v ruce pak zmizel v jakémsi projezdu.</p> <p class=MsoNormal> Jde tam! zvolal Hall Pycroft.  V tom projezdu jsou kanceláYe spole nosti. Pojte za mnou, zaYídím to vaechno náramn hladce. </p> <p class=MsoNormal>Následovali jsme ho a vyali jsme do pátého poschodí, kde jsme se octli pYed pootevYenými dveYmi, na které náa klient zaeukal. Hlas zevnitY nás vyzval, abychom ali dál, a vstoupili jsme do holé, nezaYízené místnosti, pYesn takové, jak nám ji Hall Pycroft popsal. U jediného stolku sedl mu~, kterého jsme vidli na ulici, pYed sebou ml rozlo~ený ve erník, a kdy~ k nám zvedl o i, ml jsem pocit, ~e jsem nikdy nevidl tváY, na ní~ by byly takové stopy zármutku a jeat ehosi horaího, ne~ je zármutek - hrozy, jakou ve svém ~ivot pozná jen málo lidí. elo se mu lesklo potem, tváYe ml mrtvoln, nepYirozen bílé jak rybí bYicho a o i divoce vytYeatné. Zíral na svého úYedníka, jako by ho nemohl poznat, a z ohromeni zra ícího se na Pycroftov tváYi jsem usoudil, ~e tak jako dnes jeho zamstnavatel rozhodn zpravidla nevypadá.</p> <p class=MsoNormal> Vy jste njaký nemocný, pane Pinnere, zvolal náa provodce.</p> <p class=MsoNormal> Ano, necítím se dobYe, odpovdl mu~. Bylo na nm vidt, ~e vynakládá zna né úsilí, aby se ovládl, a ne~ vobec promluvil, olízl si suché rty.  Kdo jsou ti pánové, které jste s sebou pYivedl? </p> <p class=MsoNormal>&nbsp;</p> <p class=MsoNormal> Jeden je pan Harris z Bermondsey a druhý pan Price odtud z Birminghamu, Yekl úYedník pohotov.  Jsou to moji pYátelé, oba velice zkuaení, ale jsou u~ njaký as bez místa, a tak doufali, zda byste snad pro n nenalezl njakou pYíle~itost u spole nosti a nemohl je zamstnat. </p> <p class=MsoNormal> Hm, to by snad alo! To by snad alo! zvolal Pinner se sinalým úsmvem.  Jist~e pro vás budeme moci nco udlat. V em se speciáln vyznáte, pane Harrisi? </p> <p class=MsoNormal> Já jsem ú etní, Yekl Holmes.</p> <p class=MsoNormal> Ovaem, nkoho takového budeme potYebovat. A vy, pane Price? </p> <p class=MsoNormal>  ÚYedník, Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal> Pevné doufám, ~e spole nost bude moci pou~ít vaaich slu~eb. Dám vám vdt, jakmile se njak rozhodneme. Te vás ale musím po~ádat, abyste odeali. Nechte m proboha o samot! </p> <p class=MsoNormal>Poslední slova z nho vyhrkla, jako by úsilí, které vynakládal na to, aby se ovládl, bylo pojednou nad jeho síly. Vymnili jsme si s Holmesem letmé pohledy a Hall Pycroft pYistoupil o krok ke stolu.</p> <p class=MsoNormal> Zapomnl jste asi, ~e jste m sem pozval, abyste mi dal dalaí pokyny, Yekl.</p> <p class=MsoNormal> Jist~e, pane Pycrofte, jist~e, odpovdl mu~ klidnjaím tónem.  Mo~ete tu okam~ik po kat a nevidím dovod, pro  by tu vaai pYátelé nemohli po kat s vámi. Za tYi minuty jsem vám pln k slu~bám - mohu-li tak dlouho nadu~ívat vaaí trplivosti. Vstal, zatváYil se náramn zdvoYile, uklonil se nám a vyael dveYmi na druhém konci místnosti. DveYe za sebou zavYel.</p> <p class=MsoNormal> Co te? zaaeptal Holmes.  Chce nám fouknout? </p> <p class=MsoNormal> To nemo~e, odpovdl Pycroft.</p> <p class=MsoNormal> Pro  ne? </p> <p class=MsoNormal> Ty dveYe vedou do dalaí místnosti. </p> <p class=MsoNormal> A odtamtud není ~ádný východ? </p> <p class=MsoNormal> Ne. </p> <p class=MsoNormal> Ta místnost je zaYízená? </p> <p class=MsoNormal> V era byla prázdná. </p> <p class=MsoNormal> Tak co tam proboh mo~e dlat? V celé téhle vci je nco, emu nerozumím. Jestli byl nkdy nkdo málem nepYí etný hrozou, tak to byl práv te tenhle Pinner. Co ho tak mohlo vydsit? </p> <p class=MsoNormal> Podezírá nás, ~e jsme detektivové, nabídl jsem vysvtlení.</p> <p class=MsoNormal> To bude ono, Yekl Pycroft.</p> <p class=MsoNormal>Holmes zavrtl hlavou.  Ba ne, on toti~ nezbledl. Byl u~ bledý, kdy~ jsme sem pYiali, Yekl.  Je ale docela mo~né, ~e - </p> <p class=MsoNormal>Jeho slova pYeruaily hlu né údery, ozývající se kdesi za dveYmi do vedlejaí místnosti.</p> <p class=MsoNormal> Pro  hrome klepe na vlastní dveYe? zvolal úYedník.</p> <p class=MsoNormal>Klep-klep-klep se ozvalo znova a hlasitji. Vaichni jsme s naptím civli na zavYené dveYe. Mrkl jsem na Holmese a vidl jsem, ~e mu ztuhla tváY a v krajním roz ilení se pYedklonil. Pak se pojednou ozval kloktavý, bublavý zvuk a prudké buaení do dYeva. Holmes zbsile pYebhl místnost a vzal za dveYe. Byly zam eny zevnitY. Následovali jsme jeho pYíkladu a vrhli jsme se na n celou svou vahou. NejdYív povolila jedna veYej, pak druhá a dveYe se s praskotem vyvrátily. VYítili jsme se pYes n do vedlejaí místnosti.</p> <p class=MsoNormal>Byla prázdná.</p> <p class=MsoNormal>Hned v pYíatím okam~iku jsme si vaak uvdomili svoj omyl. V jednom rohu, v tom, který byl nejblí~ místnosti, z ní~ jsme pYiali, byly dalaí dveYe. Holmes k nim sko il a otevYel je. Na podlaze le~el kabát a vesta a na háku za dveYmi, na vlastních alích zadrhnutých kolem krku visel pYedseda správní rady Franco-Midland Hardware Company. Kolena ml zvednutá, hlava svírala dsivý úhel s tlem a hluk, který nás pYed okam~ikem vyruail z rozhovoru, byl zposoben tím, jak patami kopal do dveYí. Ihned jsem ho chytil kolem pasu a zvedl ho, zatímco Holmes a Pycroft uvolnili elastické ale, které se u~ hluboko zaryly do sinalých záhybo ko~e. Potom jsme ho odnesli do vedlejaí místnosti, kde zostal le~et s popelavou tváYí, t~ce sup fialovými rty pYi ka~dém vdechnutí i vydechnutí - údsná troska toho, ím byl jeat pYed pti minutami.</p> <p class=MsoNormal> Jak to s ním vypadá, Watsone? zeptal se Holmes.</p> <p class=MsoNormal>Sklonil jsem se nad ním a prohlédl jsem ho. Puls ml témY nehmatný a nepravidelný, ale dech se mu pomalu prodlu~oval a pYi nepatrném zachvní o ních ví ek se pod nimi objevil úzký prou~ek blma.</p> <p class=MsoNormal> Ml u~ duai na jazyku, Yekl jsem,  ale dostane se z toho, otevYte jen tady to okno a podejte mi karafu s vodou. Rozepnul jsem mu límec, postYíkal jsem mu tváY studenou vodou a zvedal a spouatl jsem mu pa~e, dokud se pYirozen, zhluboka nenadechl.</p> <p class=MsoNormal> Te u~ je to jen otázka asu, Yekl jsem, kdy~ jsem se od nho odvrátil.</p> <p class=MsoNormal>Holmes stál u stolu s rukama zaboYenýma do kapes kalhot a bradou pYitisknutou na prsa.</p> <p class=MsoNormal> Domnívám se, ~e bychom te mli zavolat policii, Yekl,  ale pYiznám se, ~e bych jim rád pYedlo~il rozYeaený pYípad, a~ pYijdou. </p> <p class=MsoNormal> Pro mne je to naprostá záhada, zvolal Pycroft a poakrábal se na hlav.  Co chtl získat tím, ~e m vylákal a~ sem a pak- </p> <p class=MsoNormal>  Pchá! To vae je docela jasné, Yekl Holmes netrpliv.  Jde jen o tenhle poslední náhlý in. </p> <p class=MsoNormal> Chcete Yíct, ~e vae ostatní je vám jasné? </p> <p class=MsoNormal> Zdá se to zcela srozumitelné. Co vy na to, Watsone? </p> <p class=MsoNormal>Pokr il jsem rameny.</p> <p class=MsoNormal> Musím pYiznat, ~e jsem s rozumem v koncích, Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal> Ale kde - uvá~íte-li nejdYív dobYe vaechny okolnosti, mohou vést jen k jedinému závru. </p> <p class=MsoNormal> A co jste z nich usoudil vy? </p> <p class=MsoNormal> Celá tahle zále~itost se to í kolem dvou bodo. PYedn jim alo o to, aby Pycroft napsal prohláaení, ~e vstupuje do slu~eb té absurdní spole nosti. Co~pak nevidíte, jak mnoho to napovídá? </p> <p class=MsoNormal> Je mi líto, ale nechápu vobec nic. </p> <p class=MsoNormal> Uva~ujte: pro  to od nho potYebovali? Z obchodních dovodo rozhodn ne, ponvad~ takovéhle dohody se zpravidla uzavírají ústn, a neexistoval pra~ádný obchodní dovod, kvoli nmu~ by mli dlat výjimku. Co~ nechápete, mladý pYíteli, ~e jim náramn alo o to, aby si opatYili ukázku vaaeho rukopisu, a jiným zposobem ji získat nemohli? </p> <p class=MsoNormal> Ale pro ? </p> <p class=MsoNormal> PYesn tak. Pro ? Jestli~e tohle zodpovíme, dostaneme se s naaím malým problémem ponkud kupYedu. Pro ? To mo~e mít jen jediný pYimYený dovod. Nkdo se chtl nau it imitovat vaae písmo a k tomu si nejdYív musel opatYit ukázku. A jestli~e te pYejdeme k druhému bodu, zjistíme, ~e jeden vrhá svtlo na druhý. Tím druhým bodem je Pinnerova ~ádost, abyste se nevzdával svého místa a ponechal Yeditele toho významného podniku v pevn víYe, ~e jistý pan Hall Pycroft, kterého nikdy nevidl, hodlá v pondlí ráno nastoupit u nho v kanceláYi. </p> <p class=MsoNormal> Panebo~e! zvolal náa klient.  Jak jsem mohl být tak slepý, ~e jsem tohle neprokoukl! </p> <p class=MsoNormal> Te je vám tedy jasné, na  potYebovali váa rukopis. Dejme tomu, ~e by u Mawsonových nastoupil nkdo, kdo by ml úpln jiné písmo, ne~ je to, jím~ jste napsal ~ádost o uvolnné místo - v tom pYípad by samozYejm celý podvod praskl. Zatím se vaak ten darebák nau il vaae písmo napodobovat, a jeho pozice proto byla bezpe ná, ponvad~ pYedpokládám, ~e nikdo z kanceláYe vás nikdy nevidl. </p> <p class=MsoNormal>  }ivá duae ne, zakvílel Hall Pycroft.</p> <p class=MsoNormal> No tak vidíte. Bylo ovaem nezbytn nutné zabránit vám, abyste si to snad pYece jen jeat nerozmyslel, a také zamezit mo~nost, ~e byste se seael s nkým, kdo by vám mohl Yíct, ~e váa dvojník u Mawsonových v kanceláYi pracuje. Proto vám dali tu docela sluanou zálohu na plat a odlákali vás sem do Birminghamu, kde vás dostate n zamstnali, abyste se nemohl rozjel do Londýna, ponvad~ tam byste jim mohl pYípadn celou tu jejich hru pYekazit. To je vaechno docela jednoduché. </p> <p class=MsoNormal> Pro  se ale ten lovk vydával za svého vlastního bratra? </p> <p class=MsoNormal> To je také zcela jasné. Celý ten podnik zesnovali zYejm jen dva lidé. Ten druhý vystupuje pod vaaím jménem v kanceláYi. Tenhle sehrál roli vaaeho najímatele, ale pak zjistil, ~e pro vás nemo~e najít ~ádného zamstnavatele, ani~ by do celého tajemství zasvtil jeat tYetí osobu. A k tomu ml rozhodn pramalou chue. Zmnil proto svoj zevnjaek, jak jen to alo, a vYil, ~e podobnost, která vám nemo~e uniknout, bude pokládána za podobu dvou bratYí. Nebýt aeastné náhody s tou zlatou plombou, nic by bylo pravdpodobn nevzbudilo vaae podezYení. </p> <p class=MsoNormal>Hall Pycroft potYásl nad hlavou zaeatými pstmi.  Panebo~e! zvolal.  Zatímco ze mne si takhle dlal blázna, co asi natropil ten druhý Hall Pycroft u Mawsonových? Co bychom mli podniknout, pane Holmesi? Xeknte mi, co mám dlat! </p> <p class=MsoNormal> Musíme k Mawsonovým zatelegrafovat. </p> <p class=MsoNormal> V sobotu zavírají ve dvanáct. </p> <p class=MsoNormal> Na tom nezále~í; bude tam mo~ná njaký vrátný nebo hlída  - </p> <p class=MsoNormal> Máte pravdu, dr~í si stálého strá~ného, ponvad~ tam mívají cenné papíry. Vzpomínám si, ~e jsem to zaslechl, kdy~ se o tom jednou mluvilo v City. </p> <p class=MsoNormal> Výborn. Poaleme mu telegram a dovíme se, jestli je vaechno v poYádku a zda u nich pracuje úYedník vaaeho jména. To je jasné. Není mi ale jasné, pro  jeden z tch darebáko, sotva~e nás uvidl, ihned opustil místnost a obsil se. </p> <p class=MsoNormal> Noviny! zaskYehotal hlas za námi. Neúspaný sebevrah se posadil. Byl bledý jak duch, ale do o í se mu u~ vracel záblesk zdravého rozumu a rukama si nervózn tYel airoký ervený pruh kolem krku.</p> <p class=MsoNormal>  Noviny! Ovaem! vyjekl Holmes v návalu vzruaeni.  Jsem to pYece idiot! PYipisoval jsem takový význam naaí návatv, ~e m ty noviny ani na okam~ik nenapadly. SamozYejm - celá záhada musí být v nich. Rozlo~il noviny na stole a ze rto se mu vydral vítzoslavný výkYik.</p> <p class=MsoNormal> Podívejte se na tohle, Watsone! zvolal.  Jsou to londýnské noviny, ranní vydání Evening Standardu. A tady je to, co hledáme. PYe tte si titulky: ,Zlo in v City. Vra~da u firmy Mawson &amp; Williams. Pokus o obrovskou loupe~. Pachatel dopaden. Tady to máte, Watsone, a ponvad~ vaichni hoYíme touhou si to poslechnout, pYe tte nám to laskav nahlas. </p> <p class=MsoNormal>U~ z toho, kde byla zpráva v novinách umístna, bylo jasné, ~e jde o významnou londýnskou událost. Stálo tam:</p> <p class=MsoNormal> Dnes odpoledne doalo v City k drzému pokusu o loupe~, který vyvrcholil smrtí jednoho lovka a dopadením zlo ince. U~ delaí as byly v známém bankovním dom Mawson &amp; Williams deponovány cenné papíry, jejich~ úhrnná hodnota zna n pYevyaovala sumu jednoho miliónu liber sterlingo. Xeditel firmy si byl natolik vdom odpovdnosti, která na nm vzhledem k této enormní ástce spo ívá, ~e pou~il sejfo nejnovjaí konstrukce a v budov byl dnem i nocí pYítomen ozbrojený hlída . Jak vyalo najevo, minulý týden firma pYijala do svých slu~eb nového úYedníka Halla Pycrofta. Touto osobou, jak se ukázalo, nebyl vaak nikdo jiný ne~ známý padlatel a zlodj Beddington, který spole n se svým bratrem byl teprve nedávno propuatn na svobodu po ptiletém pobytu v káznici. Zposobem, který dosud není jasný, podaYilo se mu pod faleaným jménem získat v kanceláYi toto postavení, jeho~ vyu~il k tomu, aby si opatYil otisky rozných zámko a zevrubn se obeznámil s umístním trezoru a sejfo.</p> <p class=MsoNormal>U Mawsonových je zvykem, ~e v sobotu úYedníci odcházejí v poledne. Ser~ant Tuson z policie v City byl proto ponkud pYekvapen, kdy~ spatYil gentlemana s cestovní braanou, krá ejícího dolo po schodech v jednu hodinu dvacet minut. Vzbudilo to v nm podezYení, mu~e sledoval a s pomocí strá~níka Pollocka se mu podaYilo podezYelého, který kladl zoufalý odpor, zatknout. Bylo hned jasné, ~e jde o troufalou a obrovskou loupe~. V braan byly nalezeny akcie Americké ~elezni ní spole nosti v hodnot témY sto tisíc liber, krom velkého mno~ství prozatímn pYidlených akcii báHských a jiných spole ností. PYi prohlídce budovy byla nalezena mrtvola neaeastného hlída e, který byl zabit a vecpán do nejvtaího sejfu, kde by tlo nebylo objeveno dYív ne~ v pondlí ráno, nebýt pohotového zásahu ser~anta Tusona. Hlída ova lebka byla roztYíatna úderem pohrabá e, zasazeným zezadu. Beddington si nepochybn získal pYístup do budovy pYedstíráním, ~e tam nco zapomnl. Kdy~ zavra~dil hlída e, rychle vyloupil velký sejf a dal se s koYistí na útk. Jeho bratr, který obvykle pracuje spole n s ním, se na tomto podniku nepodílel, alespoH podle doposud ovYených skute ností, a koli policie energicky podniká vaechny kroky, aby zjistila, kde se zdr~uje. </p> <p class=MsoNormal> Nu, v tomhle ohledu mo~eme policii uaetYit trochu námahy, Yekl Holmes a pohlédl na poni enou postavu, skr enou u okna.  Lidská povaha je prapodivná sms vlastností, Watsone. Tady to vidíte: i darebák a vrah si mo~e získat takovou oddanost, ~e se jeho bratr pokusí o sebevra~du, kdy~ se doví, ~e sourozene ek neujde aibenici. Pokud jde o nás, nemáme na vybranou, co te podnikneme. Doktor a já ho tu pohlídáme, a vy, pane Pycrofte, bute tak laskav a dojdte pro policii. </p> <h2><a name="_Toc245813147">Gloria Scottová</a></h2> <p class=MsoNormal>  Mám tu pár lejster, Yekl moj pYítel Sherlock Holmes jednoho zimního ve era, kdy~ jsme sedli ka~dý z jedné strany u krbu,  o kterých si vá~n myslím, ~e stojí za to, abyste se do nich podíval, Watsone. Jsou to dokumenty o mimoYádném pYípadu lodi Gloria Scottová a tohle je ta zpráva, která naplnila smír ího soudce Trevora takovou hrozou, ~e umYel, kdy~ si ji pYe etl. </p> <p class=MsoNormal>Vytáhl ze zásuvky malé, odYené válcovité pouzdro, rozvázal tkani ku a podal mi krátký dopis naakrábaný na polarchu apinav aedého papíru.</p> <p class=MsoNormal><i> Je zvYiny dost, po honu pYijde vaem LondýHanom, </i> stálo tam. <i> FoYt Hudson u~ zaYídil vaechno. Poslal vzkaz, Yekl: ty teka zachraH odbyt. Nejvíc se akodí ba~antom, útkem ochudí revír. </i></p> <p class=MsoNormal>Kdy~ jsem tu záhadnou zprávu pYe etl a zvedl o i, vidl jsem, ~e se Holmes pochichtává udivenému výrazu mé tváYe.</p> <p class=MsoNormal> Vypadáte ponkud vyjeven, Yekl.</p> <p class=MsoNormal> Nechápu, jak tahle zpráva mohla v nkom vyvolat hrozu. Mn pYipadá spía groteskní. </p> <p class=MsoNormal> Pochopiteln. Nicmén zostává faktem, ~e lovka, který si ji pYe etl - a byl to statný, zdravím kypící starý pán - srazila k zemi tak, jako by dostal do hlavy rukojetí pistole. </p> <p class=MsoNormal> Drá~díte mou zvdavost, Yekl jsem.  Pro  jste ale pYed okam~ikem povídal, ~e existují njaké obzvláae pádné dovody, kvoli nim~ bych ml tenhle pYípad prostudovat? </p> <p class=MsoNormal> Ponvad~ to byl vobec první pYípad, kterým jsem se zabýval. </p> <p class=MsoNormal> asto jsem se ze svého pYítele pokouael vytáhnout, co v nm poprvé vzbudilo zájem o kriminalistická pátrání, ale nikdy jsem ho dosud nezastihl ve sdílné nálad. Te se vaak pYedklonil v kYesle a rozlo~il si dokumenty na kolenou. Pak si zapálil dýmku, chvíli ml ky pokuYoval a probíral se v nich.</p> <p class=MsoNormal> Nikdy jste ode mne neslyael o Victoru Trevorovi? zeptal se.  Byl to jediný pYítel, kterého jsem ml v tch dvou letech, kdy jsem byl na universit. Nikdy jsem nebyl moc dru~ný mládenec, Watsone, v~dycky jsem radji dYepl ve svém pokoji a zdokonaloval metody svých myalenkových pochodo, tak~e jsem se s lidmi z mého ro níku nikdy pYília nestýkal. S výjimkou aermování a boxu nebavil m moc ani tlocvik a vobec moje studijní zájmy byly do ista jiné ne~ zájmy mých spolu~áko. Proto také mezi námi nebyly ~ádné sty né body. Trevor byl jediný, s kým jsem se tam seznámil, a to jeat jen díky náhodnému incidentu: jeho bullteriér se mi toti~ jednou ráno, kdy~ jsem ael do kaple, zakousl do kotníku.</p> <p class=MsoNormal>Byl to prozaický zposob navázání pYátelství, ale byl korunován výsledkem. Deset dní jsem musel zostat v posteli a Trevor za mnou chodíval pYeptat se, jak se mi daYí. Zpo átku jsme spolu v~dycky jen chvilku poklábosili, ale zakrátko se jeho návatvy za aly prodlu~ovat, a ne~ skon il semestr, byli z nás u~ dobYí pYátelé. Byl to srde ný, ~ivý chlapík, duchaplný a energický, v mnoha ohledech moj pravý protiklad; zjistili jsme vaak, ~e nkteré zájmy máme spole né, a pYátelské pouto se jeat utu~ilo, kdy~ jsem se dovdl, ~e je stejn bez pYátel jako já. Nakonec m pozval do domu svého otce v Donnithorpu, co~ je v Norfolku, a o hlavních prázdninách jsem tam strávil celý msíc.</p> <p class=MsoNormal>Starý pan Trevor byl zYejm dost bohatý a vá~ený mu~ - smír í soudce a statkáY. Donnithorpe je malá víska, kousek na sever od Langmere, v broadském kraji. Dom byl starodávný a rozlehlý, postavený z cihel a dubových trámo, a vedla k nmu krásná lipová alej. Na mo álech se daly báje n stYílet divoké kachny, byl tam skvlý rybolov a mli malou, ale vybranou knihovnu, kterou odkoupili, jak jsem vyrozuml, od dYívjaího majitele. Také tam mli docela sluanou kuchaYku, a tak, vcelku vzato, jedin velice zhý kaný lovk by tam nedokázal strávit pYíjemný msíc.</p> <p class=MsoNormal>Starý pan Trevor byl vdovec a moj pYítel byl jeho jediný syn. Doslechl jsem se, ~e mli jeat dceru, ale ta prý zemYela na záakrt, kdy~ byla na návatv v Birminghamu. Otec m neoby ejn zajímal. Nebyl to lovk pYília vzdlaný, ale vyzna oval se jakousi zemitou silou - jak fyzickou, tak duaevní. Knihy snad skoro ne etl, ale kdysi hodn cestoval, vidl pkný lán svta a pamatoval si vaechno, emu se nau il. Byl to podsaditý, hYmotný lovk s aedivou hYívou, oalehanou hndou tváYí a modrýma o ima, jejich~ pohled byl tak pronikavý, ~e vyvolával dojem jakési prchlivé divokosti. U svých krajano vaak ml povst alechetného lidumila a mírnost jeho soudních výroko byla pYíslove ná.</p> <p class=MsoNormal>Jednou ve er, krátce po mém pYíjezdu, sedli jsme po ve eYi u sklenky portského a mladý Trevor za al vyprávt o mých pozorovacích a usuzovacích zvyklostech, z nich~ jsem si u~ tehdy vytvoYil ucelený systém, a koli jsem jeat netuail, jakou roli budou hrát v mém ~ivot. Starý pán se zYejm domníval, ~e jeho syn pYehání, kdy~ mu vylí il pár mých triviálních parádních kousko, s nimi~ jsem ml úspch.</p> <p class=MsoNormal>,Poslu~te si, pane Holmesi, Yekl a v dobré nálad se zasmál, ,já jsem výborný objekt, jestli ze mne doká~ete le o vydedukovat. </p> <p class=MsoNormal>,Obávám se, ~e toho moc nebude, odpovdl jsem.</p> <p class=MsoNormal>,Soudil bych leda, ~e jste v posledních dvanácti msících ~il ve strachu, ~e vás nkdo pYepadne. </p> <p class=MsoNormal>Smích se mu vytratil ze rto a pohlédl na m velice pYekvapen.</p> <p class=MsoNormal>,Hm - to máte tedy pravdu, Yekl. ,Vía pYece, Victore, oto il se k svému synovi, ,jak jsme rozehnali tu pytláckou bandu, ti chlapi pYísahali, ~e na nás pYijdou s no~em - a sira Edwarda Hobyho opravdu pYepadli. Ml jsem se od té doby stále na pozoru; opravdu ale nechápu, jak je mo~né, ~e to víte. </p> <p class=MsoNormal>,Máte velice pknou hol, odpovdl jsem. ,Z nápisu na ní jsem se dovdl, ~e ji nemáte déle ne~ rok. Dal jste si ale tu práci, ~e jste hlavici vyvrtal a do otvoru nalil roztavené olovo, ím~ jste ji promnil v opravdu straanou zbraH. Usoudil jsem, ~e byste takové opatYení nepodnikal, kdybyste se nemusel obávat njakého nebezpe í. </p> <p class=MsoNormal>,Na víc jste nepYiael? zeptal se s úsmvem.</p> <p class=MsoNormal>,V mládí jste hodn boxoval. </p> <p class=MsoNormal>,Správn, opt správn. Jak jste to poznal? Mám snad trochu kYivý nos? </p> <p class=MsoNormal>,To ne, Yekl jsem. ,Prozradily mi to vaae uai. Jsou neoby ejn ploché a jakoby ztluatlé, co~ je pro boxery charakteristické. </p> <p class=MsoNormal>Jeat nco? </p> <p class=MsoNormal>,Podle mozolo bych Yekl, ~e jste se v ~ivot dost nakopal krumpá em. </p> <p class=MsoNormal>,Vaechno jmní jsem získal na naleziatích zlata. </p> <p class=MsoNormal>,Byl jste na Novém Zélandu. </p> <p class=MsoNormal>,Opt správn. </p> <p class=MsoNormal>,Navatívil jste Japonsko. </p> <p class=MsoNormal>,Ovaem. </p> <p class=MsoNormal>,Byl jste ve velice dovrném vztahu k nkomu, kdo ml iniciály J. A., a pozdji jste se usilovn sna~il na toho lovka nadobro zapomenout. </p> <p class=MsoNormal>Pan Trevor pomalu vstal a upYel na m své velké modré o i s podivným, vytYeatným výrazem. Potom omdlel a skácel se jak apalek - tváYí mezi oYechové skoYápky le~ící na ubruse.</p> <p class=MsoNormal>Mo~ete si pYedstavit, Watsone, jak to mnou i jeho synem otYáslo. Mdloba naatstí netrvala dlouho, a kdy~ jsme mu rozepnuli límec a postYíkali tváY vodou z misky na oplachování prsto, zalapal párkrát po dechu a posadil se.</p> <p class=MsoNormal>,Ach, chlapci! Yekl a pYinutil se k úsmvu. ,Doufám, ~e jsem vás nevydsil. Vypadám jako kdovíjaký silák, ale mám trochu slabé srdce a nepotYebuji moc k tomu, abych se sesypal. Nevím, jak jste to dokázal, pane Holmesi, ale mám dojem, ~e vaichni detektivové, ae skute ní nebo románoví, jsou proti vám hotoví bYídilové. Vy jste se pro tohle povolání narodil, pane, vYte slovom lovka, který u~ na svt nco vidl. </p> <p class=MsoNormal>A toto doporu ení, spolu s pYehnaným ocenním mých schopností, které mu pYedeslal, bylo, vYte tomu nebo ne, Watsone, první pobídkou, která m pYivedla k nápadu, ~e by se mým povoláním mohlo stát to, co jsem do té doby pokládal za pouhého koní ka. V té chvíli vaak mi náhlá nevolnost mého hostitele posobila tolik starostí, ~e jsem nebyl s to myslet na nco jiného.</p> <p class=MsoNormal>,Doufám, ~e jsem neYekl nic, co by vás ranilo? zeptal jsem se.</p> <p class=MsoNormal>,Nu - dotkl jste se choulostivého místa, to jist. Smím se vás zeptat, jak to víte a co vaechno vlastn víte? HovoYil te napol ~ertem, ale z o í mu stále jeat zcela nevymizel výraz hrozy.</p> <p class=MsoNormal>,Není nic jednoduaaího, Yekl jsem. ,Kdy~ jste pYed chvílí obna~il pa~i, jak jste do lunu vytahoval tu rybu, vaiml jsem si, ~e máte v ohybu lokte vytetovaná písmena J. A. Jsou dosud itelná, ale z toho, jak jsou rozmazaná, a ze zbarvení okolní ko~e mi bylo naprosto jasné, ~e jste se jich pokouael zbavit. A z toho plyne, ~e vám ty iniciály kdysi byly velice blízké, ale pozdji jste se na n sna~il zapomenout. </p> <p class=MsoNormal>,Vy ale máte o i! zvolal a s uleh ením si oddechl. ,Je to pYesn tak, jak Yíkáte. Nebudeme ale o tom mluvit. PYízraky naaich bývalých lásek jsou ze vaech pYízrako nejhoraí. Pojme radji do kule níkového sálu a vykuYme si v klidu doutník. </p> <p class=MsoNormal>Od toho dne byl v chování pana Trevora vo i mn pYi vaí srde nosti i stín jistého podezYení. Povaiml si toho dokonce i jeho syn. ,Dal jste starému pánovi co proto, Yekl mi, ,ten u~ si te nikdy nebude jistý, co o nm víte a co ne. Nehodlal to dávat najevo, o tom jsem pYesvd en, ale vzal si to do hlavy tak, ~e to bylo patrné na vaem, co dlal. Nakonec jsem si byl jist, ~e v nm tyto rozpaky vyvolává moje pYítomnost, a rozhodl jsem se svou návatvu ukon it.</p> <p class=MsoNormal>Práv den pYed mým odjezdem vaak doalo k události, která byla velice významná, jak se pozdji ukázalo.</p> <p class=MsoNormal>Sedli jsme vaichni tYi v zahradních kYeslech na trávníku, vyhYívali jsme se na sluní ku a obdivovali jsme nádhernou vyhlídku pYes Broads, kdy~ pYiala slu~ka a Yekla nám, ~e u brány je njaký lovk, který si pYeje mluvit s panem Trevorem.</p> <p class=MsoNormal>,Jak se jmenuje? zeptal se moj hostitel.</p> <p class=MsoNormal>,To mi nechtl Yíct. </p> <p class=MsoNormal>,A co tedy chce? </p> <p class=MsoNormal>,Xíká, ~e ho znáte a ~e s vámi chce jenom na okam~ik mluvit. </p> <p class=MsoNormal>,PYivete ho sem! Za chvilku se objevil malý, scvrklý loví ek, celý pYihrbený a s aouravou chozí. Na sob ml rozepjatou kazajku se skvrnou od dehtu na rukáv, erveno ernou kostkovanou koaili, cajkové kalhoty a velice sealapaná t~ká bagan ata. Ml hubenou, hndou, prohnanou tváY a neustále se usmíval, pYi em~ ukazoval nepravidelnou Yadu za~loutlých zubo. Pokr ené ruce ml poYád napol sevYené, jak to mívají ve zvyku staYí námoYníci. Kdy~ se k nám pomalu loudal po trávníku, uslyael jsem, ~e pan Trevor pojednou akytl, vysko il z kYesla a vbhl do domu. Za okam~ik se vrátil, a kdy~ ael kolem m, ucítil jsem z nho pronikavý pach brandy.</p> <p class=MsoNormal>,Tak co, milý pane, Yekl, ,copak byste rád? </p> <p class=MsoNormal>NámoYník stál a hledl na nho pYimhouYenýma o ima. Na pootevYených rtech ml poYád ten úsmv.</p> <p class=MsoNormal>,Vy m neznáte? zeptal se.</p> <p class=MsoNormal>,Ale - proboha - ~e vy jste Hudson? zvolal pan Trevor pYekvapeným tónem.</p> <p class=MsoNormal>,Tak je to. Hudson, Yekl námoYník. ,To víte, je u~ to tYicet let, ba víc, co jsem vás vidl naposledy. A vy tu jste ve vlastním dom, kde~to já poYád lovím nasolené maso ze sudu. </p> <p class=MsoNormal>,Ale, ale - hned uvidíte, ~e jsem nezapomnl na staré asy, zvolal pan Trevor, pYistoupil k námoYníkovi a potichu mu nco Yekl. Jdte do kuchyn, pokra oval pak nahlas, ,ae vám tam dají nco k jídlu a k pití. Spolehnte se, ~e vám njaké zamstnání se~enu. </p> <p class=MsoNormal>,Dkuju pkn, Yekl námoYník a dotkl se vlaso nad elem. ,Zrovna jsem si odslou~il dva roky na osmiuzlovém nákladním parníku, jsem bez penz a chci si odpo inout.</p> <p class=MsoNormal>Napadlo m, ~e si odpo inu bu u Beddoese, nebo u vás. </p> <p class=MsoNormal>,Ach! zvolal pan Trevor. ,Vy víte, kde je Beddoes? </p> <p class=MsoNormal> ,SamozYejm ~e vím, kde jsou vaichni moji staYí pYátelé, Yekl námoYník se zlovstným úsmvem a odaoural se do kuchyn za slu~kou. Pan Trevor nám zamumlal cosi o tom, ~e s tím lovkem slou~il na jedné lodi, kdy~ se vracel na zlatá naleziat, a pak nás nechal na trávníku a veael do domu. O hodinu pozdji, kdy~ jsme pYiali do domu i my, naali jsme ho namol opilého v jídeln na pohovce. Celá ta pYíhoda na m udlala velice oaklivý dojem, a vobec jsem nelitoval, ~e pYíatího dne z Donnithorpu odjedu, ponvad~ jsem cítil, ~e má pYítomnost by v mém pYíteli jenom vyvolávala dalaí rozpaky.</p> <p class=MsoNormal>To vae se pYihodilo v prvním msíci letních prázdnin. Vrátil jsem se do svého londýnského bytu a sedm nedl jsem se zabýval njakými pokusy z organické chemie. Jednoho dne vaak, kdy~ podzim u~ zna n pokro il a prázdniny se chýlily ke konci, dostal jsem od svého pYítele telegram, v nm~ m zapYísahal, abych se vrátil do Donnithorpu, ponvad~ prý nutn potYebuje mou radu a pomoc. Pochopiteln jsem vaeho nechal a znova jsem se vydal na sever.</p> <p class=MsoNormal> ekal na m s loveckým vozíkem na nádra~í a na první pohled mi bylo jasné, ~e uplynulé dva msíce pro nho byly t~kou zkouakou. Zhubl, vypadal ustaran a jeho hlu né, veselé chování, jím~ se vyzna oval, bylo to tam.</p> <p class=MsoNormal>,Starý pán umírá. To bylo první, co jsem od nho uslyael.</p> <p class=MsoNormal>,Není mo~ná! zvolal jsem. ,Co se mu stalo? </p> <p class=MsoNormal>,Mrtvice. Nervový aok. Jeho ~ivot visí na vlásku u~ tyYiadvacet hodin. Pochybuji, ~e ho zastihneme na~ivu. </p> <p class=MsoNormal>Mo~ete si myslet, jak jsem byl tou neo ekávanou novinou zdrcen, Watsone.</p> <p class=MsoNormal>,A jakou to mlo pYí inu? Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal>,O to práv jde. Nasednte si a cestou si o tom pohovoYíme. Pamatujete na toho lovka, co k nám pYiael ve er pYed vaaím odjezdem? </p> <p class=MsoNormal>,Moc dobYe. </p> <p class=MsoNormal>,A víte, koho jsme si to ten den pustili do domu? </p> <p class=MsoNormal>,Nemám tuaení. </p> <p class=MsoNormal>,Byl to sám ábel, Holmesi! zvolal.</p> <p class=MsoNormal>U~asle jsem na nho pohlédl.</p> <p class=MsoNormal>,Ano, byl to sám ábel. Od té doby jsme nemli jedinou klidnou chvíli - ani jedinou. Starý pán u~ od toho ve era nezvedl hlavu, jako by z nho cosi vyrazilo ~ivot a zlomilo mu srdce. A za to za vaechno mo~e ten proklatý Hudson. </p> <p class=MsoNormal>,Jak to, ~e nad nim ml takovou moc? </p> <p class=MsoNormal>,Za to bych práv dal nevím co, kdybych to vdl! Starý pán byl pYece takový hodný, laskavý a alechetný lovk! Jak mohl upadnout do spáro takového darebáka? Jsem ale moc rád, ~e jste pYijel, Holmesi. Mám velkou dovru ve váa úsudek a ve vaai chytrost a vím, ~e mi nikdo neporadí líp ne~ vy. </p> <p class=MsoNormal>Jeli jsme po rovné, bílé venkovské silnici a dlouhý pás broadského kraje se pYed námi tYpytil v ervené záYi zapadajícího slunce. Z háje po levé stran jsem u~ vidl vysoké komíny a vlajkovou ~er, ozna ující panské sídlo.</p> <p class=MsoNormal>,Otec toho lovka zamstnal jako zahradníka, Yekl mi pYítel, ,a pak, ponvad~ on s tím nebyl spokojen, povýail ho dokonce na sluhu. Ml jsem dojem, ~e celý dom je mu vydán na nemilost i milost, procházel se po nm sem tam a dlal si, co se mu zlíbilo. Slu~ky si st~ovaly na jeho opilecké manýry a sprosté Ye i. Tatínek jim vaem zvýail platy, aby je za ty mrzutosti odakodnil. Ten chlap si klidn vzal lun a otcovu nejlepaí puaku a jen tak pro zábavu si vyrazil na lov. A to vaechno s tak opovr~livým, poeouchlým a drzým výrazem, ~e bych ho byl nejmíH dvacetkrát srazil k zemi, kdyby to byl lovk v mém vku. Jak vám Yíkám, Holmesi, musel jsem se celý ten as hrozn pYemáhat a ptám se te sám sebe, zda bych byl neudlal líp, kdybych se tolik nekrotil.</p> <p class=MsoNormal>Pokra ovalo to vaechno od deseti k pti a ta bestie, Hudson, byl poYád dotrnjaí, a~ nakonec, kdy~ jednou v mé pYítomnosti njak drze otci odpovdl, popadl jsem ho za rameno a vyhodil z pokoje. Odtáhl se sinalou tváYí a z o í mu iaelo víc jedu, ne~ by byl dokázal vyjádYit slovy. Nevím, co se po tomto výstupu odehrálo mezi ním a chudákem otcem, ale tatínek za mnou pYíatího dne pYiael a zeptal se mne, zda bych se nechtl Hudsonovi omluvit. Nemusím vám snad Yíkat, ~e jsem odmítl, a zeptal jsem se otce, jak mo~e pYipustit, aby se takový ni ema tak bezostyan choval vo i nmu i vaem ostatním lidem v dom.</p> <p class=MsoNormal>,Ach, milý chlap e, Yekl, ,to se ti pkn povídá, kdy~ nemáa tuaení, v jaké jsem situaci. Dovía se to ale, Victore.</p> <p class=MsoNormal>Postarám se, aby ses to dovdl, ae se stane cokoli. NeuvYía pYece, ~e tvoj ubohý starý otec provedl nco apatného, vi, hochu? Byl tehdy velice dojatý a na celý den se zavYel ve své pracovn. Oknem jsem zahlédl, ~e tam cosi usilovn píae.</p> <p class=MsoNormal>Ten ve er se pak stalo nco, co jsem zprvu pokládal za velikou úlevu. Hudson nám toti~ Yekl, ~e nás hodlá opustit. PYiael do jídelny, kde jsme po ve eYi sedli, a oznámil nám své rozhodnutí zastYeným hlasem podnapilého lovka.</p> <p class=MsoNormal>,Mám u~ Norfolku po krk, Yekl, ,rozjedu se te do Hampshiru za panem Beddoesem. Hádám, ~e bude mít stejnou radost jako vy, a~ m uvidí. </p> <p class=MsoNormal>,Doufám, ~e nás neopouatíte ve zlém, Hudsone? Yekl moj otec s takovou poní~eností, ~e se mi v ~ilách pnila krev.</p> <p class=MsoNormal>,Mladej se mi jeat neomluvil, Yekl nabru en a hodil po mn okem.</p> <p class=MsoNormal>,Uznáa pYece, Victore, ~e ses k naaemu vzácnému pYíteli zachoval dost hrub? Yekl tatínek a oto il se ke mn.</p> <p class=MsoNormal>,Naopak, myslím, ~e jsme s ním oba mli mimoYádnou trplivost, odpovdl jsem.</p> <p class=MsoNormal>,Tak vy takhle? Vy takhle? zavr el námoYník. ,No dobrá, mládene ku. Vaak se jeat uvidí! Vypotácel se z místnosti a za pol hodiny opustil náa dom. Otec vaak od té doby byl ve stavu jakési politováníhodné nervozity. Noc co noc jsem ho pak slyael, jak pYechází po pokoji, a práv v dob, kdy se zdálo, ~e znova za íná nabývat ztracené sebedovry, pYiala ta poslední rána. </p> <p class=MsoNormal>,Co to bylo? zeptal jsem se dychtiv.</p> <p class=MsoNormal>,Nco zcela neo ekávaného. V era ve er dostal otec dopis, orazítkovaný ve Fordingbridgi. PYe etl si jej, chytil se obma rukama za hlavu a za al bhat kolem dokola po pokoji, jako by se pomátl na rozumu. Kdy~ jsem ho kone n dovlekl na pohovku, ml zkYivený koutek úst a spadlé o ní ví ko, tak~e jsem poznal, ~e ho ranila mrtvice. Zavolali jsme hned doktora Fordhama a otce jsme ulo~ili do postele; ochrnutí se vaak jeat rozaíYilo, nebyly na nm patrné sebemenaí známky vracejícího se vdomí a obávám se, ~e ho sotva zastihneme na~ivu. </p> <p class=MsoNormal>,Vy m dsíte, Trevore! zvolal jsem. ,Co mohlo proboha v tom dopise být, ~e to na nho tak straan zaposobilo? </p> <p class=MsoNormal>,Nic. To je práv to, co si neumím vysvtlit. Ta zpráva byla absurdní a banální. Ach moj bo~e, moje obavy se splnily! </p> <p class=MsoNormal>PYi jeho slovech jsme práv zahnuli na pYíjezdovou cestu a v blednoucím svtle jsme uvidli, ~e ve vaech oknech domu jsou sta~ené záclony. Kdy~ jsme pYibhli ke dveYím, tváY mého pYítele se zkYivila zármutkem. Ze dveYí se vynoYil njaký mu~ v erném.</p> <p class=MsoNormal>,Kdy se to stalo, pane doktore? zeptal se Trevor.</p> <p class=MsoNormal>,Skoro hned po vaaem odjezdu. </p> <p class=MsoNormal>,Nabyl jeat vdomí? </p> <p class=MsoNormal>,Na okam~ik - tsn pYed smrtí. </p> <p class=MsoNormal>,Vzkázal mi nco? </p> <p class=MsoNormal>,Jen to, ~e listiny jsou v zadní zásuvce japonského sekretáYe. </p> <p class=MsoNormal>Moj pYítel se odebral s lékaYem nahoru k nebo~tíkovu lo~i, zatímco já zostal v pracovn a znova a znova jsem o celé vci pYemýalel; ml jsem ale tak ponuré pocity jako snad nikdy pYedtím. Jaká byla Trevorova minulost: boxer, cestovatel, zlatokop - a jak to, ~e ho ten námoYník s tváYí plnou jedu ml v hrsti? Pro  omdlel pYi pouhé zmínce o napol odstranných iniciálách vytetovaných na pa~i a pro  umYel hrozou, kdy~ dostal dopis z Fordingbridge? Pak jsem si vzpomnl, ~e Fordingbridge je v Hampshiru a ~e ten pan Beddoes, k nmu~ námoYník odjel na návatvu a pravdpodobn ho i vydíral, má údajn také bydlet v Hampshiru. Dopis tedy mohl být bu od námoYníka Hudsona a mohlo v nm stát, ~e vyzradil njaké tajemné provinní, které podle vaeho existuje, anebo jej mohl poslat Beddoes a varovat v nm starého kumpána, ~e nebezpe í vyzrazení bezprostYedn hrozí. A~ sem mi to pYipadalo pomrn jasné. Jak ale potom ten dopis mohl být absurdní a banální - co~ byla slova, jimi~ jej syn charakterizoval? Nejspía mu apatn rozuml. V tom pYípad ale musel být napsán jedním z onch domyslných tajných kódo, které zdánliv znamenají jednu vc, zatímco jejich pravý význam je ve skute nosti zcela jiný. Na ten dopis se musím podívat. Je-li v nm njaký skrytý význam, jist se mi jej podaYí odhalit. Hodinu jsem sedl v pYítmí pracovny a uva~oval o tom, dokud nepYiala pla ící slu~ka s lampou. Hned za ní pYiael i moj pYítel Trevor, bledý, ale vyrovnaný, a nesl vaechna ta lejstra, která mi te le~í na kolenou. Sedl si naproti mn, pYitáhl lampu na okraj stolu a podal mi krátký dopis, naakrábaný, jak vidíte, na kousku aedého papíru. »Je zvYiny dost, po honu pYijde vaem LondýHanom,« stálo tam. »FoYt Hudson u~ zaYídil vaechno. Poslal vzkaz, Yekl: ty teka zachraH odbyt. Nejvíc se akodí ba~antom, útkem ochudí revír. «</p> <p class=MsoNormal>Nezapírám, ~e kdy~ jsem si ten dopis pYe etl poprvé, zatváYil jsem se asi stejn vyjeven jako pYed chvílí vy. Potom jsem jej ale velice pozorn pYe etl znova. ZYejm tomu bylo tak, jak jsem myslel&nbsp;-&nbsp;v té podivné kombinaci slov musel být ukryt njaký jiný význam. Nebo snad mla slova jako »odbyt« i »ba~antom« njaký pYedem domluvený smysl? Takový význam ovaem mo~e být libovolný a ~ádnou logickou úvahou se nedá zjistit. Tomu se mi ale njak nechtlo vYit; okolnost, ~e se v dopise vyskytovalo jméno »Hudson«, nasvd ovala tomu, ~e jsem podstatu poselství odhadl správn - ~e dopis psal spía Beddoes ne~ námoYník. Zkouael jsem íst zprávu odzadu, ale hned slovní spojení »Revír ochudí útkem ba~antom« nebylo pYília povzbuzující. Potom jsem se pokouael íst ka~dé druhé slovo, ale formulace jako »Je dost honu vaem« nebo »ZvYiny« po pYijde LondýHanom« neslibovaly objasnní záhady. Potom jsem ale pojednou, zcela náhle, ml klí  k hádance v rukou a uvidl jsem, ~e ka~dé tYetí slovo, za neme-li po ítat od prvního, dává dohromady zprávu, která vskutku mohla pYivést starého pana Trevora k zoufalství.</p> <p class=MsoNormal>Bylo to krátké a strohé varování a hned jsem je svému pYíteli pYe etl.</p> <p class=MsoNormal>»Je po vaem. Hudson vaechno Yekl. ZachraH se útkem.«</p> <p class=MsoNormal>Victor Trevor zaboYil tváY do roztYesených dlaní. ,Ur it je to tak, Yekl. ,A je to horaí ne~ smrt, ponvad~ tohle znamená navíc i hanbu. Co v tom ale má znamenat ten »foYt a ti »ba~anti ? </p> <p class=MsoNormal>,Pro smysl zprávy samé ta slova nemají význam; mohla by vaak mít zna ný význam pro nás, kdybychom nebyli s to zjistit toto~nost odesílatele jiným zposobem. Podívejte se, jak za al psát: »Je...... po...... vaem« a tak dále.</p> <p class=MsoNormal>Potom musel, aby dodr~el pYedem stanovený kód, doplnit do ka~dé mezery dv slova. Pou~il samozYejm prvních slov, která ho napadla, a jestli~e je mezi nimi tolik slov vztahu jících se k honitb, mo~ete si být skoro jistý, ~e odesílatel je bu váanivý nimrod, nebo ~e aspoH prodává zvYinu. Víte nco o tom Beddoesovi? </p> <p class=MsoNormal>,Kdy~ jste mi to te pYipomnl, Yekl mladý Trevor, ,vzpomínám si, ~e od nho nebo~tík otec ka~dý podzim dostával pozvání na hon do jeho revíru. </p> <p class=MsoNormal>,Pak ale ten dopis nepochybn psal on, Yekl jsem. ,Zbývá nám pouze vypátrat, co to bylo za tajemství, které námoYník Hudson znal a které se vznáaelo nad hlavami obou vá~ených a bohatých mu~o jako Damoklov me . </p> <p class=MsoNormal>,Bda, Holmesi, obávám se, ~e jde o njaký potupný zlo in, zvolal moj pYítel. ,PYed vámi ale nehodlám mít ~ádné tajnosti. Tady je to prohláaení, které otec napsal, kdy~ poznal, ~e mu od Hudsona hrozí bezprostYední nebezpe í. Naael jsem je v japonském sekretáYi, jak to Yekl doktorovi. Vezmte si je a pYe tte mi je - já nemám ani sílu, ani odvahu, abych to udlal sám. </p> <p class=MsoNormal>A tohle tedy jsou ty listiny, které mi tehdy podal, Watsone, a pYe tu vám je tak, jak jsem je onoho ve era ve staré pracovn pYe etl jemu. VpYedu, jak vidíte, je nápis: »Nkteré podrobnosti o plavb lodi Gloria Scottová, která vyplula z Falmouthu 8. Yíjna 1855 a klesla ke dnu na 15°29 severní aíYky a 25°14 západní délky dne 6. listopadu.« Je to napsáno ve form dopisu a ra te si to poslechnout:</p> <p class=MsoNormal>»Milovaný synu! Nyní, kdy blí~ící se hanba po íná zatemHovat poslední léta mého ~ivota, mohu s veakerou pravdou a poctivostí napsat, ~e mé srdce nerozdírá ani strach pYed zákonem, ani obava ze ztráty postavení v hrabství, ani moj neodvratný pád pYed o ima vaech, kdo~ m znali; trápí m vaak pomyalení, ~e se za mne budea stydt Ty - Ty, který m máa rád a který jsi ml jen zYídka, alespoH doufám, dovod k tomu, aby sis mne nevá~il. Dopadne-li vaak úder, který se stále vznáaí nad mou hlavou, pYál bych si, aby sis toto pYe etl, a dovdl se tak pYímo ode mne, do jaké míry jsem se provinil. Na druhé stran vaak, skon í-li vaechno dobYe (neche mi k tomu pomo~e vaemohoucí boh!), potom, jestli~e tento list njakou náhodou unikne zni ení a dostane se Ti do rukou, zapYísahám T pYi vaem, co je Ti svaté, pYi památce Tvé drahé matky i pYi naaí vzájemné lásce, abys jej hodil do ohn a nikdy víc u~ na nj nemyslel.</p> <p class=MsoNormal>Jestli~e tedy Tvoj zrak bude dál íst tyto Yádky, vím, ~e v té dob u~ budu odhalen a odvle en ze svého domu, nebo, co~ je pravdpodobnjaí vzhledem k tomu, ~e mám nemocné srdce, bude moj jazyk pe etí smrti u~ nav~dy odsouzen k ml ení. Tak i onak, bude u~ zbyte né cokoli tajit, a proto ka~dé slovo, které tu píai, je holá pravda. Na to pYísahám pYi milosrdenství bo~ím.</p> <p class=MsoNormal>Nejmenuji se Trevor, drahý hochu. V mládí jsem se jmenoval James Armitage, a jist si doká~ea pYedstavit, jaký to pro mne byl aok, kdy~ se na mne pYed nkolika týdny Tvoj pYítel ze studií obrátil se slovy, z nich~ se dalo usoudit, ~e odhalil mé tajemství. Jako Armitage jsem byl zamstnán v jedné londýnské bance a jako Armitage jsem byl usvd en z pYestoupení zákono své vlasti a odsouzen k deportaci. Nesu m pYília tvrd, chlap e. Musel jsem splatit takzvaný estný dluh a pou~il jsem k tomu penz, které nebyly moje, neboe jsem s jistotou doufal, ~e je doká~u nahradit, dYív ne~ budou pohYeaeny. Pronásledovala m vaak straalivá smola. Peníze, na které jsem spoléhal, jsem nedostal a pYed asná revize ú to odhalila schodek. PYípad mohl být posuzován celkem shovívav, jenom~e pYed tYiceti lety byly zákony uplatHovány pYísnji ne~ dnes a práv v den mých tYiadvacátých narozenin m jako zlo ince - s dalaími sedmatYiceti trestanci - zakovali do Yetzo v podpalubí lodi Gloria Scottová, která mla vyplout do Austrálie.</p> <p class=MsoNormal>Bylo to v roce 1855, kdy vrcholila Krymská válka, a starých trestaneckých lodí bylo z valné ásti pou~íváno pro transporty do erného moYe. Vláda proto byla donucena pou~ívat k deportaci trestanco menaích a mén vhodných plavidel. Gloria Scottová dYív dová~ela z íny aj, ale byla to zastaralá lo s t~kou pYídí a airokým ráhnovím a rychlé nové klipery ji vyYadily z konkurence. Mla toná~ 500 tun, a krom osmatYiceti kriminálníko mla na palub aestadvacet mu~o posádky, osmnáct vojáko, kapitána, tYi dostojníky, lékaYe, knze a tyYi vzeHské dozorce. Kdy~ jsme vypluli z Falmouthu, bylo na ní témY sto duaí.</p> <p class=MsoNormal>Stny mezi vzeHskými celami nebyly ze silného dubového dYeva, jak tomu na trestaneckých lodích zpravidla bývá, ale jen tenké a kYehké. Vedle mne, smrem k lodní zádi, byl lovk, kterého jsem si zvláae povaiml u~ ve chvíli, kdy nás vedli po pYístavní hrázi. Byl to mladík s istou tváYí, bez vouso, s tenkým dlouhým nosem a elistmi jako louská ek na oYechy. Chodil s hlavou okázale vzty enou, ml zvláatní, floutkovský zposob choze a ka~dý si ho musel povaimnout, ponvad~ byl mimoYádn vysoký. Mám dojem, ~e nikdo z nás mu vlastn nesahal ani po ramena, a jsem si jist, ~e mYil nejmén aest a pol stopy. Bylo to podivné - vidt mezi tolika smutnými a ztrhanými tváYemi jednu tváY plnou energie a rozhodnosti. Pohled na ni byl jako oheH ve snhové bouYi. Ml jsem proto radost, kdy~ jsem zjistil, ~e je mým sousedem, a zaradoval jsem se jeat víc, kdy~ jsem za hluboké noci zaslechl, ~e mi kdosi aeptá skoro do ucha. Shledal jsem, ~e se mu podaYilo vyYíznout otvor v prkn, které nás od sebe dlilo.</p> <p class=MsoNormal>,Hej, kamaráde! Yekl mi. ,Jakpak se jmenujea a za  tu jsi? </p> <p class=MsoNormal>Odpovdl jsem a na oplátku jsem se ho zeptal, s kým mám tu est.</p> <p class=MsoNormal>,Já jsem Jack Prendergast, Yekl, ,a pYísahám ti, ~e mi budea blahoYe it, ne~ se my dva spolu rozejdeme! </p> <p class=MsoNormal>Vzpomnl jsem si, ~e jsem o jeho pYípadu slyael, ponvad~ krátce pYed mým zat ením vyvolal v celé zemi obrovský rozruch. Prendergast pocházel z dobré rodiny a byl to neoby ejn schopný mladík; pYitom vaak ml nenapravitelné zlo inecké sklony a velice domyslným podvodným systémem se mu podaYilo vylákat fantastické ástky penz od pYedních londýnských obchodníko.</p> <p class=MsoNormal>,Vzpomínáa si na moj pYípad? Yekl hrd.</p> <p class=MsoNormal>,Moc dobYe. </p> <p class=MsoNormal>,Tak~e si mo~ná taky vzpomínáa, ~e v nm bylo i nco divného, ne? </p> <p class=MsoNormal>,Co to bylo? </p> <p class=MsoNormal>,Ml u~ jsem skoro tvrt miliónu, ne? </p> <p class=MsoNormal>,Ano, to se Yíkalo. </p> <p class=MsoNormal>,Ale nedostali z toho zpátky nic, co? </p> <p class=MsoNormal>,Ne. </p> <p class=MsoNormal>,No a kde myslía, ~e ty prachy jsou? zeptal se.</p> <p class=MsoNormal>,Nemám tuaení, Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal>,Mám je mezi ukazová kem a palcem, jak se Yíká, zvolal. ,PYísahám ti, ~e mám víc liber ne~ ty vlaso na hlav. A kdy~ má lovk prachy, kamaráde, a ví co s nimi a jak jich pou~ít, pak mo~e vaechno! No a snad si nemyslía, ~e lovk, který mo~e vaechno, hodlá proaoupávat kalhoty dYepním ve smrdutém, krysami a aváby zamoYeném podpalubí tohohle apinavého starého peká e, dobrého tak leda nkam na ínské pobYe~í? Kdepak, vá~ený, takový lovk se o sebe doká~e postarat a doká~e se postarat i o své kamarády. Na to se mo~ea spolehnout! Koukej se ho dr~et a mo~ea políbit bibli na to, ~e t odtud dostane. </p> <p class=MsoNormal>Takhle byl zvyklý mluvit a nejdYív jsem to nebral moc vá~n, ale za njaký as, kdy~ si m oeukal a zavázal si m tmi nejslavnostnjaími pYísahami, prozradil mi, ~e se chystá vzpoura vzHo, jejím~ cílem je zmocnit se lodi. Dvanáct trestanco to zosnovalo jeat dYív, ne~ se octli na palub: Prendergast byl vodcem spiknutí a jeho peníze hnací silou.</p> <p class=MsoNormal>,Ml jsem komplice, Yekl, ,skvlého a naprosto spolehlivého chlapa. Ten má ty mergle, no fakt, a kde myslía, ~e v tomhle moment je? Budea se divit, ale tady na lodi - je to ten knz - ten knz, co pluje s námi - to koukáa, co? PYiael na palubu v erné sutan, papíry ml v poYádku a u sebe dost penz na to, aby si mohl tuhle starou rakev koupit od kýlu a~ po horní palubu. Posádka je tlem i duai jeho. Mohl si je koupit en gros a se slevou a udlal to jeat dYív, ne~ podepsali smlouvu s lodí. Má podplacené dva z dozorco a druhého dostojníka Mercera a mohl by si koupit i kapitána, kdyby mu ten chlap stál za to. </p> <p class=MsoNormal>,A co tedy udláme? zeptal jsem se.</p> <p class=MsoNormal>,Co myslía? Yekl. ,Pár tm vojákom obarvíme kabáty jeat víc do ervena, ne~ je mají od krej ího. </p> <p class=MsoNormal>,Jsou ale pYece ozbrojeni, Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal>,To budeme my taky, chlap e. Pro ka~dého z nás je tu pár pistolí, a jestli neodneseme celou tuhle lo i s posádkou na zádech, máme nejvýa na ase, aby nás poslali mezi rozmazlené sle inky do penzionátu. Promluv dnes v noci se svým kámoaem zleva a zjisti, jestli se mu dá vYit. </p> <p class=MsoNormal>Udlal jsem to a shledal jsem, ~e moj druhý soused je mladík, který je skoro ve stejné situaci jako já; byl odsouzen pro padlatelství. Jmenoval se Evans, ale pozdji si jméno zmnil podobn jako já a dnes je to bohatý a úspaný lovk ~ijící v ji~ní Anglii. Byl hned ochotný pYidat se ke spiknutí, ponvad~ to byla jediná mo~nost, jak jsme se mohli zachránit, a ne~ jsme propluli Biskajským zálivem, zbývali na lodi u~ jen dva trestanci, kteYí nebylí do tajemství zasvceni. Jeden z nich byl slabomyslný, a nemohli jsme mu dovYovat, a druhý ml ~loutenku, a nemohl nám být ni ím prospaný.</p> <p class=MsoNormal>Hned od po átku nám nestálo v cest nic, co by nám mohlo zabránit, abychom se zmocnili lodi. Posádka byla hotová sbírka darebáko, speciáln vybraných pro tento úkol. Faleaný knz chodíval do naaich cel, aby nám poskytl duchovní útchu, a nosil s sebou ernou taaku, v ní~ ml údajn nábo~enské traktáty, a chodíval tak asto, ~e tYetího dne ml ka~dý z nás ukryty v nohách postele dv pistole, pilník, libru stYelného prachu a dvacet kuso sekaného olova. Dva z dozorco byli Prendergastovi agenti a druhý dostojník byl jeho pravá ruka. Proti sob jsme mli pouze kapitána, dva dostojníky a dva dozorce, poru íka Martina a jeho osmnáct vojáko a lodního lékaYe. TYeba~e bylo vaechno zabezpe eno, rozhodli jsme se vaemo~n dbát opatrnosti a zaúto it náhle a v noci. Doalo vaak k tomu dYív, ne~ jsme o ekávali, a stalo se to takhle:</p> <p class=MsoNormal>Jednou ve er, asi tYi nedle po odplutí, pYiael do podpalubí doktor prohlédnout jednoho trestance, který byl nemocen, a kdy~ náhodou polo~il ruku na spodek kavalce, nahmatal tam pistoli. Kdyby byl ml el, nemuselo z toho nic být; byl to vaak nervózní mu~í ek, který vykYikl pYekvapením a tak zbledl, ~e trestanec okam~it vdl, kolik uhodilo, a vrhl se na nho. Nacpal doktorovi do úst roubík, dYív ne~ mohl vyvolat poplach, a pYipoutal ho provazy k posteli. DveYe vedoucí na palubu nechal doktor odem ené a vyYítili jsme se jimi ven. ZastYelili jsme ob hlídky a po nich i desátníka, který se pYibhl podívat, co se dje. Dalaí dva vojáci stáli u dveYí soukromé kabiny a pravdpodobn nemli nabité muakety, proto~e po nás vobec nevypálili, a zastYelili jsme je ve chvíli, kdy se pokouaeli nasadit bajonety. Pak jsme se rozbhli ke kapitánské kajut, ale ve chvíli, kdy jsme rozrazili dveYe, ozval se zevnitY výstYel a kapitána jsme naali s hlavou na map Atlantského oceánu, kterou ml pYipíchnutou na stole, zatímco vedle nho stál knz a v ruce dr~el pistoli, z ní~ se kouYilo. Obou dostojníko se chopila posádka a zdálo se, ~e celá vc je odbyta. Soukromá kabina byla hned vedle kapitánské kajuty; nahrnuli jsme se tam, praatili jsme sebou na pohovky a mluvili jsme jeden pYes druhého, neboe jsme byli jako aílení pYi pocitu, ~e jsme opt na svobod. Kolem dokola byly skYín a faleaný páter Wilson jednu vypá il a vylovil z ní tucet lahví hndého sherry. Urazili jsme hrdla lahví, nalili mok do poháro a práv jsme je vyprazdHovali, kdy~ náhle, bez jakéhokoli varování, nám zahYmly do uaí muakety a salón se tak naplnil dýmem, ~e nebylo vidt pYes stol. Kdy~ se kouY rozplynul, vypadalo to tam jak na jatkách. Wilson a osm dalaích se svíjeli na podlaze a z té krve a hndého sherry na stole je mi apatn jeat dnes, kdy~ si na to vzpomenu. Ten pohled nás tak vydsil, ~e bychom se byli myslím bez dalaího odporu vzdali, nebýt Prendergasta. ZaYval jak tur, vrhl se ke dveYím a v patách za ním vaichni, kteYí zostali na~ivu. Vybhli jsme ven a tam na horní zadní palub stál poru ík a deset jeho vojáko. Otá ivá ~ebra svtlíku ve strop salónu byla mali ko pootevYena a jimi na nás vypálili tu salvu. Vrhli jsme se na n dYív, ne~ dokázali znova nabít; postavili se nám sice na odpor jako praví mu~i, ale my mli pYesilu, a v pti minutách bylo po vaem. Panebo~e! Byla jeat nkdy nkde taková jatka jako na té lodi? Prendergast bsnil jak ábel, zvedal vojáky jak dti a házel je pYes palubu, ~ivé i mrtvé. Byl mezi nimi i jeden straaliv zranný ser~ant, který pYesto vydr~el plavat pYekvapiv dlouho, dokud mu nkdo z milosti neprostYelil hlavu. Kdy~ bylo po boji, nezostal z naaich nepYátel na~ivu nikdo ne~ dozorci, dostojníci a lékaY.</p> <p class=MsoNormal>A práv kvoli nim doalo k velké hádce. Mnozí z nás byli rádi, ~e jsme znova získali svobodu, ale pYesto si nepYáli mít na svdomí vra~du. Jedna vc je srazit vojáky, kteYí dr~í v rukou muakety, a nco jiného je pYihlí~et chladnokrevnému zabíjení lidí. Osm z nás, pt trestanco a tYi námoYníci, prohlásilo, ~e o ni em podobném nechceme ani slyaet. Prendergasta a jeho pYívr~ence vaak nebylo mo~no pYemluvit. Tvrdil, ~e naae jediná aance na záchranu spo ívá v tom, ~e odvedeme istou práci a nenecháme na~ivu jediný jazyk, který by byl nkdy v budoucnu s to svd it proti nám. Moc nechyblo a byl by nás stihl osud ostatních zajatco; nakonec vaak Prendergast Yekl, ~e si mo~eme vzít jeden lun a odplout, kam chceme. Dychtiv jsme se té nabídky chopili, ponvad~ nám u~ z toho krvela ného Yádní bylo nanic a vidli jsme, ~e se tam budou dít jeat horaí vci, ne~ to vaechno skon í. Dostali jsme ka~dý jeden námoYnický oblek, sud s vodou a dva menaí soudky, jeden s nasoleným masem a druhý se suchary, a kompas. Prendergast za námi hodil mapu, Yekl nám, abychom se vydávali za námoYníky z lodi, která ztroskotala na 15° severní aíYky a 25° západní délky, pak pYeYízl lano a nechal nás odplout.</p> <p class=MsoNormal>A nyní pYicházím k nejpYekvapivjaí ásti celého pYíbhu, milý synu. NámoYníci sice bhem vzpoury stáhli pYední plachtu, ale te, kdy~ jsme od nich odpluli, znova ji rozkasali, a jeliko~ od severovýchodu vál mírný vítr, lo se od nás za ala pomalu vzdalovat. Náa lun se zvedal a klesal na dlouhých, nez eYených vlnách a já s Evansem, ponvad~ jsme byli z celé té party nejvzdlanjaí, sedli jsme nad papíry a pokouaeli jsme se zjistit naai polohu a naplánovat, ke kterému pobYe~í máme vyplout. Byl to zapeklitý problém, neboe Kapverdské ostrovy byly od nás asi pt set mil na sever, kde~to africké pobYe~í asi sedm set mil na východ. Kdy~ se vítr sto il pYímo na sever, usoudili jsme, ~e bude nejlepaí zamíYit k SieYe Leone, a také jsme pYí lunu tím smrem obrátili. Z lodi u~ bylo v té chvíli vidt sotva st~n po naaem pravoboku. Jak jsme se na ni dívali, spatYili jsme pojednou, ~e se z ní vyvalil hustý oblak erného dýmu, který utkvl na obzoru jako njaký dsivý strom. O pár vteYin pozdji dolehl k naaim uaím hromový výbuch, a kdy~ se kouY rozptýlil, nebylo po Glorii Scottové ani památky. Okam~it jsme lun oto ili a ze vaech sil jsme veslovali k místu, kde se nad vodou dosud vznáael slabý kouY, ozna ující djiat katastrofy.</p> <p class=MsoNormal>Trvalo nám to dobrou hodinu, ne~ jsme tam dopluli, a zprvu jsme se obávali, ~e jsme dorazili pYília pozd, ne~ abychom mohli nkoho zachránit. Na vlnách se vznáael roztYíatný lun, spousta beden a úlomko plachtových vzpr, co~ vaechno ukazovalo, kde se lo potopila, ale nikde nebyla jediná známka ~ivota a u~ jsme chtli v zoufalství oto it, kdy~ jsme pojednou uslyaeli volání o pomoc a v dálce jsme uvidli njaké trosky, na nich~ bezvládn le~el njaký lovk. Kdy~ jsme ho vytáhli do lunu, zjistili jsme, ~e je to mladý námoYník jménem Hudson; byl ale tak popálený a vy erpaný, ~e nám nemohl poskytnout ~ádnou informaci o tom, co se stalo, dYív ne~ druhý den ráno.</p> <p class=MsoNormal>Z jeho vyprávní pak vysvitlo, ~e kdy~ jsme odpluli, Prendergast a jeho banda pYistoupili k likvidaci zbývajících pti zajatco: oba dozorci byli zastYeleni a hozeni pYes palubu a stejný osud stihl i tYetího dostojníka. Prendergast pak slezl do podpalubí a vlastnoru n podYízl krk neaeastnému doktorovi. Na~ivu zostal u~ jen první dostojník, rázný a energický mu~. Kdy~ vidl, ~e se k nmu trestanec blí~í s krvavým no~em v ruce, odkopl z nohou okovy, které se mu njak podaYilo povolit, rozbhl se do podpalubí a zmizel nkde v lodní zádi.</p> <p class=MsoNormal>Dvanáct trestanco, kteYí se ho tam s pistolemi vydali hledat, nalezli ho, jak sedí s krabi kou zápalek v ruce vedle otevYeného sudu stYelného prachu - jednoho ze sta sudo, které lo vezla. ZapYísahal se, ~e vyhodí celou lo do povtYí, jestli~e se ho nkdo pokusí jakkoli ohro~ovat. V pYíatím okam~iku doalo k explozi, o ní~ se Hudson domníval, ~e ji spía zavinila apatn míYená kulka jednoho z trestanco ne~ dostojníkova zápalka. Ae vaak byla pYí ina jakákoli, znamenalo to konec lodi Gloria Scottová i sebranky, která se jí zmocnila.</p> <p class=MsoNormal>Drahý hochu! Tak se - ve stru ném podání - odehrála celá ta straalivá historie, ve které jsem i já ml svou roli. PYíatího dne nás vzala na palubu briga Hotspur plující do Austrálie, její~ kapitán nám celkem ochotn uvYil, ~e jsme jediní trose níci, kteYí pYe~ili zkázu osobní lodi. Transportní lo Gloria Scottová zanesla admiralita mezi lodi, které zmizely na moYi, a nikdo se nikdy nedovdl ani slovo o jejím skute ném osudu. Po báje né plavb pYistála briga Hotspur v Sydney; Evans a já jsme si tam zmnili jména a vydali jsme se na naleziat zlata, kde mezi cháskou pYivandrovalco nejroznjaích národností nebylo t~ké utajit naai dYívjaí toto~nost.</p> <p class=MsoNormal>To ostatní u~ snad ani nemusím lí it. `tstí nám pYálo, toulali jsme se po svt a do Anglie jsme se vrátili jako bohatí lidé z kolonií a koupili jsme si venkovská sídla. Víc ne~ dvacet let jsme oba vedli klidný a pracovitý ~ivot a doufali jsme, ~e naae minulost je nav~dy pohYbena. PYedstav si proto moje pocity, kdy~ jsem v námoYníkovi, který k nám pYiael, na první pohled poznal mu~e, jeho~ jsme vylovili z trosek lodi a vytáhli do lunu! Njak se mu podaYilo nás vystopovat a rozhodl se, ~e bude ~ít z naaeho strachu. Nyní pochopía, pro  jsem se s ním sna~il vyjít po dobrém, a do jisté míry se mnou budea sdílet i obavy, které mé naplHují te, kdy od nás odeael k druhé obti s výhro~kou na rtech.«</p> <p class=MsoNormal>Pod tím je pYipsáno rukou tak roztYesenou, ~e je to st~í k pYe tení: »Beddoes mi píae aifrovaný dopis, ~e Hudson vaechno Yekl. Dobrý bo~e, bu milostiv naaim duaím!«</p> <p class=MsoNormal>Tohle tedy je pYíbh, který jsem oné noci etl mladému Trevorovi, a domnívám se, Watsone, ~e za tehdejaích okolností byl dost dramatický. Tomu dobrému chlapci to zlomilo srdce, odeael pstovat aj na plantá~e do Terai, a slyael jsem, ~e se mu tam vede docela dobYe. Pokud jde o námoYníka a o Beddoese, ode dne, kdy byl napsán ten varovný dopis, nebylo u~ ani o jednom z nich víc slyaet. Oba zmizeli nadobro a nav~dy, jako by se do zem propadli. Na policii ~ádné udání nebylo podáno, z eho~ plyne, ~e Beddoes zYejm pokládal hrozbu za skutek. Hudson byl spatYen, jak se tam potlouká po okolí, a policie usoudila, ~e si vyYídil ú ty s Beddoesem a uprchl. Já osobn si myslím, ~e pravý opak je pravdou. Zdá se mi nejpravdpodobnjaí, ~e Beddoes, dohnán k zoufalství a pYesvd ený, ~e u~ je prozrazen, pomstil se Hudsonovi a uprchl do ciziny se vaemi penzi, které ml po ruce. Taková jsou fakta pYípadu, milý doktore, a jestli~e se vám budou hodit do sbírky, ze srdce rád vám je dávám k dispozici. </p> <h2><a name="_Toc245813148">Musgraveský rituál</a></h2> <p class=MsoNormal>V povaze mého pYítele Sherlocka Holmese m asto zará~ela jedna zvláatní vlastnost: a koli metody jeho myalení byly naprosto exaktní a vrcholn systematické, a pYesto~e si potrpl na jistou stYízlivou eleganci v oblékání, ve svých osobních návycích byl nicmén jedním z nejvtaích nepoYádníko, jací kdy dohánli svého spolubydlícího k aílenství. Ani já se v tomto ohledu nenechávám pYília svazovat konvencemi. Drsná a odYíkavá práce v Afganistanu jenom pYispla k rozvinutí bohémských sklono, které mám od pYírody, a nau ila m dbát na poYádek mén, ne~ se na lékaYe sluaí. PYece jen vaak znám jistou míru, a kdy~ vidím lovka, který si ukládá doutníky do uhláku, tabák do api ky perské trepky a nevyYízenou korespondenci pYibodává zavíracím no~em doprostYed dYevné Yímsy nad krbem, za ínám si pYipadat jako fanatik poYádkumilovnosti. V~dycky jsem se napYíklad domníval, ~e cvi ení ve stYelb z pistole je kratochvíle, která by se mla provozovat výhradn pod airým nebem, a kdy~ si Holmes v záchvatu jednoho ze svých zvláatních rozmaro sedl s revolverem a stovkou nábojo do kYesla a jal se zdobit protjaí ze vlasteneckými iniciálami V. R., vytváYenými z pYesn umístných zásaho, nemohl jsem se zbavit pocitu, ~e jak atmosféra, tak vzhled naaeho pokoje tímto po ínáním pYília nezíská.</p> <p class=MsoNormal>Náa byt byl stále plný chemikálií a vaelijakých kriminalistických relikvií, které se jaksi v~dy dokázaly zatoulat na ta nejnepravdpodobnjaí místa a objevovaly se v misce s máslem nebo nkdy i na místech jeat mén ~ádoucích. Mým nejvtaím sou~ením vaak byly jeho písemnosti. Ml hrozu pYed zni ením jakýchkoli dokumento, obzvláae takových, které njak souvisely s jeho vyYeaenými pYípady, ale pYesto se jen jednou, nanejvýa dvakrát do roka dokázal vybi ovat k tomu, aby je roztYídil a uspoYádal, neboe - jak jsem se o tom v tchto nesouvislých vzpomínkách u~ kdesi zmínil - návaly váanivé energie, v nich~ vykonal pozoruhodné iny, je~ proslavily jeho jméno, vzáptí v~dy vystYídala letargická reakce, pYi ní~ se ne inn povaloval po byt s houslemi a knihami, doslova líný na krok - nanejvýa snad ~e pYeael od pohovky ke stolu. A tak se jeho papíry msíc po msíci stYádaly a hromadily, a~ byly vaechny kouty pokoje zavaleny haldami lejster, která za nic na svt nesmla být spálena a která nesml zlikvidovat nikdo jiný ne~ jejich majitel.</p> <p class=MsoNormal>Kdy~ jsme jednoho zimního ve era sedli u krbu, odvá~il jsem se mu navrhnout - vzhledem k tomu, ~e byl práv hotov s nalepováním výstYi~ko do památníku - ~e by mohl vyu~ít pYíatích dvou hodin k tomu, aby náa pokoj u inil ponkud obyvatelnjaím. Oprávnnost mého po~adavku nemohl popYít, a tak se s ponkud kajícnou tváYí odebral do lo~nice, odkud se ale vzáptí vrátil: vlekl za sebou velký plechový kufr, který postavil doprostYed pokoje, sedl si k nmu na stoli ku a odklopil víko. Vidl jsem, ~e je u~ z tYetiny naplnn atosy lejster, svázaných ervenou stu~kou do jednotlivých balí ko.</p> <p class=MsoNormal> Tady je hezkých pár pYípado, Watsone, Yekl a tverácky se po mn podíval.  Myslím, ~e kdybyste vdl o vaem, co v tomhle kufru mám, po~ádal byste m spía, abych z nho nco vyndal, ne~ abych do nho nco pYidal. </p> <p class=MsoNormal> Tak to jsou záznamy o po átcích vaaí detektivní práce? zeptal jsem se.  asto jsem si pYál, abych o tch pYípadech nco vdl. </p> <p class=MsoNormal> Ano, milý chlap e, tohle vaechno jsem vykonal pYedtím, ne~ pYiael moj ~ivotopisec a za al m oslavovat. Jemn, skoro mazliv vyndával jednu slo~ku po druhé.  Nejsou to jen samé úspchy, Watsone, ale je tu mezi jiným i pár docela pkných problémo. Mám tady napYíklad dokumenty o vrazích z Tarletonu, o pYípadu Vamberryho, toho obchodníka s vínem, o dobrodru~ství staré Rusky a unikátním pYípadu s aluminiovou berlou, práv tak jako podrobnou zprávu o Ricolettim s koHskou nohou a jeho bestiální ~en. A tady - á, ano! - tohle je opravdu nco velice recherché. </p> <p class=MsoNormal>PonoYil pa~i a~ na dno kufru a vytáhl malou dYevnou skYínku s odaupovacím ví kem, v jakých bývají dtské hra ky. Vylovil z ní kus poma kaného papíru, starodávný mosazný klí , kolík, na nm~ bylo namotáno klubko motouzu, a tYi staré a rezavé kovové kotou ky.</p> <p class=MsoNormal> Nu? Co si o tch krámech myslíte, milý chlap e? zeptal se s úsmvem, kdy~ vidl, jak jsem se zatváYil.</p> <p class=MsoNormal> }e je to prapodivná sbírka. </p> <p class=MsoNormal> Vskutku prapodivná - ale historie, která se k ní ví~e, se vám bude zdát jeat prapodivnjaí. </p> <p class=MsoNormal> Ta vetea má njakou historii? </p> <p class=MsoNormal> Víc - sama je historií. </p> <p class=MsoNormal> Jak to myslíte? </p> <p class=MsoNormal>Sherlock Holmes bral jeden pYedmt po druhém a kladl je na okraj stolu. Pak si znova sedl do kYesla a prohlí~el si je se zábleskem uspokojení v o ích.</p> <p class=MsoNormal> Tohle je vaechno, co mi zbylo na památku po té epizod s Musgraveským rituálem. </p> <p class=MsoNormal>U~ nkolikrát se pYede mnou o tom pYípadu zmínil, a koli nikdy se mi z nho nepodaYilo vytáhnout ~ádné podrobnosti.</p> <p class=MsoNormal> Byl bych moc rád, Yekl jsem,  kdybyste mi o tom mohl nco povdt. </p> <p class=MsoNormal> A to mám ten nepoYádek nechat, tak jak je? zvolal pokrytecky.  Zdá se, ~e vaae poYádkumilovnost má pYece jen své meze, Watsone. Budu vaak mít radost, pYipojíte-li ten pYípad ke svým análom, ponvad~ obsahuje nkteré momenty, které z nho iní unikát v archívech anglické - a myslím nejen anglické - kriminalistiky. Sbírka mých skromných úspcho by rozhodn nebyla úplná, kdyby v ní chybla zpráva o této opravdu výjime né zále~itosti.</p> <p class=MsoNormal>Pamatujete se mo~ná, ~e pYípad lodi Gloria Scottová a moj rozhovor s oním neaeastníkem, o jeho~ osudu jsem vám u~ vyprávl, m poprvé upozornil na profesi, která se pozdji stala mým celo~ivotním údlem. Znáte m dnes, kdy u~ je moje jméno proslulé airoko daleko a kdy jsem obecn pokládán jak veYejností, tak oficiální policií za poslední odvolací instanci v pochybných pYípadech. Dokonce i v dob naaeho seznámení, to jest v dob pYípadu, který jste zv nil pod názvem Studie v aarlatové, ml u~ jsem zna nou, i kdy~ nepYília lukrativní klientelu. St~í si proto mo~ete pYedstavit, jak bylo zpo átku obtí~né ji nalézt a jak dlouho mi trvalo, ne~ jsem prorazil.</p> <p class=MsoNormal>Kdy~ jsem pYijel do Londýna, bydlel jsem v Montague Street, hned za rohem u Britského muzea, a tam jsem ekal a vyplHoval nadbytek svého volného asu studiem vaech vdeckých disciplín, které byly natolik obtí~né, ~e m nenudily. Tu a tam se mi naskytl njaký pYípad, pYevá~n mi jej nahrál nkterý bývalý kolega ze studií, neboe v posledních letech, která jsem strávil na universit, se o mn i o mých metodách hodn mluvilo. TYetí z nich byl pYípad Musgraveského rituálu a práv zájmu, který tento jedine ný Yetz událostí vzbudil, a zna ným hodnotám, je~ tehdy byly v sázce, vd ím za první kroky na cest k postavení, které dnes mám.</p> <p class=MsoNormal>Reginald Musgrave studoval na té~e universit jako já, a dokonce jsem se s ním i trochu znal. Mezi studenty se netail pYíliané oblib, a koli se mi v~dy zdálo, ~e to, co u nho bylo pokládáno za nadutost, byla ve skute nosti jen snaha zakrýt mimoYádnou, vrozenou ostýchavost. Byl to mladík neoby ejn aristokratického zevnjaku, atíhlý, s orlím nosem a velikýma o ima, se zdr~enlivým, ale pYesto zdvoYilým vystupováním. A skute n byl potomkem jedné z nejstaraích rodin naaeho království, a koli pocházel z mladaí rodové vtve, která se od severních Musgraveo oddlila nkdy v aestnáctém století a usadila se v západním Sussexu, kde panské sídlo Hurlstone je pravdpodobn nejstaraí obývanou budovou v celém kraji. Zdálo se, ~e na tom mladíkovi ulplo cosi z jeho rodiat, a nikdy jsem se nedokázal podívat na jeho bledou, ostYe Yezanou tváY i na sklon jeho hlavy, ani~ by se mi v duchu nevybavila pYedstava aerých, klenutých prochodo, sloupkovím roz lenných oken a vaeho ostatního úctyhodného haraburdí feudálního panství. Párkrát jsme se spolu dali do Ye i a vzpomínám si, ~e nejednou projevil ~ivý zájem o mé pozorovací a usuzovací metody.</p> <p class=MsoNormal>Potom jsem ho tyYi roky nevidl, a~ jednoho dne ráno pYiael do mého bytu v Montague Street. Mali ko se zmnil, byl oble en jako njaký mladý módepán - v~dycky byl tak trochu dandy - ale choval se stejn klidn a uhlazen jako kdykoli dYív.</p> <p class=MsoNormal>,Jak se vám celý ten as vedlo, Musgrave? zeptal jsem se ho, kdy~ jsme si srde n potYásli rukama.</p> <p class=MsoNormal>,O smrti mého nebohého otce jste pravdpodobn slyael, Yekl. ,Odnesli jsme ho na hYbitov pYed dvma lety. Od té doby samozYejm musím spravovat hurlstonské panství, a ponvad~ jsem zároveH poslancem za náa okres, mám vru práce a~ nad hlavu. O vás jsem se vaak, Holmesi, dovdl, ~e jste za al v praxi uplatHovat schopnosti, jimi~ jste nás kdysi udivoval. </p> <p class=MsoNormal>,Ano, Yekl jsem, ,vydlávám si na ~ivobytí svým dovtipem. </p> <p class=MsoNormal>,To rád slyaím, ponvad~ dnes naléhav potYebuji vaai radu. U nás v Hurlstonu doalo k jistým velice podivným událostem a policie není s to je jakkoli objasnit. Jde skute n o zcela mimoYádnou a nevysvtlitelnou vc. </p> <p class=MsoNormal>Umíte si pYedstavit, jak dychtiv jsem mu naslouchal, Watsone, ponvad~ opravdová aance, po která jsem celé ty dlouhé msíce strávené v ne innosti pásl, zjevila se mi pojednou na dosah ruky. V hloubi srdce jsem vYil, ~e uspji i tam, kde ostatní zklamali, a te jsem ml pYíle~itost vyzkouaet sám sebe.</p> <p class=MsoNormal>,Povzte mi prosím podrobnosti, zvolal jsem.</p> <p class=MsoNormal>Reginald Musgrave usedl naproti mn a zapálil si cigaretu, kterou jsem mu nabídl.</p> <p class=MsoNormal>,PYedevaím musíte vdt, Yekl, ,~e a koli jsem svobodný mládenec, musím v Hurlstonu zamstnávat po etný atáb slu~ebnictva, ponvad~ je to rozsáhlá stará budova a vy~aduje spoustu pé e. Krom toho mám velkou ba~antnici a v dob hono se u mne scházívá lovecká spole nost, co~ vaechno vy~aduje dostatek domácího personálu. Celkem zamstnávám osm slu~ek, kuchaYe, komorníka, dva sluhy a chlapce pro vaechno. O zahradu a stáje ovaem pe uje zvláatní atáb lidí.</p> <p class=MsoNormal>Z tohoto domácího personálu je v naaich slu~bách nejdéle komorník Brunton. Kdy~ jej moj otec kdysi pYijal do svých slu~eb, byl to mladý u itel bez místa, ale velice energický a charakterní lovk, tak~e vbrzku za al být v dom nepostradatelný. Je to urostlý a hezký mu~ s krásn klenutým elem, a pYesto~e u nás slou~í njakých dvacet let, nemo~e mu dnes být moc pYes tyYicet. Vezmeme-li v úvahu jeho osobní kvality a mimoYádné nadání - ovládá toti~ nkolik jazyko a hraje skoro na vaechny hudební nástroje - je a~ s podivem, ~e mohl být tak dlouho spokojen s místem, které u nás zastával. Mám vaak za to, ~e si potrpí na pohodlí, a nemá dost podnikavosti k njaké radikální zmn. Na naaeho hurlstonského komorníka si vzpomíná ka~dý, kdo nás kdy navatívil.</p> <p class=MsoNormal>Tento vzor dokonalosti vaak má pYece jen jednu chybu. Je toti~ tak trochu donchuán a jist si umíte pYedstavit, ~e pro lovka jako on není dvakrát obtí~né hrát v naaem klidném venkovském kraji roli prvního milovníka.</p> <p class=MsoNormal>Dokud byl ~enatý, bylo vaechno v poYádku, ale od té doby, co ovdovl, mli jsme kvoli nmu v jednom kuse njaké mrzutosti. PYed nkolika msíci jsme doufali, ~e se snad znova usadí, ponvad~ se zasnoubil s Rachel Howellsovou, naaí druhou slu~ebnou, ale pak ji zas pustil k vod a za al mít pletky s Janet Tregellisovou, dcerou naaeho revírního. Rachel, která je moc hodné dv e, ale má vzntlivou waleskou povahu, odstonala to prudkým zántem mozkových blan a chodí te po dom - nebo vlastn do v erejaka chodila - jako ernooký stín nkdejaí krasavice. To bylo první drama, které jsme v Hurlstonu za~ili, ale do ista jsme na n zapomnli pYi druhém dramatu, jemu~ pYedcházelo hanebné chování a propuatní komorníka Bruntona.</p> <p class=MsoNormal>Povím vám, jak k tomu doalo. Jak u~ jsem Yekl, je to inteligentní lovk a práv ta pYílianá inteligence ho zni ila, neboe v nm zYejm vzbudila nepotla itelnou zvdavost na vci, po kterých mu ani v nejmenaím nic nebylo. Neml jsem tuaení, kam a~ ho tato nemilá vlastnost dohnala; teprve irá náhoda mi otevYela o i.</p> <p class=MsoNormal>Xíkal jsem u~, ~e dom je neoby ejn rozlehlý. Minulý týden jsem jednou ve er - bylo to ve tvrtek ve er, abych byl pYesný - nemohl usnout, ponvad~ jsem po ve eYi z poaetilosti vypil aálek silné café noir. Zápasil jsem s nespavostí do dvou hodin do rána, ale kdy~ mi bylo jasné, ~e je to zcela beznadjný boj, vstal jsem a za~ehl svíci s úmyslem pokra ovat v etb roze teného románu. Knihu jsem vaak pYedtím nechal v kule níkovém sále, a tak jsem si oblékl ~upan a vydal se pro ni.</p> <p class=MsoNormal>Abych se dostal do kule níkového sálu, musel jsem sejít o poschodí ní~ a pak projít kolem ústí chodby, vedoucí ke knihovn a síni se zbranmi. Umíte si jist pYedstavit mé pYekvapení, kdy~ jsem do této chodby nahlédl a uvidl záblesk svtla, vycházejícího z otevYených dveYí knihovny. Sám jsem toti~ zhasínal lampu a zavíral dveYe, ne~ jsem ael spát. NejdYív m pYirozen napadlo, ~e to jsou lupi i. Chodby Hurlstonu jsou bohat ozdobeny starými trofejními zbranmi. Strhl jsem ze zdi starodávnou bitevní sekeru, nechal jsem sví ku za sebou, po api kách jsem se proplí~il chodbou a nakoukl do otevYených dveYí.</p> <p class=MsoNormal>V knihovn byl komorník Brunton. Sedl zcela oble ený v lenoace, na kolenou ml njaký kus papíru, který vypadal jako mapa, a elo ml opYené o dlaH, jako by o n em hluboce pYemýalel. Stál jsem tam nmý ú~asem a pozoroval jsem ho ze tmy. Oharek sví ky na okraji stolu vrhal slabé svtlo, které sta ilo práv tak na to, abych vidl, ~e je oble ený. Kdy~ jsem na nho hledl, vstal pojednou z kYesla, pYistoupil k postrannímu sekretáYi, odemkl jej a jednu zásuvku vytáhl. Vzal z ní jakýsi papír, vrátil se do kYesla, rozprostYel papír na okraji stolu vedle sví ky a za al jej dokladn a podrobn studovat. Mé pohoraení nad tímto bezostyaným prohlí~ením naaich rodinných dokumento m pYemohlo natolik, ~e jsem udlal krok kupYedu; Brunton vzhlédl a uvidl m stát ve dveYích. Vysko il, tváY mu zesinala strachem a papír, pYipomínající mapu, který povodn studoval, str il do náprsní kapsy.</p> <p class=MsoNormal>»Tak takhle,« Yekl jsem, »takhle tedy splácíte dovru, kterou jsme ve vás vkládali! Jste propuatn - zítra ráno opustíte dom.«</p> <p class=MsoNormal>Uklonil se s výrazem naprosto zni eného lovka a beze slova proklouzl kolem mne. Oharek sví ky zostal stát na stole a v jeho svtle jsem se podíval, co je to za papír, který Brunton vzal ze sekretáYe. PYekvapilo m, ~e to není vobec nic dole~itého, byla to jenom kopie otázek a odpovdí jednoho zvláatního starého oby eje zvaného Musgraveský rituál. Je to jakýsi ceremoniál zachovávaný v naaí rodin, jemu~ se po staletí musel ka~dý Musgrave podrobit, kdy~ dosáhl plnoletosti - tedy vc ryze soukromé povahy, která by nanejvýa snad jeat mohla zajímat archeologa, podobn jako naae erbovní atíty nebo heraldická znamení, ale která nemá naprosto ~ádnou praktickou cenu. </p> <p class=MsoNormal>,K té listin bychom se mli vrátit a~ pozdji, Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal>,Pokládáte-li to za opravdu nutné, odpovdl s jistým zaváháním. ,Abych ale pokra oval ve svém vyprávní: sekretáY jsem znova zamkl klí em, který tam Brunton zanechal, a obrátil jsem se k odchodu, kdy~ jsem s pYekvapením zjistil, ~e komorník se vrátil a stojí pYede mnou.</p> <p class=MsoNormal>»Pane Musgrave, « zvolal hlasem, který pYeskakoval roz ilením, »takovou hanbu nemohu pYe~ít. Byl jsem v~dy hrdý na své postavení a ta potupa m zabije. Má krev padne na vaai hlavu - vYte, ~e to myslím doopravdy - jestli m do~enete k zoufalství. Nemo~ete-li m po tom, co se stalo, dál zamstnávat, dejte mi proboh aspoH msí ní výpov, jako bych odcházel z vlastního rozhodnutí. To njak pYenesu pYes srdce, pane Musgrave, ale ne být vyhozen pYed vaemi tmi lidmi, které tak dobYe znám. «</p> <p class=MsoNormal>»Nezasluhujete si pYílianou shovívavost, Bruntone, « odpovdl jsem. »Zachoval jste se velice hanebn. Ponvad~ jste vaak slou~il u naaí rodiny dlouho, nechci vám dlat veYejnou ostudu. Msíc ale je moc dlouhá doba. Koukejte do týdne zmizet a odchod si odovodnte jak chcete.«</p> <p class=MsoNormal>»Do týdne?« zvolal zoufalým hlasem. » trnáct dní - dejte mi proboha aspoH trnáct dní!«</p> <p class=MsoNormal>»Týden,« opakoval jsem, ,a to si mo~ete gratulovat, ~e s vámi jednám tak shovívav.«</p> <p class=MsoNormal>Odpotácel se s hlavou sklonnou na prsa jako zni ený lovk a já jsem zhasl svtlo a vrátil se do svého pokoje.</p> <p class=MsoNormal>Dalaí dva dny vykonával Brunton své povinnosti velice piln a horliv. Ani nará~kou jsem se nezmínil o tom, co se stalo, a s jistou zvdavosti jsem ekal, jak svoj vyhazov zamaskuje. TYetí den ráno si vaak po snídani nepYiael jako obvykle pro instrukce, které jsem mu v~dy na celý den dával. Kdy~ jsem odcházel z jídelny, potkal jsem náhodou Rachel Howellsovou, tu slu~ebnou. Jak u~ jsem vám Yekl, teprve nedávno se zotavila z nemoci a byla tak zoufale bledá a pYepadlá, ~e jsem ji pokáral za to, ~e u~ zase pracuje.</p> <p class=MsoNormal>»Mla byste být v&nbsp;posteli,« Yekl jsem. »Ke svým povinnostem se vrátíte, a~ se trochu seberete.«</p> <p class=MsoNormal>Podívala se na m s tak zvláatním výrazem, ~e jsem za al mít podezYení, zda se snad nepomátla na rozumu.</p> <p class=MsoNormal>»U~ je mi docela dobYe, pane Musgrave,« Yekla mi.</p> <p class=MsoNormal>»Uvidíme, co Yekne doktor,« odpovdl jsem jí, »Te nechte vaí práce a jdte dolo Yíct Bruntonovi, ~e s ním chci mluvit.«</p> <p class=MsoNormal>»Komorník odeael,« Yekla.</p> <p class=MsoNormal>»Jak to - odeael? Kam odeael?«</p> <p class=MsoNormal> »Odeael. Nikdo ho nevidl. Ve svém pokoji není. Ó ano, odeael - odeael!« Zvrátila se na ze a za ala se vYeativ smát, zatímco já, zdaen tím náhlým záchvatem hysterie, rozbhl jsem se ke zvonku, abych pYivolal pomoc. Dívku odnesli do jejího pokoje - stále jeat je ela a sténala - a já za al pátrat po Bruntonovi. O tom, ~e zmizel, nemohlo být pochyb. V jeho posteli tu noc nikdo nespal a nikdo ho nespatYil od chvíle, kdy pYedchozího ve era odeael do svého pokoje; pYesto vaak jsem si neuml pYedstavit, jak mohl z domu odejít, neboe jak okna, tak dveYe byly ráno zavYené. Jeho aaty, hodinky, a dokonce i peníze byly v jeho pokoji - ale erný oblek, který obvykle nosil, jsme nenaali. Zmizely i jeho domácí stYevíce, kde~to boty tam zostaly. Kam tedy mohl komorník Brunton v noci odejít a co se s ním mohlo stát?</p> <p class=MsoNormal>Prohledali jsme samozYejm celý dom od sklepa a~ po podkroví, ale nenaali jsme po nm jedinou stopu. Jak u~ jsem Yíkal, náa starý dom je hotový labyrint, zvláae povodní kYídlo, které je nyní prakticky neobydleno, ale pYesto jsme proslídili ka~dý pokoj a komoru, ani~ jsme po zmizelém naali sebemenaí památku. PYipadalo mi neuvYitelné, ~e by odeael a nechal v dom veakerý majetek - ale kde tedy mohl být? Zavolal jsem místní policii, ale bezúspan. Tu noc pYedtím praelo, a tak jsme prozkoumali trávník a cesti ky kolem celého domu, ale marn. Tak se vci mly, kdy~ náhle nová událost zcela odvedla naai pozornost od povodní záhady.</p> <p class=MsoNormal>Dva dny bylo Rachel Howellsové tak zle - chvílemi blouznila, chvílemi zas propadala hysterii - ~e jsme najali oaetYovatelku, aby u ní v noci bdla. TYetí noc po Bruntonov zmizení si oaetYovatelka, které se zdálo, ~e pacientka klidn spí, zdYímla v lenoace, ale kdy~ se asn ráno probudila, naala postel prázdnou, okno otevYen a po nemocné nikde ani stopy. Okam~it m vyburcovali a s dvma sluhy jsem hned za al pátrat po pohYeaovaném dv eti. Nebylo t~ké ur it smr, kterým se vydala, neboe jsme za ali pod jejím oknem a mohli jsme snadno sledovat její stopy pYes trávník a~ na hráz jezera, kde se ztratily na atrkové cest, vedoucí ze statku. Jezero je tam osm stop hluboké a umíte si jist pYedstavit naae pocity, kdy~ jsme vidli, ~e stopa neaeastné pomatené dívky kon i na jeho hrázi.</p> <p class=MsoNormal>Pochopiteln jsme mli sít a bidla a pokusili jsme se najít aspoH tlo té neaeastnice, ale pYes veakeré úsilí se nám to nepodaYilo. Zato jsme vaak z jezera vylovili nco opravdu neo ekávaného. Byl to plátný pytel, v nm~ byla spousta kuso starého, zrezavlého a bezbarvého kovu a mnoho tmavých oblázko nebo snad kousko skla. Tento podivný nález byl vae, co jsme z jezera vylovili, a pYesto~e jsme v era podnikali vaemo~né pátrání a hledání, nedovdli jsme se o osudu Rachel Howellsové ani Richarda Bruntona nic. Místní policie je s rozumem v koncích, a tak pYicházím k vám jako ke své poslední nadji. </p> <p class=MsoNormal>Umíte si pYedstavit, Watsone, s jakou dychtivosti jsem naslouchal tomuto mimoYádnému sledu událostí. Pokouael jsem se je njak dát dohromady a najít njakou spole nou nit, na ni~ by je bylo mo~no vaechny navléci.</p> <p class=MsoNormal>Komorník zmizel. Slu~ebná zmizela. Slu~ebná komorníka milovala, ale pozdji mla dovod ho nenávidt. Mla v sob waleskou krev, byla prudká a váanivá. Hned po jeho zmizení byla straaliv roz ilená. Hodila do jezera pytel s jakýmsi prapodivným obsahem. To vaechno byly faktory, které bylo tYeba vzít v úvahu, a koli ~ádný z nich nevedl pYímo k jádru vci. Kde je po áte ní lánek tohoto Yetzu událostí? Tam je i konec této zaamodrchané nit.</p> <p class=MsoNormal>,Musím se podívat na ten papír, Musgrave, Yekl jsem, ,který stál vaaemu komorníkovi za to, aby jej zkoumal, i kdy~ tím riskoval, ~e pYijde o místo. </p> <p class=MsoNormal>,Ten náa rituál je trochu absurdní, odpovdl, ,ale pYinejmenaím jej omlouvá aspoH jistá povabná starobylost. Mám kopii tch otázek a odpovdí tady, jestli se na n chcete zb~n podívat. </p> <p class=MsoNormal>Podal mi práv ten papír, který tu te mám, Watsone, a zde tedy je ten podivný katechismus, jemu~ se musel ka~dý Musgrave nau it, ne~ se stal plnoletým. PYe tu vám otázky a odpovdi, jak tu stojí:</p> <p class=MsoNormal>, í to bylo? </p> <p class=MsoNormal>,Toho, kdo odeael. </p> <p class=MsoNormal>, í to bude? </p> <p class=MsoNormal>,Toho, kdo pYijde. </p> <p class=MsoNormal>,Který byl msíc? </p> <p class=MsoNormal>,Po prvním aestý. </p> <p class=MsoNormal>,Kde stálo slunce? </p> <p class=MsoNormal>,Nad dubem. </p> <p class=MsoNormal>,Kde~e stín le~el? </p> <p class=MsoNormal>,Pod jilmem. </p> <p class=MsoNormal>,Jakpak byl mYen? </p> <p class=MsoNormal>,Na sever deset a deset, na východ pt a pt, na jih dva a dva, na západ jeden a jeden a tam pak pod. </p> <p class=MsoNormal>,Co za to dáme? </p> <p class=MsoNormal>,Vaechno, co máme. </p> <p class=MsoNormal>,Pro  to dát máme? </p> <p class=MsoNormal>,Z dovry samé. </p> <p class=MsoNormal>,Originál není datován, ale pravopis ukazuje na polovinu sedmnáctého století, poznamenal Musgrave. ,PYesto se ale obávám, ~e vám to pYi Yeaení téhle záhady moc nepomo~e. </p> <p class=MsoNormal>,PYinejmenaím nám to pYináaí dalaí záhadu, Yekl jsem, ,která je dokonce zajímavjaí ne~ ta první. A mo~e se stát, ~e rozluatní jedné nám dopomo~e i k rozluatní druhé. Nesmíte se na mne zlobit, Musgrave, kdy~ vám Yeknu, ~e toho vaaeho komorníka pokládám za náramn chytrého lovka, který ml víc bystrozrakosti ne~ deset generací jeho páno. </p> <p class=MsoNormal>,Obávám se, ~e vám moc nerozumím, Yekl Musgrave. ,Mn se zdá, ~e ten papír nemá ~ádnou praktickou cenu. </p> <p class=MsoNormal>,Mn zas pYipadá a~ pYília praktická a soudím, ~e Brunton na to ml tý~ názor. Té noci, kdy jste ho pYistihl, nevidl nepochybn tu listinu poprvé. </p> <p class=MsoNormal>,To je docela dobYe mo~né. Nesna~ili jsme se ji nijak skrývat. </p> <p class=MsoNormal>,Xekl bych, ~e si pYi té poslední pYíle~itosti u~ prost jenom chtl osv~it pame. Z vaaí Ye i jsem vyrozuml, ~e ml njakou mapu i nákres, který s rukopisem porovnával a který str il do kapsy, kdy~ jste se tam objevil, ~e ano? </p> <p class=MsoNormal>,To je pravda. Co ho ale mohlo zajímat na naaem starém rodinném oby eji a co vlastn celá tahle motanice znamená? </p> <p class=MsoNormal>,Myslím, ~e pro nás nebude pYília obtí~né to vysvtlit, Yekl jsem. ,S vaaím dovolením se vydáme prvním vlakem do Sussexu a podrobnji celou vc prozkoumáme na míst. </p> <p class=MsoNormal>Tého~ dne odpoledne jsme u~ oba byli v Hurlstonu. Mo~ná ~e jste vidl obrázky nebo etl popis té proslulé staré budovy, tak~e své vyprávní zkrátím a Yeknu jen tolik, ~e je postavena do tvaru písmene L, pYi em~ delaí rameno je moderní ást, kde~to krataí pYedstavuje staré jádro budovy, k nmu~ bylo to druhé pozdji pYistavováno. Nad nízkým, t~kým pYekladem dveYí uprostYed té staré ásti je do kamene vytesáno datum 1607, ale znalci se shodují na tom, ~e trámy a kamenné zdi jsou ve skute nosti jeat mnohem staraí. MimoYádn silné zdi a malá okénka této ásti budovy vedly v minulém století rodinu k tomu, ~e dala pYistavit nové kYídlo, a starého je dnes u~íváno jen jako skladiat a sklepa, pokud je ho u~íváno vobec. Dom je obklopen nádherným parkem s rozkoaným starým stromoYadím a jezero, o nm~ se moj klient zmínil, je hned u pYíjezdové cesty, asi dv st kroko od budovy.</p> <p class=MsoNormal>V té dob jsem u~ byl pYesvd en, Watsone, o tom, ~e tam nejde o tYi oddlené záhady, ale pouze o jedinou, a ~e jestli doká~u správn pYe íst Musgraveský rituál, budu mít v ruce vodítko, které m mo~e pYivést k pravd jak o komorníku Bruntonovi, tak o slu~ebné Howellsové. K tomu jsem pak také zamYil veakerou svou energii. Pro  se komorník sna~il to staré zaYíkadlo tak vaemo~n prozkoumat? ZYejm proto, ~e v nm nalezl nco, co uniklo vaem tm generacím venkovské alechty, a ~e ekal, ~e mu to pYinese njaký osobní prospch. Co to ale tedy bylo a jak to ovlivnilo jeho osud?</p> <p class=MsoNormal>Kdy~ jsem rituál etl, bylo mi naprosto jasné, ~e ty míry se musí vztahovat k njakému místu, o nm~ se zmiHuje i ostatní text dokumentu, a ~e kdyby se nám podaYilo toto místo najít, byli bychom na nejlepaí cest k odhalení tajemství, které staYí Musgraveové pokládali za nutné tak podivným zposobem zaaifrovat. Pro za átek jsme mli dv vodítka, z nich~ bylo mo~no vyjít - dub a jilm. Pokud jde o dub, nebyl to ~ádný problém. PYímo pYed domem, po levé stran cesty stál hotový patriarcha mezi duby, jeden z nejkrásnjaích stromo, jaké jsem kdy vidl.</p> <p class=MsoNormal>,Stál tu u~ v dob, kdy byl ten váa rituál sepsán? zeptal jsem se, kdy~ jsme kolem nho jeli.</p> <p class=MsoNormal>,Ten u~ tu podle vaeho stál za vpádu Normano, odpovdl mi. ,Obvod kmene má tYiadvacet stop. </p> <p class=MsoNormal>Tím jsem si zabezpe il první pevný bod.</p> <p class=MsoNormal>,Máte tu njaké staré jilmy? zeptal jsem se.</p> <p class=MsoNormal>Jeden hodn starý stával tamhle, ale pYed deseti lety ho rozatípl blesk, a tak jsme vykopali i paYez. </p> <p class=MsoNormal>,Pamatujete se pYesn, kde stál? </p> <p class=MsoNormal>,SamozYejm. </p> <p class=MsoNormal>,}ádné jiné jilmy tu nemáte? </p> <p class=MsoNormal>,Staré ne, ale máme tu spoustu buko. </p> <p class=MsoNormal>,Rád bych se podíval, kde ten jilm stál. </p> <p class=MsoNormal>PYijeli jsme v loveckém ko árku na místo a moj klient m jeat dYív, ne~ jsme veali do domu, zavedl k prohlubni v trávníku, kde jilm stával. Bylo to skoro na poli cesty mezi domem a dubem. Zdálo se, ~e mé pátrání postupuje docela dobYe.</p> <p class=MsoNormal>,Dneska u~ se asi nedá zjistit, jak vysoký ten jilm byl, co? zeptal jsem se.</p> <p class=MsoNormal>,To vám mohu hned Yíct. Byl vysoký tyYiaaedesát stop. </p> <p class=MsoNormal>,Jak to, ~e to víte? zeptal jsem se pYekvapen.</p> <p class=MsoNormal>,Kdy~ m moj starý u itel zasvcoval do trigonometrie, v~dycky mi dával za úkol zmYit vaechny mo~né výakové body. U~ jako kluk jsem si vypo ítal výaku vaech stromo, a budov na celém panství. </p> <p class=MsoNormal>To byla zcela ne ekaná aeastná okolnost. Získával jsem potYebné údaje mnohem rychleji, ne~ jsem vobec mohl doufat.</p> <p class=MsoNormal>,Povzte mi, zeptal jsem se, ,vyptával se vás na to nkdy i váa komorník? </p> <p class=MsoNormal>Reginald Musgrave se na m ohromen podíval. ,Te mi to pYipomínáte, odpovdl. ,Brunton se mne na výaku toho stromu ptal pYed nkolika msíci a tvrdil, ~e kvoli tomu ml njakou menaí rozepYi se atolbou. </p> <p class=MsoNormal>To byla vítaná zpráva, Watsone, neboe mi dosvd ovala, ~e jsem na správné cest. Podíval jsem se na slunce. Stálo nízko na nebi, a odhadl jsem, ~e ani ne za hodinu utkví pYímo nad horními vtvemi starého dubu. Jedna podmínka uvedená v rituálu pak bude splnna. A stínem jilmu je zYejm mínná nejzazaí hranice stínu, jinak by byl za ukazatel zvolen kmen. Musel jsem proto zjistit, kam a~ by dopadl stín jilmu ve chvíli,kdy slunce bude tsn nad dubem. </p> <p class=MsoNormal> To bylo jist t~ké, Holmesi, kdy~ tam ten jilm u~ nestál. </p> <p class=MsoNormal> No - vdl jsem tolik, ~e kdy~ to dokázal zjistit Brunton, doká~u to já také. Krom toho to tak t~ké nebylo. `el jsem s Musgravem do jeho pracovny a uYízl jsem si tenhleten kolík, k nmu jsem pYivázal tenhle dlouhý provaz a po ka~dém yardu jsem na nm udlal uzel. Potom jsem si vzal dvojdílný rybáYský prut, který mYil rovných aest stop, a vrátil jsem se se svým klientem na místo, kde stával jilm. Slunce se práv dotklo vrcholku dubu. Zapíchl jsem prut do zem, vyzna il jsem si smr stínu a zmYil jsem ho. Byl dlouhý devt stop.</p> <p class=MsoNormal>Te u~ ovaem byl výpo et snadný. Jestli~e prut vysoký aest stop vrhá stín aest stop dlouhý, pak strom vysoký tyYiaaedesát stop musel vrhat stín dlouhý aestadevadesát stop, a smr se pYirozen musel v obou pYípadech shodovat. OdmYil jsem vzdálenost, která m pYivedla a~ skoro ke zdi domu, a zabodl jsem do toho místa kolík. Umíte si jist pYedstavit, jak jsem zajásal, Watsone, kdy~ jsem asi dva palce od kolíku uvidl v pod trychtýYovitou prohlubeH. Bylo mi jasné, ~e je to zna ka, kterou si pYi svém mYení udlal Brunton, a ~e jdu stále v jeho stopách.</p> <p class=MsoNormal>Od tohoto výchozího bodu jsem vykro il, kdy~ jsem si nejdYív podle kapesního kompasu ur il svtové strany. Dvakrát deset kroko m vedlo podél zdi domu a tam jsem si opt místo ozna il kolíkem. Potom jsem pe liv udlal pt kroko k východu a dva k jihu. PYivedlo m to pYímo na práh starých dveYí. Dva kroky k západu nyní znamenaly, ~e musím udlat dva kroky do chodby, vykládané kamennými dla~dicemi, a to bylo místo, které rituál ozna oval.</p> <p class=MsoNormal>Nikdy v ~ivot jsem nepocítil tak mrazivé zklamání, Watsone. V první chvíli se mi zdálo, ~e v mých výpo tech nkde musela být kardinální chyba. Zapadající slunce svítilo zplna na podlahu chodby a vidl jsem, ~e staré, vyalapané aedé kameny, jimi~ byla vydlá~dna, jsou pevn spojeny maltou a zcela jist jimi nebylo mnoho let hnuto. Tady Brunton ur it nepracoval. Oeukal jsem dla~bu, ale znla vaude stejn a nikde nebylo ani památky po njaké trhlin i atrbin. Naatstí vaak Musgrave, který za al oceHovat smysl mého po ínání a který byl v té chvíli stejn roz ilen jako já, vytáhl rukopis rituálu, aby si mé výpo ty ovYil.</p> <p class=MsoNormal>,A tam pak pod, zvolal: ,Zapomnl jste na to »a tam pak pod«. </p> <p class=MsoNormal>Povodn jsem myslel, ~e to znamená, ~e máme kopat, ale te jsem si pojednou uvdomil, ~e jsem se mýlil. ,Tam dole je tedy sklep, ne? zvolal jsem.</p> <p class=MsoNormal>,Ano - a tak starý jako dom. Dolo se jde tudy, tmihle dveYmi. </p> <p class=MsoNormal>Sestoupili jsme dolo po to itých kamenných schodech, moj spole ník akrtl zápalkou a rozsvítil velkou lucernu, která stála v rohu na sudu. V okam~iku bylo jasné, ~e jsme kone n na pravém míst a ~e jsme v poslední dob toto sklepení nenavatívili jen my.</p> <p class=MsoNormal>Skladovali tu dYevo, ale polena, která byla zYejm naskládána na podlaze, navrail nkdo kolem stn, aby uprostYed zostalo volné místo. Spo ívala tam velká a t~ká kamenná deska s rezavým ~elezným kruhem uprostYed, k nmu~ byla pYivázána silná kostkovaná aála, jakou nosívají ov áci.</p> <p class=MsoNormal>,Panebo~e! zvolal moj klient, ,tohle je Bruntonova aála! Vidl jsem ji na nm, pYísahám vám na to. Co tady ten darebák dlal? </p> <p class=MsoNormal>Navrhl jsem, aby zavolali dva místní policisty, a teprve pak jsem popadl aálu a pokusil jsem se kámen nadzvednout. PodaYilo se mi s ním jen mali ko pohnout a jenom s pomocí jednoho z policisto jsem jej nakonec odsunul stranou. Pod ním zela temná díra a vaichni jsme do ní nakoukli, zatímco Musgrave poklekl vedle nás a spustil dolo lucernu.</p> <p class=MsoNormal>Pod námi byla malá komora, asi sedm stop hluboká a tyYi stopy airoká. V jednom kout stála dokladná, mosazí okovaná dYevná truhla, víko bylo odklopené a ze zámku tr el tenhle zvláatní, starodávný klí . Na vnjaí stran byla truhla pokryta hustou vrstvou prachu a dYevo bylo skrznaskrz pro~rané vlhkostí a ervoto em, tak~e uvnitY bujely celé chuchvalce plísHových hub. Na dn bylo rozházeno nkolik kotou ko kovu - zYejm staré mince - takové, jaké tu mám, ale jinak v ní nebylo nic.</p> <p class=MsoNormal>V té chvíli jsme vaak nemysleli na starou truhlu, neboe naae o i upoutalo cosi, co se choulilo vedle ní. Byla to ern odná postava, skr ená na kolenou, s elem opYeným o okraj truhly a z obou stran ji objímající. Tlo bylo v takové poloze, ~e vaechna krev se mu pYi smrti nahrnula do tváYe, a nikdo by nepoznal ty zkYivené, játrov hndé rysy; kdy~ jsme vaak mrtvolu vytáhli nahoru, výaka, oblek a vlasy sta ily k tomu, aby mého klienta pYesvd ily, ~e je to vskutku jeho pohYeaovaný komorník. Byl mrtev u~ nkolik dní, ale na tle neml jediné zranní nebo modYinu, tak~e jsme nemohli zjistit pYí inu jeho hrozného konce. Kdy~ bylo tlo vyneseno ze sklepení, octli jsme se tváYí v tváY problému, který byl skoro stejn na pová~enou jako ten, od nho~ jsme vyali.</p> <p class=MsoNormal>PYiznám se vám, Watsone, ~e jsem byl dosavadním pátráním zklamán. Po ítal jsem s tím, ~e jakmile najdu místo uvedené v rituálu, rozYeaím celou záhadu; to se mi te sice povedlo, ale poYád jsem nevdl, co to vlastn rodina tak pracn a slo~it skrývala. Pravda, objasnil jsem Bruntonov osud, ale zbývalo vypátrat, jak vlastn ho tento osud postihl a jakou roli v celé zále~itosti hrála zmizelá ~ena. Sedl jsem si v rohu na soudek a vaechno jsem znova dokladn promyslel.</p> <p class=MsoNormal>Víte dobYe, jakých metod v podobných pYípadech pou~ívám, Watsone: sna~ím se v~ít se do situace doty ného lovka a odhadnout nejdYív stupeH jeho inteligence. Pak si pYedstavuji, jak bych se asi za stejných okolností zachoval já. V tomto pYípad byla celá vc zjednoduaena tím, ~e Brunton byl mimoYádn inteligentní lovk, tak~e nebylo nutné brát opravu na vyrovnání osobních kvalit, jak tomu Yíkají astronomové. Vdl, ~e bylo ukryto nco cenného. Ur il pYesn i místo. Zjistil, ~e kámen nad skrýaí je pYília t~ký a jeden lovk s ním nepohne. Co by udlal dál? Nikoho, kdo nebyl z domu, nemohl po~ádat o pomoc - i kdyby snad ml nkoho, komu dovYoval - ponvad~ to by musel otvírat vrata a riziko prozrazení by bylo pYília vysoké. Lepaí tedy bylo získat si za pomocníka nkoho z domu. Koho o to ale mohl po~ádat? To dv e ho pYed asem milovalo. Mu~ si málokdy doká~e uvdomit, ~e by mohl lásku ~eny ztratit definitivn, i kdy~ se k ní pYedtím zachoval jakkoli apatn. Nkolika drobnými pozornostmi se pokusí se sle nou Howellsovou usmíYit a pak z ní udlá svou spole nici. Vydají se spolu v noci do sklepa a spojenými silami se jim podaYí nadzvednout kámen. A~ sem jsem si dokázal jejich po ínání pYedstavit, jako bych je vidl pYed sebou.</p> <p class=MsoNormal>Ale i pro dva lidi, navíc kdy~ jedním z nich byla ~ena, muselo být velice t~ké ten kámen zvednout. Statný sussexský policista a já jsme s ním mli co dlat. Jak si tedy ti dva pomohou? Nejspía tak, jak bych to udlal i já. Vstal jsem a dokladn jsem si prohlédl vaechna ta rozná polena rozházená po podlaze. Skoro okam~it jsem objevil to, co jsem pYedpokládal. Jedno z nich, asi tYi stopy dlouhé, mlo na jednom konci hluboký vrub, zatímco nkterá jiná byla po stranách zploatlá, jako by je zmá kla njaká zna ná váha. ZYejm jak kámen nadzvedávali, podkládali jej poleny, a nakonec, kdy~ byl otvor dost velký, aby jím mohli prolézt, zapYeli kámen polenem postaveným na výaku. Práv do nho se na spodním konci vytla il ten vrub, ponvad~ na nm spo ívala celá váha kamene a tla ila je na okraj druhé kamenné desky. Potud jsem stále mohl vaechno bezpe n sledovat.</p> <p class=MsoNormal>Jak jsem vaak te ml pokra ovat, abych dokázal zrekonstruovat to polno ní drama? Bylo jasné, ~e do té podzemní díry mohl vlézt jen jeden z nich, a to Brunton. Dívka musela ekat nahoYe. Brunton potom odemkl truhlu, pravdpodobn vybral obsah - ponvad~ my jsme tam nic nenaali - a pak - co se stalo pak?</p> <p class=MsoNormal>Jaký doutnající oheH pomsty se pojednou rozhoYel plamenem v duai té váanivé keltské ~eny, kdy~ vidla, ~e mu~, který jí ublí~il - a ublí~il jí mo~ná víc, ne~ tuaíme - octl se v její moci? Byla to náhoda, ~e poleno vyklouzlo a kámen uvznil Bruntona ve skrýai, která se mla stát jeho hrobkou? Nebo se provinila jen tím, ~e o jeho osudu ml ela? Nebo snad o podpru njak prudce zavadila, vyrazila ji a zposobila tak, ~e kámen zapadl na své místo? Ae u~ se to stalo jakkoli, zdálo se mi, ~e vidím tu ~enskou postavu, svírající nalezený poklad, jak zbsile prchá nahoru po to itých schodech a v uaích jí mo~ná znjí pYiduaené výkYiky ze sklepení a buaení aílených rukou na kámen, který zardousil ~ivot jejího nevrného milence.</p> <p class=MsoNormal>To bylo to tajemství její pobledlé tváYe, pocuchaných nervo a výbucho hysterického smíchu druhý den ráno. Co ale bylo v té truhle? Jak s tím nalo~ila? Byl to zajisté ten starý kov a oblázky, které moj klient vylovil z jezera. Hodila je tam pYi první pYíle~itosti, aby odstranila poslední stopu svého zlo inu.</p> <p class=MsoNormal>Dvacet minut jsem sedl bez hnutí a pYemýalel o vaech tch vcech. Musgrave tam celou tu dobu tiae stál s velice bledou tváYí; lucerna se mu kymácela v ruce a hledl do sklepem.</p> <p class=MsoNormal>,Tohle jsou mince z doby krále Karla I., a zvedl tch pár, které v truhle zbyly. ,Tak vidíte, ~e jsme dobu sepsání rituálu ur ili pYesn. </p> <p class=MsoNormal>,Mo~ná ~e po Karlu I. najdeme jeat nco jiného, zvolal jsem, neboe m pojednou napadlo pravdpodobné vysvtlení prvních dvou otázek rituálu. ,Dovolte, abych si prohlédl obsah toho pytle, který jste vylovili z jezera. </p> <p class=MsoNormal>`li jsme nahoru do jeho pracovny a on pYede mne to haraburdí vysypal. Jakmile jsem se na n podíval, hned jsem pochopil, pro  mu vnoval tak malou pozornost. Kov byl toti~ skoro úpln erný a kameny zaalé a bez lesku. OtYel jsem jeden z nich o rukáv a okam~it zajiskYil v tmavé prohlubni mé dlan. Kovové ásti mly tvar dvojitého prstenu, který vaak byl celý zkYivený a promá knutý, tak~e nebyl k poznání.</p> <p class=MsoNormal>,Nesmíte zapomínat, Yekl jsem, ,~e královská strana v Anglii vzkvétala i po králov smrti a ~e kdy~ nakonec prchali, zakopali spoustu svého nejcennjaího majetku do zem s úmyslem vrátit se pro nj v klidnjaích asech. </p> <p class=MsoNormal>,Moj pYedek, sir Ralph Musgrave, byl pYední alechtic a byl pravou rukou Karla II. pYi jeho putování, Yekl moj pYítel.</p> <p class=MsoNormal>,Nu ovaem! odpovdl jsem. ,To nám toti~ práv nabízí poslední lánek, který a~ dosud v celém Yetzu chybl. Musím vám gratulovat k tomu, ~e jste se stal vlastníkem - i kdy~ za ponkud tragických okolností - památky, která má velkou hodnotu sama o sob, ale jeat vtaí význam má jako historická kuriozita. </p> <p class=MsoNormal>,Co to tedy je? zalapal u~asle po dechu.</p> <p class=MsoNormal>,Nic menaího ne~ stará koruna anglických králo. </p> <p class=MsoNormal>,Koruna? </p> <p class=MsoNormal>,Ovaem. Uvdomte si, co praví rituál. Jak to tam stoji? » í to bylo?«  »Toho, kdo odeael« To bylo po poprav krále Karla. A dál: » í to bude? »Toho, kdo pYijde.« To byl Karel II., jeho~ pYíchod u~ byl pYedvídán. Není myslím pochyb o tom, ~e tento otlu ený a beztvarý diadém kdysi vroubil skrán Stuartovco. </p> <p class=MsoNormal>,Jak se ale dostal do jezera? </p> <p class=MsoNormal>,Ach, to je otázka, její~ zodpovzení si vy~ádá delaího asu. A poté jsem pYed ním rozvinul celý ten dlouhý Yetz dohado a dokazo, který jsem si vykonstruoval. Do pracovny se vkradl soumrak a na nebi u~ jasn svítil msíc, ne~ jsem byl se svým vyprávním u konce.</p> <p class=MsoNormal>,Jak je ale mo~né, ~e Karel po svém návratu korunu nedostal? zeptal se Musgrave, ukládaje historickou památku zpátky do plátného pytle.</p> <p class=MsoNormal>,Zde se zYejm dotýkáte jediného bodu, který podle vaeho nebudeme nikdy s to uspokojiv vysvtlit. Pravdpodobn Musgrave, který byl strá~cem tajemství, mezitím zemYel a njakým nedopatYením zanechal svým potomkom toto vodítko, ani~ jim vysvtlil jeho význam. Od té doby a~ podnes je pYedával otec synovi a nakonec se ho zmocnil lovk, který jeho tajemství rozluatil a pYiael pYi tom dobrodru~ství o ~ivot. </p> <p class=MsoNormal>A to je pYíbh Musgraveského rituálu, Watsone. Korunu mají dodnes v Hurlstonu - a koli s tím mli njaké právní opleta ky a museli zaplatit zna ný obnos, ne~ získali povolení, ~e si ji mohou ponechat. Jsem si jist, ~e kdy~ se odvoláte na mne, s radostí vám ji uká~ou. O té ~en vaak u~ nikdo víc neslyael a je pravdpodobné, ~e opustila Anglii a uchýlila se i se vzpomínkou na svoj zlo in nkam za moYe. </p> <h2><a name="_Toc245813149">Reigateské panstvo</a></h2> <p class=MsoNormal>Trvalo to njaký as, ne~ se moj pYítel Sherlock Holmes zotavil z vy erpání, které se dostavilo po nesmírném vyptí sil z jara roku 1887. Celá otázka Nizozemsko-Sumaterské spole nosti a kolosálních pláno barona Maupertuise je dosud v ~ivé pamti veYejnosti a souvisí tak úzce s vysokou politikou a financemi, ~e není vhodným námtem pro tuto sbírku rt. NepYímo vaak vedla k ojedinlému a slo~itému problému, který mému pYíteli poskytl pYíle~itost demonstrovat hodnotu jisté nové zbran, jí~ vedle mnoha jiných pou~il ve svém celo~ivotním boji proti zlo inu.</p> <p class=MsoNormal>Nahlédnutím do svých poznámek zjiaeuji, ~e to bylo 14. dubna, kdy jsem dostal z Lyonu telegram, který mi oznamoval, ~e Holmes le~í nemocen v hotelu Dulong. Bhem tyYiadvaceti hodin jsem byl u jeho lo~ka a s úlevou jsem shledal, ~e jeho zdravotní stav není nikterak na pová~enou. Ani jeho ~elezná konstituce vaak neodolala námaze nesnadného vyaetYování, které trvalo víc ne~ dva msíce; v té dob pracoval nejmén patnáct hodin denn a nejednou, jak m ujistil, mu okolnosti pYípadu nedovolily, aby si za celých pt dní aspoH na chvilku zdYíml. Triumfální výsledek jeho úsilí nemohl odvrátit reakci, která se po tak straaném vyptí sil zákonit dostavila, a v dob, kdy jeho jméno se rozléhalo po celé Evrop a kdy jeho pokoj byl doslova po kotníky zasypán blahopYejnými telegramy, nalezl jsem ho propadlého nej ernjaí depresi. Dokonce ani vdomí, ~e ml úspch tam, kde policie tYí zemí selhala, a ~e ve vaech bodech vyzrál na nejprohnanjaího evropského podvodníka, nemohlo zabránit jeho nervovému zhroucení.</p> <p class=MsoNormal>O tYi dny pozdji u~ jsme opt byli spolu v Baker Street, ale bylo jasné, ~e by mému pYíteli nejvíc prospla zmna prostYedí, a pomyalení na jarní týden strávený na venkov neoby ejn lákalo i m. Moj starý pYítel plukovník Hayter, kterého jsem kdysi v Afganistanu oaetYoval, ml pronajatý dom poblí~ Reigate v Surreyi a asto m zval, abych k nmu pYijel na návatvu. PYi poslední pYíle~itosti dokonce poznamenal, ~e kdyby moj pYítel chtl pYijet se mnou, s radostí by uvítal i jeho. Bylo tYeba trochu diplomacie, ale kdy~ Holmes uslyael, ~e hostitel je starý mládenec a ~e tam bude mít naprostou volnost, pYistoupil na moj plán, a za týden po návratu z Lyonu jsme u~ byli pod plukovníkovou stYechou. Hayter byl dobrosrde ný starý voják, který poznal pkný kus svta, a brzo zjistil - jak jsem ostatn o ekával - ~e mají s Holmesem mnoho spole ného.</p> <p class=MsoNormal>Ten ve er, kdy jsme pYijeli, sedli jsme po ve eYi v plukovníkov síni se zbranmi; Holmes se natáhl na pohovku, kde~to já s Hayterem jsme si prohlí~eli jeho malou sbírku stYelných zbraní.</p> <p class=MsoNormal> Mimochodem, pravil pojednou,  vezmu si jednu tu pistoli s sebou nahoru pro pYípad, ~e bychom tu mli njaký poplach. </p> <p class=MsoNormal> Poplach? Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal> Ano, nedávno nás tu pkn vydsili. K starému Actonovi - to je jeden z naaich zdejaích magnáto - se minulé pondlí nkdo vloupal. Velkou akodu mu sice nezposobili, ale pachatelé jsou dosud na svobod. </p> <p class=MsoNormal> A mají u~ aspoH njakou stopu? zeptal se Holmes a stYehl okem po plukovníkovi.</p> <p class=MsoNormal> Zatím ne. Celá ta zále~itost ale nestojí ani za Ye , je to jen takový náa malý venkovský zlo in, který vám musí pYipadat jako nicotná lapálie, pane Holmesi, zvláae te, po té velké mezinárodní aféYe. </p> <p class=MsoNormal>Holmes odbyl kompliment mávnutím ruky, a koli jeho úsmv prozradil, ~e jím byl potaen.</p> <p class=MsoNormal> Stalo se to za njakých zajímavých okolností? </p> <p class=MsoNormal> Ani bych neYekl. Zlodji pYehrabali knihovnu, ale koYist se zdaleka nerovnala jejich námaze. Celá místnost ovaem byla nohama vzhoru, zásuvky vytahané a ve skYíních vaechno zpYevraceno, ale nakonec odnesli jen svazek Popeova pYekladu Homéra, dva postYíbYené svícny, t~ítko na dopisy ze slonoviny, malý barometr v pouzdru z dubového dYeva a klubko provázku. </p> <p class=MsoNormal> To je tedy prapodivný výbr! zvolal jsem.</p> <p class=MsoNormal> Och, ti darebáci nejspía brali vaechno, co jim pYialo pod ruku. </p> <p class=MsoNormal>Holmes si na pohovce odkaalal.</p> <p class=MsoNormal> S tím by si snad mla umt místní policie poradit, Yekl.  Je toti~ zcela jasné, ~e - </p> <p class=MsoNormal>V té chvíli jsem výstra~n zvedl prst.</p> <p class=MsoNormal> Jste tu proto, abyste si odpo inul, vá~ený a milý pYíteli. Jen se proboha nepouatjte do nového problému, kdy~ máte jeat nervy na cucky. </p> <p class=MsoNormal>Holmes pokr il rameny, pohlédl na plukovníka s výrazem komické rezignace a hovor se vzáptí sto il na njaké mén o~ehavé téma.</p> <p class=MsoNormal>Osud vaak chtl tomu, aby veakerá má lékaYská pé e vyznla naplano, neboe hned druhý den ráno se nám celý problém vrátil s takovou naléhavostí, ~e jej nebylo mo~no ignorovat, a naae návatva na venkov vzala takový obrat, jaký nikdo z nás nemohl pYedvídat. Sedli jsme u snídan, kdy~ se do místnosti vYítil plukovníkov komorník, jako by do ista zapomnl na pravidla sluaného chování.</p> <p class=MsoNormal> U~ jste slyael tu novinu, pane? zalapal po dechu.  U Cunninghamo, pane. </p> <p class=MsoNormal>  Vloupání? zvolal plukovník s aálkem kávy v ruce.</p> <p class=MsoNormal> Vra~da! </p> <p class=MsoNormal>Plukovník hvízdl.  No proboha! zvolal.  A koho zabili? Soudce, nebo jeho syna? </p> <p class=MsoNormal> Ani jednoho, ani druhého. Ko ího Williama prosím. StYelili ho do srdce, tak~e u~ ani nepromluvil. </p> <p class=MsoNormal> A kdo ho vlastn zastYelil? </p> <p class=MsoNormal> Ten lupi  prosím. Zmizel ale jak blesk a nezostalo po nm ani památky. Zrovna se pokouael vloupat se do spí~e, kdy~ ho William pYistihl a pYiael chudák o ~ivot pYi ochran pánova majetku. </p> <p class=MsoNormal> Kdy se to stalo? </p> <p class=MsoNormal> Dneska v noci, pane, asi kolem dvanácté. </p> <p class=MsoNormal> Och, tak to tam zajdeme, Yekl plukovník a klidn se znova pustil do snídan.  Zatracená vc, dodal, kdy~ komorník odeael.  Starý Cunningham patYí toti~ k pYedním zdejaím alechticom a je to velice sluaný lovk. Jist ho to zdrtí, ponvad~ ten ko í u nho slou~il dlouhá léta a byl to dobrý sluha. Mají to zYejm na svdomí stejní darebáci, kteYí se vloupali k Actonovým. </p> <p class=MsoNormal> Ti, co ukradli tu prapodivnou sbírku vcí? Yekl Holmes zamyalen.</p> <p class=MsoNormal> Jist~e. </p> <p class=MsoNormal> Hm! Uká~e se mo~ná, ~e to byla ta nejprostaí vc na svt, ale pYece jen je to na první pohled trochu divné, nezdá se vám? Dalo by se ekat, ~e tlupa lupi o, která Yádí na venkov, bude stYídat místa svého posobení a nevybere v nkolika dnech dv hnízda v jednom okrese. Kdy~ jste v era ve er mluvil o tom, ~e si s sebou vezmete nahoru zbraH, prolétla mi hlavou myalenka, ~e tohle je pravdpodobn ta poslední obec v Anglii, na kterou by zlodj nebo zlodji mohli upYít svou pozornost; co~ jenom svd í o tom, ~e se stále jeat musím moc u it. </p> <p class=MsoNormal> Hádám, ~e jde o njakého znalce místních pomro, Yekl plukovník.  V tom pYípad je samozYejmé, ~e se vydal práv k Actonovým a Cunninghamovým, ponvad~ to jsou dv nejvtaí panská sídla v celém okolí. </p> <p class=MsoNormal> A také nejbohataí? </p> <p class=MsoNormal> Jist, mla by být; jenom~e ti dva se u~ nkolik let soudí a mám dojem, ~e je ten proces pYivedl málem na mizinu. Starý Acton uplatHuje jakýsi nárok na polovinu Cunninghamova majetku a advokáti si na tom samozYejm poYádn smlsli a brali obma rukama, </p> <p class=MsoNormal> Jestli je to njaký místní darebák, nemlo by být t~ké ho dopadnout, Yekl Holmes a zívl.  Bute bez obav, Watsone, nehodlám se do toho míchat. </p> <p class=MsoNormal> Inspektor Forrester, pane, Yekl komorník, který v té chvíli otevYel dveYe.</p> <p class=MsoNormal>Do místnosti veael elegantní mladý policista. Vypadal velice bystYe.  Dobré jitro, pane plukovníku, Yekl.  Doufám, ~e jsem vás pYília nepYepadl, ale doslechli jsme se, ~e je u vás na návatv pan Holmes z Baker Street. </p> <p class=MsoNormal>Plukovník ukázal rukou na mého pYítele a inspektor se uklonil.</p> <p class=MsoNormal> Mysleli jsme, zda byste se snad nechtl podívat na místo inu, pane Holmesi. </p> <p class=MsoNormal> Osud se proti vám spikl, Watsone, Yekl Holmes a dal se do smíchu.  Práv jsme o té vci mluvili, kdy~ jste pYiael, inspektore. Snad byste nám mohl povdt pár podrobností. A kdy~ se Holmes pohodln opYel v kYesle a zaujal známou polohu, bylo mi jasné, ~e jsem pYiael o pacienta.</p> <p class=MsoNormal> V pYípad vloupání k Actonovým nemáme vobec ~ádnou stopu. Pokud jde o to vloupání v noci na dneaek, je tu spousta vcí, po kterých se dá jít, a v obou pYípadech jde nepochybn o stejnou tlupu. Toho lovka vidli. </p> <p class=MsoNormal> Ach! </p> <p class=MsoNormal> Ano, pane. Jen~e kdy~ vypálil ránu, která chudáka Williama Kirwana zabila, neuvYiteln rychle utekl. Starý pan Cunningham ho vidl z okna lo~nice a Alec Cunningham ho zahlédl ze zadní chodby. Poplach propukl ve tvrt na dvanáct. Cunningham ael práv spát a pan Alec ml na sob ~upan a kouYil dýmku. Oba slyaeli, jak ko í William volá o pomoc, a pan Alec sebhl dolo, aby se podíval, co se dje. Zadní dveYe byly otevYené, a kdy~ se octl pod schody, spatYil, ~e venku spolu zápasí dva mu~i. Jeden z nich vystYelil, druhý padl k zemi, a vrah se dal na útk pYes zahradu a prodral se ~ivým plotem. Pan Cunningham vykoukl z okna lo~nice a uvidl toho lovka práv ve chvíli, kdy dobhl na cestu, ale vzáptí ho ztratil z dohledu. Pan Alec zostal stát, aby se podíval, zda nemo~e umírajícímu njak pomoct, a mezitím padouch hladce uprchl. Krom skute nosti, ~e to byl mu~ stYední postavy a ml na sob njaké tmavé aaty, nemáme o jeho osob ~ádné údaje. Zahájili jsme vaak energické pátrání, a jestli je v tomto kraji cizinec, dopadneme ho co nevidt. </p> <p class=MsoNormal> Co tam vlastn ten William v té chvíli dlal? Xekl nco, ne~ zemYel? </p> <p class=MsoNormal> Ani slovo. Bydlel se svou matkou v domku u vrat, a ponvad~ to byl velice spolehlivý lovk, soudíme, ~e se vydal do domu s úmyslem pYesvd it se, zda je tam vaechno v poYádku. Od toho vloupání k Actonovým jsme se tu samozYejm vaichni mli na pozoru. Lupi  nejspía zrovna otevYel dveYe - zámek byl vylomen - kdy~ ho William pYekvapil. </p> <p class=MsoNormal> Xekl William pYed odchodem z domku nco své matce? </p> <p class=MsoNormal> Je to staYi ká a hluchá paní a nemohli jsme se od ní nic dovdt. Ten straaný otYes ji skoro pYipravil o rozum, ale slyael jsem, ~e se nikdy nevyzna ovala zvláatní bystrostí. Je tu vaak jiná záva~ná okolnost. Podívejte se na tohle! </p> <p class=MsoNormal>Vytáhl ze zápisníku jakýsi útr~ek papíru a polo~il si jej na koleno.</p> <p class=MsoNormal> Tohle jsme naali - ml to mrtvý mezi palcem a ukazová kem. Zdá se, ~e je to utr~eno z vtaího listu. Vaimnte si, ~e toho neaeastníka stihla smrt práv v hodinu, která je na tom útr~ku uvedená. Je jasné, ~e bu jeho vrah uakubl zbytek papíru jemu, nebo naopak, ~e ko í utrhl tenhle ro~ek z listu, který dr~el vrah. Zní to skoro tak, jako by alo o njakou schozku. </p> <p class=MsoNormal>Holmes vzal do ruky útr~ek papíru, jeho~ faksimile tu reprodukuji. </p> <p class=MsoNormal> PYedpokládáme-li, ~e alo o schozku, pokra oval inspektor,  musíme bohu~el pYipustit teorii, ~e William Kirwan, a koli ml povst poctivého lovka, byl mo~ná se zlodjem spol en. Mohl se tam s ním sejít, mohl mu pomoct vypá it dveYe a pak se spolu mo~ná pohádali. </p> <p class=MsoNormal> To písmo je neoby ejn zajímavé, Yekl Holmes, který útr~ek papíru velice soustYedn zkoumal.  Tady pojde o nco mnohem záva~njaího, ne~ jsem si myslel. OpYel si hlavu o ruce, zatímco inspektor se usmál - zYejm tomu, jak jeho pYípad zaposobil na slavného londýnského odborníka.</p> <p class=MsoNormal> Vaae poslední poznámka, Yekl Holmes po chvíli,  ~e lupi  a sluha mohli být mezi sebou domluveni a ~e tím dopisem jeden druhému oznamoval schozku, je opravdu nápaditá a rozhodn to není pYedpoklad, který by se dal vylou it. Tohle písmo vaak otvírá - Znova zaboYil hlavu do dlaní a setrval nkolik minut v hlubokém zamyalení.</p> <p class=MsoNormal>Kdy~ zvedl obli ej, pYekvapilo m, ~e má tváYe tak ro~ové a o i tak jasné jako pYedtím, ne~ byl nemocen. Vysko il tak energicky jako kdykoli dYív.</p> <p class=MsoNormal> Víte co? Yekl.  Rád bych se na pár podrobností toho pYípadu podíval v klidu. Je v nm nco, co m krajn fascinuje. Jestli~e dovolíte, pane plukovníku, opustím svého pYítele Watsona i vás a zajdu si s inspektorem ovYit pravdivost nkolika drobností, které m napadly. Za pol hodiny budu zpátky. </p> <p class=MsoNormal>Trvalo to vaak pol druhé hodiny a pak se inspektor vrátil sám.</p> <p class=MsoNormal> Pan Holmes se prochází sem tam venku pYed domem, Yekl.  Chce, abychom do toho domu ali vaichni tyYi. </p> <p class=MsoNormal> Ke Cunninghamovým? </p> <p class=MsoNormal> Ano, prosím. </p> <p class=MsoNormal> A pro ? </p> <p class=MsoNormal>Inspektor pokr il rameny.  To vám nepovím. Mezi námi Ye eno mám dojem, ~e se pan Holmes dosud pln nezotavil ze své nemoci. Chová se velice podivn a je hrozn roz ilen. </p> <p class=MsoNormal> Tím se myslím nemusíte znepokojovat, Yekl jsem.  Vtainou jsem zjistil, ~e to jeho aílenství je metoda. </p> <p class=MsoNormal> Leckdo by mo~ná spía Yekl, ~e ta jeho metoda je aílenství, zabru el inspektor.  U~ ale pYímo hoYí touhou vyrazit, pane plukovníku, tak~e bychom mli hned jít, jste-li pYipraven. </p> <p class=MsoNormal>Naali jsme Holmese, jak pYechází sem tam s hlavou svaenou na prsa a rukama v kapsách kalhot.</p> <p class=MsoNormal> Ta zále~itost je stále zajímavjaí, Yekl.  Byl to znamenitý nápad, ten váa výlet na venkov, Watsone. Pro~il jsem vru rozkoané jitro. </p> <p class=MsoNormal>  Jestli se nemýlím, navatívil jste místo zlo inu? otázal se plukovník.</p> <p class=MsoNormal> Ano, podnikli jsme s inspektorem docela sluanou prozkumnou akci. </p> <p class=MsoNormal> A úspanou? </p> <p class=MsoNormal> Nu, vidli jsme pár náramn zajímavých vci. Po cest vám povím, co to vaechno bylo. PYedevaím jsme vidli mrtvolu toho neaeastníka. Opravdu byl zastYelen z revolveru, jak nám hlásili. </p> <p class=MsoNormal> Vy jste o tom snad pochyboval? </p> <p class=MsoNormal> Och, nikdy neakodí vaechno si ovYit. Ta naae prohlídka nebyla nadarmo. Pak jsme si pohovoYili s panem Cunninghamem a jeho synem, kteYí nám pYesn ukázali místo, kde se prchající vrah prodral tím ~ivým plotem. To bylo velice zajímavé. </p> <p class=MsoNormal> PYirozen. </p> <p class=MsoNormal> Pak jsme se zaali podívat na matku toho neaeastníka. Nic jsme se ale od ní nedovdli, ponvad~ je u~ opravdu velice stará a jako pára nad hrncem. </p> <p class=MsoNormal> A k jakému výsledku vás tedy vaae pátrání pYivedlo? </p> <p class=MsoNormal> K pYesvd ení, ~e jde o velice výjime ný zlo in. Mo~ná ~e naae nynjaí návatva ponkud pYispje k jeho objasnní. Myslím, ~e se oba shodneme na tom, inspektore, ~e ten útr~ek papíru v ruce mrtvého, na nm~, jak se zdá, je vlastn de facto uvedena hodina jeho smrti, je mimoYádn dole~itý. </p> <p class=MsoNormal> Mohl by nám poskytnout vodítko, pane Holmesi. </p> <p class=MsoNormal> U~ nám je poskytl. Ae tu zprávu psal kdokoli, docílil toho, ~e William Kirwan v té pozdní hodin vstal z postele. Kde je ale zbylá ást toho papíru? </p> <p class=MsoNormal> Rozhlí~el jsem se po nm velice pozorn, jestli nele~í nkde na zemi, a doufal jsem, ~e ho najdu, Yekl inspektor.</p> <p class=MsoNormal> Ten neznámý ho vytrhl mrtvému z ruky. Pro  mu tak zále~elo na tom, aby se jej zmocnil? Proto~e ho usvd oval. A co s ním tak asi mohl udlat? Nejspía ho str il do kapsy a vobec si ani nevaiml, ~e odtr~ený ro~ek zostal mrtvému v ruce. Kdyby se nám podaYilo zbytek toho papíru dostat, nepochybn bychom mli nejvtaí ást cesty k rozluatní záhady za sebou. </p> <p class=MsoNormal> Jist - jen~e jak mo~eme sáhnout zlo inci do kapsy, dokud ho nedopadneme? </p> <p class=MsoNormal> Máte pravdu - to jist stálo za zamyalení. Pak je tu ale jeat jeden fakt zcela jasný. Ta zpráva byla ur ena Williamovi. lovk, který ji psal, ji ur it nepYinesl, ten toti~ by mu to samozYejm mohl Yíct ústn. Kdo ale pak tu zprávu pYinesl? Nebo snad pYiala poatou? </p> <p class=MsoNormal> Po tom u~ jsem pátral, Yekl inspektor.  William dostal v era odpolední poatou dopis. Obálku zni il. </p> <p class=MsoNormal> Výborn! zvolal Holmes a poklepal inspektora po zádech.  Tak vy u~ jste mluvil s listonoaem. S vámi je radost pracovat. Nu - u~ jsme tu, tady je ten domek u vrat, a jestli~e pojdete s námi, pane plukovníku, uká~u vám djiat zlo inu. </p> <p class=MsoNormal>Proali jsme kolem pkného domku, v nm~ zavra~dný bydlel, a po pYíjezdové cest, vroubené duby, jsme krá eli k nádhernému starému panskému sídlu, postavenému ve stylu z dob královny Anny. Nad hlavním vchodem bylo vytesáno datum bitvy u Malplaquetu. Holmes a inspektor nás vedli kolem domu, a~ jsme pYiali k postrannímu vchodu, oddlenému pruhem zahrady od ~ivého plotu, táhnoucího se podél silnice. U dveYí do kuchyn stál strá~ník.</p> <p class=MsoNormal> OtevYte prosím dveYe, Yekl Holmes.  Tak na tchto schodech stál mladý pan Cunningham a vidl, jak spolu oba mu~i zápasí na míst, kde práv te stojíme my. Starý pan Cunningham byl tamhle v tom okn - druhém vlevo - a vidl, jak pachatel prchá pYímo doleva kolem toho keYe. Toté~ vidl i syn. Pokud jde o ten keY, jsou si tím oba jisti. Potom pan Alec vybhl ven a poklekl u ranného. Jak vidíte, poda je tu velice tvrdá a není tu ani památky po ni em, ím bychom se mohli dát vést. </p> <p class=MsoNormal>Kdy~ nám to vykládal, vynoYili se za rohem domu dva mu~i a po zahradní cesti ce pYiali k nám. Jeden byl u~ dost starý a ml energickou tváY s hlubokými vráskami a t~kýma o ima; ten druhý byl rázný mladík, jeho~ jasná, usmvavá tváY a avihácký oblek byly v pYíkrém kontrastu se zále~itostí, která nás sem pYivedla.</p> <p class=MsoNormal> PoYád to jeat zkoumáte? Yekl Holmesovi.  Myslel jsem, ~e vy LondýHané si umíte se vaím poradit jedna dv. Nezdá se, ~e byste postupovali njak zvláae rychle. </p> <p class=MsoNormal> Ach, musíte nám dopYát trochu asu, Yekl Holmes bodrým tónem.</p> <p class=MsoNormal> Budete ho potYebovat, Yekl mladý Alec Cunningham.  Pokud vím, vobec ~ádnou stopu zatím nemáme. </p> <p class=MsoNormal> Jen jednu, odpovdl inspektor.  Máme za to, ~e kdybychom dokázali najít - Ale proboha! Pane Holmesi, copak se vám stalo? </p> <p class=MsoNormal>TváY mého ubohého pYítele pojednou zhyzdil dsivý výraz. O i se mu obrátily v sloup, rysy mu zkYivila jakási agónie a s potla ovaným sténáním padl tváYí k zemi. Náhlý a prudký záchvat nás vylekal. Odnesli jsme ho do kuchyn, kde zostal bezvládn le~et na zádech ve velkém kYesle a nkolik minut t~ce oddechoval. Posléze se vaak zahanben omluvil za svou slabost a náhle vstal.</p> <p class=MsoNormal> Doktor Watson vám mo~e potvrdit, ~e jsem se teprve nedávno zotavil po t~ké nemoci, vysvtloval.  A k tmhle náhlým nervovým záchvatom bývám dost náchylný. </p> <p class=MsoNormal> Mám zavolat ko ár, aby vás odvezl domo? zeptal se starý Cunningham.</p> <p class=MsoNormal> No, kdy~ u~ jsem tady, rád bych si zjistil jeat jednu mali kost. Mo~eme si ji snadno ovYit. </p> <p class=MsoNormal> Co to je? </p> <p class=MsoNormal> Toti~ - zdá se mi docela dobYe mo~né, ~e ten neaeastník William nepYiael pYedtím, ne~ lupi  vnikl do domu, ale a~ potom. Vy zYejm máte stoprocentn za to, ~e se lupi  do domu vobec nedostal, pYesto~e dveYe byly vypá eny. </p> <p class=MsoNormal> Podle mne to je nasnad, Yekl pan Cunningham vá~n.  V~dye moj syn Alec jeat nebyl v posteli a jist by slyael, kdyby nkdo chodil po dom. </p> <p class=MsoNormal> Kde sedl? </p> <p class=MsoNormal> Sedl jsem u sebe v aatn a pokuYoval. </p> <p class=MsoNormal> Které okno to je? </p> <p class=MsoNormal> Poslední vlevo, vedle okna mého otce. </p> <p class=MsoNormal> Oba jste jist mli rozsvícené lampy, ne? </p> <p class=MsoNormal> Ovaem. </p> <p class=MsoNormal> Je tu pár velice zvláatních okolností, Yekl Holmes s úsmvem.  Nezdá se vám podivné, ~e lupi  - a to lupi , který u~ má jistou pYedchozí zkuaenost - by se chladnokrevn vloupal do domu v dob, kdy mu z rozsvícených oken muselo být jasné, ~e dva lenové rodiny jsou jeat vzhoru? </p> <p class=MsoNormal> Musel to být pkn otrlý holomek. </p> <p class=MsoNormal> To se ví, kdyby ten pYípad nebyl práv tak divný, neobt~ovali bychom vás s prosbou, abyste nám ho pomohl objasnit, Yekl pan Alec.  Ale ta vaae hypotéza, ~e se lupi  vloupal do domu dYív, ne~ ho William pYistihl, mi pYipadá krajn absurdní. To bychom pYece museli najít vaechno zpYeházené a musely by chybt vci, které ukradl! </p> <p class=MsoNormal> To zále~í na tom, co to bylo za vci, Yekl Holmes.  Nesmíte zapomínat, ~e máme co dlat s lupi em, který je zYejm velice prapodivný ptá ek a který, jak se zdá, pracuje svou vlastní metodou. Jen si napYíklad vemte ten zvláatní výbr vcí, které ukradl u Actonových - co to vlastn, bylo? - klubko provázku, t~ítko na dopisy a sám nevím, jaké tretky a hlouposti jeat! </p> <p class=MsoNormal> Nu, pln jsme se svYili do vaaich rukou, pane Holmesi, Yekl starý Cunningham.  Spolehnte se, ~e udláme vaechno, co nám vy nebo pan inspektor navrhnete. </p> <p class=MsoNormal> PYedevaím bych byl rád, Yekl Holmes,  kdybyste vypsali odmnu - ze své vlastní iniciativy, ponvad~ úYadom by njaký as trvalo, ne~ by se dohodly na výai ástky, a s tmihle vcmi je tYeba si co nejvíc pospíait. Dovolil jsem si u~ zkoncipovat text, budete-li jej ovaem ochotni podepsat. Myslím, ~e padesát liber zcela posta í. </p> <p class=MsoNormal> Dal bych rád tYeba pt set, Yekl smír í soudce a chopil se tu~ky a papíru, které mu Holmes podával.  Poslyate - to ale není zcela pYesné, dodal, kdy~ zb~n pYelétl o ima text.</p> <p class=MsoNormal> Psal jsem to ve spchu. </p> <p class=MsoNormal> Podívejte, vy tu za ínáte: ,Asi ve tYi tvrti na jednu v noci na úterý byl u inn pokus - a tak dále. Ve skute nosti to bylo ve tYi tvrti na dvanáct. </p> <p class=MsoNormal>Ta chyba m zamrzela, ponvad~ jsem vdl, jak trpce Holmes nese ka~dé podobné nedopatYení. Na pYesnost, pokud jde o fakta, si zvláae potrpl, ale ta nedávná nemoc ho podle vaeho poYádn sebrala, a tato nemilá mali kost jen znova jasn svd ila o tom, ~e ani zdaleka jeat není ve své ko~i. ZYejm ho to na okam~ik pYivedlo do rozpako, zatímco inspektor povytáhl obo í a Alec Cunningham se dal do smíchu. Starý gentleman vaak chybu opravil a papír Holmesovi vrátil.</p> <p class=MsoNormal> Dejte to vytisknout co nejdYív, Yekl.  Myslím, ~e je to od vás výborný nápad. </p> <p class=MsoNormal>Holmes pe liv ulo~il papír zpátky do zápisníku.</p> <p class=MsoNormal> A te, Yekl,  by bylo opravdu dobYe, kdybychom mohli spole n projít celý dom a ubezpe it se, zda ten ponkud výstYední lupi  pYece jen nco neodnesl. </p> <p class=MsoNormal>Ne~ jsme veali do domu, Holmes nejprve prozkoumal vypá ené dveYe. Bylo zYejmé, ~e mezi dveYe a zárubeH nkdo vrazil dláto nebo silný no~ a zámek vylomil. V míst, kde bylo pá idla pou~ito, zostaly po nm ve dYev stopy.</p> <p class=MsoNormal> Závory tu nemáte, co? zeptal se Holmes.</p> <p class=MsoNormal> V~dycky jsme se zatím bez nich obeali. </p> <p class=MsoNormal> Psa také nemáte? </p> <p class=MsoNormal> Máme, ale ten je uvázaný na Yetze na druhé stran domu. </p> <p class=MsoNormal> Kdy chodí slu~ebnictvo spát? </p> <p class=MsoNormal> Kolem desáté. </p> <p class=MsoNormal> Znamená to, ~e William býval zpravidla v tuto hodinu u~ také v posteli? </p> <p class=MsoNormal> Ano. </p> <p class=MsoNormal> Pak je ale zvláatní, ~e práv tu noc byl vzhoru. No - te bych byl velice rád, kdybyste nás laskav provedl po dom, pane Cunninghame. </p> <p class=MsoNormal>Chodba s kamennými dla~dicemi, ze které se alo do kuchyní, dovedla nás po dYevném schodiati rovnou do prvního poschodí. Kon ilo na odpo ívadle, naproti dalaímu, mnohem honosnjaímu schodiati, které vedlo nahoru z pYední haly. Z tohoto odpo ívadla se alo do salónu a mnoha dalaích lo~nic, po ítaje v to i lo~nice pana Cunninghama a jeho syna. Holmes krá el pomalu a se zájmem si prohlí~el architekturu domu. Z jeho výrazu jsem vy etl, ~e jde po njaké konkrétní stop, ale pYesto jsem si ani v nejmenaím nedokázal pYedstavit, jakým smrem ho jeho závry vedou.</p> <p class=MsoNormal> Vá~ený pane, Yekl pan Cunningham s jistou netrplivostí,  tohle mi pYipadá opravdu zcela zbyte né. Na konci schodiat je moj pokoj a hned za ním pokoj mého syna. Posute sám, zda bylo mo~né, aby se zlodj dostal a~ sem nahoru, a nevyruail nás. </p> <p class=MsoNormal> Tak se mi zdá, ~e a~ to tu proslídíte, budete muset vyrazit po njaké slibnjaí stop, Yekl syn s ponkud zlomyslným úsmvem.</p> <p class=MsoNormal> PYesto vás musím poprosit, abyste mi jeat chvilku vycházeli vstYíc. Chtl bych se napYíklad podívat, jak daleko pYed dom je z oken obou lo~nic vidt. Tohle je, jestli se nemýlím, pokoj vaaeho syna, - Holmes otevYel dveYe -  a tohle je, pYedpokládám, aatna, kde sedl a kouYil, kdy~ propukl poplach. Kam vede odtud okno? Proael lo~nicí, otevYel dveYe a rozhlédl se po vedlejaím pokoji.</p> <p class=MsoNormal>  Te jste doufám spokojen? Yekl pan Cunningham dot en.</p> <p class=MsoNormal> Dkuji; vidl jsem myslím vaechno, co jsem chtl. </p> <p class=MsoNormal> Pak tedy, je-li to skute n nutné, mo~eme jít do mého pokoje. </p> <p class=MsoNormal> Jestli vás to moc neobt~uje. </p> <p class=MsoNormal>Smír í soudce pokr il rameny a zavedl nás do svého pokoje, velice jednoduae zaYízeného a slou~ícího zYejm nejroznjaím ú elom. Kdy~ jsme procházeli místností smrem k oknu, Holmes zostal pozadu, tak~e jsme se on a já octli a~ na konci skupiny. U nohou postele stál malý hranatý stolek a na nm mísa s pomeran i a karafa s vodou. Kdy~ jsme ali kolem nho, Holmes se k mému nevýslovnému ú~asu pojednou pYede mnou pYedklonil a úmysln stolek pYevrhl. Sklo se roztYíatilo na tisíc kuso a ovoce se rozkutálelo po vaech koutech.</p> <p class=MsoNormal> Te jste tomu dal, Watsone, Yekl ledovým hlasem.  Jen se podívejte, jak ten koberec vypadá. </p> <p class=MsoNormal>Ponkud zmaten jsem se sehnul a za al jsem pomeran e sbírat, neboe mi doalo, ~e si moj pYítel z njakého dovodu pYeje, abych vzal vinu na sebe. Ostatní mi pomáhali a postavili stolek na nohy.</p> <p class=MsoNormal> Hej - zvolal inspektor,  kampak se podl? </p> <p class=MsoNormal>Holmes zmizel.</p> <p class=MsoNormal> Po kejte tu okam~ik, Yekl mladý Alec Cunningham.  Podle mne to ten chlap nemá v hlav v poYádku. Pojte se mnou, ot e, podíváme se, kam se ztratil! </p> <p class=MsoNormal>Vybhli z pokoje a inspektora, plukovníka a m tam nechali. Zírali jsme jeden na druhého.</p> <p class=MsoNormal> Na mou vru, skoro bych s panem Alekem souhlasil, Yekl policista.  Mo~ná ~e je to následek té nemoci, ale zdá se mi, ~e - </p> <p class=MsoNormal>Jeho slova byla pojednou pYeruaena výkYikem:  Pomoc! Pomoc! Vra~da! Zamrazilo m, ponvad~ jsem poznal hlas svého pYítele. Zbsile jsem se vyYítil z místnosti na odpo ívadlo. VýkYiky, které se promnily v sípavé, nesrozumitelné chroptní, ozývaly se z pokoje, který jsme navatívili nejdYív. Vrazil jsem dovnitY a probhl jsem pokojem do aatny. Oba Cunninghamové se sklánli nad povaleným tlem Sherlocka Holmese, mladaí ho obma rukama akrtil, zatímco staraí, jak se zdálo, sna~il se mu zkroutit zápstí jedné ruky. V okam~iku jsme se na n vaichni tYi vrhli a odtrhli je od nho. Holmes vrávorav povstal, velice bledý a zYejm na pokraji svých sil.</p> <p class=MsoNormal> Zatknte ty mu~e, inspektore! zalapal po dechu.</p> <p class=MsoNormal> Z eho je mám obvinit? </p> <p class=MsoNormal> Z toho, ~e zavra~dili svého ko ího Williama Kirwana! </p> <p class=MsoNormal>Inspektor se kolem sebe rozhlédl celý tumpachový.  No ale to snad, pane Holmesi, Yekl kone n,  snad si doopravdy nemyslíte - </p> <p class=MsoNormal> Hrome, chlape - podívejte se jim do obli eje! kYikl Holmes úse n.</p> <p class=MsoNormal>Nikdy, opravdu nikdy jsem na lidských tváYích nevidl jasnjaí pYiznání viny. Staraí vypadal jako strnulý a omámený a ve vrás ité tváYi ml umínný, zachmuYený výraz. Syn vaak naopak odhodil vaechno to rozverné bezstarostné chování, jim~ se vyzna oval. Z tmavých o í mu svítila zuYivost nebezpe ného divokého zvíYete a zeakareovala rysy jeho hezké tváYe. Inspektor neYekl nic, ale pYistoupil ke dveYím a zahvízdal na píaealku. Za okam~ik se objevili dva strá~níci.</p> <p class=MsoNormal> Nemám na vybranou, pane Cunninghame, Yekl.  VYím, ~e se uká~e, ~e jde o njaký absurdní omyl, ale musíte pochopit - Ale, copak to je? Pusete to! UdeYil prudce rukou a o kamennou podlahu tYeskl revolver, jeho~ kohoutek mladaí Cunningham práv natahoval.</p> <p class=MsoNormal> Vemte to k sob, Yekl Holmes a rychle zbraH pYialápl.  U soudu to budete potYebovat. My ale jsme vlastn hledali tohle. Zvedl kus poma kaného papíru.</p> <p class=MsoNormal> To je zbytek toho dopisu? zvolal inspektor.</p> <p class=MsoNormal> Uhodl jste. </p> <p class=MsoNormal> A kde byl? </p> <p class=MsoNormal> Tam, kde jsem s jistotou vdl, ~e být musí. Hned vám to celé vysvtlím. Mám za to, pane plukovníku, ~e vy a doktor Watson byste se te mohli vrátit; pYijdu za vámi nejpozdji za hodinu. Inspektor a já si musíme trochu pohovoYit se zat enými, ale u obda se zcela jist shledáme. </p> <p class=MsoNormal>Sherlock Holmes dodr~el slovo a kolem jedné hodiny u~ byl opt s námi v plukovníkov kuYáckém salónku. Provázel ho staraí malý gentleman, kterého mi pYedstavil jako pana Actona, jeho~ dom byl djiatm prvního vloupání.</p> <p class=MsoNormal>  Chtl jsem, aby byl pan Acton pYítomen, a~ vám tu historii budu objasHovat, Yekl Holmes,  ponvad~ je pYirozené, ~e ho detaily budou mimoYádn zajímat. Obávám se, milý pane plukovníku, ~e asi trpce litujete okam~iku, kdy jste poskytl pohostinství takovému bouYlivákovi, jako jsem já. </p> <p class=MsoNormal> Naopak, odpovdl plukovník srde n,  pokládám si za velké vyznamenání, ~e mám mo~nost studovat vaae pracovní metody. PYiznávám, ~e zcela pYekonaly veakeré moje o ekávání a ~e si vobec neumím vysvtlit, jak jste toho výsledku dosáhl. Do této chvíle jsem nenalezl sebemenaí náznak njaké stopy. </p> <p class=MsoNormal> Já zas mám strach, ~e vás mé vysvtlení zklame, ale mám ve zvyku nikdy své metody netajit, ae u~ pYed svým pYítelem Watsonem i kýmkoli jiným, kdo o n projeví inteligentní zájem. Ten útok, který na m podnikli v aatn, mnou ale pYece jen dost otYásl, a tak bych si snad nejspía ml dát douaek té vaaí brandy, pane plukovníku. V poslední dob byly mé síly vystaveny t~kým zkouakám. </p> <p class=MsoNormal> Doufám, ~e jste dalaí nervový záchvat u~ neml. </p> <p class=MsoNormal>Sherlock Holmes se od srdce zasmál.  K tomu se dostaneme, a~ na to pYijde Yada, Yekl.  Vysvtlím vám celý pYípad pkn po poYádku, aby vynikly nejroznjaí aspekty, které m pYi mém rozhodování vedly. Prosím, abyste m pYeruaili, kdyby vám snad nkterý závr nebyl naprosto jasný.</p> <p class=MsoNormal>V detektivním umní je nejdole~itjaí schopnost rozpoznat z mno~ství fakto ta, která jsou náhodná, a ta, která jsou podstatná. Jinak lovk svou energii a pozornost nutn tYíatí, zatímco je nutné, aby je soustYeoval. V tomto pYípad jsem hned od za átku ani v nejmenaím nepochyboval, ~e klí  k celé vci je tYeba hledat v útr~ku papíru, který ml mrtvý v ruce.</p> <p class=MsoNormal>Ne~ k tomu ale pYistoupím, chtl bych vás upozornit na fakt, ~e kdyby tvrzení Aleka Cunninghama bylo pravdivé a kdyby úto ník uprchl hned poté, co zastYelil Williama Kirwana, nemohl to být on, kdo vytrhl papír mrtvému z ruky. Jestli~e to vaak nebyl on, pak to musel být Alec Cunningham sám, ponvad~ v dob, kdy starý pán pYiael po schodech dolo, bylo u~ na míst inu nkolik sluho. Tento bod je zcela jednoduchý, ale inspektor jej pYehlédl, ponvad~ vyael z pYedpokladu, ~e ti venkovatí magnáti nemají s celou vcí nic spole ného. Já se vaak ze zásady nikdy nenechám ovlivnit ~ádnými pYedsudky a posluan sleduji fakta, ae m vedou kamkoli; proto jsem hned v prvním stadiu vyaetYování zjistil, ~e se dívám ponkud s nedovrou na roli, kterou v pYípadu hrál pan Alec Cunningham.</p> <p class=MsoNormal>Potom jsem neoby ejn pe liv prozkoumal útr~ek papíru, který nám pYinesl pan inspektor. Bylo mi hned jasné, ~e je to ást vskutku pozoruhodného dokumentu. Tady je. Nepozorujete na nm nco velice nápadného? </p> <p class=MsoNormal> Písmo vypadá hrozn nevyrovnan, Yekl plukovník.</p> <p class=MsoNormal> Milý pane, zvolal Holmes,  nemo~e být nejmenaích pochyb o tom, ~e ten dopis psaly dv osoby - stYídav, ka~dá jedno slovo. Vaimnete-li si silného písmene,t ve slov ,tYi a porovnáte-li je se slabým ,t ve slovech , tvrt a ,dvanáct , okam~it si této skute nosti vaimnete. Docela stru ná analýza tchto tYí slov vás s maximální jistotou opravHuje prohlásit, ~e jedna slova jsou psaná silnjaím písmem, kde~to druhá slabaím. </p> <p class=MsoNormal> Panebo~e, v~dye je to naprosto jasné! zvolal plukovník.  Pro  ale proboha tímhle zposobem psali dopis dva lidé? </p> <p class=MsoNormal> ZYejm alo o njakou lumpárnu a jeden z nich, který tomu druhému nedovYoval, se rozhodl, ~e ae se stane cokoli, musejí do toho být oba namo eni rovným dílem. Ale dál - z tch dvou lidí byl duaí celého podniku ten, který napsal slova ,tYi a ,na . </p> <p class=MsoNormal> Jak jste na to pYiael? </p> <p class=MsoNormal> Dá se to vydedukovat u~ z charakteru písma, jestli~e porovnáme jedno s druhým. Máme ale k tomuto pYedpokladu i pádnjaí dovody. Jestli~e ten útr~ek pozorn prozkoumáte, dojdete k závru, ~e lovk se silnjaím písmem napsal vaechna svá slova nejdYív a nechal mezi nimi prázdná místa, aby je ten druhý doplnil. Ty mezery nejsou vaude dostate n velké a jasn vidíte, ~e ten druhý lovk ml co dlat, aby natla il slovo , tvrt mezi ,tYi a ,na , co~ dokazuje, ~e tato slova u~ byla na papíYe napsaná. Mu~, který vaechna svá slova napsal první, je nepochybn strojcem celého podniku. </p> <p class=MsoNormal> Fantastická úvaha! zvolal pan Acton.</p> <p class=MsoNormal> Jen~e velice povrchní, Yekl Holmes.  Te vaak pYicházíme k bodu, který je opravdu dole~itý. Není vám mo~ná známo, ~e v ur ování vku pisatele podle jeho písma dosáhli znalci pozoruhodné pYesnosti. V b~ných pYípadech se dá celkem spolehliv stanovit, v kterém desetiletí ~ivota se pisatel práv nachází. V b~ných pYípadech Yíkám proto, ponvad~ nemoc nebo fyzická slabost vyvolávají v písmu podobné zmny jako stáYí, i kdy~ je pisatel tYeba mladík. V naaem pYípad, kdy~ se podíváme na energický, pevný rukopis jednoho a pak na zna n naklonné písmo toho druhého, které si vaak pYesto zachovává itelnost, a koli ,t za ínají ztrácet pYí né árky, mo~eme Yíct, ~e jeden z pisatelo byl mladík, kde~to druhý u~ byl v pokro ilém vku, a koli jeat ne zcela senilní. </p> <p class=MsoNormal> Fantastické! zvolal znova pan Acton.</p> <p class=MsoNormal> Je ta vaak i dalaí okolnost, která je jemnjaí a jeat zajímavjaí. Obojí písmo má toti~ cosi spole ného. Oba pisatelé jsou pokrevní pYíbuzní. Nejlíp patrné je to z tchto Yeckých ,e , ale nacházím tu i dalaí drobnjaí znaky, které tomu nasvd ují práv tak dobYe. Nemám nejmenaích pochyb o tom, ~e v tch dvou ukázkách písma lze vysledovat rodinnou manýru. Uvádím tu ovaem zatím jen hlavní výsledky svého zkoumání dopisu. Vydedukoval jsem z nho tYiadvacet dalaích detailních znako, které by vaak asi víc zajímaly odborníky ne~ vás. Vaechny ostatn jen potvrzovaly mé pYesvd eni, ~e ten dopis napsali oba Curminghamové - otec a syn.</p> <p class=MsoNormal>Kdy~ jsem dospl a~ sem, mým dalaím krokem byla ovaem snaha seznámit se s detaily zlo inu a zjistit, nakolik nám mohou být prospané. Vydal jsem se s panem inspektorem do domu a prohlédl jsem si vaechno, co se tam dalo vidt. Rána na tle mrtvého - a to jsem dokázal ur it s naprostou jistotou - pocházela z revolveru a vystYeleno bylo ze vzdálenosti skoro tyY metro. `aty nebyly vobec nikde z ernalé od stYelného prachu. Alec Cunningham proto zYejm lhal, kdy~ uvedl, ~e v okam~iku, kdy vyala rána, oba mu~i spolu zápasili. A navíc otec i syn shodn ozna ili místo, kudy pachatel údajn uprchl na silnici. Náhoda vaak chtla - to se tak nkdy stává - ~e práv v tom míst je dost airoký pYíkop, který má vlhké dno. Ponvad~ v pYíkop nebyl ani náznak po otisku njaké podrá~ky, vdl jsem s absolutní jistotou, ~e mi oba Cunninghamové nejen znova lhali, ale i to, ~e na scén nikdy ~ádný neznámý lovk nefiguroval.</p> <p class=MsoNormal>Te jsem ovaem musel uva~ovat o motivu tohoto ojedinlého zlo inu. Aby se mi to podaYilo, musel jsem ze vaeho nejdYív nalézt pYí inu prvního vloupání, k nmu~ doalo u pana Actona. Z toho, co nám vyprávl plukovník, jsem vyrozuml, ~e mezi vámi, pane Actone, a Cunninghamovými byla jakási soudní pYe. SamozYejm hned m napadlo, ~e se vám vloupali do knihovny s úmyslem zmocnit se njakého dokumentu, který by mohl být u soudu dole~itý. </p> <p class=MsoNormal> PYesn tak, Yekl pan Acton,  o jejich úmyslech nemo~e být pochyb. Mám zcela nepopiratelný nárok na polovinu jejich nynjaího majetku, a kdyby se jim bylo podaYilo najít jen jednu jedinou listinu - kterou jsem ml naatstí ulo~enou v trezoru u advokáta - rozhodn by byli dokázali proces vyhrát. </p> <p class=MsoNormal> Tak jsme doma! Yekl Holmes a usmál se.  `lo o nebezpe ný, bezohledný pokus, který se mohl nejspía zrodit v hlav toho mladého Aleka. Kdy~ ale nic nenaali, pokusili se odvrátit podezYení a pYedstírat, ~e alo o oby ejné vloupání - proto také sebrali bez výbru vaechno, co jim náhodou padlo do ruky. To vae je dostate n jasné, ale stále jeat zostávala spousta záhad. PYedevaím jsem se chtl dostat k chybjící ásti dopisu. Byl jsem si jist, ~e ji Alec vyakubl mrtvému z ruky, a skoro jist, ~e ji str il do kapsy ~upanu. Kam jinam ji mohl dát? Otázka vaak znla, jestli tam jeat je. Stálo za námahu to zjistit, a z toho dovodu jsme se vaichni vydali do domu.</p> <p class=MsoNormal>Oba Cunninghamové, jak se samozYejm pamatujete, se k nám pYipojili pYede dveYmi do kuchyn. Ze vaeho nejdole~itjaí ovaem bylo nepYipomenout jim existenci dopisu, ponvad~ jinak ho pYirozen mohli ihned zni it. Pan inspektor u~ jim málem prozradil, jakou dole~itost mu pYi ítáme, kdy~ vtom jsem se díky mimoYádn aeastné náhod zhroutil v jakémsi záchvatu, co~ konverzaci okam~it pYeruailo. </p> <p class=MsoNormal> Proboha! zvolal plukovník a dal se do smíchu.  Chcete Yíct, ~e jsme plýtvali soucitem nadarmo a ~e jste ten záchvat jen pYedstíral? </p> <p class=MsoNormal> Z lékaYského hlediska to bylo zahráno obdivuhodn, zvolal jsem a s údivem jsem se podíval na svého pYítele. Vru - v~dy znova a znova m dokázal zahanbit njakou erstvou ukázkou své prohnanosti.</p> <p class=MsoNormal> asto se hodí, kdy~ lovk nco takového umí, Yekl.  Jakmile jsem se vzpamatoval, pYiml jsem malým úskokem, jemu~ nelze doufám upYít jistou vynalézavost, starého Cunninghama k tomu, aby napsal slovo dvanáct, tak~e jsem je mohl porovnat se slovem dvanáct na naaem útr~ku. </p> <p class=MsoNormal> Jak jsem jen mohl být takový hlupák! zvolal jsem.</p> <p class=MsoNormal> Vaiml jsem si, jaký shovívavý soucit ve vás moj poklesek vyvolal, Yekl Holmes se smíchem.  Mrzelo m, ~e vám musím zposobit takovou bolest - vaae pocity ú asti mi byly jasné. Potom jsme ali spole n do poschodí, a kdy~ jsme vstoupili do pokoje, uvidl jsem, ~e hned za dveYmi visí ~upan. Tím, ~e jsem pYevrhl stolek, podaYilo se mi aspoH na okam~ik odlákat jejich pozornost, proklouznout do místnosti zpátky a prohledat kapsy. Sotva vaak jsem se zmocnil dopisu, který, jak jsem o ekával, opravdu v jedné kapse byl, oba Cunninghamové se na mne vrhli a jsem pYesvd en, ~e by m byli na míst zavra~dili, nebýt vaaí rychlé a pYátelské pomoci. Po pravd Ye eno, cítím prsty toho mladíka na krku jeat te a jeho otec se mi sna~il zkroutit zápstí, abych musel pustit dopis z ruky. Bylo jim jasné, ~e musím o celé vci vdt vaechno, a ten náhlý pYechod od pocitu naprostého bezpe í k absolutnímu zoufalství jim velel nezastavit se pYed ni ím.</p> <p class=MsoNormal>Pozdji jsem si se starým Cunninghamem trochu pohovoYil o motivu zlo inu. Byl celkem poddajný, kde~to syn, to je hotový ábel, ten byl odhodlán prostYelit hlavu sob nebo komukoli jinému, kdyby se byl znova dostal k revolveru. Kdy~ starý Cunningham vidl, ~e proti nmu mám neotYesitelné dokazy, sesypal se a pYiznal se ke vaemu. Ukázalo se, ~e William oba své pány tajn sledoval tu noc, kdy se vloupali k panu Actonovi, a kdy~ je ml v hrsti, za al je vydírat hrozbami, ~e je udá. Mladý Alec vaak byl pYília nebezpe ný lovk na to, aby si s nim nkdo mohl takhle zahrávat. Bylo to od nho opravdu neoby ejn dovtipné - vyu~ít rozruchu kolem vloupáni, které vydsilo celé okolí, k tomu, aby se pohodln zbavil lovka, jeho~ se bál. Williama vylákali ven a zastYelili, a kdyby mu byli sebrali celý ten dopis a vnovali trochu víc pozornosti detailom svých výpovdí, je docela dobYe mo~né, ~e by na n bylo vobec nepadlo podezYení.</p> <p class=MsoNormal> A co ten dopis? zeptal jsem se.</p> <p class=MsoNormal>Sherlock Holmes pYed nás polo~il papír, který tu reprodukuji.</p> <p class=MsoNormal> Opravdu - pYesn nco takového jsem ekal, Yekl Holmes.  Nevíme ovaem zatím jeat, jaké vztahy byly mezi Alekem Cunninghamem, Williamem Kirwanem a Annií Morrisonovou. Text dopisu jenom dokazuje, ~e past byla polí ena velice aikovn. Jsem si jist, ~e s gustem oceníte neklamné známky ddi nosti, které se projevují v&nbsp;tch ,p a v kli kách tch ,k . To, ~e ve starcov rukopise chybí te ky nad ,i , je také velice charakteristické. Tak se mi zdá, Watsone, ~e náa klidný odpo inek na venkov byl vru korunován zdárným výsledkem a ~e se zcela jist zítra vrátím do Baker Street neoby ejn osv~en. </p> <h2><a name="_Toc245813150">Mrzák</a></h2> <p class=MsoNormal>Jedné letní noci, nkolik msíco po svatb, sedl jsem doma u krbu, kouYil poslední dýmku a klimbal nad románem, neboe jsem ml za sebou den plný vy erpávající práce. Má ~ena u~ odeala nahoru do lo~nice a cvaknutí zámku domovních dveYí, které jsem pYed okam~ikem zaslechl z haly, mi ohlásilo, ~e slu~ebnictvo u~ také odealo. Vstal jsem z kYesla a vyklepával jsem popel z dýmky, kdy~ jsem pojednou uslyael zaYin et zvonek.</p> <p class=MsoNormal>Pohlédl jsem na hodinky. Bylo tYi tvrt na dvanáct. Host to být nemohl - takhle pozd se na návatvu nechodí. ZYejm njaký pacient a mo~ná i vyhlídka, ~e celou noc nezamhouYím oko. S rozmrzelou tváYi jsem vyael do haly a otevYel dveYe. S pYekvapením jsem uvidl, ~e na prahu stojí Sherlock Holmes.</p> <p class=MsoNormal> Och, Watsone, Yekl mi,  doufal jsem, ~e snad není jeat tak pozd, abych vás u~ nezastihl vzhoru. </p> <p class=MsoNormal> Ra te dál, milý pYíteli. </p> <p class=MsoNormal> TváYíte se pYekvapen a není divu! A také vidím, ~e jste odpo íval! Hm! PoYád jeat kouYíte sms Arcadia jako za mládeneckých aso. Poznám to neomyln podle toho sypkého popele, který máte na kabát. A není t~ké uhodnout ani to, ~e jste býval zvyklý nosit uniformu, Watsone; nikdy vás nebudou pokládat za stoprocentního civila, dokud si budete zastrkávat kapesník do rukávu. Mohl byste m tu nechat pYes noc? </p> <p class=MsoNormal> S radostí. </p> <p class=MsoNormal> Xíkal jste, ~e tu máte mládenecký pokoj, a jak vidím, ~ádného gentlemana tu momentáln na návatv nemáte. Váa vaák na klobouky to dokazuje. </p> <p class=MsoNormal> Budu rád, kdy~ tu zostanete. </p> <p class=MsoNormal> Dkuju. Zaberu vám tedy ten prázdný kolík na vaáku. Vidím, ~e jste tu ml njakého Yemeslníka. To nikdy nevatí nic dobrého. Doufám, ~e to nebyl vodovod? </p> <p class=MsoNormal> Ne, plyn. </p> <p class=MsoNormal> Ach tak! Zostaly tu po nm otisky dvou cvo ko na linoleu práv v míst, kam dopadá svtlo. Ne, dkuju, pove eYel jsem nco na nádra~í Waterloo, ale s potaením si s vámi vykouYím dýmku. </p> <p class=MsoNormal>Podal jsem mu pytlík na tabák, Holmes se posadil naproti mn a njaký as ml ky kouYil. DobYe jsem vdl, ~e ho v tuto hodinu ke mn nemohlo pYivést nic ne~ njaká opravdu vá~ná zále~itost, a tak jsem trpliv ekal, a~ o tom za ne sám.</p> <p class=MsoNormal> Vidím, ~e máte práv te ve svém povolání spoustu práce, Yekl a velice pronikav se na m podíval.</p> <p class=MsoNormal> Ano, dneska jsem ml perný den, odpovdl jsem.  Mo~ná ~e vám to bude pYipadat hrozn pYihlouplé, dodal jsem,  ale opravdu nevím, z eho jste to mohl vydedukovat. </p> <p class=MsoNormal>Holmes se bla~en uchichtl.</p> <p class=MsoNormal> Mám tu výhodu, ~e znám vaae zvyky, milý Watsone, Yekl.  Kdy~ je vaae obchozka paciento jen krátká, chodíte paky, ale kdy~ jich máte hodn, jezdíte dro~kou. Jak jsem si vaiml, máte na nohou sice ochozené, ale rozhodn ne zablácené boty, a tak je mi jasné, ~e máte momentáln hodn práce, a musíte si brát dro~ku. </p> <p class=MsoNormal> Výborn! zvolal jsem.</p> <p class=MsoNormal> Nic jednoduaaího, Yekl.  Tohle je jeden z tch pYípado, pYi nich~ mo~e dedukující docílit efektu, který nezasvcenému pYipadá pozoruhodný, ponvad~ mu uala njaká mali kost, na ní~ je dedukce zalo~ena. Toté~ se dá Yíct, milý pYíteli, o efektnosti nkterých tch vaaich drobných rt, které jsou de facto lacin bombastické, neboe t~í z toho, ~e si ur ité faktory problému ponecháváte sám pro sebe a tenáYi je nikdy nesdlíte. Te jsem vaak v situaci zmínných tenáYo já, ponvad~ mám v ruce nkteré nitky jednoho z nejpodivnjaích pYípado, jaké kdy mátly lidský mozek, a pYesto mi jeat chybí jedna i dv, které jsou nezbytné k tomu, aby má teorie byla úplná. Já si je vaak opatYím, Watsone, já si je opatYím! O i mu zasvítily a na jeho propadlých tváYích se objevil lehký rumnec. Závoj, skrývající jeho dychtivou a vzntlivou povahu, se na okam~ik nadzvedl, ale trvalo to opravdu jen okam~ik. Kdy~ jsem se na nho znova podíval, ml u~ opt na tváYi onu masku indiánské nehybnosti, kvoli ní~ ho tolik lidí pokládalo spía za njaký stroj ne~ za lovka.</p> <p class=MsoNormal> Problém má nkteré zajímavé aspekty, Yekl.  Dokonce se zdá, ~e mimoYádn zajímavé. U~ jsem se tou zále~itostí tak trochu zabýval a mám dojem, ~e Yeaení je na dosah ruky. Kdybyste m chtl pYi tomto posledním kroku provázet, prokázal byste mi tím velkou slu~bu. </p> <p class=MsoNormal> Bude m jenom tait. </p> <p class=MsoNormal> Mo~ete se mnou zítra jet do Aldershotu? </p> <p class=MsoNormal> Jackson m v ordinaci jist milerád zastoupí. </p> <p class=MsoNormal> Výborn. Chtl bych odjet z nádra~í Waterloo vlakem v 11.10. </p> <p class=MsoNormal> To budu mít dost asu, abych vaechno zaYídil. </p> <p class=MsoNormal> A te, jestli nejste pYília ospalý, povím vám aspoH v hlavních rysech, co se vlastn stalo a co jeat zbývá udlat. </p> <p class=MsoNormal> Byl jsem ospalý, ne~ jste pYiael. Te jsem se ale do ista probral. </p> <p class=MsoNormal> Povím vám celou tu historii co nejstru nji, ale zároveH nechci vynechat nic podstatného. Nedivil bych se, kdybyste byl o tom pYípadu u~ nkde nco etl. Jde o tu domnlou vra~du plukovníka Barclayho z pluku Royal Mallows v Aldershotu. VyaetYuju to toti~. </p> <p class=MsoNormal> Nic o tom nevím. </p> <p class=MsoNormal> Zatím to nevzbudilo pYília velký rozruch, snad jen v míst inu. Fakta jsou stará teprve dva dny. Ve stru nosti to vypadá takhle:</p> <p class=MsoNormal>Royal Mallows jsou, jak víte, jeden z nejslavnjaích irských pluko v britské armád. Vykonal pravé divy state nosti jak na Krymu, tak za indického povstání, a od té doby se vyznamenal vaude, kde byl nasazen. A~ do pondlka do ve era mu velel James Barclay, udatný starý vále ník, který za al jako prostý vojín, za svou state nost v dob indického povstání byl povýaen na dostojníka a pozdji to dotáhl a~ na velitele pluku, v nm~ kdysi nosil muaketu.</p> <p class=MsoNormal>Plukovník Barclay se o~enil v dob, kdy byl jeat ser~antem, a jeho ~ena, která se za svobodna jmenovala Nancy Devoyová, je dcera nkdejaího aikovatele tého~ útvaru. Z toho dovodu, jak si umíte pYedstavit, doalo tam k menaím sociálním tYenicím, kdy~ se mladý pár (ponvad~ byli opravdu jeat mladí) octl v novém prostYedí. Zdá se vaak, ~e se rychle pYizposobili, a paní Barclayová, jak jsem slyael, byla mezi dámami u pluku oblíbena stejn jako její man~el mezi kamarády dostojníky. Jeat snad mohu dodat, ~e to byla neoby ejn krásná ~ena a ~e jeat dnes, kdy od jejich svatby uplynulo víc ne~ tYicet let, je neoby ejn povabná.</p> <p class=MsoNormal>Zdá se, ~e rodinný ~ivot plukovníka Barclayho byl pYíkladn aeastný. Major Murphy, od nho~ jsem se dovdl vtainu fakto, m ujiaeuje, ~e nikdy neslyael o tom, ~e by mezi man~ely doalo k njaké neshod. Vcelku vaak si myslí, ~e Barclay ml svou ~enu radji ne~ ona jeho. Cítil prý se celý nesvoj, kdy~ se od ní musel vzdálit bye jen na jediný den. Jeho ~ena, a koli ho také mla ráda a byla mu vrná, nestavla prý svou oddanost tolik na odiv. PYesto ale byli u pluku pokládáni za vzorný man~elský pár ve stYedních letech. V jejich vzájemných vztazích nebylo absolutn nic, co by mohlo komukoli signalizovat tragédii, k ní~ mlo dojít.</p> <p class=MsoNormal>Zdá se, ~e plukovník Barclay ml nkteré nezvyklé povahové rysy. Obvykle vystupoval jako energický a ~oviální starý voják, ale vyskytly se i pYíle~itostí, pYi nich~ projevil zna nou míru krutosti a pomstychtivosti. Tuto stránku své povahy vaak, pokud je známo, nikdy nedal pocítit své ~en. Dalaí fakt, kterého si vaiml jak major Murphy, tak tYi z pti dalaích dostojníko, s nimi~ jsem mluvil, byl jakýsi zvláatní druh deprese, do ní~ ob as upadal. Major to vyjádYil tak, ~e prý mu nkdy úsmv zmizel ze rto, jako by jej setYela njaká neviditelná ruka, a to práv ve chvíli, kdy se podílel na vaeobecném veselí a vtipkování v dostojnické jídeln. Kdy~ ho taková nálada posedla, upadal prý na celá dny do bezvýchodné zasmuailosti. Tato vlastnost, zároveH s jistými náznaky povr ivosti, patYila k jediným nezvyklým rysom jeho charakteru, jich~ si jeho kamarádi dostojníci povaimli. Povr ivost se projevovala pYedevaím v tom, ~e nerad zostával o samot, zvláat po setmní. Tento dtinský rys v povaze lovka, který byl jinak chlap ka~dým coulem, asto zavdával podnt ke komentáYom a dohadom.</p> <p class=MsoNormal>První prapor pluku Royal Mallows (co~ je bývalý sto sedmnáctý) je u~ nkolik let posádkou v Aldershotu. }enatí dostojníci bydlí mimo kasárna a plukovník celý ten as bydlel ve vile, která se jmenuje Lachine a je asi pol míle vzdálena od Severní ubikace. Dom stojí na vlastních pozemcích, ale jeho západní strana není vzdálena od hlavní silnice víc ne~ tYicet kroko. Zamstnávají v nm jen ko ího a dv slu~ebné. Tito tYi lidé spolu s plukovníkem a jeho ~enou byli jedinými obyvateli vily Lachine, neboe Barclayovi nemli dti a hosté se u nich zYídka zdr~eli delaí as.</p> <p class=MsoNormal>A te o tch událostech, k nim~ doalo ve vile Lachine mezi devátou a desátou hodinou v pondlí ve er.</p> <p class=MsoNormal>Paní Barclayová je prý Yímská katoli ka a velice se stará o rozkvt SvatojiYské jednoty, která vznikla pYi kapli ve Watt Street, a organizuje rozdílení obnoaeného aatstva chudým vYícím. Ten ve er v osm hodin se konala schoze jednoty a paní Barclayová si pospíaila s ve eYí, aby se jí mohla zú astnit. Kdy~ odcházela z domu, slyael ko í, ~e prohodila pár b~ných slov se svým man~elem a ujistila ho, ~e se velice brzo vrátí. Pak se zastavila pro sle nu Morrisonovou, mladou dámu, která bydlí ve vedlejaí vile, a spole n odealy na schozi. Schoze trvala tyYicet minut a ve tvrt na deset se paní Barclayová vrátila domo, kdy~ se pYedtím rozlou ila se sle nou Morrisonovou pYed vrátky jejího domu.</p> <p class=MsoNormal>Ve vile Lachine je místnost, které se u~ívalo jako dopoledního pYijímacího pokoje. Okna z ní vedou na silnici a velkými sklennými dveYmi se vychází pYímo na trávník. Ten je airoký tYicet kroko a od silnice jej oddluje pouze nízká zídka, na ní~ je ~elezný plot. Do této místnosti paní Barclayová zaala po svém návratu. Záclony nebyly zata~ené, ponvad~ ve er se místnosti u~ívalo jen zYídka, ale paní Barclayová si sama rozsvítila lampu a pak zazvonila na slu~ebnou Jane Stewartovou, kterou po~ádala, aby jí pYinesla aálek aje, co~ bylo v naprostém rozporu s jejími zvyklostmi. Plukovník sedl v jídeln, ale kdy~ slyael, ~e se ~ena vrátila, odeael za ní do pYijímacího pokoje. Ko í ho vidl projít chodbou a vejít dovnitY. Pak u~ ho nikdo nespatYil ~ivého.</p> <p class=MsoNormal>Za deset minut pYiala slu~ebná s ajem, ale kdy~ se pYiblí~ila ke dveYím, pYekvapilo ji, ~e slyaí hlasy svého pána a své paní v roztrp ené hádce. Zaklepala na dveYe, ale nikdo jí neodpovdl, a kdy~ zmá kla kliku, zjistila, ~e dveYe jsou zam eny zevnitY. Je pochopitelné, ~e to b~ela Yíct kuchaYce. Ob ~eny se pak v doprovodu ko ího vrátily nahoru do haly a naslouchaly hádce, která stále jeat pokra ovala. Vaichni tYi se shodli na tom, ~e bylo slyaet jen dva hlasy - Barclayho a jeho ~eny. Barclayho repliky prý byly tlumené a pYerývané, tak~e jim poslucha i nerozumli. Paní ale naopak mluvila velice trpce, a kdy~ zvýaila hlas, slyaeli jasn vaechno, co Yíká.,Ty zbablce! opakovala znova a znova. ,Co u~ se te dá dlat? Vrae mi svobodu. Nechci u~ s tebou mít spole ný ani ten vzduch, co dýchám! Ty zbablce zbablý! Tak znly útr~ky toho, co Yíkala, a její slova ukon il náhlý, dsivý výkYik mu~ského hlasu, následovaný hlu ným pádem a pronikavým zaje ením ~eny. Ko í byl pYesvd en, ~e tam doalo k njaké tragédii, a proto se vrhl na dveYe a sna~il se je vylomit, zatímco zevnitY se znova a znova ozývalo je ení. NepodaYilo se mu vaak dostat se dovnitY a slu~ebné byly pYília ochromeny hrozou, ne~ aby mu dokázaly pomoct. Pak ho vaak osvítil náhlý nápad, probhl halou a utíkal na trávník, kam vedou ty zasklené dveYe. Jedno kYídlo dveYí bylo otevYeno, co~ prý bývalo v této letní dob zcela obvyklé, a ko í se bez nesnází dostal do místnosti. Paní mezitím pYestala je et a v bezvdomí le~ela na pohovce, zatímco neaeastný plukovník s nohama pYehozenýma pYes postranní opradlo kYesla a s hlavou na podlaze hned vedle krbové mYí~ky spo íval v kalu~i vlastní krve a byl mrtev. Kdy~ se ko í pYesvd il, ~e pro svého pána u~ nemo~e nic udlat, pokusil se samozYejm nejdYív odemknout dveYe. PYi tom vaak narazil na neo ekávanou a neoby ejnou pYeká~ku. Klí  toti~ zevnitY ve dveYích nebyl a nikde v pokoji se jej nepodaYilo najít. Vybhl proto ven sklennými dveYmi, sehnal policistu a lékaYe a s nimi se vrátil. Paní Barclayová, na kterou pYirozen padalo nejsilnjaí podezYení, byla stále jeat v bezvdomí odnesena do svého pokoje. Plukovníkovu mrtvolu pak polo~ili na pohovku a bedliv prohledali celé djiat tragédie.</p> <p class=MsoNormal>Zranní, které neaeastný voják utrpl, byla rána s nepravidelnými okraji, zasazená zYejm do temene hlavy prudkým úderem njaké tupé zbran. Nebylo t~ké uhodhnout, o jakou zbraH alo. Nedaleko mrtvoly le~ela na podlaze zvláatní hol z vyYezávaného tvrdého dYeva s kostnou rukojetí. Plukovník vlastnil sbírku nejroznjaích zbraní, které si pYivezl z mnoha zemí, kde bojoval, a policie se domnívá, ~e i tato hol byla jednou z trofejí. Slu~ebnictvo sice popírá, ~e by ji bylo nkdy vidlo, ale v dom je tolik kuriózních pYedmto, ~e hol bylo mo~no snadno pYehlédnout. Nic jiného i dole~itého policie v místnosti nezjistila, krom toho nevysvtlitelného faktu, ~e ani u paní Barclayové, ani u obti, ani nikde jinde v pokoji se nenaael pohYeaovaný klí . DveYe musel nakonec otevYít záme ník z Aldershotu.</p> <p class=MsoNormal>Tak se vci mly, Watsone, kdy~ jsem se v úterý ráno na ~ádost majora Murphyho do Aldershotu rozjel, abych pomohl policii pYi práci. Uznáte, doufám, ~e problém byl u~ tehdy dostate n zajímavý, ale má pozorování m brzo pYesvd ila, ~e je ve skute nosti mnohem mimoYádnjaí, ne~ se mohlo na první pohled zdát.</p> <p class=MsoNormal>Ne~ jsem si prohlédl pokoj, podrobil jsem kYí~ovému výslechu slu~ebnictvo, ale nedovdl jsem se nic ne~ fakta, která jsem vám ji~ uvedl. Na jedinou novou zajímavou podrobnost si vzpomnla slu~ebná Jane Stewartová. Jak jsem vám pYed okam~ikem Yíkal, kdy~ uslyaela hádku, odbhla a vzáptí se vrátila s ostatním slu~ebnictvem. Tvrdí, ~e v té první chvíli, kdy byla za dveYmi sama, znly hlasy plukovníka a jeho paní tak tlumen, ~e skoro nic neslyaela, a to, ~e se hádají, prý usoudila spía podle jejich tónu ne~ podle slov. Kdy~ jsem vaak na ni dále naléhal, vzpomnla si, ~e zaslechla jméno David, které prý paní vyslovila dvakrát. Tento bod je krajn dole~itý, neboe nás pYivádí k dovodu náhlé hádky. Plukovník, jak u~ jsem Yíkal, se jmenoval James.</p> <p class=MsoNormal>V celém pYípadu vaak byla jeat jedna zvláatnost, která hluboce zaposobila jak na slu~ebnictvo, tak na policii. Plukovník ml toti~ dsiv zkYivenou tváY. Podle toho, co mi vyprávli, tkvl na ní nejstraanjaí výraz zdaení a hrozy, jaký si jen lze na lidské tváYi pYedstavit. PYi pohledu na tu tváY prý dokonce nkolik lidí omdlelo, tak pYíaern prý posobila. Bylo zcela jasné, ~e plukovník svoj osud pYedvídal, a to v nm vyvolalo krajní hrozu. Tato domnnka se velice dobYe shodovala s teorií policie - ~e toti~ plukovník vidl svou ~enu, která se na nho vrhla s úmyslem ho zabít. Ani fakt, ~e rána byla zasazena do temene hlavy, nepYedstavoval ~ádnou vá~nou námitku, neboe se mohl oto it, aby se rán vyhnul. Od paní Barclayové se nebylo mo~no nic dovdt, neboe dostala akutní záchvat mozkové hore ky a pYechodn se pomátla.</p> <p class=MsoNormal>Od policie jsem se dovdl, ~e sle na Morrisonová, která, jak si vzpomenete, byla ten ve er s paní Barclayovou na schozi, popírá, ~e by vdla o emkoli, co by eventuáln mohlo vyvolat apatnou náladu, v ní~ se její pYítelkyn vrátila.</p> <p class=MsoNormal>Kdy~ jsem shromá~dil tato fakta, Watsone, vykouYil jsem nad nimi nkolik dýmek a pokusil jsem se oddlit opravdu záva~ná od pouze nahodilých. Bylo mi jasné, ~e nejvýraznjaím a nejnápadnjaím bodem tohoto pYípadu je to zvláatní zmizení klí e od dveYí. Ani nejpe livjaí prohlídka jej nedokázala v pokoji objevit. Musel jej tedy nkdo z pokoje odnést. Ani plukovník, ani plukovníkova ~ena jej vaak odnést nemohli. O tom jsem nepochyboval. Do pokoje proto musela vejít tYetí osoba. A ta se mohla dostat dovnitY pouze sklennými dveYmi. Zdálo se mi, ~e dokladné prozkoumání pokoje a trávníku by mlo odhalit njaké stopy tohoto záhadného návatvníka. Znáte moje metody, Watsone. Není jediné, které bych byl pYi tomto pátráni nepou~il. Výsledek byl takový, ~e jsem stopy skute n objevil, jenom~e vypadaly zcela jinak, ne~ jsem o ekával. V pokoji byl skute n njaký mu~, který pYiael pYes trávník od silnice. PodaYilo se mi získat pt zcela zYetelných otisko jeho nohou - jeden pYímo na silnici, v míst, kde pYelezl nízkou zídku, dva na trávníku a dalaí dva, ty vaak nebyly tak výrazné, na apinavých prknech u zasklených dveYí, jimi~ veael. PYes trávník zYejm utíkal, neboe otisky api ek nohou byly hlubaí ne~ otisky pat. Ten mu~ m ale nepYekvapil. PYekvapil m jeho spole ník. </p> <p class=MsoNormal> Spole ník? </p> <p class=MsoNormal>Holmes vytáhl z kapsy velký arch hedvábného papíru a pe liv jej rozlo~il na kolen.  Co vám tohle Yíká? zeptal se. Papír byl pokryt stopami njakého malého zvíYete. ZvíYe mlo pt zYetelných prsto, náznak dlouhých drápo a celá stopa byla velká asi jako dezertní l~i ka.  To je pes, Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal> Slyael jste u~ nkdy o psu, který se dokázal vyaplhat po záclon? Naael jsem neklamné stopy, ~e tenhle tvor to udlal. </p> <p class=MsoNormal> Tak to byla opice, ne? </p> <p class=MsoNormal> Opi í stopa to vaak není. </p> <p class=MsoNormal> Co to tedy je? </p> <p class=MsoNormal> Ani pes, ani ko ka, ani opice - ~ádný tvor, kterého bychom znali. Pokouael jsem se o rekonstrukci podle rozmro. Tady jsou tyYi stopy na míst, kde zvíYe stálo nehybn. Vidíte, ~e vzdálenost od pYední nohy k zadní je nejmén patnáct palco. PYidejte k tomu délku krku a hlavy a vyjde vám zvíYe dlouhé alespoH dv stopy - ba pravdpodobn delaí, jestli~e má ocas. Povaimnte si ale dalaího mYení. Zde se zvíYe pohybovalo, a známe tedy i délku jeho kroko. Ta vaak rozhodn není vtaí ne~ tYi palce. Z eho~ plyne, jak je vám jasné, ~e muselo mít dlouhé tlo a velice krátké nohy. Nebylo bohu~el natolik ohleduplné, aby tam po sob zanechalo i srst. Zhruba vaak musí vypadat tak, jak jsem uvedl; navíc doká~e vylézt po záclon a je maso~ravé. </p> <p class=MsoNormal> Z eho jste to vydedukoval? </p> <p class=MsoNormal> Z toho, ~e po záclon vylezlo. V okn visela klec s kanárem a zdá se, ~e zvíYe se chtlo ptáka zmocnit. </p> <p class=MsoNormal> Co to tedy mohlo být za zvíYe? </p> <p class=MsoNormal> Ach, kdybych je uml pojmenovat, mli bychom k rozluatní problému mnohem blí~. Vcelku se zdá, ~e to bylo njaké zvíYe pYíbuzné lasici nebo hranostaji - ale rozhodn vtaí, ne~ tato zvíYata b~n bývají. </p> <p class=MsoNormal> Co vaak mohlo mít spole ného se zlo inem? </p> <p class=MsoNormal> To je také stále jeat záhadné. Musíte ale uznat, ~e jsme se toho pYece jen dovdli dost. Víme, ~e ten lovk stál na silnici a pozoroval hádku mezi man~ely Barclayovými - záclony nebyly zata~ené a pokoj byl osvtlen. Víme také, ~e pYebhl trávník, veael do pokoje provázen tím podivným zvíYetem a ~e bu plukovníka udeYil, nebo - co~ je práv tak dobYe mo~né - ~e plukovníka pouhý pohled na nho tak vydsil, ~e se skácel a rozrazil si hlavu o roh krbové mYí~ky. Nakonec jsme jeat zjistili tu zvláatní skute nost, ~e vetYelec s sebou na odchodu odnesl klí . </p> <p class=MsoNormal> PYipadá mi, ~e po tom, co jste objevil, je ta zále~itost jeat záhadnjaí ne~ dYív, Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal> Máte pravdu. Ta odhalení nepochybn dokazují, ~e pYípad je mnohem komplikovanjaí, ne~ se zprvu zdálo. Celé jsem si to promyslel a dospl jsem k závru, ~e musím k pYípadu pYistoupit z jiného hlediska. PYipravuji vás ale o spánek, Watsone, a koli jsem vám mohl tohle vaechno práv tak dobYe povdt a~ zítra cestou do Aldershotu. </p> <p class=MsoNormal> Dkuji pkn, ale povdl jste mi toho tolik, ~e te u~ nemo~ete pYestat. </p> <p class=MsoNormal> Je zcela jisté, ~e kdy~ paní Barclayová odcházela v pol osmé z domu, bylo mezi ní a jejím man~elem vaechno v nejlepaím poYádku. Jak u~ jsem myslím Yíkal, nikdy nedávala svou lásku k man~elovi pYília najevo, ale ko í slyael, ~e s plukovníkem rozmlouvala naprosto pYátelským tónem. Stejn jisté vaak je, ~e hned po návratu ala do pokoje, v nm~ bylo nejmén pravdpodobné, ~e tam man~ela zastihne, ~e si objednala aj, co~ ~eny dlávají, kdy~ jsou n ím rozruaené, a ~e kone n, kdy~ za ní plukovník pYiael, zahrnula ho prudkými vý itkami. Z toho je jasné, ~e mezi pol osmou a devátou hodinou se muselo stát nco, co naprosto zmnilo její city vo i nmu. Bhem té poldruhé hodiny vaak s ni stále byla sle na Morrisonová. A proto je jisté, ~e navzdory veakerému zapírání musí sle na Morrisonová o celé vci nco vdt.</p> <p class=MsoNormal>Zprvu jsem se domníval, ~e snad mezi tou mladou ~enou a starým vojákem byly njaké vztahy i pletky, k nim~ se sle na Morrisonová onoho ve era paní Barclayové pYiznala. To by mohlo vysvtlit ten rozhnvaný návrat man~elky i zapírání sle ny Morrisonové, ~e se nco stalo. Neodporovalo by to ani pYília vtain tch zaslechnutých slov. V rozporu s tím vaak bylo, ~e tam padlo jméno David, jako~ i plukovníkova obecn známá láska k man~elce, nemluv u~ o tragickém vpádu toho dalaího mu~e, který ovaem naprosto nemusel souviset s tím, co se mezi nimi do té chvíle odehrálo. Nebylo snadné se v tom zorientovat, ale vcelku se mi zdálo rozumné zavrhnout nápad, ~e snad nco bylo mezi plukovníkem a sle nou Morrisonovou; stále víc jsem vaak byl pYesvd en, ~e ta mladá dáma nutn musí vdt, co v paní Barclayové vyvolalo takový výbuch nenávistí vo i man~elovi. Postupoval jsem proto tou nejjednoduaaí cestou a navatívil jsem sle nu Morrisonovou, abych jí vysvtlil, ~e podle mého nezvratného pYesvd ení musí znát jistá fakta. Navíc jsem jí Yekl, ~e její pYítelkyn, paní Barclayová, mo~e být po svém uzdravení ob~alována z vra~dy, jestli~e se celá zále~itost njak nevysvtlí.</p> <p class=MsoNormal>Sle na Morrisonová je drobná, éterická dívenka s ustraaenýma o ima a plavými vlasy, ale shledal jsem, ~e jí nechybí bystrost, ani zdravý rozum. Kdy~ jsem jí tohle Yekl, chvíli sedla a pYemýalela, ale pak se ke mn oto ila v návalu náhlé rozhodnosti a u inila zajímavou výpov, kterou vám povím zkrácen, abych vás pYília neunavoval. ,Slíbila jsem pYítelkyni, ~e o té vci nikomu nic neYeknu, a slib je slib, prohlásila.  Jestli~e jí ale opravdu mohu pomoci, kdy~ jí hrozí tak vá~né obvinní a ona chudinka má ústa zam ená nemocí, domnívám se, ~e m to zproaeuje povinnosti ml et. Povím vám pYesn, co se v pondlí ve er stalo.</p> <p class=MsoNormal>Vracely jsme se ze schoze jednoty ve Watt Street asi ve tYi tvrt na devt. Cestou jsme musely projít pYes Hudson Street, co~ je velice tichá ulice. Je tam po levé stran jen jedna lucerna, a kdy~ jsme se k ní pYiblí~ily, uvidla jsem, ~e proti nám jde njaký lovk. Ml nápadn shrbená záda a pYes rameno nesl jakousi bedni ku. Vypadal jako njaký mrzák, neboe ml hlavu svaenou hluboko k zemi a krá el s pokr enými koleny. Kdy~ jsme pYecházely kolem nho, zvedl hlavu, aby se na nás v kruhu svtla vrhaného lucernou podíval. Sotva~e tak u inil, zostal stát a zvolal pYíaerným hlasem: »Proboha, to je pYece Nancy!« Paní Barclayová smrteln zbledla a byla by se snad skácela, kdyby ji to odpudivé stvoYení nezachytilo. Chtla jsem zavolat policii, ale k mému pYekvapení za ala s tím lovkem mluvit docela laskav.</p> <p class=MsoNormal>»Myslela jsem, ~e jsi u~ tYicet let mrtev, Henry,« Yekla rozechvlým hlasem.</p> <p class=MsoNormal>»To jsem,« odpovdl a bylo straané slyaet ten tón, kterým to Yekl. Ml velice tmavou, hroznou tváY a o i mu svítily tak, ~e se mi o nich zdává. Vlasy a kníry ml proaedivlé a tváY celou krabatou a vrás itou jak scvrklé jablko.</p> <p class=MsoNormal>»Jdte pár kroko napYed, zlatí ko,« Yekla mi paní Barclayová. »Ráda bych si s tím lovkem chvilku pohovoYila. Nemusíte se ni eho obávat.« Sna~ila se mluvit energicky, ale poYád byla tak smrteln bledá a sotva dokázala tch nkolik slov vypravit z chvjících se rto.</p> <p class=MsoNormal>Udlala jsem, o  m po~ádala, a oni spolu pár minut mluvili. Potom m o kousek dál v ulici dohonila; o i se jí leskly a já vidla, jak ten zmrza ený ubo~ák hrozí zaeatými pstmi, jako by se pominul vzteky. NeYekla mi jediné slovo, dokud jsme nedoaly ke dveYím; tam m chytila za ruku a prosila m, abych o tom, co se stalo, nikomu neYíkala. »Je to jeden moj starý známý, kterého potkalo hrozné neatstí,« Yekla mi. Kdy~ jsem jí slíbila, ~e nic nepovím, políbila m, a od té doby u~ jsem ji nevidla. Xekla jsem vám te celou pravdu, a jestli~e jsem ji zatajila pYed policií, pak jen proto, ~e jsem si neuvdomovala nebezpe í, v nm~ se má drahá pYítelkyn octla. Te vím, ~e jí mo~e být jen ku prospchu, jestli~e se to vaechno dovíte. </p> <p class=MsoNormal>Tohle mi tedy povdla, Watsone, a pro mne, jak si umíte pYedstavit, to bylo jako svtlo v temné noci. Vaechno, co pYedtím nemlo ~ádnou souvislost, posunulo se pojednou na pravé místo a za al jsem mlhav tuait celý sled událostí. Vdl jsem, ~e te musím najít toho lovka, který na paní Barclayovou zaposobil tak otYesným dojmem. Jestli~e byl dosud v Aldershotu, nemohlo to být tak t~ké. Civilního obyvatelstva tam není tak mnoho a mrzák neujde lidské pozornosti. Strávil jsem proto celý den pátráním a ve er - dnes ve er, Watsone - jsem ho nalezl. Jmenuje se Henry Wood a bydlí v podnájmu v té~e ulici, kde ho ob dámy potkaly. Nasthoval se tam teprve pYed pti dny. Vydával jsem se za registra ního úYedníka a moc zajímav jsem si popovídal s jeho bytnou. Ten lovk je povoláním kouzelník a kejklíY; vpodve er obchází hospody a v ka~dé uspoYádá menaí pYedstavení. V té bedni ce s sebou nosí jakési zvíYe, z nho~ má bytná zYejm poYádn nahnáno, ponvad~ prý nikdy podobné zvíYe nevidla. Podle toho, co mi bytná Yekla, pou~ívá jej pYi nkterých svých výstupech. Tolik mi ta ~ena byla s to povdt, a navíc mi Yekla, ~e je div, ~e ten lovk vobec ~ije, kdy~ je celý tak hrozn zkYivený, a ~e ob as mluví njakým podivným jazykem, a poslední dv noci prý slyaela, ~e ve svém pokoji naYíkal a plakal. Pokud jde o in~i, tu prý jí zaplatil pYesn, ale mezi penzi, které si k ní dal do úschovy, je prý mince, která vypadá jako faleaný florin. Ukázala mi ji, Watsone, a byla to indická rupie.</p> <p class=MsoNormal>A te tedy, milý pYíteli, víte pYesn, jak se vci mají a pro  vás potYebuji. Je zcela jasné, ~e poté, co se s ním ob dámy rozealy, ten lovk je zpovzdálí sledoval a v okn vidl hádku, k ní~ doalo mezi plukovníkem a jeho ~enou. Vnikl do místnosti a pustil zvíYe, které nesl v bedni ce. To vaechno víme naprosto jist. Je to vaak zároveH jediný lovk na svt, který nám mo~e pYesn povdt, co se vlastn v pokoji stalo. </p> <p class=MsoNormal> A vy se ho na to chcete zeptat? </p> <p class=MsoNormal> SamozYejm - ale v pYítomnosti svdka. </p> <p class=MsoNormal> A tím svdkem mám být já? </p> <p class=MsoNormal> Budete-li tak laskav. Bude-li chtít celou vc vysvtlit, je to v poYádku. Jestli~e vaak odmítne, nemáme jinou mo~nost ne~ ho dát zatknout. </p> <p class=MsoNormal> Jak ale víte, ~e tam jeat bude, a~ do Aldershotu pYijedeme? </p> <p class=MsoNormal> Ubezpe uji vás, ~e jsem udlal jistá opatYení. Jednoho svého mládence z Baker Street jsem tam nechal na strá~i a ten se na nho pYilepí jako klíat a bude ho sledovat, ae se hne kam se hne. V Hudson Street ho zítra najdeme, na to se spolehnte, Watsone; jestli vás ale jeat te budu zdr~ovat od spánku, pak jsem sám zlo inec. </p> <p class=MsoNormal>Bylo poledne, kdy~ jsme dorazili na místo tragédie, a Holmes m hned vedl do Hudson Street. A koli uml velice dobYe skrývat své city, jasn jsem vidl, ~e jen s námahou potla uje vzruaení, zatímco já jsem se chvl onou áste n rozvernou, áste n intelektuální radostí, kterou jsem pravideln zakouael, kdykoli jsem se zú astnil jeho pátrání.</p> <p class=MsoNormal> Tohle je ta ulice, Yekl mi, kdy~ jsme zahnuli do krátké projezdní uli ky, vroubené prostými patrovými domky z cihel. -  Á! Tady je Simpson - jde mi podat hláaení. </p> <p class=MsoNormal> Je doma, vaechno je v poYádku, pane Holmesi, zvolal malý uli ník, kdy~ k nám pYibhl.</p> <p class=MsoNormal> DobYe, Simpsone! Yekl Holmes a pohladil ho po hlav.  Jen pojte, Watsone. To je ten dom. Poslal dovnitY vizitku s oznámením, ~e pYichází v naléhavé zále~itosti, a za chvilku jsme u~ stáli tváYí v tváY lovku, kterého jsme pYiali navatívit. A koli po así bylo docela teplé, sklánl se nad ohnm a v malém pokojíku bylo jako v peci. Mu~ sedl na ~idli celý shrbený a schoulený a posobil dojmem nepopsateln zdeformovaného mrzáka, ale kdy~ k nám oto il zahndlou a strhanou tváY, bylo jasné, ~e to kdysi musel být mimoYádn krásný lovk. Podíval se na nás mrzutýma, za~loutlýma o ima a pak, ani~ povstal nebo cokoli Yekl, ukázal nám na dv ~idle.</p> <p class=MsoNormal> Jste pan Henry Wood, který se nedávno vrátil z Indie, ~e? Yekl Holmes pYívtiv.  PYiael jsem kvoli jedné mali kosti - kvoli té smrti plukovníka Barclayho. </p> <p class=MsoNormal> A co já o tom mám vdt? </p> <p class=MsoNormal> To bych práv rád zjistil. Je vám snad známo, ~e pokud se celá vc nevysvtlí, bude paní Barclayová, která je vaae stará pYítelkyn, se vaí pravdpodobností obvinna z vra~dy? </p> <p class=MsoNormal>Mu~ sebou prudce akubl.</p> <p class=MsoNormal> Nevím, co jste za , zvolal,  ani jak jste se dovdl to, co víte, ale mo~ete mi odpYisáhnout, ~e to, co Yíkáte, je pravda? </p> <p class=MsoNormal> Ovaem, ekají pouze, a~ se jí vrátí vdomí, aby ji mohli zatknout. </p> <p class=MsoNormal> Proboha! A vy jste od policie? </p> <p class=MsoNormal> Ne. </p> <p class=MsoNormal> Tak pro  se o to staráte? </p> <p class=MsoNormal> Ka~dý by se ml starat o to, aby spravedlnosti bylo u inno zadost. </p> <p class=MsoNormal> Mo~ete mi vYit, ~e je nevinná. </p> <p class=MsoNormal> Pak ale jste vinen vy, ne? </p> <p class=MsoNormal> Ne, já vinen nejsem. </p> <p class=MsoNormal> Kdo tedy zabil plukovníka Barclayho? </p> <p class=MsoNormal> Zabila ho prozYetelnost, nikdo jiný. Pamatujte si ale, ~e kdybych mu byl rozbil hlavu, jak jsem po tom v~dycky tou~il, dostal by z mých rukou jen to, co zasluhoval. Kdyby ho bylo nesrazilo k zemi jeho ne isté svdomí, pak docela dobYe mohla jeho krev padnout na mou hlavu. Chcete, abych vám tu historii vyprávl? Prosím, nevím, pro  bych vám ji neml povdt, ponvad~ v ní není nic, za  bych se musel stydt.</p> <p class=MsoNormal>Stalo se to takhle. Dneska, jak vidíte, mám hYbet jak velbloud a vaechna ~ebra nakYivo, ale bývaly asy, kdy desátník Henry Wood byl nejavarnjaí mu~ u 117. paího pluku. Naae posádka byla tehdy v Indii v míst, které se jmenuje Bhurtee. Nebo~tík Barclay byl tenkrát ser~antem u stejné roty jako já, a kráskou pluku - och, tou nejkrásnjaí dívkou na celém svt - byla Nancy Devoyová, dcera aikovatele. Dva mu~i do ní byli zamilovaní, ale ona mla ráda jen jednoho; zasmjete se asi pYi pohledu na toho chudáka schouleného u ohn, kdy~ vám Yeknu, ~e mla pro moj pkný zevnjaek ráda mne.</p> <p class=MsoNormal>Bohu~el, pYesto~e jsem si její srdce získal já, její otec si umínil, ~e si musí vzít Barclayho. Já byl lehkomyslný, potYeatný mládenec, kde~to on ml vzdlání a co nevidt ml být povýaen na dostojníka. Dv e vaak mi bylo vrné a zdálo se, ~e nakonec snad pYece jen bude moje, kdy~ tu propuklo Sepojské povstání a v celé zemi se rozpoutalo hotové peklo.</p> <p class=MsoNormal>Obklí ili nás v Bhurtee - náa pluk, pol dlostYelecké baterie, rotu sikho a spoustu civilisto a ~en. Kolem nás bylo deset tisíc povstalco a byli rozbsnní jak sme ka teriéro pobíhajících kolem klece s krysou. Druhý týden nám doala voda a vznikl problém, zda se doká~eme spojit s pochodovou kolonou generála Neilla, která se k nám probíjela. Byla to vaak naae jediná mo~nost záchrany, neboe jsme nemohli doufat, ~e se vaemi tmi ~enami a dtmi prorazíme z obklí ení. PYihlásil jsem se proto dobrovoln, ~e projdu nepYátelskými pozicemi a upozorním generála Neilla na nebezpe í, které nám hrozí. Má nabídka byla pYijata a podrobnosti jsem dohovoYil se ser~antem Barclaym, o nm~ se soudilo, ~e zná okolí líp ne~ kdo jiný, a který mi ukázal trasu, kudy nejspía proniknu povstaleckými liniemi. Té~e noci jsem v deset hodin vyrazil na cestu. `lo o záchranu tisíce ~ivoto, ale kdy~ jsem té noci pYesko il ze, myslel jsem jen na jeden jediný.</p> <p class=MsoNormal>Má cesta vedla vyschlým Ye iatm, které, jak jsme doufali, by m mohlo skrýt pYed zraky nepYátelských hlídek, ale kdy~ jsem se plí~il jedním zákrutem, vpadl jsem pYímo do rukou aesti povstalco pYikr ených ve tm a ekajících na m. V okam~iku m omrá ili úderem a spoutali na rukou i na nohou. Nejhoraí úder vaak zasáhl mé srdce a nikoli mou hlavu, ponvad~ kdy~ jsem pYiael k sob a vyslechl jsem z jejich Ye i tolik, kolik jsem mohl rozumt, bylo mi jasné, ~e m moj kamarád, mu~, který mi ukázal cestu, po ní~ jsem se dal, zradil prostYednictvím svého domorodého sluhy a vydal m do rukou mých nepYátel.</p> <p class=MsoNormal>Nu, není tYeba, abych se tmito vcmi pYília zdr~oval. Víte te aspoH, eho byl James Barclay schopen. Generál Neill den nato prolomil obklí ení kolem Bhurtee, ale ustupující povstalci m odvlekli s sebou a trvalo mnoho let, ne~ jsem znova spatYil bílou tváY. Mu ili m a pokusil jsem se o útk, ale dopadli m a mu ili znova. Sami vidíte, jakého mrzáka ze mne udlali. ást povstalco prchla do Nepálu a vzala m s sebou; pozdji jsem se dostal a~ za Dard~iling. Tamjaí horalové vzbouYence povra~dili a já se stal jejich otrokem do té doby, ne~ se mi podaYilo uprchnout, ale místo abych ael na jih, musel jsem se vydat k severu a dostal jsem se mezi Afgánce. Potloukal jsem se tmi kon inami mnoho let a nakonec jsem se vrátil do PaHd~ábu, kde jsem ~il pYevá~n mezi domorodci a vydlával si na ~ivobytí pYedvádním kouzelnických triko, které jsem se nau il. Co bych z toho byl ml, kdybych se vrátil do Anglie jako znetvoYený mrzák, nebo kdybych se chtl hlásit ke svým nkdejaím kamarádom? Ani touha po pomst m k tomu nedokázala pYinutit. Bylo mi milejaí, kdy~ si Nancy a moji staYí pYátelé mysleli, ~e Henry Wood zemYel s rovnými zády, ne~ aby ho vidli, jak hopká o holi jako njaký aimpanz. Nikdy nepochybovali o tom, ~e jsem mrtev, a já jsem si ani nic jiného nepYál. Doslechl jsem se, ~e Barclay se o~enil s Nancy a udlal u pluku rychlou kariéru, ale ani to m nepYimlo, abych promluvil.</p> <p class=MsoNormal>Jak ale lovk stárne, za íná tou~it po domov. Celá léta jsem snil o sv~e zelených polích a hájích Anglie. Nakonec jsem se rozhodl, ~e je pYed smrtí musím jeat spatYit. NaaetYil jsem si dost penz na cestu a pYijel jsem sem mezi vojáky, neboe znám jejich zvyky, vím, jak je pobavit, a mohu si tu vydlat na ~ivobytí. </p> <p class=MsoNormal> Vaae vyprávní je neoby ejn zajímavé, Yekl Sherlock Holmes.  Slyael u~ jsem o vaaem setkání s paní Barclayovou a o tom, ~e jste se navzájem poznali. Je mi jasné, ~e jste ji pak sledoval k domovu a oknem jste pYihlí~el hádce mezi ni a jejím man~elem; zYejm mu vmetla do tváYe, jak hanebn a zlo inn se k vám kdysi zachoval. Nedokázal jste ovládnout své city, pYebhl jste trávník a vpadl jste mezi n. </p> <p class=MsoNormal> To je pravda, pane, a on - kdy~ m spatYil - podíval se tak, ~e jsem podobný pohled jeat u nikoho nikdy nevidl - a skácel se k zemi a narazil hlavou na mYí~ku u krbu. Byl vaak mrtev dYív, ne~ se skácel. Vy etl jsem z jeho tváYe smrt tak jasn, jako tu nad ohnm tenhle nápis. Sta ilo, ~e se na m podíval, a bylo to, jako by kulka prostYelila to zrádné srdce. </p> <p class=MsoNormal> A pak? </p> <p class=MsoNormal> Pak Nancy omdlela a já jí vzal z ruky klí  od dveYí, neboe jsem chtl odemknout a pYivolat pomoc. V tom okam~iku m ale napadlo, ~e bude lepaí nechat vaechno, jak je, a odejít, neboe by na m mohlo padnout aeredné podezYení, a kdyby m dopadli, rozhodn by vyalo najevo i moje tajemství. Ve spchu jsem str il klí  do kapsy a odhodil hol, ponvad~ jsem honil Teddyho, který vylezl nahoru po záclon. Kdy~ jsem ho dostal zpátky do bedni ky, z které mi utekl, vytratil jsem se co nejrychleji. </p> <p class=MsoNormal> Kdo to je - ten Teddy? zeptal se Holmes.</p> <p class=MsoNormal>Mu~ se sklonil a vytáhl víko z jakési klece stojící v kout. V okam~iku z ní vyklouzlo krásné rudohndé zvíYátko, atíhlé a mratné, s nohama jako hranostaj, s dlouhým tenkým enichem a tak rozkoanýma ervenýma o ima, jaké jsem jeat u ~ádného zvíYete nevidl.</p> <p class=MsoNormal> To je mongoose!  zvolal jsem.</p> <p class=MsoNormal> Ano, Yíká se mu tak - nebo také ichneumon, pravil mu~.  Já mu Yíkám hado~rout - nevYili byste, jak rychle Teddy chytá kobry. Mám tu jednu bez jedovatých zubo a Teddy ji ka~dý ve er v hospod chytá, aby se lidé bavili. Jeat jste chtl nco vdt, pane? </p> <p class=MsoNormal> No, mo~ná ~e se na vás jeat obrátíme, kdyby se paní Barclayová dostala do opravdu vá~ných nesnází. </p> <p class=MsoNormal> Ovaem, v tom pYípad jsem vám k slu~bám. </p> <p class=MsoNormal> Jestli~e k tomu ale nedojde, nevidím dovod, pro  skandalizovat mrtvého, i kdy~ se k vám zachoval tak hanebn. PYinejmenaím se vám dostalo zadostiu inní v tom, ~e ho celých tYicet let kvoli té podlosti hryzlo svdomí. Ach - vidím, ~e tamhle po druhé stran ulice jde zrovna major Murphy. Sbohem, pane Woode; rád bych se dovdl, zda se od v erejaka nepYihodilo nco nového. </p> <p class=MsoNormal>Majora Murphyho jsme dohonili práv v okam~iku, ne~ zahnul za roh.</p> <p class=MsoNormal> Ach, pan Hohnes, Yekl,  doufám, ~e u~ jste slyael, ~e vaechen ten poprask byl zbyte ný? </p> <p class=MsoNormal> Jakto? </p> <p class=MsoNormal> VyaetYování je skon eno. LékaYský nález jednozna n prokázal, ~e pYí inou smrti byla mrtvice. Tak to vidíte, nakonec to byl docela jednoduchý pYípad. </p> <p class=MsoNormal> Vru, zcela banální, Yekl Holmes s úsmvem.  Pojte, Watsone, myslím, ~e u~ nás v Aldershotu nebudou potYebovat. </p> <p class=MsoNormal> Je tu ale jeat jedna vc, Yekl jsem, kdy~ jsme krá eli k nádra~í.  Jestli~e se man~el jmenoval James a Wood se jmenuje Henry, jak to, ~e se tam mluvilo o njakém Davidovi? </p> <p class=MsoNormal> To jediné slovo, milý Watsone, mi mlo celou tu historii vysvtlit, kdybych byl tak ideální detektiv, za jakého m s oblibou vydáváte ve svých rtách. Toho jména bylo zYejm pou~ito jako vý itky. </p> <p class=MsoNormal> Vý itky? </p> <p class=MsoNormal> Ovaem. David, jak víte, ml také na svdomí tu a tam njaký ten hYíaek a pYi jedné pYíle~itosti se zachoval podobn jako ser~ant James Barclay. Vzpomínáte si na ten pYíbh o Uriáaovi a Betsabé? Obávám se, ~e má znalost bible u~ není nejlepaí, ale v první nebo druhé knize Samuelov tuhle historii najdete. </p> <h2><a name="_Toc245813151">Domácí pacient</a></h2> <p class=MsoNormal>Kdy~ pYehlí~ím tu Yádku ponkud nesouvislých vzpomínek, v nich~ jsem se pokusil ilustrovat nkteré intelektuální zvláatnosti svého pYítele Sherlocka Holmese, zará~í m, jak obtí~né bylo vybrat pYíklady, které ve vaech ohledech vyhovovaly mému zámru. V pYípadech, kde Holmes pYedvedl jistou tour de force analytického uva~ování a demonstroval hodnotu svých speciálních pátracích metod, byla toti~ fakta sama asto tak nicotná a vaední, ~e jsem se necítil oprávnn pYedlo~it je veYejnosti. Jindy se naopak stávalo, ~e se podjal njakého pátrání, pYi nm~ narazil na fakta mimoYádn pozoruhodná a dramatická, ale podíl, jím~ pYispl k vysvtlení jejich pYí in, nebyl tak významný, jak bych si byl já, jako~to jeho ~ivotopisec, pYál. Drobný pYípad, který jsem zpracoval pod názvem Studie v aarlatové, a pozdjaí, související se zkázou lodi Gloria Scottová, mohou dobYe poslou~it za ukázky této Scylly a Charybdy, které jejich kronikáYi neustále hrozí. Je mo~né, ~e v zále~itosti, o ní~ se chystám psát nyní, není role mého pYítele dostate n zdoraznna; celkový spád událostí je vaak natolik pozoruhodný, ~e se nedoká~u pYinutit k tomu, abych ji z tohoto seriálu nadobro vypustil.</p> <p class=MsoNormal>Byl ponurý, deativý Yíjnový den. Záclony jsme mli napol zata~ené a Holmes se choulil na pohovce a znova a znova pro ítal dopis, který mu doael ranní poatou. Pokud jde o mne, v dob, kdy jsem slou~il v Indii, nau il jsem se lépe snáaet horko ne~ zimu a pYetopený pokoj, v nm~ teplomr ukazoval dvaatYicet stupHo, neposobil mi pra~ádné obtí~e. V novinách nebylo nic zajímavého. Parlament pYeruail zasedání. Kdekdo byl mimo Londýn a mn se zastesklo po lesních pasekách New Forestu a po oblázkových plá~ích v Southsea. Splasklé bankovní konto m donutilo odlo~it dovolenou a mého pYítele venkov i moYe nelákaly ani v nejmenaím. Nejradji se povaloval uprostYed pti milióno lidí, rozhazoval své sít, prohlí~el, co v nich uvízlo, a citliv reagoval na ka~dé sebemenaí podezYení i zmínku o njakém nevyYeaeném zlo inu. Láska k pYírod mezi jeho po etné vlohy nepatYila a Londýn opouatl pouze tehdy, kdy~ momentáln odvrátil pozornost od mstského zlosyna a vyrazil po stopách njakého jeho provinciálního kolegy na venkov.</p> <p class=MsoNormal>Vidl jsem, ~e Holmes je pYília zahloubán a není mu práv dvakrát do Ye i. Odlo~il jsem proto nudné noviny, zaboYil jsem se do kYesla a oddal jsem se melancholickým úvahám. Hlas mého pYítele m pojednou vyruail ze zamyalení.</p> <p class=MsoNormal> Máte pravdu, Watsone, Yekl.  To je opravdu velice absurdní zposob, jak si vyYizovat spory. </p> <p class=MsoNormal> Naprosto absurdní! zvolal jsem, ale pak jsem si náhle uvdomil, ~e vlastn zareagoval na moje nejskrytjaí myalenky. Narovnal jsem se v kYesle a vytYeatil jsem na nho o i v naprostém údivu.</p> <p class=MsoNormal> Co zas je tohle, Holmesi? zvolal jsem.  To u~ tedy pYesahuje vaechny meze mé fantazie. </p> <p class=MsoNormal>Srde n se zasmál mým rozpakom.</p> <p class=MsoNormal> Jist si vzpomínáte, Yekl,  ~e jsem vám nedávno etl pasá~ z jedné Poeovy povídky, v ní~ jakýsi dovtipný mu~ sleduje nevyY ené myalenky svého pYítele, a vy jste to tehdy pokládal za pouhou tour de force autora. Kdy~ jsem poznamenal, ~e vlastn dlám v jednom kuse toté~, vyjádYil jste svou nedovru. </p> <p class=MsoNormal> To jsem neYekl! </p> <p class=MsoNormal> Mo~ná ~e jste to neYekl nahlas, milý Watsone, ale vaae obo í mi to neklamn prozradilo. A kdy~ jsem te vidl, jak jste odlo~il noviny a oddal se meditacím, potaila m pYíle~itost sledovat vaae myalenkové pochody a pYípadn se do nich vmísit, abych vám dokázal, ~e jsem s vaaimi úvahami neztratil kontakt. </p> <p class=MsoNormal>Já jsem vaak stále jeat nebyl spokojen.  V pYíkladu, který jste mi etl, Yekl jsem,  dospl ten dovtipný mu~ ke svým závrom na základ ino pozorované osoby. Jestli se dobYe pamatuji, zakopl o hromadu kamení, podíval se na hvzdy a tak dále. Já jsem ale klidné sedl v kYesle - jaké vodítko jsem vám tedy mohl poskytnout? </p> <p class=MsoNormal> PodceHujete sám sebe. Rysy tváYe byly lovku dány k tomu, aby jimi vyjadYoval své pocity, a vaae tváY je vaaím vrným slu~ebníkem. </p> <p class=MsoNormal> Chcete Yíct, ~e jste mé myalenkové pochody vy etl z ryso mé tváYe? </p> <p class=MsoNormal> Ano, z vaaich ryso a hlavn z o í. Nedoká~ete si náhodou vybavit, ím vaae úvahy za aly? </p> <p class=MsoNormal> Ne, to u~ nedoká~u. </p> <p class=MsoNormal> Pak vám to povím. Kdy~ jste odlo~il noviny, co~ byl pohyb, jím~ jste upoutal mou pozornost, sedl jste asi pol minuty s naprosto bezmyalenkovitým pohledem. Pak se vaae o i zafixovaly na erstv zarámovaný obraz generála Gordona a ze zmny vaaí tváYe jsem usoudil, ~e jste za al pYemýalet. PYília daleko jste se vaak nedostal. Obrátil jste o i k nezarámovanému obrazu Henryho Warda Beechera, který stojí nahoYe na vaaich knihách. Pak jste pohlédl na ze a samozYejm bylo jasné, na  myslíte. Pomyslel jste si, ~e kdyby byl portrét zarámovaný, zakryl by práv to prázdné místo na stn a byl by vhodným protjakem Gordonovy podobizny. </p> <p class=MsoNormal> Sledoval jste m obdivuhodn! zvolal jsem.</p> <p class=MsoNormal> A~ sem jsem se st~í mohl zmýlit. Pak jste se ale v myalenkách vrátil k Beecherovi a upYen jste se na portrét zadíval, jako byste chtl z ryso vy íst jeho povahu. Pak jste pYestal mhouYit o i, ale hledl jste na portrét dál a vypadal jste zamyalen. ZYejm jste se v duchu rozpomínal na události Beecherovy kariéry. DobYe jsem si uvdomil, ~e pYitom nemo~ete nepomyslet na poslání, jeho~ se podjal na podporu Severu v dob ob anské války, neboe si vzpomínám na vaae váanivé rozhoY ení nad tím, jak byl pYijat tmi nejnepokojnjaími vrstvami naaeho národa. Tehdy vás to tak popudilo, ~e jsem vdl, ~e nemo~ete myslet na Beechera a nemyslet i na tohle. Kdy~ jsem za okam~ik vidl, ~e jste od obrazu odvrátil o i, za al jsem tuait, ~e se v duchu obíráte válkou Severu proti Jihu, a kdy~ mi neualo, ~e máte sevYené rty, ~e vám planou o i a zaeal jste psti, byl jsem pYesvd en, ~e opravdu myslíte na udatnost, kterou ob strany v tom zoufalém zápase prokázaly. Pak ale vaae tváY znovu zesmutnla a zavrtl jste hlavou. V té chvíli jste se v myalenkách pozastavil nad smutkem a hrozou a zbyte n zmarnnými ~ivoty. Rukou jste se bezd n dotkl vlastního starého zranní a na rtech se vám zachvl úsmv, který mi nazna il, ~e vám pYiala na mysl smaná stránka takového zposobu urovnávání mezinárodních problémo. V tomto bod jsem s vámi souhlasil, ~e je to absurdní, a ml jsem radost z toho, ~e veakeré moje dedukce byly správné. </p> <p class=MsoNormal> Absolutn! Yekl jsem.  Ale te, kdy~ jste to vysvtlil, musím pYiznat, ~e jsem tím udiven stejn jako pYedtím. </p> <p class=MsoNormal> Bylo to velice banální, milý Watsone, ujiaeuji vás o tom. Nebyl bych tím vobec obt~oval vaai pozornost, nebýt toho, ~e jste onehdy projevil jistou nedovru. Vidím vaak, ~e ve er s sebou pYinesl lehký vtYík. Co byste Yekl menaí procházce po Londýn? </p> <p class=MsoNormal>Ml jsem u~ naaeho malého obývacího pokoje po krk, a s radostí jsem pYijal jeho pozváni. TYi hodiny jsme se spole n procházeli a pozorovali v n promnlivý kaleidoskop ~ivota a jeho pYílivy i odlivy ve Fleet Street a na Strandu. Holmesov charakteristický zposob konverzace, jeho bystrá vaímavost k detailom a jemná schopnost vyvozovat z nich závry - to vaechno m bavilo a poutalo zároveH.</p> <p class=MsoNormal>Bylo u~ deset hodin, kdy~ jsme se znova vrátili do Baker Street. PYed naaimi dveYmi ekal krytý ko ár.</p> <p class=MsoNormal>  Hm! Njaký doktor - praktický lékaY, jak vidím, Yekl Holmes.  Neprovozuje praxi jeat pYília dlouho, ale má u~ práce nad hlavu. Hádám, ~e k nám pYijel na konzultaci. `tstí, ~e jsme se vrátili! </p> <p class=MsoNormal>Byl jsem dostate n obeznámen s Holmesovými metodami, abych dokázal sledovat jeho uva~ování a abych poznal, ~e podklad k rychlé dedukci mu poskytla charakteristická souprava rozných lékaYských nástrojo v proutném koai, který visel v ko áYe a byl ozáYen svtlem lucerny. Svtlo nahoYe v okn nám potvrdilo, ~e pozdní návatva skute né platí nám. S jistou zvdavostí na to, co k nám mohlo v tuto hodinu pYivést nkterého mého kolegu, krá el jsem za Holmesem do naaí svatyn.</p> <p class=MsoNormal>Kdy~ jsme vstoupili, vstal z kYesla u krbu bledý mu~ s úzkou tváYí a narezlými licousy. Mohlo mu být nanejvýa tak tYiatYicet nebo tyYiatYicet let, ale jeho ztrhaný výraz a nezdravá barva pleti svd ily o ~ivot, který podrýval jeho síly a oloupil jej o mládí. Choval se nervózn a plaae jako njaký pYecitlivlý gentleman a jeho útlá bílá ruka, která spo ívala na krbové Yímse; kdy~ povstal, pYipomínala spía ruku umlce ne~ lékaYe. Oble en byl ve stYízlivých tmavých aatech, ml na sob aosatý erný kabát, tmavé kalhoty a nepYília kYiklavou vázanku.</p> <p class=MsoNormal> Dobrý ve er, pane doktore, Yekl Holmes bodYe,  jsem rád, ~e na nás ne ekáte déle ne~ pouhých pár minut. </p> <p class=MsoNormal> Mluvili jste s mým ko ím? </p> <p class=MsoNormal> Ne, prozradila mi to tady ta sví ka na postranním stolku. Jen se prosím posate a povzte mi, ím vám mohu být k slu~bám. </p> <p class=MsoNormal> Jmenuji se Percy Trevelyan a jsem lékaY, Yekl náa návatvník,  a bydlím v Brook Street íslo 403. </p> <p class=MsoNormal> Nejste ten autor monografie o záhadných nervových poruchách? zeptal jsem se.</p> <p class=MsoNormal>Bledé tváYe se mu zardly potaením, kdy~ uslyael, ~e znám jeho dílo.</p> <p class=MsoNormal> Slýchám o své práci tak zYídka, ~e u~ jsem myslel, ~e do ista zapadla, Yekl.  Moji nakladatelé mi posílají katastrofální vyú tování z prodeje knihy. Vy jste asi sám lékaY, ne? </p> <p class=MsoNormal> Vojenský doktor ve výslu~b. </p> <p class=MsoNormal> Mým koní kem byly odjak~iva nervové choroby. Chtl jsem se specializovat výlu n na n, ale to víte, lovk musí vzít to první, co se mu nabídne. To vaechno ale jenom tak mimochodem, pane Holmesi; dobYe vím, jak je váa as drahý. O  jde: v mém dom v Brook Street doalo v poslední dob k Yad velice zvláatních událostí a dnes ve er to vyvrcholilo takovým zposobem, ~e jsem se rozhodl u~ déle to neodkládat a po~ádat vás o radu a o pomoc. </p> <p class=MsoNormal>Sherlock Holmes se posadil a zapálil si dýmku.  Jste nám obma srde n vítán, Yekl.  Povzte mi prosím podrobn o vaech tch událostech, které vás tolik vzruaily. </p> <p class=MsoNormal> Nkteré okolnosti jsou tak triviální, Yekl doktor Trevelyan,  ~e se a~ stydím se o nich zmiHovat. Ta zále~itost je ale vru nevysvtlitelná a te v ní doalo k tak komplikovanému obratu, ~e bych vám ji rád pYedestYel celou; sám prosím posute, co je podstatné a co nikoli.</p> <p class=MsoNormal>NejdYív vám musím povdt pár slov o svých studiích. Vystudoval jsem na Londýnské universit a nebudete doufám pokládat za samochválu, kdy~ vám Yeknu, ~e m profesoYi pokládali za velice nadjného studenta. Po promoci jsem se i nadále vnoval vdecké práci, neboe jsem dostal skromné místo v King s College Hospital a poatstilo se mi vzbudit zna ný rozruch svými výzkumy v patologii katalepsie a nakonec jsem získal cenu a medaili Bruce Pinkertona práv za onu monografii o nervových poruchách, o ní~ se váa pYítel pYed okam~ikem zmínil. Nerad bych pYehánl, Yeknu-li, ~e podle vaeobecného názoru jsem ml pYed sebou skvlou kariéru.</p> <p class=MsoNormal>Narazil jsem vaak na jednu velkou pYeká~ku - na nedostatek kapitálu. Sám dobYe víte, ~e specialista s velkými ambicemi je nucen usadit se v nkteré z onch dvanácti ulic ve tvrti kolem Cavendish Square, co~ ovaem vy~aduje peníze na placení vysoké in~e a obnáaí i zna né výdaje na zaYízení ordinace. Krom tchto pYedb~ných výloh musí být pYipraven i na to, ~e bude nkolik let ~ít z vlastních prostYedko, a pYitom si musí dr~et reprezenta ní ko ár a kon. To ovaem bylo zcela nad moje síly a mohl jsem jen doufat, ~e po deseti letech aetYení budu snad mít tolik, abych se mohl ucházet o svoj podíl na atstí. Pojednou se vaak pYihodilo nco, co mi otevYelo ne ekané vyhlídky.</p> <p class=MsoNormal>Navatívil m gentleman, který se jmenoval Blessington a kterého jsem vobec neznal. Jednou ráno pYiael za mnou do mého bytu a bez okolko pYistoupil k vci.</p> <p class=MsoNormal>,Vy jste ten Percy Trevelyan, který tak výte n studoval a vyhrál nedávno tu velkou cenu? zeptal se.</p> <p class=MsoNormal>Uklonil jsem se.</p> <p class=MsoNormal>,Odpovzte mi upYímn, pokra oval, ponvad~ poznáte, ~e je to ve vaaem vlastním zájmu. Jste dost chytrý na to, aby se z vás stal úspaný mu~. Jste ale i dost taktní? </p> <p class=MsoNormal>Musel jsem se usmát náhlosti té otázky.</p> <p class=MsoNormal>,Doufám, ~e ano, Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal> A co takhle njaké zlozvyky? Nepotrpíte si na alkohol? </p> <p class=MsoNormal>,No dovolte! zvolal jsem.</p> <p class=MsoNormal>,Výborn! To je v poYádku! Zeptat jsem se vás ale musel. Pro  jste si tedy se vaemi tmihle vlastnostmi neotevYel ordinaci? </p> <p class=MsoNormal>Pokr il jsem rameny.</p> <p class=MsoNormal> Ale - no tak! Yekl svým ~oviálním zposobem. To je pYece stará písni ka. Máte toho víc v hlav ne~ v kapse, ~e? Co byste tomu Yíkal, kdybych vám v Brook Street zaYídil ordinaci? </p> <p class=MsoNormal>U~asle jsem se na nho podíval.</p> <p class=MsoNormal>,Och, dlám to kvoli sob, ne kvoli vám, zvolal. Budu k vám naprosto upYímný, a bude-li to vyhovovat vám, bude to rozhodn vyhovovat i mn. Víte, chtl bych investovat pár tisíc, a myslel jsem, ~e bych je vynalo~il na vás. </p> <p class=MsoNormal>,Pro  ale? vydechl jsem v údivu.</p> <p class=MsoNormal>Je to spekulace jako ka~dá jiná, a bezpe njaí ne~ vtaina jiných. </p> <p class=MsoNormal>3Co byste za to ode mne chtl? </p> <p class=MsoNormal>5Hned vám to povím. Pronajmu dom, zaYídím jej, budu platit slu~ebnictvo a o vaechno se budu starat. Vy si jen sednete v ordinaci do kYesla. Budu vám dávat kapesné a hradit veakeré výlohy. Za to mi budete odvádt tYi tvrtiny výdlku a zbývající tvrtinu si budete nechávat pro sebe. </p> <p class=MsoNormal>Tak znla ta podivná nabídka, pane Holmesi, se kterou za mnou pan Blessington pYiael. Nehodlám vás unavovat podrobným lí ením dalaího dohadování a domlouvání. Skon ilo to tím, ~e jsem se pYíatí rok, v den Zvstování Panny Marie, do domu nasthoval a otevYel jsem si lékaYskou praxi, vcelku za onch podmínek, jaké mi nabídl. Ubytoval se tam se mnou jako moj domácí pacient. Trpl srde ní vadou a ml za to, ~e potYebuje stálý lékaYský dohled. Dva nejlepaí pokoje v prvním patYe si zaYídil jako obývací pokoj a lo~nici pro sebe. Byl to lovk zvláatních zvyko, stranil se spole nosti a zYídka chodíval ven. Vedl dost nepravidelný ~ivot, ale v jednom ohledu byl pYesnost sama. Ka~dý ve er ve stejnou hodinu pYiael do ordinace, pYekontroloval ú etní knihu, odpo ítal mi pt ailinko a tYi pence z ka~dé guineje, kterou jsem vydlal, a zbytek si odnesl do trezoru ve svém pokoji.</p> <p class=MsoNormal>Po pravd vám mohu Yíct, ~e nikdy neml pYíle~itost, aby své spekulace litoval. Hned od po átku byla úspaná. Nkolik zdaYile vylé ených pYípado a reputace, kterou jsem si získal v nemocnici, postavily m rychle do ela místní lékaYské obce a bhem posledních dvou let se z nho mým pYi inním stal bohatý lovk.</p> <p class=MsoNormal>Tolik jsem vám chtl povdt, pane Holmesi, o své minulosti a svých vztazích k panu Blessingtonovi. Zbývá u~ jen, abych vám povdl, co se stalo a co m k vám dnes ve er pYivedlo.</p> <p class=MsoNormal>PYed nkolika týdny za mnou pan Blessington pYiael a zdálo se, ~e je velice roz ilen. Rozpovídal se o njaké loupe~i, k ní~ prý, jak mi Yekl, doalo ve West Endu, a na m to posobilo dojmem, ~e se roz iluje docela zbyte n, kdy~ prohlásil, ~e si do tyYiadvaceti hodin musíme opatYit pevnjaí závory na okna a na dveYe. Asi týden byl ve stavu jakéhosi zvláatního neklidu, v jednom kuse vyhlí~el z okna a pYestal chodit i na obvyklé krátké procházky pYed ve eYí. Z jeho chování mi bylo jasné, ~e má pYed n ím nebo pYed nkým smrtelnou hrozu, ale kdy~ jsem se ho na to zeptal, osopil se na m v~dycky tak, ~e jsem byl nucen zmnit téma rozhovoru. S postupem asu se zdálo, ~e ho obavy opouatjí a znova se vrátil ke svým dYívjaím zvykom; pak se ale pYihodila dalaí událost, která ho pYivedla do politováníhodného stavu naprosté sklí enosti, v nm~ se te nachází.</p> <p class=MsoNormal>Co se vlastn stalo: pYed dvma dny jsem obdr~el dopis, který vám tu pYe tu. Nebyla na nm ani adresa odesilatele, ani datum.</p> <p class=MsoNormal>Ruský `lechtic, který dlí v sou asné dob v Anglii, stojí v nm, by rád vyhledal lékaYskou pomoc doktora Percyho Trevelyana. Nkolik let u~ trpí záchvaty katalepsie, v kterém~to oboru je doktor Trevelyan vhlasnou kapacitou. Dovolí si pYijít na návatvu zítra ve er ve tvrt na sedm, bude-li to panu doktoru Trevelyanovi vyhovovat a bude-li doma.</p> <p class=MsoNormal>Dopis m neoby ejn zajímal, neboe hlavní obtí~ pYi studiu katalepsie spo ívá v tom, ~e pYípado je pomrn málo, neboe jde o celkem vzácnou chorobu. Je proto pochopitelné, ~e jsem ve stanovenou hodinu ekal v ordinaci, kdy~ sluha pacienta uvedl.</p> <p class=MsoNormal>Byl to staraí lovk, atíhlý a ostýchavý, a nebylo na nm nic zvláatního - rozhodn neodpovídal naaí b~né pYedstav o ruském alechtici. Víc m vaak pYekvapil zevnjaek jeho provodce. To byl vysoký, nápadn hezký mladík se sndou, hrdou tváYí a pa~emi a hrudníkem jako Herkules, Podpíral starce v podpa~dí, kdy~ vstoupili, a pomohl mu do kYesla s jemností a ohleduplností, které by se od mu~e jeho zevnjaku sotva kdo nadál.</p> <p class=MsoNormal>,Omluvte m, ~e jdu i já, pane doktore, Yekl mi s trochu aialavou anglickou výslovností. Je to moj otec a jeho zdravotní stav je pro mne tím nejdole~itjaím na svt. </p> <p class=MsoNormal>Tato synovská starostlivost m dojala. ,Chcete být pYítomen i pYi vyaetYení? Prosím, Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal>,Za nic na svt, zvolal s gestem hrozy. ,Nemáte pYedstavu, jak je to pro mne bolestné. Kdybych ml otce spatYit pYi jednom z tch straaných záchvato, ur it bych to nepYe~il. Má nervová soustava je neoby ejn citlivá. Kdy~ dovolíte, zostanu v ekárn, a~ budete otce vyaetYovat. </p> <p class=MsoNormal>S tím jsem samozYejm souhlasil a mladík odeael. Za al jsem s pacientem hovoYit o jeho chorob a dlal jsem si podrobné poznámky. Nebyl práv nejinteligentnjaí a jeho odpovdi byly asto dost nejasné, co~ jsem pYi ítal jeho omezené znalosti angli tiny. Pojednou mi vaak, kdy~ jsem psal, pYestal odpovídat na vaechny dotazy. Oto il jsem se k nmu a byl jsem otYesen, kdy~ jsem vidl, ~e sedí v kYesle, jako by spolkl pravítko, a civí na m s naprosto bledou a strnulou tváYí. Znova dostal záchvat té záhadné choroby.</p> <p class=MsoNormal>NejdYív, jak u~ jsem Yekl, se mne zmocnil pocit lítosti a hrozy. Potom vaak, pYiznávám se, pocítil jsem spía jisté profesionální zadostiu inní. Zaznamenal jsem si pacientov puls a teplotu, ovYil jsem si ztuhlost svalstva a pYezkouael reflexy. Ani jeden ze symptomo nebyl njak výrazn abnormální, co~ ostatn odpovídalo mým dYívjaím zkuaenostem. V takových pYípadech jsem dosáhl dobrých výsledko s inhalováním amylnitrátu a pacient mi poskytoval dalaí skvlou pYíle~itost, abych vyzkouael jeho ú inky.</p> <p class=MsoNormal>Lahvi ku jsem ml v pYízemí v laboratoYi, a tak jsem nechal pacienta sedt v kYesle a rozbhl jsem se pro ni dolo. Chvilku mi trvalo, ne~ jsem ji naael - Yeknme pt minut - a pak jsem se vrátil. PYedstavte si moj údiv, kdy~ jsem naael ordinaci prázdnou - pacient byl pry !</p> <p class=MsoNormal>Hned jsem se samozYejm rozbhl do ekárny. Syn ale byl také pry . DveYe v hale byly zavYen, ale odem ené. Moj sluha, který pacienty pYijímá, je u mne teprve krátce a nevyniká zvláatní bystrostí ducha. ekává v pYízemí a do ordinace pYibhne, teprve kdy~ na nho zazvoním, aby vyprovodil pacienta ven. Neslyael nic a celá vc byla naprosto záhadná. Pan Blessington se zanedlouho vrátil ze své krátké procházky, ale nezmínil jsem se mu o tom, ponvad~ po pravd Ye eno, v poslední dob jsem se s ním stýkal tak málo, jak jen bylo mo~né.</p> <p class=MsoNormal>Nu, nemyslel jsem si, ~e toho Rusa a jeho syna jeat nkdy uvidím, a tak si mo~ete pYedstavit, jak jsem byl pYekvapen, kdy~ dnes ve er oba pYiali do mé ordinace ve stejnou hodinu jako poprvé.</p> <p class=MsoNormal>,Musím se vám moc omluvit za svoj náhlý v erejaí odchod, pane doktore, Yekl moj pacient.</p> <p class=MsoNormal> PYiznám, ~e jsem tím byl velice pYekvapen, Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal>,Víte, to je tak, poznamenal, ,kdy~ se z takového záchvatu vzpamatuji, pYipadám si jako v mlze a nevzpomínám si na nic, co bylo pYedtím. PYiael jsem k sob a zdálo se mi, ~e jsem v naprosto neznámé místnosti, nikde nikdo nebyl, a tak jsem se v jakési otuplosti vypotácel na ulici. </p> <p class=MsoNormal>,A já, Yekl syn, ,kdy~ jsem vidl, ~e otec pYichází do ekárny, myslel jsem pYirozené, ~e prohlídka je u konce. Teprve kdy~ jsme pYiali domo, za al jsem si uvdomovat, co se vlastn stalo. </p> <p class=MsoNormal>,To nic, Yekl jsem se smíchem, ,nic se vlastn nestalo, jenom jste m straan vydsil; ra te prosím laskav do ordinace a mo~eme pokra ovat ve vyaetYení, které v era tak náhle skon ilo. </p> <p class=MsoNormal>Asi pol hodiny jsem se starým pánem hovoYil o symptomech jeho choroby, a pak, kdy~ jsem mu napsal recept, vidl jsem ho, jak odchází zavaen do syna.</p> <p class=MsoNormal>U~ jsem se zmínil, ~e pan Blessington práv v této dob chodívá na procházku. Zanedlouho se vrátil a ael nahoru. Za okam~ik jsem slyael, ~e b~í znova dolo, a vzáptí vpadl do ordinace. Zdálo se, ~e se pomátl strachy.</p> <p class=MsoNormal>,Kdo byl v mém pokoji? kYi el.</p> <p class=MsoNormal>,Nikdo, Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal>,To je le~! zaje el. Pojte se tam nahoru podívat. </p> <p class=MsoNormal>Prominul jsem mu tu hrubost, ponvad~ jsem vidl, ~e je opravdu strachy celý bez sebe. Kdy~ jsem s ním pYiael do jeho pokoje, ukázal mi na svtlém koberci nkolik alépjí.</p> <p class=MsoNormal>,Chcete mi snad vykládat, ~e tyhle alápoty jsem tu udlal já? kYi el.</p> <p class=MsoNormal>Byly opravdu mnohem vtai ne~ íslo jeho bot a zYejm zcela erstvé. Jak víte, dnes odpoledne siln praelo a ti dva byli jediní pacienti, kteYí u mne byli. Nemohlo to tedy být jinak, ne~ ~e mladík v ekárn z njakého neznámého dovodu, zatímco jsem byl zamstnán jeho otcem, veael do pokoje mého domácího pacienta. Na nic nebylo sáhnuto a nic nezmizelo; otisky bot vaak nezvratn potvrzovaly, ~e v pokoji nkdo byl.</p> <p class=MsoNormal>Zdálo se, ~e pana Blessingtona ta zále~itost vzruaila víc, ne~ bych byl pokládal za pYimYené, ale nco takového by samozYejm vyvedlo z míry leckoho. Sedl si do kYesla, dal se do plá e a st~í jsem z nho vymá kl souvislé slovo. Navrhl mi, abych ael rovnou za vámi, a mn samotnému se to zdálo rozumné, ponvad~ jde opravdu o dost mimoYádnou událost, pYesto~e se domnívám, ~e pan Blessington její význam neúmrn zveli uje. Kdybyste tam chtl se mnou v ko áYe zajet, dokázal byste ho pYinejmenaím uklidnit, a koli st~í doufám, ~e by se vám tu nezvyklou pYíhodu podaYilo njak vysvtlit. </p> <p class=MsoNormal>Sherlock Holmes vyslechl toto dlouhé vyprávní s naptím, které neklamn svd ilo o tom, ~e ho hluboce zaujalo. TváY ml nehybnou jako v~dy, ale neobvykle mhouYil o i a z jeho dýmky se valil stále hustjaí kouY, jako by jím chtl zdoraznit ka~dou zajímavou epizodu doktorova vyprávní. Kdy~ nás návatvník skon il, Holmes beze slova vysko il, podal mi moj klobouk, zvedl ze stolu vlastní a vykro il za doktorem Trevelyanem ke dveYím. Za tvrt hodiny jsme u~ vystoupili u doktorova sídla v Brook Street, pYed jedním z tch ponurých a fádních domo, v nich~ ve West Endu bydlívají lékaYi. Malý sluha nás pustil dovnitY a hned jsme se vydali nahoru po airokých schodech, pokrytých t~kým kobercem.</p> <p class=MsoNormal>Cosi velice podivného nás vaak donutilo, abychom zostali stát. Nad schodiatm pojednou zhaslo svtlo a z temnoty se ozval skYehotavý, rozechvlý hlas.</p> <p class=MsoNormal> Mám pistoli, kYi el ten hlas,  a pYísahám, ~e budu stYílet, pYiblí~íte-li se jen o krok blí~. </p> <p class=MsoNormal> Tohle u~ ale pYestává vaechno, pane Blessingtone, zvolal doktor Trevelyan.</p> <p class=MsoNormal> Ach, to jste vy, doktore? Yekl ten hlas s nesmírnou úlevou.  Jsou ale oba pánové opravdu ti, za n~ se vydávají? </p> <p class=MsoNormal>Uvdomili jsme si, ~e si nás z temnoty nkdo dlouho prohlí~í.</p> <p class=MsoNormal> Nu dobrá, vaechno je v poYádku, Yekl kone n hlas.  Pojte dál a promiHte, ~e jsem vás obt~oval svými bezpe nostními opatYeními. </p> <p class=MsoNormal>PYi tch slovech znova zapálil plynové osvtlení na schodech a spatYili jsme pYed sebou velice zvláatního lovka, jeho~ zevnjaek, práv tak jako hlas, svd ily o Yádn pocuchaných nervech. Byl velice tlustý, ale podle vaeho býval kdysi jeat tlustaí, neboe mu z tváYí visely laloky volné ko~e, jaké mívají ohaYi. Ml nezdravou barvu a Yídké, narezlé vlasy se mu zYejm zje~ily roz ilením. V ruce svíral pistoli, ale kdy~ jsme se k nmu blí~ili, str il ji do kapsy.</p> <p class=MsoNormal> Dobrý ve er, pane Holmesi, Yekl,  jsem vám opravdu velice zavázán, ~e jste se obt~oval m navatívit. Nikdo jeat nepotYeboval vaaí rady víc ne~ já. Mám za to, ~e vám u~ doktor Trevelyan povdl, jakým neodpustitelným zposobem vnikli do mého pokoje? </p> <p class=MsoNormal> Ano, u~ o tom víme, Yekl Holmes.  Kdo jsou ti dva mu~i, pane Blessingtone, a pro  vás obt~ují? </p> <p class=MsoNormal> Víte... víte, Yekl domácí pacient nervózn,  to vám opravdu mohu t~ko Yíct. Sotva mo~ete ekat, ~e na tohle ode mne uslyaíte odpov, pane Holmesi. </p> <p class=MsoNormal> Chcete Yíct, ~e to nevíte? </p> <p class=MsoNormal> Ra te prosím dál. Bute tak laskav a pojte prosím dál. </p> <p class=MsoNormal>Zavedl nás do své velké a pYepychov zaYízené lo~nice.</p> <p class=MsoNormal> Vidíte? Yekl a ukázal na velkou ernou truhlu stojící u nohou postele.  Nikdy jsem nebyl pYília bohatý, pane Holmesi - za celý ~ivot jsem investoval jen jedenkrát, jak vám mo~e doktor Trevelyan potvrdit. NevYím ale bankéYom. Nikdy jsem nedokázal mít k ~ádnému bankéYi dovru, pane Holmesi. Mezi námi Ye eno, to málo, co mám, je v téhle truhle, tak~e snad pochopíte, co to pro mne znamená, kdy~ mi vlezou do bytu neznámí lidé. </p> <p class=MsoNormal>Holmes se na Blessingtona podíval svým tázavým pohledem a zavrtl hlavou.</p> <p class=MsoNormal> Ne ekejte ode mne radu, kdy~ se mne pokouaíte klamat, Yekl.</p> <p class=MsoNormal> Já jsem vám ale Yekl vaechno. </p> <p class=MsoNormal>Holmes se oto il na podpatku se znechuceným výrazem.</p> <p class=MsoNormal> Dobrou noc, pane doktore, Yekl Trevelyanovi.</p> <p class=MsoNormal> A vy mi neporadíte? zvolal Blessington zlomeným hlasem.</p> <p class=MsoNormal> Mohu vám dát jen jednu radu: abyste mluvil pravdu, milý pane. </p> <p class=MsoNormal>Za chvilku jsme u~ byli na ulici a krá eli jsme domo. PYeali jsme Oxford Street a byli jsme u~ v polovin Harley Street, ne~ jsem od svého pYítele uslyael první slovo.</p> <p class=MsoNormal> Mrzí m, ~e jsem vás vytáhl na takovou hloupou vycházku, Watsone, Yekl kone n.  V podstat je to ale skute n zajímavý pYípad. </p> <p class=MsoNormal> Moc jsem si z toho nevybral, pYiznal jsem se.</p> <p class=MsoNormal> No, je zcela jasné, ~e dva mu~i - mo~ná ~e je jich víc, ale pYinejmenaím dva - se z njakého dovodu chtjí dostat tomu Blessingtonovi na kobylku. Nepochybuji ani dost málo, ~e jak pYi první, tak pYi druhé návatv ten mladík vnikl do Blessingtonova pokoje, zatímco jeho spole ník vynalézavou lstí upoutal doktora, aby mu pYi tom nepYeká~el. </p> <p class=MsoNormal> Ale co ta katalepsie? </p> <p class=MsoNormal> Perfektní simulace, Watsone, a koli pYed naaím specialistou bych si to netroufal ani nazna it. Tahle choroba se dá imitovat velice snadno. U~ jsem si to sám zkusil. </p> <p class=MsoNormal> A dál? </p> <p class=MsoNormal> irou náhodou nebyl Blessington ani jednou doma. Dovodem, pro  si vybrali k návatv ordinace tak nezvyklou hodinu, byla zYejm snaha pojistit se, aby v ekárn nenarazili na ~ádného jiného pacienta. Náhoda vaak chtla, ~e tato hodina kolidovala s hodinou Blessingtonovy vycházky, co~ nazna uje, ~e nebyli pYília dobYe obeznámeni s jeho denním rozvrhem. Kdyby jim ovaem alo jenom o lup, pokusili by se pYinejmenaím ty peníze najít. Krom toho poznám lovku na o ích, jestli má strach o svou ko~í. Je nepYedstavitelné, ~e by si ten chlapík udlal dva tak mstivé nepYátele, na jaké ti dva podle vaeho vypadají, ani~ by si toho nebyl vdom. Z toho usuzuji, ~e ty lidi dobYe zná, ale ~e má dovody k tomu, aby to tajil. Je ale docela dobYe mo~né, ~e ho zítra najdeme ve sdílnjaí nálad. </p> <p class=MsoNormal> A není tu jeat dalaí alternativa, navrhl jsem,  sice groteskní a nepravdpodobná, to pYipouatím, ale pYece jen mo~ná? Co kdy~ celá ta historie o Rusovi trpícím katalepsií a jeho synovi je pouhou smyalenkou doktora Trevelyana, který z njakých vlastních dovodo vnikl do Blessingtonových pokojo sám? </p> <p class=MsoNormal>Ve svtle plynové lucerny jsem vidl, ~e se na Holmesov tváYi pYi té mé brilantní argumentaci objevil pobavený úsmv.</p> <p class=MsoNormal> Milý pYíteli, Yekl,  to bylo jedno z prvních Yeaení, které m napadlo, ale brzy jsem byl nucen pYipustit, ~e doktorovo vyprávní je pravdivé. Ten mladík toti~ zanechal stopy i na koberci na schodech, tak~e jsem si vlastn u~ ani nemusel prohlí~et ty, které po nm zostaly v pokoji. Kdy~ vám Yeknu, ~e ml boty s useknutou api kou, kde~to Blessington má api até, a ~e stopy byly o tyYi tYetiny palce delaí ne~ Blessingtonovy, jist uznáte, ~e to individuum nutn musí existovat. Te se ale na to mo~eme jít klidn vyspat, ponvad~ bych byl moc pYekvapen, kdybychom se zítra ráno nedovdli z Brook Street nco nového. </p> <p class=MsoNormal>PYedpov Sherlocka Holmese se splnila brzo a velice dramatickým zposobem. Druhý den o pol osmé, v prvním svtle kalného svítání, objevil se v ~upanu u mé postele.</p> <p class=MsoNormal> eká na nás ko ár, Watsone, Yekl.</p> <p class=MsoNormal> O  jde? </p> <p class=MsoNormal> O tu aféru v Brook Street. </p> <p class=MsoNormal> Njaké nové zprávy? </p> <p class=MsoNormal> Tragické, le  nejasné, Yekl a vytáhl záclonu.  Podívejte se na tohle - lístek z notesu, na kterém je naakrábáno tu~kou <i>Proboha, pYijte hned - P. T</i>. Náa pYítel doktor ml velice naspch, kdy~ to psal. Vstávejte, milý pYíteli, tohle je vru naléhavé volání! </p> <p class=MsoNormal>Asi za tvrt hodiny jsme byli znova v lékaYov dom. Vybhl nám v ústrety se zdaenou tváYí.</p> <p class=MsoNormal> Hromská vc, volal a tiskl si ruce ke spánkom.</p> <p class=MsoNormal> Co se stalo? </p> <p class=MsoNormal> Blessington spáchal sebevra~du! </p> <p class=MsoNormal>Holmes hvízdl.</p> <p class=MsoNormal>  Je to tak - v noci se obsil! </p> <p class=MsoNormal>Veali jsme dovnitY a doktor nás vedl do místnosti, která zYejm byla jeho ekárnou.</p> <p class=MsoNormal> VYte mi, st~í vím, co dlám, zvolal.  Policie u~ je nahoYe. `eredn m to sebralo. </p> <p class=MsoNormal> Kdy jste na to pYiael? </p> <p class=MsoNormal> Ka~dé ráno si dával nosit do pokoje aálek aje. Kdy~ tam slu~ka dnes kolem sedmé pYiala, visel ten neaeastník uprostYed pokoje. PYehodil provaz pYes hák, na nm~ byl zavaen t~ký lustr, a sko il z té truhly, kterou vám v era ukazoval. </p> <p class=MsoNormal>Holmes zostal na okam~ik stát v hlubokém zamyalení.</p> <p class=MsoNormal> S vaaím dovolením, Yekl posléze,  bych ael rád nahoru a vaechno si to tam obhlédl. Vydali jsme se po schodech oba a doktor nás následoval.</p> <p class=MsoNormal>Byl to dsivý pohled, který se nám naskytl, kdy~ jsme vstoupili do lo~nice. Zmínil jsem se ji~ o dojmu jisté ochablosti, kterým Blessington posobil. Kdy~ se te houpal na háku, byl tento dojem jeat silnjaí a výraznjaí; málem se u~ ani nepodobal lovku. Krk ml nata~ený jak oakubané kuYe a v kontrastu s ním se jeho tlo zdálo jeat tu njaí a nepYirozenjaí. Byl oble en jen v dlouhé no ní koaili, zpod ní~ mu ouhaly jen napuchlé kotníky a nevzhledné nohy. Vedle nho stál feaácký policejní inspektor a dlal si poznámky do zápisníku.</p> <p class=MsoNormal> Ach, pan Holmes, Yekl, kdy~ moj pYítel vstoupil.  Jsem rád, ~e vás vidím. </p> <p class=MsoNormal> Dobré jitro, pane Lannere, odpovdl Holmes.  Doufám, ~e m nebudete pokládat za nevítaného vetYelce. Slyael jste u~ o událostech, které vedly k tomuhle konci? </p> <p class=MsoNormal> Ano, nco jsem u~ o tom slyael. </p> <p class=MsoNormal> Udlal jste si u~ njaký názor? </p> <p class=MsoNormal> Zatím to na m dlá dojem, ~e se ten lovk pominul strachy. Na posteli je vidt, ~e v ní spal. Otisk tla je dost hluboký. Víte, kolem páté hodiny ranní bývají sebevra~dy nej astjaí. Odhaduji, ~e se obsil nkdy v té dob. A Yekl bych, ~e si to pYedem dokladn promyslel. </p> <p class=MsoNormal> Podle ztuhlosti svalstva bych soudil, ~e je mrtev asi tak tYi hodiny, Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal> Vaimli jste si v pokoji n eho zvláatního? zeptal se Holmes.</p> <p class=MsoNormal> Naali jsme aroubovák a na stojánku s umyvadlem pár aroubo. Také se zdá, ~e bhem noci hodn kouYil. Tady jsou nedopalky tyY doutníko, které jsem nalezl v krbu. </p> <p class=MsoNormal> Hm! Yekl Holmes.  Naali jste i jeho api ku na doutníky? </p> <p class=MsoNormal> Ne, tu jsem nikde nevidl. </p> <p class=MsoNormal> A pouzdro na doutníky? </p> <p class=MsoNormal> Ano, to ml v kapse kabátu. </p> <p class=MsoNormal>Holmes pouzdro otevYel a ichl si k jedinému doutníku, který v nm byl.</p> <p class=MsoNormal> Tohle je ale havana, kde~to ostatní jsou ty speciální doutníky, které dová~ejí Holanané ze svých východoindických kolonií. Jsou obvykle baleny do slámy a pYi své délce jsou ten í ne~ vaechny ostatní zna ky. Zvedl ty tyYi nedopalky a prohlédl si je pod lupou.</p> <p class=MsoNormal> Tyhle dva byly kouYeny ze api ky a ty druhé dva ne, Yekl.  Dva byly okrojeny nepYília ostrým no~em, kde~to konec dalaích dvou kuYák ukousl, a byl to lovk s báje n zachovalým chrupem. Tohle není sebevra~da, pane Lannere. Tohle je promyalená a chladnokrevná vra~da. </p> <p class=MsoNormal> To není mo~né! zvolal inspektor.</p> <p class=MsoNormal> A pro ? </p> <p class=MsoNormal> Pro  by nkdo vra~dil tak neaikovným zposobem - obaením? </p> <p class=MsoNormal> To práv musíme vypátrat. </p> <p class=MsoNormal> Jak se sem ti lidé dostali? </p> <p class=MsoNormal> Hlavním vchodem. </p> <p class=MsoNormal> Ten byl ráno na závoru. ZevnitY. </p> <p class=MsoNormal> Pak nkdo závoru zastr il a~ po jejich odchodu. </p> <p class=MsoNormal> Jak to mo~ete vdt? </p> <p class=MsoNormal> Vidl jsem jejich stopy. Omluvte m na okam~ik - snad vám o tom budu moct podat jeat njaké dalaí informace. </p> <p class=MsoNormal>PYistoupil ke dveYím, otá el klí em v zámku a svým metodickým zposobem jej zkoumal. Potom klí , který byl zasunut zevnitY, vytáhl a prozkoumal jej také, na e~ postupn prohlédl postel, koberec, kYesla, Yímsu nad krbem, mrtvolu i provaz, ne~ kone n prohlásil, ~e je spokojen. S mou a inspektorovou pomocí pak mrtvého neaeastníka odYízl a pietn ho pYikryl prostradlem.</p> <p class=MsoNormal> Kde se tu vzal ten provaz? zeptal se.</p> <p class=MsoNormal> Ten byl uYíznut odtud, Yekl doktor Trevelyan a vytáhl zpod postele velké klubko.  Míval chorobný strach z po~áru a stále ml nkde po ruce lano, aby se mohl zachránit oknem v pYípad, ~e by za alo hoYet schodiat. </p> <p class=MsoNormal> A to jim vlastn uaetYilo námahu, Yekl Holmes zamyalen.  Ano, konkrétní fakta jsou zcela jasná a moc bych se divil, kdybych vám bhem odpoledne nedokázal vysvtlit i jejich pYí iny. Vezmu si s sebou tady tu Blessingtonovu fotografii, kterou vidím na krbové Yímse, neboe mi mo~e být pYi pátrání u~ite ná. </p> <p class=MsoNormal> V~dye jste nám ale nic neYekl, zvolal doktor.</p> <p class=MsoNormal> Pokud jde o sled událostí, nemo~e tu být ~ádná pochybnost, Yekl Holmes.  Byli tu tYi ú astníci: staYec, mladík a nkdo tYetí; k ur ení jeho toto~nosti mi zatím chybí klí . Ti první dva, to snad ani nemusím Yíkat, jsou tí~, kteYí se vydávali za ruského alechtice a jeho syna, tak~e nám nechybí jejich úplný popis. DovnitY je pustil njaký spole ník, kterého v dom mli. PYijmete-li ode mne malou radu, pane inspektore, myslím, ~e byste ml zatknout toho sluhu, který, jak jsem vyrozuml, vstoupil do vaaich slu~eb teprve nedávno, ~e, pane doktore? </p> <p class=MsoNormal> Nemo~eme toho spratka nikde najít, Yekl doktor Trevelyan,  slu~ebná a kuchaY ho práv marn hledali. </p> <p class=MsoNormal>Holmes pokr il rameny.</p> <p class=MsoNormal> V tomhle dramatu sehrál významnou roli, Yekl.  Ti tYi pYiali po schodech nahoru - ali po api kách - staYec krá el první, pak ael mladík a ten neznámý se dr~el v pozadí - </p> <p class=MsoNormal> Proboha, Holmesi! zvolal jsem s obdivem.</p> <p class=MsoNormal> Och, to nebylo t~ké, poYadí stop je toti~ mimo pochybnost. Ml jsem k dobru, ~e jsem vidl, jak to tu vypadalo v era ve er. Mu~i zamíYili k pokoji pana Blessingtona, jeho~ dveYe naali zam ené. S pomocí drátu se jim vaak podaYilo oto it klí em. Podívejte, i bez lupy je vidt akrábanec na vroubku klí e - tam, kde tím drátem pYitla ili.</p> <p class=MsoNormal>Kdy~ veali do místnosti, ze vaeho nejdYív ucpali Blessingtonovi ústa. Mo~ná ~e spal, nebo byl tak ochromen hrozou, ~e nemohl ani vykYiknout. Zdi jsou tlusté a nic by nebylo slyaet ani tehdy, kdyby snad ml as zakYi et.</p> <p class=MsoNormal>Mám za to, ~e kdy~ si ho zajistili, uspoYádali jakousi malou poradu. Nebo mo~ná nco jako soudní Yízeni. Njaký as jim to asi trvalo, proto jsme tu naali ty nedopalky doutníko. StaYec sedl v tomhle proutném kYesle: to on kouYil doutníky ze api ky. Mladaí mu~ sedl tamhle; oklepával popel o prádelník. TYetí mu~ pYecházel sem tam. Blessington myslím sedl vzpYímen na posteli, ale tím si nejsem tak docela jist.</p> <p class=MsoNormal>No - a skon ilo to tím, ~e Blessingtona popadli a obsili. Celá vc byla tak dobYe pYipravena pYedem, ~e si podle mého názoru s sebou pYinesli njaký svrák nebo kladku, které chtli pou~ít jako aibenice. Ten aroubovák a tady ty arouby jim mly zYejm poslou~it k upevnní. Kdy~ ale uvidli hák, pYirozen si tu námahu uaetYili. Jakmile byli s prací hotovi, hned dom opustili a dveYe za nimi zavYel na závoru ten jejich spole ník. </p> <p class=MsoNormal>Vaichni jsme s hlubokým zájmem vyslechli toto zb~né vylí ení no ních událostí, které Holmes vydedukoval ze stop tak nenápadných a nepatrných, ~e i kdy~ nás na n upozorHoval, st~í jsme ho dokázali v jeho úvahách sledovat. Inspektor hned rychle odeael, aby za al pátrat po zmizelém sluhovi, zatímco Holmes a já jsme se vrátili do Baker Street na snídani.</p> <p class=MsoNormal> Vrátím se asi ve tYi, Yekl, kdy~ jsme dojedli.  Mám tu v té dob schozku s inspektorem a s doktorem a doufám, ~e do té doby vysvtlím beze zbytku vaechny drobné nejasnosti, které v pYípad dosud zostávají. </p> <p class=MsoNormal>Naai návatvníci pYijeli ve stanovenou hodinu, ale museli po kat do tYi tvrt na tyYi, kdy pYiael i moj pYítel. Jakmile vaak veael, bylo mi z výrazu jeho tváYe jasné, ~e dobYe pochodil.</p> <p class=MsoNormal> Máte njaké novinky, pane inspektore? </p> <p class=MsoNormal> Dopadli jsme toho chlapce. </p> <p class=MsoNormal> Výborn, já jsem zas dopadl ty chlapy. </p> <p class=MsoNormal> Vá~n jste je dopadl? zvolali jsme vaichni tYi.</p> <p class=MsoNormal> PYinejmenaím jsem zjistil jejich toto~nost. Takzvaný pan Blessington byl myslím na policii vyhláaená firma a práv tak i ti jeho mordýYi. Jmenují se Biddle, Hayward a Moffat. </p> <p class=MsoNormal> To je ta banda, co vyloupila worthingdonskou banku! zvolal inspektor.</p> <p class=MsoNormal> Správn, Yekl Holmes.</p> <p class=MsoNormal> Blessington se tedy ve skute nosti jmenoval Sutton? </p> <p class=MsoNormal> Nu ovaem, Yekl Holmes.</p> <p class=MsoNormal> Tím je to vaechno naprosto jasné, Yekl inspektor.</p> <p class=MsoNormal>Trevelyan a já jsme se vaak na sebe nechápav podívali.</p> <p class=MsoNormal> Ur it si vzpomenete na tu velkou loupe~ ve worthingdonské bance, Yekl Holmes.  Zú astnilo se jí pt mu~o, tihle tyYi a jeat pátý, který se jmenoval Cartwright. Hlída  Tobin byl zavra~dn a lupi i uprchli se sedmi tisíci liber. Stalo se to v roce 1875. Vaech pt bylo zat eno, ale usvd ující dokazy proti nim chybly. Z toho Blessingtona, nebo vlastn Suttona, který byl z celé bandy nejhoraí, se stal udava . Na základ jeho výpovdi Cartwrighta obsili a ostatní tYi dostali po patnácti letech. Kdy~ se nedávno dostali na svobodu - o pár let dYív, ne~ jim trest vyprael - rozhodli se, jak jist pochopíte, ~e zrádce vyslídí a smrt svého kamaráda pomstí. Dvakrát se k nmu pokusili dostat, ale neuspli; potYetí kone n - jak vidíte - dosáhli svého. Zbývá jeat nco, co bych snad ml vysvtlit, pane doktore? </p> <p class=MsoNormal> Myslím, ~e jste to vaechno objasnil skvle, Yekl doktor.  Ten den, kdy byl tak roz ilený, se nejspía do etl v novinách, ~e ti chlapi byli propuatni. </p> <p class=MsoNormal> PYesn tak. Xe i o loupe~i byly pouhá kamuflá~. </p> <p class=MsoNormal> Pro  vám to ale nechtl Yíct? </p> <p class=MsoNormal> Milý pane - Blessington moc dobYe znal pomstychtivost svých bývalých kumpáno a sna~il se pYede vaemi utajit svou pravou toto~nost co nejdéle. Jeho tajemství bylo zahanbující a nedokázal se pYimt k tomu, aby je na sebe prozradil. PYesto~e vaak byl takový padouch, pYece jen ~il pod ochranou britského zákona a nepochybuji, pane inspektore, ~e i kdy~ tato ochrana selhala, me  spravedlnosti na viníky dopadne. </p> <p class=MsoNormal>Takové tedy byly mimoYádné události kolem domácího pacienta a lékaYe z Brook Street. Od té noci vaak policie ~ádného z tch tYí vraho nevidla a Scotland Yard se domnívá, ~e byli mezi pasa~éry neaeastného parníku Norah Creina, který pYed nkolika lety ztroskotal a se vaemi, kdo byli na palub, se potopil u portugalského pobYe~í, nkolik námoYních mil severn od Oporta. Trestní Yízení proti sluhovi bylo zastaveno pro nedostatek dokazo a úplné vylí ení takzvané Záhady v Brook Street se dosud nikde v tisku neobjevilo.</p> <h2><a name="_Toc245813152">Xecký tlumo ník</a></h2> <p class=MsoNormal>Bhem naaí dlouhé a dovrné známosti se pYede mnou Sherlock Holmes nikdy nezmínil o svých pYíbuzných a jen zYídka o svém dYívjaím ~ivot. Tato zdr~enlivost z jeho strany jen zesilovala dojem jisté nelidskosti, jím~ na m posobil; nkdy jsem se dokonce pYistihl, ~e ho pokládám za izolovaný fenomén, za mozek bez srdce, který si to, co mu chybí na lidském cítní, vynahradil nadpromrnou inteligencí. Odpor k ~enám a nechue k uzavírání nových pYátelství byly typickými vlastnostmi jeho citov nezalo~ené povahy; nicmén naprosté ml ení o vlastní rodin ho charakterizovalo stejn dobYe. U~ jsem pomalu za ínal vYit, ~e snad je sirotek a ~ádné ~ijící pYíbuzné nemá, avaak jednoho dne mi k mému velkému pYekvapení za al vyprávt o svém bratrovi.</p> <p class=MsoNormal>Bylo to za letního ve era, kdy~ jsme dopili aj, a konverzace, která tkav a kYe ovit pYeskakovala od golfových klubo k pYí inám zmny ve sklonu ekliptiky, nakonec zabrousila na problém atavismu a ddi ných schopností. Za ali jsme diskutovat o tom, jak dalece za njakou výjime nou schopnost jedinec vd í svým pYedkom a jak dalece ji lze rozvinout výchovou v mládí.</p> <p class=MsoNormal> Ve vaaem pYípad, Yekl jsem,  se mi podle vaeho, co jste mi vyprávl, zdá jasné, ~e za své pozorovací schopnosti a výjime nou zposobilost k dedukci vd íte vlastnímu systematickému tréninku. </p> <p class=MsoNormal> Do jisté míry, odpovdl zamyalen.  Moji pYedkové byli venkovatí alechtici a mám za to, ~e vtainou vedli ~ivot, jaký se u této spole enské vrstvy pokládá za b~ný a pYirozený. Nicmén mám tyhle sklony v krvi a zddil jsem je nejspía po babi ce, která byla sestrou francouzského malíYe Verneta. KumatýYská nátura se asto projevuje v tch nejroztodivnjaích formách. </p> <p class=MsoNormal> Jak ale víte, ~e je to zddná vlastnost? </p> <p class=MsoNormal> Ponvad~ moj bratr Mycroft je jí obdaYen v jeat vtaí míYe ne~ já. </p> <p class=MsoNormal>To tedy pro mne byla opravdu novinka. Existuje-li v Anglii jeat jeden lovk s tak výjime nými schopnostmi, jak je mo~né, ~e o nm policie ani veYejnost dosud nic neslyaely? Polo~il jsem Holmesovi tuto otázku a nazna il jsem, ~e ho snad jen pYehnaná skromnost vede k tvrzení, ~e jeho bratr je schopnjaí ne~ on.</p> <p class=MsoNormal> Milý Watsone, Yekl,  nemohu souhlasit s tmi, kdo Yadí skromnost mezi ctnosti. Logicky uva~ující lovk by ml vaechny vci vidt pYesn takové, jaké jsou, a podceHování vlastních schopností je práv takovou úchylkou od pravdy jako jejich zveli ování. Kdy~ proto Yíkám, ~e Mycroft má lepaí pozorovací schopnosti ne~ já, neml byste pochybovat o tom, ~e vám Yíkám holou a doslovnou pravdu. </p> <p class=MsoNormal> Je mladaí ne~ vy? </p> <p class=MsoNormal> O sedm let staraí. </p> <p class=MsoNormal> Jak je to mo~né, ~e ho nikdo nezná? </p> <p class=MsoNormal> Och, ve svém vlastním okruhu je znám velice dobYe. </p> <p class=MsoNormal> Kde to je? </p> <p class=MsoNormal> V Diogenov klubu napYíklad. </p> <p class=MsoNormal>O takové instituci jsem nikdy nic neslyael a z mé tváYe to asi bylo zcela jasné, neboe Sherlock Holmes vytáhl hodinky.</p> <p class=MsoNormal> Diogenov klub je ten nejpodivnjaí klub v Londýn a Mycroft patYí k jeho nejpodivnjaím lenom. Chodí tam ka~dý den od tYi tvrti na pt a odchází za pt minut tYi tvrti na osm. Te je aest, a chcete-li se vydat na menaí procházku tím krásným ve erem, s velkou radostí vás s tmi dvma zvláatnostmi seznámím. </p> <p class=MsoNormal>O pt minut pozdji jsme u~ byli na ulici a krá eli jsme smrem k Regent Circusu.</p> <p class=MsoNormal> Divil jste se, Yekl moj pYítel,  pro  Mycroft nevyu~ívá svých schopností k detektivní práci. Není toho schopen, </p> <p class=MsoNormal> Myslel jsem ale, ~e jste Yíkal -! </p> <p class=MsoNormal> Xekl jsem, ~e je lepaí pozorovatel ne~ já a ~e umí lépe dedukovat. Kdyby detektivní umní za ínalo a kon ilo uva~ováním v kYesle, byl by moj bratr nejvtaím kriminalistou vaech dob. On ale nemá ani cti~ádost, ani energii. Nehodlá se namáhat, aby si svá Yeaení ovYil, a je mu milejaí, kdy~ se o nm lidé domnívají, ~e se mýlí, ne~ by se obt~oval dokazovat, ~e má pravdu. Mnohokrát jsem se na nho obrátil s njakým problémem a dostalo se mi od nho vysvtlení, které se pozdji ukázalo jako správné. PYesto vaak byl naprosto neschopen vyYeait nkteré praktické detaily, jim~ se lovk nevyhne, ne~ mo~e být pYípad pYedlo~en soudci nebo porot. </p> <p class=MsoNormal> Nezabývá se tím tedy profesionáln, co? </p> <p class=MsoNormal> Kdepak. To, co je pro mne zdrojem ob~ivy, je pro nho pouhým koní kem diletanta. Má neoby ejný talent na ísla a dlá revizora knih na njakém ministerstvu. Mycroft bydlí v Pall Mallu a ka~dé ráno chodí za roh na Whitehall a ka~dý ve er se vrací. }ádnou jinou fyzickou námahu nevynakládá, jak je rok dlouhý, a neuvidíte ho nikde jinde ne~ v Diogenov klubu, který je hned naproti jeho bytu. </p> <p class=MsoNormal> Jméno toho klubu mi nic neYíká. </p> <p class=MsoNormal> Vobec se nedivím. Víte, v Londýn jsou spousty mu~o, kteYí ae u~ z plachosti nebo z misantropie netou~í po spole nosti svých bli~ních. PYesto vaak holdují pohodlným kYeslom a erstvým asopisom. Pro pohodlí tchto lidí byl zYízen Diogenov klub, který sdru~uje ty nejnespole enatjaí a nejsamotáYatjaí mu~e z celého Londýna. }ádný len si nesmí nikoho ze svých kolego ani vaimnout. S výjimkou hostinského pokoje se tam nikde nesmí za ~ádných okolností vobec promluvit, a trojí pYekro ení tohoto pravidla, je-li ohláaeno výboru, sta í k tomu, aby byl takový mluvka vylou en. Moj bratr byl jedním ze zakladatelo klubu a já sám pokládám tamjaí atmosféru za neoby ejn uklidHující. </p> <p class=MsoNormal>Za Ye i jsme doali na Pall Mall a procházeli jsme jím smrem od paláce St. Jamese. Kousek od Carltonu se Sherlock Holmes zastavil pYed jednmi dveYmi, dal mi znamení, abych zmlkl, a vedl m do haly. Sklennou stnou jsem nahlédl do velké a pYepychov zaYízené místnosti, kde sedla spousta mu~o toucích noviny, ka~dý ve svém vlastním malém boxu. Holmes m uvedl do menaí sín s okny na Pall Mall, pak m na okam~ik opustil a vrátil se v doprovodu lovka, o nm~ mi bylo na první pohled jasné, ~e to nemo~e být nikdo jiný ne~ jeho bratr.</p> <p class=MsoNormal>Mycroft Holmes byl mnohem vtaí a silnjaí ne~ Sherlock. Byl velice korpulentní, ale jeho tváY si pYes svou sádelnatost uchovala cosi z ostrého výrazu, který byl tak pYízna ný pro jeho bratra. V jeho o ích, zbarvených do mimoYádn svtle aedého odstínu, byl neustále onen nepYítomný, introspektivní výraz, který jsem u Sherlocka pozoroval jen tehdy, kdy~ se pYi njakém uva~ování maximáln soustYedil.</p> <p class=MsoNormal> Taí m, ~e vás poznávám, pane doktore, Yekl a podal mi airokou plochou ruku, pYipomínající tulení ploutev.  Od té doby, co jste se stal Sherlockovým kronikáYem, slyaím o nm vaude. Mimochodem, Sherlocku, ekal jsem, ~e se objevía minulý týden a pYijdea se poradit o tom pYípad v Manor House. Myslel jsem si, ~e to pro tebe bude trochu tvrdý oYíaek. </p> <p class=MsoNormal> Ne, to jsem rozYeail, Yekl moj pYítel s úsmvem.  Byl to samozYejm Adams, ~e ano? </p> <p class=MsoNormal> Ano, byl to Adams. </p> <p class=MsoNormal> Byl jsem si tím jist hned od za átku. Oba se posadili k oknu ve výklenku.  Tohle je to pravé místo pro ka~dého, kdo si pYeje studovat lidi, Yekl Mycroft.  Podívej na ty nádherné typy! Jen se napYíklad podívej na ty dva mu~e, co k nám pYicházejí. </p> <p class=MsoNormal> Na toho markéra od biliáru a toho druhého? </p> <p class=MsoNormal> Ovaem. Kdo myslía, ~e je ten druhý? </p> <p class=MsoNormal>Oba mu~i zostali stát naproti oknu. Pár amouh od kYídy kolem kapsi ky u vesty - to byly jediné stopy po biliáru, kterých jsem si na jednom z nich povaiml. Ten druhý byl mali ký, sndý chlapík s kloboukem poaoupnutým do zátylku a nkolika balí ky v podpa~dí.</p> <p class=MsoNormal> Starý voják, jak vidím, Yekl Sherlock.</p> <p class=MsoNormal> A do výslu~by odeael teprve nedávno, poznamenal jeho bratr.</p> <p class=MsoNormal> Vidím, ~e slou~il v Indii. </p> <p class=MsoNormal> Jako poddostojník. </p> <p class=MsoNormal> Xekl bych, ~e u královského dlostYelectva, prohlásil Sherlock.  A je vdovec. </p> <p class=MsoNormal> Má ale dít. </p> <p class=MsoNormal> Dti, milý bráako - dti. </p> <p class=MsoNormal> No ne, Yekl jsem se smíchem,  tohle je vá~n trochu moc. </p> <p class=MsoNormal> Ale kde, odpovdl Holmes,  není t~ké uhodnout, ~e lovk s tímhle dr~ením tla, autoritativním vystupováním a opálenou pletí je voják, ~e ml njakou vyaaí hodnost a ~e se nedávno vrátil z Indie. </p> <p class=MsoNormal> }e odeael z aktivní slu~by teprve nedávno - o tom svd í hlavn fakt, ~e dosud nosí komisní boty, jak se jim Yíká, poznamenal Mycroft.</p> <p class=MsoNormal> Chodí jinak ne~ kavalerista, ale klobouk nosil nasazený k jedné stran, o em~ svd í svtlejaí ko~e na skráni. Je dost pYi tle, tak~e u sapéro rozhodn nebyl. Slou~il u dlostYelectva. </p> <p class=MsoNormal> A to, ~e je oble ený ve smutku, prozrazuje nám, ~e nedávno pochoval nkoho drahého a blízkého. Skute nost, ~e si sám nakupuje, napovídá, ~e to nejspía byla jeho ~ena. Zdá se, ~e kupoval njaké vci pro dti. Je mezi nimi i Yehta ka, co~ nasvd uje, ~e jedno z nich je docela malé. }ena mu pravdpodobn zemYela pYi porodu. A z okolnosti, ~e dr~í v podpa~dí obrázkovou kní~ku, vysvítá, ~e pYi nákupech myslel jeat na jedno dít. </p> <p class=MsoNormal>Za ínal jsem chápat, co ml moj pYítel na mysli, kdy~ Yíkal, ~e jeho bratr je jeat bystYejaí pozorovatel ne~ on. Mrkl na m a usmál se. Mycroft si vzal aHupe ek z tabatrky ze ~elvoviny a velkým, erveným, hedvábným kapesníkem si smetl z kabátu pár tabákových zrnek.</p> <p class=MsoNormal> Mimochodem, Sherlocku, Yekl,  naskytlo se mi nco pYesn podle tvého vkusu - pYedlo~ili mi k posouzení velice zvláatní problém. Neml jsem opravdu dost energie, abych jej Yeail, snad jenom áste n, ale poskytl mi podklad k nkolika náramn zajímavým úvahám. Chcea-li si vyslechnout fakta - </p> <p class=MsoNormal> S radostí, milý Mycrofte. </p> <p class=MsoNormal>Sherlockov bratr napsal pár Yádek na list ze zápisníku, zazvonil na zvonek a podal jej íaníkovi.</p> <p class=MsoNormal> Pozval jsem pana Melase, aby za námi pYiael sem, Yekl pak.  Bydlí o patro nade mnou a tak trochu se s ním znám, co~ ho také ke mn pYivedlo, kdy~ si u~ nevdl rady. Pan Melas je povodem Xek a je prý to vynikající znalec jazyko. Vydlává si na ~ivobytí áste n jako soudní tlumo ník, áste n tím, ~e dlá provodce bohatým orientálcom, kteYí se ubytují v hotelech na Northumberland Avenue. Nechám ho, aby vám svoj pozoruhodný zá~itek vypovdl po svém. </p> <p class=MsoNormal>O pár minut pozdji se mezi námi objevil malý, zavalitý mu~, jeho~ olivová tváY a vlasy jak uhel prozrazovaly jeho ji~ní povod, a koli hovoYil jako rodilý a navíc vzdlaný Angli an. PotYásli si se Sherlockem Holmesem srde n rukou a tmavé o i mu zajiskYily potaením, kdy~ zjistil, ~e slavný detektiv je ochoten vyslechnout jeho pYíbh.</p> <p class=MsoNormal> Mám dojem, ~e mi policie nevYí - rozhodn mi nevYí, Yekl naYíkavým hlasem.  Jen proto, ~e o n em takovém nikdy dYív neslyaeli - proto si myslí, ~e se taková vc nemo~e stát. Já ale vím, ~e nebudu mít klid, dokud se nedovím, co se stalo tomu neaeastníkovi s náplastí pYes ústa. </p> <p class=MsoNormal> Se zájmem vás poslouchám, Yekl Sherlock Holmes.</p> <p class=MsoNormal> Dnes je stYeda ve er, Yekl pan Melas,  a bylo to tedy v pondlí v noci - pYed pouhými dvma dny, rozumíte - kdy se to vaecko stalo. Jsem tlumo ník, jak u~ vám mo~ná povdl tady moj soused. Tlumo ím ze vaech jazyko - nebo skoro ze vaech - ale povodem jsem Xek, mám Yecké jméno, a tak vtainou pYekládám z tohoto jazyka. Xadu let jsem hlavním tlumo níkem z Ye tiny v Londýn a moje jméno v hotelech dobYe znají.</p> <p class=MsoNormal>Dost asto se stává, ~e pro mne poalou ve velice nezvyklou hodinu njací cizinci, kteYí se dostanou do nesnází, nebo cestovatelé, kteYí pYijedou pozd a potYebují mé slu~by. Nebyl jsem proto pYekvapen, kdy~ v pondlí v noci zaklepal na moje dveYe njaký pan Latimer, velice elegantn odný mladík, a po~ádal m, abych ho doprovázel v dro~ce, která ekala pYed domem. Xekl mi, ~e za ním pYijel na obchodní návatvu jakýsi Yecký pYítel, a ponvad~ prý nezná jiný jazyk ne~ Ye tinu, neobejde se bez tlumo níka. Dal mi na srozumnou, ~e budeme muset bohu~el jet dost daleko, proto~e bydlí a~ v Kensingtonu, a zdálo se mi, ~e má náramn náspech, proto~e m popohánl do dro~ky, hned jak jsme se octli na ulici.</p> <p class=MsoNormal>Xíkám do dro~ky, ale brzo jsem byl na pochybách, zda jsem vlastn nenasedl do ko áru. Voz byl toti~ na první pohled mnohem prostornjaí ne~ obvyklé londýnské tyYkolové vehikly a vnitYní zaYízení bylo neoby ejn bohaté, a koli u~ trochu omaelé. Pan Latimer si sedl naproti mn a vyrazili jsme pYes Charing Gross do Shaftesbury Avenue. Kdy~ jsme vyjeli na Oxford Street, odvá~il jsem se poznamenat, ~e touhle cestou je to do Kensingtonu zají~ka, ale pYi podivném chování mého spole níka mi pojednou slova zmrzla na rtech.</p> <p class=MsoNormal>Za alo to tím, ~e vytáhl z kapsy hroziv vypadající obuaek, vyplnný olovem, a nkolikrát jím významn avihl, jako by chtl vyzkouaet jeho váhu a sílu. Pak jej bez jediného slova polo~il vedle sebe na sedadlo. Kdy~ to udlal, vytáhl na obou stranách okna ko áru a ke svému údivu jsem zjistil, ~e jsou zalepena papírem, tak~e ven není vidt.</p> <p class=MsoNormal>,Mrzí m, ~e vás pYipravuji o výhled, pane Melasi, Yekl. ,Skute nost je vaak taková, ~e si nepYeji, abyste vidl, kam jedeme. Mohlo by mi být nepYíjemné, kdybyste tam pozdji znova dokázal najít cestu. </p> <p class=MsoNormal>Umíte si jist pYedstavit, ~e m jeho slova nevýslovn zarazila. Moj spole ník vaak byl statný, airokoplecí mladík, a v zápase s ním bych neml sebemenaí vyhlídky, nemluv u~ ani o tom obuaku.</p> <p class=MsoNormal>,Tohle je ale velice nezvyklé chování, pane Latimere, zakoktal jsem. Jist jste si vdom, ~e dláte nco naprosto nezákonného. </p> <p class=MsoNormal>Je v tom jistá svévole, to nepopírám, Yekl, ,ale to vám vvnahradíme. Musím vás ale varovat, pane Melasi - kdybyste se bhem dneaní noci kdykoli pokusil vyvolat poplach nebo udlat nco, co by bylo v rozporu s mými zájmy, bude to pro vás mít krajn nemilé následky. Uvdomte si, ~e nikdo neví, kde jste, a ~e ae u~ jste v tomhle ko áYe nebo v mém dom, stejn jste v mé moci. </p> <p class=MsoNormal>Mluvil klidným tónem, ale ml zvláatní rezavý hlas, který posobil velice hroziv. Sedl jsem tiae a uva~oval jsem, jaký proboha mo~e mít dovod k tomu, aby m tímhle nezvyklým zposobem unesl. Ae u~ za tím bylo cokoli, bylo mi naprosto jasné, ~e nemá smysl se mu protivit a ~e mohu jen ekat, jak se celá vc vyvine.</p> <p class=MsoNormal>Jeli jsme dobré dv hodiny, a neml jsem nejmenaí pYedstavu o tom, kam máme namíYeno. Ob as drkotání kol po kamenech svd ilo o tom, ~e jedeme po dla~b, jindy zas hladká a tichá jízda prozrazovala asfalt, ale krom tch mnlivých zvuko jsem neslyael nic, podle eho bych mohl odhadnout, kde asi tak jsme. Papírem na obou oknech svtlo nepronikalo a sklo vpYedu bylo zata~eno modrou záclonou. Z Pall Mallu jsme vyjeli ve tvrt na osm a hodinky mi ukázaly, ~e je za deset minut devt, kdy~ ko ár kone n zastavil. Moj spole ník spustil okno a zahlédl jsem nízkou, klenutou bránu, nad ní~ svítila lucerna. Kdy~ m vystr il z ko áru, brána se otevYela a octl jsem se v dom. Jen nejasn jsem po obou stranách zahlédl njaký trávník, kdy~ jsem tam vstupoval. Opravdu nemohu bona fides Yíct, zda to byla soukromá zahrada nebo snad venkov.</p> <p class=MsoNormal>UvnitY svítila barevná plynová lampa, která vaak byla natolik sta~ena, ~e jsem vidl jen to, ~e hala je dost velká a visí v ní obrazy. V duai kovém svtle jsem rozeznal, ~e osoba, která mi otevYela dveYe, je malý, tuctový chlapík ve stYedních letech s kulatými rameny. Kdy~ se k nám oto il, záblesk odra~eného svtla mi prozradil, ~e nosí brýle.</p> <p class=MsoNormal>,Je to pan Melas, Harolde? Yekl.</p> <p class=MsoNormal>,Ano. </p> <p class=MsoNormal>,Výborn! Zaslou~ía si pochvalu! Doufám, ~e se na nás nezlobíte, pane Melasi, ale nemohli jsme se bez vás obejít. Budete-li s námi jednat poctiv, nebudete toho litovat; jestli se nás ale pokusíte njak podvést, boh vám bu milostiv! </p> <p class=MsoNormal>Mluvil úse n a nervózn a mezi Ye í se pochechtával, ale ael z nho mnohem vtaí strach ne~ z jeho partnera.</p> <p class=MsoNormal>,Co ode mne chcete? zeptal jsem se.</p> <p class=MsoNormal> Mali kost. Jen to, abyste polo~il pár otázek jednomu Yeckému gentlemanovi, který je u nás na návatv, a pYelo~il nám jeho odpovdi. Ne ale abyste Yekl víc, ne~ vám poru íme, jinak - na tomto míst se opt nervózn zachechtal, ,jinak by pro vás bylo lepaí, kdybyste se nikdy nenarodil. </p> <p class=MsoNormal>Za Ye i otevYel dveYe a zavedl m do místnosti, která mi pYipadala neoby ejn pYepychov zaYízená - ale opt tam svítila jen jediná lampa se sta~eným plamenem. Místnost byla nepochybn velká a z toho, jak se mi nohy boYily do koberce, usoudil jsem, ~e musí být neoby ejn drahý a vysoký. Koutkem oka jsem zahlédl sametem pota~ená kYesla, vysokou krbovou Yímsu z bílého mramoru a na jedné stran cosi, co vypadalo jako sbírka japonských zbraní. PYímo pod lampou stálo kYeslo a staraí mu~ mi pokynul, abych se do nj posadil. Ten mladaí nkam odeael, ale pojednou se vrátil jinými dveYmi a vedl s sebou mu~e, oble eného do jakéhosi volného ~upanu, který se k nám pomalu blí~il. Kdy~ veael do okruhu kalného svtla, kde jsem si ho mohl lépe prohlédnout, zdsil jsem se nad tím, jak vypadá. Byl smrteln bledý, straaliv vychrtlý a ml vytYeatné, hore nat lesklé o i lovka, jeho~ duch je silnjaí ne~ jeho tlo. Co vaak mnou otYáslo víc ne~ známky fyzické zchYadlosti, byla jeho tváY, groteskn pYelepená kYí~em krá~em náplastí, její~ airoký pruh mu zape etil ústa.</p> <p class=MsoNormal> Máa tabulku, Harolde? zvolal staraí mu~, kdy~ se ta podivná bytost spía zhroutila ne~ posadila do kYesla. ,Rozvázal jsi mu ruce? Dobrá, dej mu tu~ku. Budete mu klást otázky, pane Melasi, a on bude psát odpovdi. Nejprve se ho zeptejte, zda je ochoten podepsat listiny. </p> <p class=MsoNormal>Neznámému se zablesklo v o ích.</p> <p class=MsoNormal>»Nikdy,« napsal Yecky na kus papíru.</p> <p class=MsoNormal>,Za ~ádných podmínek? zeptal jsem se ho na rozkaz naaeho spole ného vznitele.</p> <p class=MsoNormal>»Jen kdybych vidl, ~e ji v mé pYítomnosti oddal Yecký knz, kterého znám.«</p> <p class=MsoNormal>Mu~ se opt zahihHal tím svým zlovstným zposobem.</p> <p class=MsoNormal>,Víte, co vás v tom pYípad eká? </p> <p class=MsoNormal>»Na mn nesejde.«</p> <p class=MsoNormal>To jsou vzorky otázek a odpovdí, které tvoYily naai podivnou, napol mluvenou, napol psanou konverzaci. Znova a znova jsem se ho musel ptát, zda si to nerozmyslel a zda listinu nepodepíae. Znova a znova jsem dostával stejn rozhnvanou odpov. Vbrzku jsem ale dostal dobrý nápad. Ke ka~dé otázce jsem pYipojil vlastní krátkou vti ku - nejprve nevinnou - abych si ovYil, zda naai vznitelé nco netuaí, a pak, kdy~ jsem zjistil, ~e na to nijak nereagují, pustil jsem se i do nebezpe njaí hry. Naae konverzace pak vypadala asi takhle:</p> <p class=MsoNormal>,Touhle pali atostí ni eho nedosáhnete. Kdo jste? </p> <p class=MsoNormal>»To je mi jedno. Jsem cizinec.«</p> <p class=MsoNormal>»Váa osud padne na vaai hlavu. Jak dlouho tu jste?«</p> <p class=MsoNormal>»Klidn, jen si poslu~te. TYi týdny.«</p> <p class=MsoNormal>»Majetek nikdy nebude váa. Jste nemocen?«</p> <p class=MsoNormal>»Darebáci ho nedostanou. MoYí mne hladem.«</p> <p class=MsoNormal>»Kdy~ podepíaete, budete volný. Co je tohle za dom?«</p> <p class=MsoNormal>»Nepodepíau to nikdy. Nevím.«</p> <p class=MsoNormal>»Tím jí ale neprokazujete dobrou slu~bu. Jak se jmenujete?«</p> <p class=MsoNormal>»To bych musel slyaet pYímo od ní. Kratides. «</p> <p class=MsoNormal>»Kdy~ podepíaete, uvidíte ji. Odkud jste? «</p> <p class=MsoNormal>»V tom pYípad ji neuvidím nikdy. Z Atén.«</p> <p class=MsoNormal>Bylo by sta ilo dalaích pt minut, pane Holmesi, abych z nho vytáhl vaechno - rovnou tm chlapom pod nosem. Hned má dalaí otázka mohla celou zále~itost vysvtlit, ale v tom okam~iku se otevYely dveYe a do místnosti veala ~ena. Nevidl jsem ji jasn, vidl jsem jen tolik, ~e je vysoká a povabná, ~e má erné vlasy a je oble ena do jakéhosi volného bílého ~upanu.</p> <p class=MsoNormal>,Harolde! Yekla anglicky s nejistým pYízvukem. ,Nemohla jsem to tam u~ vydr~et. Je tam tak smutno, kdy~ jsem tam jenom s - proboha, to je Paul! </p> <p class=MsoNormal>Ta poslední slova pronesla Yecky a v tém~ okam~iku si mu~ s kYe ovitým úsilím strhl z úst náplast, vykYikl: ,Sofie! Sofie! a vrhl se jí do náru í. Jejich objetí vaak trvalo jen vteYinu, neboe mladaí mu~ ~enu popadl a vystr il ji z pokoje, zatímco staraí snadno pYemohl svou vyzáblou obe a odvlekl ji pry  druhými dveYmi. Na okam~ik jsem zostal v místnosti sám a vysko il jsem z kYesla s mlhavým nápadem, ~e bych snad njak mohl zjistit, co je to za dom, v nm~ jsem se octl. Naatstí jsem vaak neudlal ani krok, proto~e kdy~ jsem vzhlédl, spatYil jsem, ~e staraí mu~ stojí ve dveYích a zírá na m.</p> <p class=MsoNormal> Skon ili jsme, pane Melasi, Yekl. ,Je vám snad jasné, ~e jsme vás zasvtili do velice dovrné a soukromé zále~itosti. Neobt~ovali bychom vás, nebýt toho, ~e náa pYítel, který mluví Yecky a který vyjednávání zpo átku vedl, se musel vrátit na východ. Nutn jsme museli najít nkoho, kdo by ho zastoupil, a mli jsme atstí, ~e jsme se doslechli o vaaich prvotYídních tlumo nických kvalitách. </p> <p class=MsoNormal>Uklonil jsem se.</p> <p class=MsoNormal>,Tady je pt sovereigno, Yekl a pYistoupil ke mn, ,co~ je doufám pYimYená mzda. Pamatujte si ale, dodal, poklepávaje m zlehka po hrudníku a pochechtávaje se, ,~e jestli o tom povíte jedinému lovku - jen jedinému, pamatujte si to - pak neche je boh milostiv vaaí duai! </p> <p class=MsoNormal>Nemohu vám vypovdt hnus a hrozu, kterou ve mn ten bezvýznamn vypadající lovk vzbudil. Vidl jsem ho v té chvíli líp, ponvad~ stál ve svtle lampy. TváY ml sinalou a za~loutlou; krátkou, api atou bradku Yídkou a zplihlou. PYi Ye i se ke mn naklánl a rty a o ními ví ky neustále akubal a kroutil, jako by trpl tancem svatého Víta. Bezd n jsem si pomyslel, ~e ten jeho podivný hihHavý smích je také asi projevem njaké nervové choroby. Hrozným dojmem v jeho tváYi vaak posobily o i, které byly ocelov aedé, studen se leskly a v jejich~ hloubi utkvla zlovolná, nezkrotná krutost.</p> <p class=MsoNormal>,Dovíme se, jestli o tom budete nkde mluvit, Yekl. ,Máme vlastní zdroje informací, Te ale na vás eká ko ár a moj pYítel vás doprovodí. </p> <p class=MsoNormal>Span m odvedli halou ke ko áru a znova jsem letmo zahlédl stromy a zahradu. Pan Latimer ael tsn za mnou a bez jediného slova zaujal v ko áYe místo naproti mn. Znova jsme ml ky jeli nekone n dlouho, opt s vyta~enými zatemnnými okny, a teprve krátce po polnoci ko ár zastavil.</p> <p class=MsoNormal>,Tady si vystoupíte, pane Melasi, Yekl moj provodce. ,Je mi líto, ~e vás zanechávám tak daleko od vaaeho domova, ale nic jiného mi nezbývá. Jakýkoli pokus sledovat ko ár by pro vás dopadl velice neblaze. </p> <p class=MsoNormal>PYi tch slovech otevYel dveYe a já ml st~í as vysko it, ponvad~ ko í vzáptí práskl do koní a ko ár oddrkotal. V ú~asu jsem se rozhlédl kolem sebe a zjistil jsem, ~e jsem na njakém vYesoviati, porostlém tu a tam tmavými skvrnami hlodaaových keYo. V dálce se táhla Yada domo a v horních patrech tu a tam svítilo njaké svtýlko. Na druhé stran jsem uvidl ervené signální lampy ~eleznice.</p> <p class=MsoNormal>Ko ár, který m pYivezl, byl u~ z dohledu. Stál jsem tam, rozhlí~el jsem se kolem sebe a uva~oval jsem, kde to proboha mohu být, kdy~ jsem pojednou uvidl, ~e ke mn ve tm kdosi pYichází. Kdy~ se ten lovk pYiblí~il, zjistil jsem, ~e je to hlída  trati.</p> <p class=MsoNormal> Mo~ete mi Yíct, kde to jsem? zeptal jsem se.</p> <p class=MsoNormal> Ve Wandsworth Commonu, Yekl.</p> <p class=MsoNormal> Dostanu se odtud vlakem do Londýna? </p> <p class=MsoNormal>,Pojdete-li asi míli tímhle smrem, pYijdete do Clapham Junctionu, Yekl, ,a chytíte jeat poslední vlak, který pYijí~dí na nádra~í Victoria. </p> <p class=MsoNormal>To byl konec mého dobrodru~ství, pane Holmesi. Nevím, kde jsem byl, ani s kým jsem mluvil. Vím jen to, co jsem vám u~ povdl. Jsem ale pYesvd en, ~e jde o njakou velice apinavou zále~itost, a je-li to v mých silách, chtl bych tomu neaeastníkovi pomoci. Hned druhý den ráno jsem vyprávl celou tu historii panu Mycroftu Holmesovi a pozdji i policii. </p> <p class=MsoNormal>Po tomto nezvyklém vyprávní jsme vaichni sedli njaký as tiae. Pak se Sherlock podíval na svého bratra.</p> <p class=MsoNormal> Podnikl jsi nco? zeptal se.</p> <p class=MsoNormal>Mycroft zvedl výtisk Daily News, který le~el na postranním stolku.</p> <p class=MsoNormal>»Odmnn bude ka~dý, kdo mo~e podat njakou informaci o Xekovi jménem Paul Kratides z Atén, který nemluví anglicky. Tá~ odmna bude vyplacena ka~dému, kdo podá jakoukoli informaci o Yecké dám, její~ kYestní jméno je Sofie. X 2473.«</p> <p class=MsoNormal> Tohle bylo ve vaech denících. Nikdo se vaak neozval. </p> <p class=MsoNormal> A co Yecké vyslanectví? </p> <p class=MsoNormal> Informoval jsem se tam, ale nic nevdí. </p> <p class=MsoNormal> Pak budeme muset poslat telegram policejnímu Yediteli v Aténách. </p> <p class=MsoNormal> Do Sherlocka se vtlila veakerá energie naaí rodiny, Yekl Mycroft, obraceje se ke mn.  Nu, ujmi se toho pYípadu vaemi prostYedky a dej mi vdt, a~ nco pozitivního zjistía. </p> <p class=MsoNormal> SamozYejm, odpovdl moj pYítel a vstal z kYesla.  Dám ti vdt a panu Melasovi také. Zatím vaak, být na vaaem míst, pane Melasi, ml bych se velice na pozoru, neboe z tch inzeráto se pochopiteln dovdli, ~e jste je zradil. </p> <p class=MsoNormal>Kdy~ jsme spole n krá eli domo, Holmes se zastavil na telegrafním úYad a poslal odtamtud nkolik telegramo.</p> <p class=MsoNormal> Tak to vidíte, Watsone, poznamenal,  rozhodn jsme nepromrhali ve er nadarmo. Nkteré z mých nejzajímavjaích pYípado mi nahrál práv Mycroft. Problém, který jsme vyslechli, mo~e mít sice jen jediné vysvtlení, ale pYesto má nkteré pozoruhodné aspekty. </p> <p class=MsoNormal> Doufáte, ~e jej rozYeaíte? </p> <p class=MsoNormal> No, kdy~ toho u~ víme tolik, museli bychom mít z pekla smolu, abychom se nedovdli i zbytek. Jist jste si u~ sám vytvoYil njakou teorii, vysvtlující veakerá fakta, která jsme vyslechli. </p> <p class=MsoNormal> Ano, ale zcela neur itou. </p> <p class=MsoNormal> Co vás tedy napadlo? </p> <p class=MsoNormal> PYipadá mi jasné, ~e tu Yeckou dívku unesl mladý Angli an jménem Harold Latimer. </p> <p class=MsoNormal> Odkud ji unesl? </p> <p class=MsoNormal> Nejspía z Atén. </p> <p class=MsoNormal>Sherlock Holmes zavrtl hlavou.  Ten mladík neumí Yecky ani slovo. Kde~to ta dáma hovoYí anglicky celkem sluan. Z eho~ plyne, ~e ona byla njaký krataí as v Anglii, ale on nebyl v Xecku. </p> <p class=MsoNormal> Pak ale mo~eme pYedpokládat, ~e pYijela do Anglie na návatvu a ~e ji ten Harold pYemluvil, aby s nim uprchla. </p> <p class=MsoNormal> To u~ je pravdpodobnjaí. </p> <p class=MsoNormal> Pak pYijede z Xecka její bratr - domnívám se toti~ - ~e je mezi nimi tenhle pYíbuzenský vztah - a chce zakro it. NeprozYeteln se vydá do rukou mladíka a jeho staraího kumpána. Ti dva se ho zmocní a násilím ho nutí k podepsání njakých listin, s nimi~ by mohli uchvátit dív in majetek - mo~ná ~e ho má ve svYenské pé i nebo tak. To ovaem on odmítá. Aby ho k tomu donutili, musí si opatYit tlumo níka a se~enou pana Melase, kdy~ u~ pYedtím pou~ili nkoho jiného. Dv eti o pYíjezdu jejího bratra neYeknou, tak~e se to nakonec doví irou náhodou. </p> <p class=MsoNormal> Výborn, Watsone, zvolal Holmes.  Opravdu mám dojem, ~e nejste daleko od pravdy. Sám vidíte, ~e máme vaechny karty v hrsti a musíme se u~ jen obávat njakého skrytého násilného skutku z jejich strany. Poskytnou-li nám as, ur it je dopadneme. </p> <p class=MsoNormal>  Jak ale zjistíme, kde ten dom je? </p> <p class=MsoNormal> Jestli~e je náa dohad správný a to dv e se jmenuje nebo aspoH jmenovalo Sofie Kratidesová, nemlo by být t~ké ji vystopovat. V tom spo ívá naae hlavní nadje, ponvad~ bratra tu samozYejm nikdo nezná. Je jasné, ~e musel uplynout njaký as od té doby, co Harold navázal s dívkou styky - pYinejmenaím nkolik týdno - neboe bratr v Xecku musel mít dostatek asu, aby se o tom dovdl a pYijel do Anglie. Jestli v té dob bydleli spole n, je pravdpodobné, ~e dostaneme na Mycroftov inzerát njakou odpov. </p> <p class=MsoNormal>PYi rozmluv jsme dorazili k naaemu domu v Baker Street. Holmes vystupoval po schodech první, a kdy~ otevYel dveYe naaeho pokoje, pYekvapen sebou trhl. Podíval jsem se mu pYes rameno a byl jsem udiven stejn jako on. Jeho bratr Mycroft tam sedl v kYesle a pokuYoval.</p> <p class=MsoNormal> Poj dál, Sherlocku! Pojte dál, pane doktore, Yekl pYívtiv, usmívaje se naaim pYekvapeným tváYím.  Na takovou energii ode mne nejsi zvyklý, ~e, Sherlocku? V tomhle pYípad m ale nco pYitahuje. </p> <p class=MsoNormal> Jak ses sem dostal? </p> <p class=MsoNormal> PYedjel jsem vás v ko áYe. </p> <p class=MsoNormal> Stalo se nco nového? </p> <p class=MsoNormal> Dostal jsem odpov na inzerát. </p> <p class=MsoNormal> Ach! </p> <p class=MsoNormal> Ano; pYiala pár minut po vaaem odchodu. </p> <p class=MsoNormal> A jaký je výsledek? </p> <p class=MsoNormal>Mycroft Holmes vytáhl list papíru.</p> <p class=MsoNormal> Tady je, Yekl,  a je napsaná redis perem na prvotYídním ~lutém papíYe. Psal ji mu~ ve stYedních letech se slabou fyzickou konstitucí. ,Pane, stojí tu, v odpov na Váa inzerát z dneaního dne dovoluji si Vám sdlit, ~e zmínnou mladou dámu velmi dobYe znám. Kdybyste se obt~oval m navatívit, mohl bych Vám sdlit jisté podrobnosti jejího strastiplného pYíbhu. V sou asné dob bydlí na adrese The Myrtles, Beckenham. - S úctou J. DAVENPORT.   </p> <p class=MsoNormal> Píae z Lower Brixtonu, Yekl Mycroft Holmes.  Nezdá se ti, Sherlocku, ~e bychom se za ním mli hned rozjet a ty podrobnosti se dovdt? </p> <p class=MsoNormal> Milý Mycrofte, bratrov ~ivot je cennjaí ne~ pYíbh jeho sestry. Myslím, ~e bychom mli zavolat inspektoru Gregsonovi do Scotland Yardu a vydat se rovnou do Beckenhamu. Víme, ~e tomu lovku hrozí smrt, a ka~dá hodina mo~e být osudná. </p> <p class=MsoNormal> Bude dobYe, kdy~ se cestou stavíme pro pana Melase, poznamenal jsem,  proto~e budeme mo~ná potYebovat tlumo níka. </p> <p class=MsoNormal> Výborn! zvolal Sherlock Holmes.  Poalete chlapce pro ko ár a hned vyrazíme. PYi tchto slovech otevYel zásuvku stolu a vaiml jsem si, ~e strká do kapsy revolver.  Ano, Yekl v odpov na moj tázavý pohled,  podle toho, co jsme slyaeli, máme co init s mimoYádn nebezpe nou bandou. </p> <p class=MsoNormal>Byla u~ skoro tma, kdy~ jsme pYijeli do Pall Mallu a zaklepali na dveYe Melasova bytu. PYed chvílí prý pro nho pYiael njaký mu~ a Melas s ním odeael.</p> <p class=MsoNormal> Mo~ete mi Yíct kam? zeptal se Mycroft Holmes.</p> <p class=MsoNormal> To nevím, pane, odpovdla ~ena, která nám otevYela dveYe.  Vím jen tolik, ~e s tím pánem odjel v ko áYe. </p> <p class=MsoNormal> Xekl ten pán, jak se jmenuje? </p> <p class=MsoNormal> Ne prosím. </p> <p class=MsoNormal> Nebyl to takový vysoký, hezký, sndý mu~? </p> <p class=MsoNormal> Kdepak - tohle byl loví ek s brejli kami, s náramn pohublou tváYí, ale moc milým chováním - pYi Ye i se poYád smál. </p> <p class=MsoNormal> Jedeme! zvolal rázn Sherlock Holmes.  Za íná to být vá~né! poznamenal, kdy~ jsme ují~dli ke Scotland Yardu.  Ti chlapi se znova zmocnili Melase. A on rozhodn není pYília odvá~ný pán, jak dobYe vdí ze zkuaenosti oné noci. Ten padouch ho dokázal terorizovat od okam~iku, kdy se dostal do jeho pYítomnosti. Nepochybné potYebují jeho tlumo nické slu~by, ale a~ ho vyu~ijí, budou ho mo~ná chtít potrestat za to, co pokládají za zradu. </p> <p class=MsoNormal>Doufali jsme, ~e kdy~ pojedeme vlakem, mohli bychom se dostat do Beckenhamu stejn rychle, nebo mo~ná jeat rychleji ne~ ko árem. Kdy~ jsme vaak pYijeli do Scotland Yardu, trvalo nám víc ne~ hodinu, ne~ jsme se dostali k inspektoru Gregsonovi a opatYili si formální povolení k domovní prohlídce. Bylo tYi tvrt na deset, kdy~ jsme dorazili na London Bridge, a pol jedenácté, kdy~ jsme kone n vaichni tyYi vystoupili na nádra~í v Beckenhamu. Pol míle jízdy a byli jsme pYed The Myrtles - velkým tmavým domem, stojícím stranou od silnice na vlastních pozemcích. Tam jsme propustili dro~káYe a spole n jsme vykro ili po pYíjezdové cest.</p> <p class=MsoNormal> Ve vaech oknech je tma, poznamenal inspektor.  Zdá se, ~e dom je opuatný. </p> <p class=MsoNormal> Ptá ci nám foukli a hnízdo nechali prázdné, Yekl Holmes.</p> <p class=MsoNormal> Pro  myslíte? </p> <p class=MsoNormal> Ponvad~ tudy nejdéle pYed hodinou projel voz nalo~ený t~kými zavazadly. </p> <p class=MsoNormal>Inspektor se zasmál.  Stopy kol jsem ve svtle lucerny nad vraty vidl taky, ale jak jste pYiael na ta zavazadla? </p> <p class=MsoNormal> Vaiml jste si mo~ná, ~e stejné stopy kol vedou i opa ným smrem. Jenom~e voz jedoucí smrem odtud zanechal stopy mnohem hlubaí, natolik hluboké, ~e mo~eme s jistotou Yíct, ~e vezl zna n t~ký náklad. </p> <p class=MsoNormal> Tahle mali kost mi bohu~el uala, Yekl inspektor a pokr il rameny.  Co ta vrata? Ta jen tak snadno nevypá íme. Jestli se nám ale nikdo neozve, tak se o to pokusíme. </p> <p class=MsoNormal>Hlasit zabuail klepadlem a zatahal za zvonec, ale bezvýsledn. Holmes se nkam vytratil, ale za pár minut se vrátil.</p> <p class=MsoNormal> PodaYilo se mi otevYít okno, Yekl.</p> <p class=MsoNormal> Díky bohu, ~e stojíte na stran zákona a ne proti nmu, pane Holmesi, poznamenal inspektor, kdy~ si vaiml, jak aikovn moj pYítel vyhákl zástr ku.  No, myslím, ~e za tchhle okolností nemusíme ekat na pozvání a mo~eme jít dál. </p> <p class=MsoNormal>Jeden po druhém jsme veali do prostorné místnosti - zYejm té, v ní~ pYed asem tlumo il pane Melas. Inspektor rozsvítil svou lucernu a v jejím svtle jsme spatYili dvoje dveYe, záclonu, lampu a sbírku japonských zbraní, pYesn to, co nám Xek popsal. Na stole stály dv sklenice, prázdná láhev od brandy a zbytky jídla.</p> <p class=MsoNormal> Co je tohle? zeptal se pojednou Holmes.</p> <p class=MsoNormal>Vaichni jsme zostali stát a naslouchali jsme. Kdesi nad naaimi hlavami se ozývalo tiché kvílení. Holmes se vrhl ke dveYím a vybhl do haly. Straalivý zvuk sem doléhal z poschodí. Holmes se Yítil po schodech nahoru, inspektor a já jsme mu byli v patách, zatímco jeho bratr Mycroft nás následoval tak rychle, jak jen mu to jeho korpulentnost dovolovala.</p> <p class=MsoNormal>V druhém poschodí jsme uvidli troje dveYe - a z prostYedních se ozývaly ty zlovstné zvuky, chvílemi pYecházející do nezYetelného mumlání a pak znova stoupající do pronikavého vYískotu. DveYe byly zam ené, ale klí  byl zastr en zven í. Holmes odemkl a vpadl dovnitY, ale v pYíatím okam~iku u~ byl opt na chodb a dr~el se za hrdlo.</p> <p class=MsoNormal> To je z dYevného uhlí! zvolal.  Po kejte. NejdYív se musí vzduch vy istit. </p> <p class=MsoNormal>Nakoukli jsme dovnitY a uvidli, ~e jediným zdrojem svtla v místnosti je kalný modravý plamen, hoYící na malé mosazné trojno~ce uprostYed. Vrhal na podlahu nepYirozený, tYaslavý kruh, zatímco ve stínech za ním jsme uzYeli nejasné siluety dvou postav, skr ených u zdi. Z otevYených dveYí se valil straaný, dusivý dým, který nás rozkaalal a donutil zalapat po dechu. Holmes se rozbhl nahoru na schodiat, aby se nalokal erstvého vzduchu; potom se znova vYítil do místnosti, rozrazil okna dokoYán a vyhodil mosaznou troj no~ku do zahrady.</p> <p class=MsoNormal> Za okam~ik mo~eme jít dovnitY, Yekl zajíkav, kdy~ byl znova na chodb.  Kde je sví ka? Pochybuji, ~e v téhle atmosféYe mo~eme rozakrtnout. Podr~ svtlo u dveYí a my ty chudáky vyneseme ven, Mycrofte. Jdeme! </p> <p class=MsoNormal>Vrhli jsme se k otráveným a vynesli jsme je na odpo ívadlo schodiat. Oba mu~i mli zmodralé rty a byli v bezvdomí; tváYe mli napuchlé a pYekrvené a o i jim vylézaly z dolko. Jejich rysy byly sta~eny takovou kYe í, ~e nebýt erného plnovousu a zavalité postavy, sotva bychom byli poznali Yeckého tlumo níka, který se s námi rozlou il teprve pYed nkolika málo hodinami v Diogenov klubu. Ruce a nohy ml dokladn spoutané a nad okem ml modYinu po njakém prudkém úderu. Druhý byl svázán podobn a byl to vysoký, nesmírn vyhublý mu~, s nkolika pruhy náplastí groteskn nalepenými pYes obli ej. Kdy~ jsme ho polo~ili na zem, pYestal sténat a jediný pohled m pYesvd il, ~e alespoH pro nho naae pomoc pYiala u~ pozd. Pan Melas vaak byl jeat ~iv a za necelou hodinu se nám ho pomocí pavku a brandy podaYilo pYivést k vdomí. Kdy~ jsem vidl, ~e otevYel o i, pocítil jsem uspokojení nad tím, ~e to byla má ruka, která ho vyvedla z temného údolí, do nho~ smYují vaechny cesty.</p> <p class=MsoNormal>Byla to jednoduchá historie, kterou nám vyprávl, a jenom potvrdila závry naaí dedukce. Jakmile návatvník vstoupil k nmu do pokoje, vytáhl z rukávu obuaek a vystraail ho hrozbou okam~ité a nevyhnutelné smrti tak, ~e se mu únos podaYil i podruhé. Ten rozhihHaný darebák musel mít na neaeastného znalce jazyko témY hypnotický vliv, ponvad~ Melas o nm nedokázal mluvit jinak ne~ s tYesoucíma se rukama a kYídovými tváYemi. Rychle Xeka odvezl do Beckenhamu, kde tlumo il i pYi druhém výslechu, jeat dramati tjaím, ne~ byl první, pYi nm~ oba Angli ani svému vzni vyhro~ovali okam~itou smrtí, jestli~e nevyhoví jejich po~adavkom. Kdy~ posléze zjistili, ~e se nezalekne ~ádné hrozby, odvlekli ho znova do vzení; Melasovi pak vy etli jeho zradu, o ní~ se dovdli z inzerátu v novinách, omrá ili ho úderem hole a pak u~ se nepamatoval na nic a pYiael k sob a~ ve chvíli, kdy jsme se nad ním sklánli.</p> <p class=MsoNormal>Takový tedy byl ten ojedinlý pYípad Yeckého tlumo níka, jeho~ vysvtlení je dosud zahaleno jistým tajemstvím. Spojili jsme se sice s mu~em, který odpovdl na inzerát, a dovdli jsme se od nho, ~e ta neaeastná mladá dáma pocházela z bohaté Yecké rodiny a byla v Anglii na návatv u njakých pYátel. Seznámila se v té dob s mladíkem jménem Harold Latimer, který si ji doslova oto il kolem prstu a nakonec ji i pYemluvil, aby s ním utekla. Její pYátelé, jimi~ tato událost otYásla, spokojili se s tím, ~e informovali jejího bratra v Aténách a nad celou zále~itostí si tak umyli ruce. Bratr pYijel do Anglie a vlastní nerozvá~ností upadl do rukou Latimera a jeho spole níka, který se jmenoval Wilson Kemp a byl to lovk s nejhoraí minulostí. Kdy~ tito dva mu~i zjistili, ~e pro svou neznalost angli tiny je v jejich rukou naprosto bezmocný, uvznili ho a mu ením a hladem se ho pokouaeli donutit, aby na n svým podpisem pYevedl svoj i sestYin majetek. Dr~eli ho v dom bez dív ina vdomí, a náplasti na obli ej mu nalepovali pYedevaím proto, aby jej dívka nepoznala, i kdyby jej snad náhodou zahlédla. Díky ~enskému instinktu vaak toto maskování ihned prokoukla, jakmile ho v dob první tlumo níkovy návatvy spatYila. Neaeastná dívka ale byla sama uvznna, ponvad~ v celém dom nebyl nikdo jiný ne~ mu~, který byl zamstnán jako ko í, a jeho ~ena, a ti byli posluanými nástroji spiklenco. Jakmile zjistili, ~e jejich tajemství je prozrazeno a ~e se jim vzn nepodaYí zlomit, oba darebáci na hodinu vypovdli pronájem zaYízeného domu a uprchli i s dívkou, kdy~ nejprve, jak se domnívali, dokonali svou pomstu na obou mu~ích - na tom, který jim dokázal vzdorovat, i na tom, který je zradil.</p> <p class=MsoNormal>Po nkolika msících jsme dostali z Budapeati zajímavý výstYi~ek z novin. Byla to zpráva o tragickém konci dvou Angli ano, kteYí cestovali s njakou ~enou. Oba byli probodeni a uherská policie soudila, ~e se pohádali a zasadili si smrtelné rány navzájem. Mám ale za to, ~e Holmes si o tom myslí nco jiného, a dodnes tvrdí, ~e kdyby se nkomu podaYilo tu Yeckou dívku vyhledat, dovdl by se od ní mo~ná, kdo pomstil pYíkoYi, spáchané na ní a na jejím bratrovi.</p> <h2><a name="_Toc245813153">NámoYní smlouva</a></h2> <p class=MsoNormal> ervenec, který následoval bezprostYedn po mé svatb, je pro mne pamtihodný tYemi zajímavými pYípady, na nich~ jsem ml est se Sherlockem Holmesem spolupracovat a studovat jeho metody. Mám je zaznamenané ve svých poznámkách pod hlavi kami Dobrodru~ství druhé skvrny, Dobrodru~ství s námoYní smlouvou a Dobrodru~ství unaveného kapitána. První se vaak dotýká tak záva~ných zájmo a bylo v ní namo eno tolik pYedních rodin království, ~e je mnoho let nebude mo~no publikovat. }ádný jiný pYípad, v nm~ se Holmes kdy anga~oval, neilustroval vaak hodnotu jeho analytických metod tak jasn a neu inil tak hluboký dojem na jeho známé. Dodnes mám uschovaný témY doslovný záznam rozhovoru, v nm~ demonstroval správná fakta pYípadu monsieuru Dubuqueovi z paYí~ské policie a Fritzi von Waldbaumovi, známému odborníkovi z GdaHska, kteYí oba vyplýtvali veakerou energii pYi sledování stop, které se nakonec ukázaly zcela podru~né. Tuto historii vaak bude mo~no bez obav vyprávt a~ nkdy v pYíatím století. Zatím proto pYejdu k dalaímu bodu svého seznamu, co~ je pYípad, který také jednu chvíli sliboval, ~e nabude celonárodního významu, a vyzna oval se etnými epizodami, které mu propoj ily jedine ný charakter.</p> <p class=MsoNormal>Kdy~ jsem jeat chodil do akoly, byl mým dovrným pYítelem mládenec jménem Percy Phelps. Byl skoro stejn starý jako já, a koli chodil o dv tYídy výa. Udivoval nás vaechny svou bystrostí a vyhrál v~dycky vaechny ceny, které akola vypsala. Nakonec své úspchy korunoval získáním stipendia, které mu umo~nilo pokra ovat v triumfální kariéYe v Cambridgi. Vzpomínám si, ~e pocházel z výborné rodiny se spoustou konexí, a ~e dokonce i jako malí hoai jsme vdli, ~e bratr jeho matky je lord Holdhurst, proslulý politik konzervativní strany. Toto vynikající pYíbuzenstvo mu vaak ve akole nebylo pYília na prospch; naopak, zdálo se nám velice pikantní, ~e jsme ho mohli na hYiati po chuti sekýrovat nebo ho poYádn pYetáhnout laekou z kriketové branky. To vaak se úpln zmnilo, kdy~ odeael do praktického ~ivota. Mlhav jsem se doslechl, ~e jeho schopnosti a vlivné styky mu dopomohly k dobrému místu na ministerstvu zahrani í, ale pak jsem ho nadobro pustil z hlavy. A~ následující dopis mi pYipomnl jeho existenci:</p> <p class=MsoNormal>&nbsp;</p> <p class=MsoNormal> Briarbrae, Woking.</p> <p class=MsoNormal>&nbsp;</p> <p class=MsoNormal>Milý Watsone, nepochybuji, ~e si vzpomenete na »Bubeu« Phelpse, který chodil do páté tYídy, kdy~ Vy jste byl ve tYetí. Dokonce jste se mo~ná doslechl, ~e mi moj vlivný strýc opatYil dobré místo na ministerstvu zahrani í a ~e jsem tam po~íval dovry a úcty, dokud m nepotkalo straané neatstí, které rozmetalo celou mou kariéru v trosky.</p> <p class=MsoNormal>Nemá smysl vypisovat podrobnosti toho hrozného maléru. V pYípad, ~e vyhovíte mé ~ádosti, budu Vám je muset pravdpodobn povdt ústn. Práv jsem se zotavil z devítinedlního zápalu mozku a stále jeat jsem mimoYádn zesláblý. Myslíte, ~e byste mohl ke mn pYivést na návatvu svého pYítele Sherlocka Holmese? Moc rád bych znal jeho názor na celý ten pYípad, a koli úYední místa m ujiaeují, ~e u~ se nedá nic podniknout. Pokuste se ho pYivést co nejdYív, je-li to mo~né. Dokud na mn lpí to straalivé podezYení, pYipadá mi ka~dá minuta jako hodina. Ujistte ho prosím, ~e jsem jej dosud nepo~ádal o radu ne proto, ~e bych snad nedostate n oceHoval jeho schopnosti, ale proto, ~e jsem byl jako pomatený, co m to neatstí postihlo. Te u~ jsem zase v poYádku, ale nemám odvahu na to moc myslet ze strachu pYed recidivou. Stále jeat jsem tak slabý, ~e - jak vidíte - musím tento dopis diktovat. Pokuste se ho pYivést.</p> <p class=MsoNormal>&nbsp;</p> <p class=MsoNormal>Váa starý spolu~ák</p> <p class=MsoNormal>Percy Phelps. </p> <p class=MsoNormal>&nbsp;</p> <p class=MsoNormal>Kdy~ jsem ten dopis etl, cosi m v nm dojalo; snad to byly ty optovné ~alostné prosby, abych pYivedl Holmese. Byl jsem tím natolik pohnut, ~e jsem se o to chtl pokusit, i kdy~ jsem vdl, ~e to mo~ná bude obtí~né; na druhé stran mi vaak bylo známo, ~e Holmes je do svého umní tak zamilován, ~e je v~dy pYipraven poskytnout svou pomoc tak ochotn, jak ochotn ji klient pYijímá. Má ~ena se mnou souhlasila v tom, ~e bych mu ml tu zále~itost bezodkladn pYedlo~it, a tak jsem se v hodin snídan zase jednou znova octl ve starém byt v Baker Street.</p> <p class=MsoNormal>Holmes sedl v ~upanu u rohového stolku a byl zabrán do jakéhosi chemického pokusu. Nad namodralým plamenem Bunsenova hoYáku se ve velké zakYivené retort s klokotem vaYila jakási tekutina a destilované kapky stékaly do dvoulitrové odmrky. Kdy~ jsem veael, moj pYítel se na m sotva podíval. Vidl jsem, ~e jde zYejm o dole~itý pokus, a tak jsem se posadil do kYesla a ekal. PonoYoval násosku hned do té, hned do oné láhve, z ka~dé nabral nkolik kapek a nakonec pYinesl zkumavku s roztokem ke stolu. V pravé ruce dr~el prou~ek lakmusového papíru.</p> <p class=MsoNormal> PYicházíte v kritickém okam~iku, Watsone, Yekl.</p> <p class=MsoNormal> Jestli tenhle papír zostane modrý, vaechno je v poYádku.</p> <p class=MsoNormal>Jestli ale z ervená, bude to jednoho lovka stát ~ivot. PonoYil jej do zkumavky a papír se okam~it zbarvil do mdlého, apinav nachového odstínu.  Hm! To jsem si mohl myslet! zvolal.  Za okam~ik vám budu k slu~bám, Watsone. Tabák najdete v perské trepce. Oto il se ke stolu a rychle napsal text nkolika telegramo, které pYedal poslí kovi. Potom se svezl do kYesla naproti mn, zvedl kolena a sepnul ruce kolem dlouhých, atíhlých nohou.</p> <p class=MsoNormal> Velice banální vra~di ka, Yekl.  Doufám, ~e mi nesete nco lepaího. Vy jste ten pravý pták bouYlivák, jeho~ pYítomnost neklamn ohlaauje zlo in, Watsone. O  jde? </p> <p class=MsoNormal>Podal jsem mu dopis, který si pYe etl s maximáln soustYednou pozorností.</p> <p class=MsoNormal> To nám ale moc neYíká, ~e? poznamenal, kdy~ mi dopis vracel.</p> <p class=MsoNormal> Skoro nic. </p> <p class=MsoNormal> Písmo je ale pYesto zajímavé. </p> <p class=MsoNormal> Jenom~e on to nepsal vlastní rukou. </p> <p class=MsoNormal> Máte pravdu. Psala to ~ena. </p> <p class=MsoNormal> Ale kde - ur it mu~! zvolal jsem.</p> <p class=MsoNormal> Ba ne, psala to ~ena! A ~ena velice nevaedního charakteru. Víte, na po átku jakéhokoli vyaetYování je dobYe vdt i takovou mali kost, ~e váa klient je v úzkém vztahu s nkým, kdo - ae u~ v dobrém nebo apatném smyslu - má nezvyklou povahu. U~ to ve mn vzbudilo o pYípad zájem. Jste-li pYipraven, vydáme se hned do Wokingu a navatívíme toho diplomata, který má takové potí~e, i tu dámu, jí~ diktuje své dopisy. </p> <p class=MsoNormal>Mli jsme atstí a chytili jsme na nádra~í Waterloo jeat ranní vlak. Netrvalo to ani hodinu a byli jsme uprostYed wokingských jedlových leso a vYesoviae. Zjistili jsme, ~e Briarbrae je velký, stranou stojící dom na rozlehlých pozemcích, pouhých pár minut cesty od nádra~í. Kdy~ jsme pYedlo~ili navatívenky, byli jsme uvedeni do elegantn zaYízeného salónu, kam za námi za malou chvilku pYiael ponkud obtloustlý mu~, který nás velice pohostinn uvítal. Bylo mu spía kolem tyYiceti ne~ kolem tYiceti, ale ml tak rumnou tváY a tak veselé o i, ~e stále jeat posobil dojmem naducaného a nezbedného chlapce.</p> <p class=MsoNormal> Jsem moc rád, ~e jste pYijeli, Yekl, vYele nám potYásaje rukama.  Percy se po vás ptal celé ráno. Je chudák tak neaeastný, ~e se chytá ka~dého stébla. Jeho otec a matka m po~ádali, abych vás uvítal, ponvad~ pro n je pouhá zmínka o celé té vci neoby ejné bolestná. </p> <p class=MsoNormal> Neznáme dosud ~ádné podrobností, poznamenal Holmes.  Jak vidím, vy sám nejste lenem rodiny. </p> <p class=MsoNormal>Náa nový známý se zatváYil pYekvapené, ale pak se podíval na vestu a dal se do smíchu.</p> <p class=MsoNormal> Ach tak, vaiml jste si, ~e mám na pYívsku monogram J. H., Yekl.  Hned m napadlo, ~e je v tom njaká chytrost. Jmenuji se Joseph Harrison, a ponvad~ si Percy bude brát mou sestru Annii, stanu se lenem rodiny alespoH po tom sHatku. Mou sestru najdete u nho v pokoji, ponvad~ ho poslední dva msíce opatruje jako oko v hlav a skoro se od nho nehne. Mli bychom se tam rovnou vydat, ponvad~ vím, jak je netrplivý. </p> <p class=MsoNormal>Místnost, do které nás uvedl, byla ve stejném poschodí jako salón. áste n byla zaYízena jako obývací pokoj a áste n jako lo~nice a v ka~dém kout a v ka~dém výklenku stály vázy s vkusn uspoYádanými kvtinami. Velice bledý a pYepadlý mladý mu~ le~el na pohovce poblí~ otevYeného okna, jím~ proudila do místnosti opojná von ze zahrady a letní vzduch jako balzám. Vedle nho sedla ~ena, která vstala, kdy~ jsme veali.</p> <p class=MsoNormal> Mám odejít, Percy? zeptala se.</p> <p class=MsoNormal>SevYel jí ruku, aby ji zadr~el.  Pkn vás vítám, Watsone, Yekl srde n.  S tím knírem bych vás vru nepoznal, a vy byste si jist také netroufal odpYisáhnout, ~e jsem to já. A tohle je, myslím, váa proslulý pYítel, pan Sherlock Holmes, ne? </p> <p class=MsoNormal>Nkolika slovy jsem ho pYedstavil a oba jsme se posadili. Obtloustlý mladý mu~ nás opustil, ale jeho sestra v pokoji zostala a ponechala ruku v pacientov dlani. Byla to ~ena pYita~livého zevnjaku, sice ponkud malá a boubelatá, ale s krásnou olivovou pletí, velkýma a tmavýma italskýma o ima a s bohatými ernými vlasy. V kontrastu s tmi výraznými odstíny vypadala bílá tváY jejího pYítele jeat pYepadlejaí a ztrhanjaí.</p> <p class=MsoNormal> Nebudu vás pYipravovat o as, Yekl a nadzvedl se na pohovce.  Bez dalaích úvodo pYejdu hned k vci. Byl jsem aeastný a úspaný mu~, pane Holmesi a ml jsem se práv ~enit, kdy~ m potkalo to ne ekané a straané neatstí, které zni ilo vaechny mé vyhlídky do budoucna.</p> <p class=MsoNormal>Jak u~ vám mo~ná Watson Yekl, byl jsem na ministerstvu zahrani í a s pomocí vlivu svého strýce lorda Holdhursta jsem se brzo dopracoval odpovdného postavení. Kdy~ se moj strýc stal v nynjaí vlád ministrem zahrani í, povYoval m etnými dovrnými úkoly, a ponvad~ jsem je v~dy úspan zvládl, za al bezvýhradn dovYovat mým schopnostem a taktu.</p> <p class=MsoNormal>Skoro pYed deseti týdny - mám-li být pYesný, bylo to 23. kvtna - povolal si m do své soukromé pracovny, s uznáním se vyjádYil o dobré práci, kterou jsem vykonal, a sdlil mi, ~e mi hodlá svYit nový dovrný úkol.</p> <p class=MsoNormal> Tohle, Yekl a vzal ze stolu aedý lepenkový vále ek na listiny, je originál té tajné smlouvy mezi Anglií a Itálií, o které, jak musím s lítostí konstatovat, prosko ily ji~ v tisku ur ité povsti. Francouzské i ruské velvyslanectví by zaplatilo obrovskou sumu za to, kdyby se mohlo obsah tchto dokumento dovdt. Nikdy by neopustily moj sekretáY, kdyby nebylo absolutn nutné poYídit od nich kopii. Máa v kanceláYi psací stol? </p> <p class=MsoNormal>,Ano. </p> <p class=MsoNormal>,V tom pYípad smlouvu vezmi a zamkni ji do nho. Dám pYíkaz, ~e tu smía zostat po pracovních hodinách, a~ ostatní odejdou, abys mohl ve volném ase klidn poYídit kopii a nemusel mít obavy, ~e by nkdo mohl do textu nahlédnout. A~ budea s prací hotov, zamknea jak originál, tak kopii do psacího stolu a zítra ráno mi je osobn pYedáa. </p> <p class=MsoNormal>Vzal jsem listiny a - </p> <p class=MsoNormal> PromiHte na okam~ik, Yekl Holmes.  Byli jste bhem tohoto rozhovoru sami? </p> <p class=MsoNormal> Úpln sami. </p> <p class=MsoNormal> Ve velké místnosti? </p> <p class=MsoNormal> Na délku tYicet stop a na aíYku zrovna tolik. </p> <p class=MsoNormal> A stáli jste uprostYed? </p> <p class=MsoNormal> Ano, asi tak. </p> <p class=MsoNormal> Mluvili jste tiae? </p> <p class=MsoNormal> Strýc mluví v~dycky nápadn tiae. A já skoro nemluvil. </p> <p class=MsoNormal> Dkuji, Yekl Holmes a zavYel o i,  pokra ujte prosím. </p> <p class=MsoNormal> Udlal jsem pYesn to, co mi naYídil, a ekal jsem, a~ ostatní úYedníci odejdou. Jeden z nich, Charles Gorot, ml v mé kanceláYi vyYídit jeat njaké resty, a tak jsem ho tam nechal a ael jsem se nave eYet. Kdy~ jsem se vrátil, byl u~ pry . Chtl jsem si s prací co nejvíc pospíait, neboe jsem vdl, ~e Joseph, to jest pan Harrison, kterého jste práv vidli, je v Londýn a ~e se bude vracet do Wokingu vlakem v jedenáct hodin, který jsem chtl také pokud mo~no stihnout.</p> <p class=MsoNormal>Jakmile jsem se na smlouvu blí~ podíval, hned mi bylo jasné, ~e je natolik záva~ná, ~e strýc opravdu ani v nejmenaím nepYehánl. Ani~ se hodlám pouatt do podrobností, mohu vám Yíct, ~e v ní byl definován vztah Velké Británie vo i Trojspolku a nastínna politika, kterou naae vlast hodlá sledovat v pYípad, ~e francouzské lostvo nabude rozhodné pYevahy nad italským v oblasti StYedomoYí. Problémy, jimi~ se smlouva zabývala, byly ist námoYního charakteru. Na konci byly podpisy vysokých hodnostáYo, kteYí ji signovali. Text jsem jen letmo pYelétl; posadil jsem se ke stolu a pustil se do opisování.</p> <p class=MsoNormal>Byl to dlouhý dokument, sepsaný ve francouzatin a obsahující aestadvacet samostatných lánko. Opisoval jsem co nejrychleji, ale v devt hodin ve er jsem ml opsáno teprve devt lánko a snaha stihnout vlak mi pYipadala naprosto beznadjná. Cítil jsem se unavený a otuplý; áste n po ve eYi, ale i vy erpáním po dlouhé celodenní práci. `álek kávy by m byl velice osv~il. Vrátný bývá celou noc ve své ló~i pod schodiatm a vaYí na lihovém vaYi i kávu pro vaechny úYedníky, kteYí tu a tam pracují pYes as. Zazvonil jsem proto na nho, aby ke mn pYiael.</p> <p class=MsoNormal>K mému pYekvapení se objevila statná stará ~ena v zástYe a s vulgárním výrazem ve tváYi. Vysvtlila mi, ~e je man~elka vrátného a ~e tam uklízí, a tak jsem si objednal kávu od ní.</p> <p class=MsoNormal>Opsal jsem dalaí dva lánky smlouvy a pak, ponvad~ jsem se cítil unavenjaí ne~ pYedtím, vstal jsem a procházel se po místnosti, abych si protáhl nohy. Kávu mi nenesli, a za al jsem se zajímat, pro  to tak dlouho trvá. OtevYel jsem dveYe a vyael jsem na chodbu, abych to zjistil. Je to rovná, skoup osvtlená chodba a z kanceláYe, v ní~ jsem pracoval, vedou do ní jediné dveYe. Ústí do zahnutého schodiat, pod kterým je v dalaí chodb dole ló~e vrátného. V poli schodiat je jeat malé odpo ívadlo, z nho~ odbo uje témY v pravém úhlu dalaí chodba. Ta klesá po druhém, menaím schodiati k postrannímu vchodu do budovy, u~ívanému slu~ebnictvem a úYedníky pYicházejícími z Charles Street, kteYí si chtjí zkrátit cestu. Tady je hrubý situa ní plánek. </p> <p class=MsoNormal>&nbsp;</p> <p class=MsoNormal> Dkuji, mn je to zcela jasné, Yekl Sherlock Holmes.  Je krajn dole~ité, aby vám neuniklo, co vám Yeknu te. Seael jsem po schodiati dolo do haly, kde jsem naael vrátného v ló~i. Spal jako dudek. V konvi ce na lihovém vaYi i bublala vaYící se voda, a dokonce pYetékala na podlahu. Natáhl jsem ruku a chtl jsem vrátným zatYást, ponvad~ spal neruaen dál, kdy~ tu pojednou zvonek nad jeho hlavou hlasit zaYin el, vrátný sebou trhl a probudil se. ,PromiHte, pane Phelpsi, Yekl a vyjeven na m vytYeatil o i.</p> <p class=MsoNormal> PYiael jsem se podívat, jestli je ta káva u~ hotová. </p> <p class=MsoNormal> Postavil jsem vodu na vaYi  a pak jsem usnul. PromiHte prosím. Podíval se na m a pak nahoru na zvonek, který se stále jeat kýval, a ú~as v jeho tváYi ka~dým okam~ikem vzrostal.</p> <p class=MsoNormal>,Kdo to mohl zvonit, kdy~ vy jste tady? zeptal se. ,Jak to? Yekl jsem. ,Co je to vlastn za zvonek? </p> <p class=MsoNormal> No - pYece z kanceláYe, kde jste pracoval. </p> <p class=MsoNormal>V té chvíli jsem ml pocit, ~e mi ledová ruka sevYela srdce. Nkdo musel být v kanceláYi, kde drahocenná smlouva le~í na stole! Jako aílenec jsem se vyYítil nahoru po schodech a pádil jsem chodbou. Na chodb nikdo nebyl, pane Holmesi. V kanceláYi také nikdo. Vaechno bylo pYesn v tom stavu, v jakém jsem to opustil, jenom listiny, které mi byly svYeny, sebral nkdo se stolu a odnesl. Kopie tam byla, ale originál byl pry . </p> <p class=MsoNormal>Holmes se zvedl v kYesle a zamnul si ruce. Vidl jsem, ~e problém je podle jeho gusta.</p> <p class=MsoNormal> Co jste, prosím vás, dlal pak? zavr el.</p> <p class=MsoNormal> Okam~it jsem si uvdomil, ~e zlodj musel pYijít nahoru po schodiati od postranního vchodu. Kdyby ael druhou cestou, byl bych ho nutn musel potkat. </p> <p class=MsoNormal> A víte jist, ~e nebyl celou tu dobu schován v kanceláYi nebo nkde na chodb? Sám jste pYed okam~ikem Yekl, ~e je jen skoup osvtlena. </p> <p class=MsoNormal> To je absolutn vylou ené. V kanceláYi a na chodb by se neukryla ani krysa. }ádná skrýa tam nikde není. </p> <p class=MsoNormal> Dkuji vám. Pokra ujte prosím. </p> <p class=MsoNormal> Vrátnému neualo, jak jsem zbledl, a usoudil, ~e mám asi njaký dovod k obavám. PYiael proto za mnou nahoru a spole n jsme probhli chodbou a po pYíkrém schodiati dolo ke dveYím vedoucím do Charles Street. Byly zavYené, ale odem ené. OtevYeli jsme je a vybhli na ulici. ZYeteln si vzpomínám, ~e práv v té chvíli se na kostele v sousedství ozvaly tYi údery v~ních hodin. Bylo tYi tvrt na deset. </p> <p class=MsoNormal> To je mimoYádn dole~ité, Yekl Holmes a udlal si poznámku na man~etu koaile.</p> <p class=MsoNormal> Noc byla velice temná a drobn, teple praelo. V Charles Street nebylo ~ivé duae, ale na Whitehallu pokra oval ilý dopravní ruch jako obvykle. Rozbhli jsme se po chodníku, jen tak prostovlasí, jak jsme byli, a na vzdáleném rohu jsme naali postávajícího policistu.</p> <p class=MsoNormal>,Doalo ke kráde~i, vyhrkl jsem. ,Z ministerstva zahrani í byl ukraden dokument nesmírné ceny. `el tudy te nkdo? </p> <p class=MsoNormal> Stojím u~ tu tvrt hodiny, Yekl, ,a proael kolem mne jenom jediný lovk - njaká vysoká staraí ~ena ve skotském vlHáku. </p> <p class=MsoNormal>,Och, to byla jenom má ~ena, zvolal vrátný. ,Nikdo jiný tu neproael? </p> <p class=MsoNormal>,Ne, nikdo. </p> <p class=MsoNormal>,Pak ten zlodj musel jít na druhou stranu, zvolal vrátný a zatahal m za rukáv.</p> <p class=MsoNormal>S tím jsem se vaak nespokojil a jeho pokusy odtáhnout m pry  ve mn vzbudily podezYení.</p> <p class=MsoNormal>,Kterým smrem ta ~ena ala? zvolal jsem.</p> <p class=MsoNormal>,To vám nepovím. Vaiml jsem si, ~e jde kolem, ale neml jsem dovod, pro  ji dál pozorovat. Zdálo se, ~e spchá. </p> <p class=MsoNormal>,Jak je to dlouho? </p> <p class=MsoNormal>,No - pár minut. </p> <p class=MsoNormal> Asi tak pt minut? </p> <p class=MsoNormal>,Víc ne. </p> <p class=MsoNormal>,Ztrácíte jenom zbyte n as, pane, a ka~dá minuta je te dole~itá, zvolal vrátný. ,VYte mi, ~e má ~ena s tím nemá nic spole ného, a pospame si na druhý konec ulice. Nebo kdy~ nechcete vy, podívám se tam já, a s tmito slovy se rozbhl opa ným smrem.</p> <p class=MsoNormal>Za okam~ik jsem ho vaak dohonil a chytil za rukáv.</p> <p class=MsoNormal>,Kde bydlíte? Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal>,V Brixtonu, Ivy Lane . 16, odpovdl, ,ale nenechte se svést na nepravou stopu, pane Phelpsi. Pojte se mnou na druhý konec ulice, mo~ná ~e se tam nco dovíme. </p> <p class=MsoNormal>Pochopil jsem, ~e uposlechnu-li jeho rady, nemo~eme nic ztratit. Oba jsme tam s policistou pospíaili, ale ekala nás jen frekventovaná ulice, spousta lidí chodila obma smry, ale vaichni spchali, aby unikli sychravé noci a mli co nejdYív stYechu nad hlavou. Nepostával a neokounl tu nikdo, kdo by nám mohl Yíct, zda tudy nkdo proael.</p> <p class=MsoNormal>Pak jsme se vrátili do kanceláYe a prohledali jsme schodiat i chodbu, ale bezvýsledn. Chodba vedoucí ke kanceláYi je pokryta krémovým linoleem, na kterém se otiskne i ta nejslabaí stopa. Prohlédli jsme linoleum velice pe liv, ale sebemenaí otisk njaké stopy jsme na nm nenaali. </p> <p class=MsoNormal> Praelo celý ve er? </p> <p class=MsoNormal> Dalo se do deat kolem sedmé. </p> <p class=MsoNormal> Jak je pak ale mo~né, ~e ta ~ena, která pYiala do kanceláYe kolem deváté hodiny, nenechala nikde stopy svých zablácených stYevíco? </p> <p class=MsoNormal> Jsem rád, ~e se na to ptáte. To m také hned napadlo. Jenom~e uklíze ky se v ló~i vrátného pravideln pYezouvají a po budov chodí v papu ích. </p> <p class=MsoNormal> Aha, to je jasné. Tak~e tam ~ádné stopy nebyly, pYesto~e ten ve er praelo. Celý ten sled událostí je opravdu mimoYádn zajímavý. Co jste dlali pak? </p> <p class=MsoNormal> Prohledali jsme i kanceláY. Jakékoli tajné dveYe tam nepYicházejí vobec v úvahu a okna jsou dobrých tYicet stop nad podlahou. Ob okna byla zavYena zevnitY. Koberec vylu uje, ~e by tam mohly být njaké padací dveYe, a strop je natYený b~nou bílou olejovou barvou. Vsadil bych se o krk, ~e ae ten papír ukradl kdokoli, nemohl pYijít jinudy ne~ dveYmi. </p> <p class=MsoNormal> Jaký je tam krb? </p> <p class=MsoNormal> }ádný. Jsou tam kamna. `Hora od zvonku visí z drátu hned napravo od mého stolu. Ten, kdo zazvonil, musel pYistoupit a~ ke stolu, aby to mohl udlat. Pro  by ale pachatel zvonil? To je naprosto neYeaitelná záhada. </p> <p class=MsoNormal> Je to opravdu kuriózní pYípad. Co jste podnikal pak? PYedpokládám, ~e jste prohledal místnost, abyste zjistil, zda vetYelec nezanechal njaké stopy - nedopalek doutníku, upuatnou rukavici, jehlici do vlaso nebo podobnou mali kost? </p> <p class=MsoNormal> Nic takového tam nikde nebylo. </p> <p class=MsoNormal> Ani ~ádný zápach? </p> <p class=MsoNormal> Víte - to nás ani nenapadlo. </p> <p class=MsoNormal> To je chyba, pach tabákového kouYe mo~e být pYi takovémhle vyaetYování velice u~ite ným vodítkem. </p> <p class=MsoNormal> Já sám jsem nekuYák, tak~e bych jist postYehl, kdyby v kanceláYi bylo nakouYeno. Ni eho podobného jsem si ale nevaiml. Nápadná byla jedin skute nost, ~e man~elka vrátného - paní Tangeyová - z budovy tak spchala. Vrátný nemohl nabídnout ~ádné jiné vysvtlení ne~ to, ~e v té dob pravideln odchází domo. Usoudili jsme s policistou, ~e bude nejlepaí chytit ji co nejdYív, ne~ se dokumentu zbaví -za pYedpokladu ovaem, ~e jej má.</p> <p class=MsoNormal>V té dob u~ poplaaná zvst dorazila i do Scotland Yardu a na místo pYijel detektiv Forbes, který se pYípadu ujal s mimoYádnou energií. Vzali jsme si dro~ku a za pol hodiny jsme u~ byli na udané adrese. DveYe nám otevYela mladá ~ena - nejstaraí dcera paní Tangeyové. Xekla nám, ~e matka se dosud nevrátila domo, a uvedla nás do pYedního pokoje, abychom tam na ni po kali.</p> <p class=MsoNormal>Asi za deset minut nkdo zaklepal na dveYe a tehdy jsme se dopustili jediné vá~né chyby, kterou si zazlívám. Místo abychom dveYe otevYeli sami, dovolili jsme dívce, aby otevYela ona. Slyaeli jsme, jak Yíká: ,Maminko, jsou tu dva páni a ekají na tebe, a v pYíatím okam~iku jsme u~ jen zaslechli cupot kroko vzdalujících se chodbou. Forbes rozrazil dveYe dokoYán a oba jsme vbhli do zadního pokoje i do kuchyn, ale ~ena tam byla dYív ne~ my. Hledla na nás vytYeatnýma o ima, ale vzáptí, kdy~ m poznala, objevil se jí na tváYi výraz absolutního ú~asu.</p> <p class=MsoNormal>,Proboha, vy jste pYece pan Phelps z ministerstva! zvolala.</p> <p class=MsoNormal>,A kdo jste myslela, ~e jsme - kdy~ jste se pYed námi dala na útk? zeptal se moj spole ník.</p> <p class=MsoNormal>Já myslela, ~e jste exekutoYi, prohlásila. ,Mli jsme spor s jedním obchodníkem. </p> <p class=MsoNormal>,Tak tohle není moc dobrá výmluva, odpovdl Forbes. ,Máme odovodnné podezYení, ~e jste z ministerstva zahrani í odnesla dole~itou listinu a ~e jste te zabhla sem, abyste se jí zbavila. Budete s námi muset jet do Scotland Yardu, kde vás prohledáme. </p> <p class=MsoNormal>Vaechny protesty a náYky jí nebyly nic platné. PYijel ko ár a vaichni tYi jsme v nm odjeli. PYedtím jsme ovaem udlali prohlídku v kuchyni a zvláae v kuchyHských kamnech, abychom se ujistili, zda se snad dokumentu nezbavila bhem toho okam~iku, kdy byla sama. Nenaali jsme vaak nic - ~ádný popel, ~ádné útr~ky. Kdy~ jsme dorazili do Scotland Yardu, pYedali jsme ji okam~it policistce, aby ji prohledala. ekal jsem na výsledek tlesné prohlídky v zoufalém naptí. Jenom~e po dokumentu jako by se zem slehla, nenaalo se nic.</p> <p class=MsoNormal>Tehdy jsem si poprvé v plném rozsahu uvdomil, v jak hrozné situaci jsem se octl. A~ do této chvíle jsem jednal a aktivita lovku nedovoluje pYemýalet. Tolik jsem vYil, ~e se nám podaYí dostat smlouvu hned zpátky, ~e jsem se ani neodvá~il pomyslet na následky v pYípad, ~e neuspjeme. Víc jsme vaak u~ nemohli udlat a pojednou jsem ml dost asu, abych si uvdomil svou situaci. Bylo to straané! Tady Watson vám mo~e Yíct, jak nervózní a pYecitlivlý jsem býval u~ jako akolák. Mám to v povaze. Pomyslel jsem na strýce a jeho kolegy v ministerstvu, na hanbu, kterou jsem zposobil jemu, sob a vobec vaem, kdo na m sázeli. Co na tom, ~e jsem se stal obti mimoYádn neaeastné náhody? Jsou-li v sázce diplomatické zájmy, ~ádné neaeastné náhody nejsou povoleny. Byl jsem zni en, zostuzen, nadobro zni en. Nevím, co jsem vlastn dlal. Pravdpodobn jsem ztropil hysterickou scénu. Matn se rozpomínám na hlou ek úYedníko, kteYí m obklopili a sna~ili se m uklidnit. Jeden z nich m odvezl na nádra~í Waterloo a posadil do vlaku jedoucího do Wokingu. Byl by snad jel se mnou a~ domo, kdyby se byl na nádra~í neobjevil doktor Ferrier, který bydlí kousek od nás a jel tým~ vlakem. Doktor se mne velice laskav ujal, co~ bylo moje atstí, neboe jsem jeat na nádra~í dostal záchvat, a ne~ m dopravil domo, promnil jsem se v bsnícího maniaka.</p> <p class=MsoNormal>Mo~ete si pYedstavit, jak to vypadalo zde doma, kdy~ je doktorovo zvonní vyburcovalo z postelí a kdy~ m uvidli v takovém stavu. Tady chudince Annii a mé matce to zlomilo srdce. Doktor Ferrier se dovdl od detektiva na nádra~í pouze tolik, ~e jim mohl jen zhruba Yíct, co se stalo, a jeho vyprávní je samozYejm neuklidnilo. Vaem bylo zYejmé, ~e pravdpodobn budu dlouho nemocen, tak~e Josepha vystrnadili z jeho útulné lo~nice, kterou pYeorganizovali v pokoj pro pacienta. Le~el jsem tu v bezvdomí víc ne~ devt nedl a blouznil v záchvatech mozkové hore ky. Nebýt zde sle ny Harrisonové a doktorovy pé e, u~ bych s vámi te asi nemluvil. OaetYovala m pYes den a najala oaetYovatelku, která o mne pe ovala v noci, ponvad~ v záchvatech pomatenosti jsem byl schopen vaeho. Pomalu jsem zas nabyl zdravého rozumu, ale pame se mi vrátila teprve pYed tYemi dny. A chvílemi si pYeji, aby se mi byla nevrátila vobec. Ze vaeho nejdYív jsem poslal telegram panu Forbesovi, který byl povYen vyaetYováním pYípadu. PYijel sem a sdlil mi, ~e a koli udlali vae, nepodaYilo se jim záhadu objasnit ani v nejmenaím. Vrátný i jeho ~ena byli dlouho a vaemo~n vyslýcháni, ale do celé zále~itosti to nevneslo ~ádné svtlo. PodezYení policie proto padlo na mladého Gorota, který, jak si vzpomínáte, pracoval ten ve er na ministerstvu pYes as. To, ~e tam zostal déle, a jeho francouzské jméno byly jediné dva fakty, které mohly vzbudit podezYení; ve skute nosti jsem vaak za al pracovat teprve po jeho odchodu, a také jeho rodina, a koli je hugenotského povodu, je u~ dnes cítním i tradicemi stejn anglická jako vaae nebo moje. Nenaalo se proti nmu nic usvd ujícího, a na tom tedy celá vc uvízla. Obracím se na vás, pane Holmesi, vy jste má poslední nadje. Jestli~e mi nepomo~ete, ztratil jsem svou est i postavení nav~dy. </p> <p class=MsoNormal>Nemocný se znova zhroutil do poduaek, zcela vy erpán tím dlouhým vyprávním, zatímco oaetYovatelka mu nalila do sklenky jakousi uklidHující medicínu. Holmes tiae sedl se zaklonnou hlavou a zavYenýma o ima, v pozici, která mohla komukoli nezasvcenému symbolizovat vrchol lhostejnosti; já vaak jsem vdl, ~e je jen vnjaím výrazem hlubokého zamyalení.</p> <p class=MsoNormal> Vaae výpov byla tak zevrubná, Yekl kone n,  ~e mi opravdu zbývá u~ jen pár otázek, které bych vám chtl polo~it. Jedna z nich je vaak neoby ejn dole~itá. Zmínil jste se nkomu o tom, jaký zvláatní úkol vám byl svYen? </p> <p class=MsoNormal> Nikomu. </p> <p class=MsoNormal> Ani tady sle n Harrisonové - napYíklad? </p> <p class=MsoNormal> Ne. V dob mezi tím, kdy jsem pYíkaz dostal a kdy jsem ho za al plnit, vobec jsem ve Wokingu nebyl. </p> <p class=MsoNormal> A nikdo z rodiny vás mezitím náhodou nenavatívil? </p> <p class=MsoNormal> Ne, </p> <p class=MsoNormal> Zná nkdo z nich cestu do vaaí kanceláYe? </p> <p class=MsoNormal> Ano. Vaichni tam u~ za mnou nkdy byli. </p> <p class=MsoNormal> Hm. Jestli~e jste se o smlouv nikomu nezmínil, pak je veakeré pátraní v tomto smru naprosto zbyte né. </p> <p class=MsoNormal> Ne, nikomu jsem nic neYekl. </p> <p class=MsoNormal> Víte nco bli~aího o tom vrátném? </p> <p class=MsoNormal> Jen tolik, ~e je to vyslou~ilý voják. </p> <p class=MsoNormal> Od kterého pluku? </p> <p class=MsoNormal> Pokud jsem slyael, slou~il u Coldstream Guards. </p> <p class=MsoNormal> Díky. Detaily se nepochybn dovím od Forbese. PYi shroma~ování fakto je policie výte ná; bohu~el jich nedovede v~dy s prospchem pou~ít. Och, to je ale nádherná ro~e! </p> <p class=MsoNormal>Proael kolem lo~ka k otevYenému oknu, narovnal ohnutý stonek mechové ro~e a se zalíbením se zadíval na rozkoané sladní nachu a zelen. Pro mne to byl zcela nový rys jeho povahy, který jsem dosud neznal, neboe nikdy dYív ~ádný zvláatní zájem o pYírodu neprojevoval.</p> <p class=MsoNormal> Nikde není dedukce tak nezbytná jako v nábo~enství, Yekl a opYel se zády o rám okna.  Logicky uva~ující lovk z nho mo~e vybudovat exaktní vdu. Kvtiny jsou pro nás nejvyaaím potvrzením dobrotivé ProzYetelnosti. Vaechny ostatní vci, naae schopnosti, naae touhy, naae potrava - to vaechno je, pravda, pro naai existenci nezbytné v první Yad. Tahle ro~e je ale nco navíc. Její von a barva jsou okrasou ~ivota, nikoli jeho podmínkou. Jen dobro mo~e vytvoYit nco navíc, a tak musím opakovat, ~e z kvtin lze erpat mnoho nadje. </p> <p class=MsoNormal>Percy Phelps i jeho oaetYovatelka se bhem tohoto extempore na Holmese pYekvapen podívali a v jejich tváYích se zra ilo zna né zklamání. Holmes vaak upadl do stavu jakési zasnnosti; mechovou ro~i stále svíral v prstech. Chvilku to trvalo, ne~ ho mladá dáma z této idylky vyruaila.</p> <p class=MsoNormal> Jsou njaké vyhlídky, ~e tu záhadu vyYeaíte, pane Holmesi? zeptala se s nádechem jízlivosti ve hlase.</p> <p class=MsoNormal> Och ano - ta záhada! trhl sebou a za al se pomalu vracet ke skute nostem ~ivota.  Nu, bylo by absurdní, kdybych popíral, ~e jde o velice zamotaný a komplikovaný pYípad, ale mohu vám slíbit, ~e se na nj podívám a seznámím vás se vaím, co m na nm zaujme. </p> <p class=MsoNormal> Naael jste u~ njaký klí ? </p> <p class=MsoNormal> Poskytli jste mi sedm eventualit, ale musím si je samozYejm nejdYív ovYit, ne~ se vyjádYím o jejich cen. </p> <p class=MsoNormal> Podezíráte nkoho? </p> <p class=MsoNormal> Podezírám sám sebe - </p> <p class=MsoNormal> Co~e? </p> <p class=MsoNormal> Z toho, ~e dlám pYília ukvapené závry. </p> <p class=MsoNormal> V tom pYípad jete do Londýna a tam si je ovYte. </p> <p class=MsoNormal> To je od vás výborná rada, sle no Harrisonova, Yekl Holmes vstávaje.  Myslím, ~e nemo~eme udlat nic lepaího, Watsone. Nekojte se vaak faleanými nadjemi, pane Phelpsi. Tahle aféra je velice zaamodrchaná. </p> <p class=MsoNormal> Budu se tYást netrplivostí, kdy vás zase uvidím, zvolal diplomat.</p> <p class=MsoNormal> Nu, pYijedu zítra tým~ vlakem, a koli je víc ne~ pravdpodobné, ~e má zpráva bude negativní. </p> <p class=MsoNormal> Boh vám ~ehnej za ten slib, ~e pYijedete, zvolal náa klient.  Hned mám vtaí chue do ~ivota, kdy~ vidím, ~e se nco podniká. Mimochodem - dostal jsem dopis od lorda Holdhursta. </p> <p class=MsoNormal> NeYíkejte! Co vám píae? </p> <p class=MsoNormal> Tón dopisu je sice zdr~enlivý, ale ne drsný. Pravdpodobn bral ohled na to, ~e jsem po tak t~ké nemoci. Opakuje v dopise, ~e celá vc je nesmírn záva~ná, a dodává, ~e o mé budoucnosti - ím~ samozYejm myslí mé propuatní - se rozhodne, teprve a~ se zotavím a budu mít pYíle~itost sám své provinní napravit. </p> <p class=MsoNormal> To je od nho rozumné a uvá~ené, Yekl Holmes.  Pojte, Watsone, v Londýn budeme mít celý den práce nad hlavu. </p> <p class=MsoNormal>Joseph Harrison nás odvezl na nádra~í a za chvíli u~ nás unáael portsmouthský vlak. Holmes byl pohYí~en do svých myalenek a poprvé promluvil, kdy~ jsme u~ za sebou mli Clapham Junction.</p> <p class=MsoNormal> lovku je v~dycky njak veselo, kdy~ pYijí~dí do Londýna po nkteré vyvýaené trati a mo~e se dívat na domy takhle seshora. </p> <p class=MsoNormal>Myslel jsem, ~e ~ertuje, ponvad~ nebylo vidt nic ne~ apínu a zchátralost, ale vzáptí mi to vysvtlil.</p> <p class=MsoNormal> Podívejte se na ty velké, izolované shluky domo, které se vypínají nad taakovými stYechami jako ostrovy cihel v moYi barvy olova. </p> <p class=MsoNormal> To jsou veYejn akoly. </p> <p class=MsoNormal> Majáky, milý brachu! Zárodky budoucnosti! BuHky se stovkami malých semínek, z nich~ vzejde moudYejaí a lepaí Anglie budoucnosti. Doufám, ~e ten Phelps snad nepije? </p> <p class=MsoNormal> To se mi nezdá. </p> <p class=MsoNormal> Také bych Yekl. Musíme vaak vzít v úvahu ka~dou mo~nost. Ten chudák se vá~n dostal do akaredého maléru a je vobec otázka, zda bude v naaich silách mu z nj pomoct. Co si myslíte o sle n Harrisonové? </p> <p class=MsoNormal> Holka jak bYitva. Energická. </p> <p class=MsoNormal> Jist, ale v jádru dobrá, leda~e bych se hrozn mýlil. Ona a její bratr jsou jedinými dtmi majitele hutí nkde v Northumberlandu. Phelps se s ní zasnoubil loni v zim na cestách a v doprovodu bratra k nim pYijela pYedstavit se jeho rodin. Pak doalo k tomu maléru a ona tam zostala, aby pe ovala o svého snoubence. Bratr Joseph, který se u nich cítí docela dobYe, se tam zdr~el s ní. Jak vidíte, ovYil jsem si pár drobností na vlastní pst. Dnes ale budeme muset vnovat pátrání celý den. </p> <p class=MsoNormal> Má ordinace - ozval jsem se.</p> <p class=MsoNormal> Jestli~e pokládáte své klienty za zajímavjaí ne~ moje - Yekl Holmes s jistou trpkostí.</p> <p class=MsoNormal> Chtl jsem Yíct, ~e se má ordinace beze mne den i dva obejde, ponvad~ te je práv ta nejslabaí sezóna. </p> <p class=MsoNormal> Výborn, Yekl u~ opt v dobré nálad.  V tom pYípad se té vci podíváme na zoubek spolu. NejdYív bychom mli navatívit Forbese. Dovíme se od nho pravdpodobn vaechny potYebné detaily. Pak teprve se rozhodneme, jak bude nejlepaí na ten pYípad jít. </p> <p class=MsoNormal> Xíkal jste, ~e u~ máte njaký klí . </p> <p class=MsoNormal> Ano, mám jich nkolik, ale teprve dalaím pátráním se dá ovYit, jak jsou cenné. Nejobtí~nji lze vystopovat zlo in, který nemá motiv. A tenhle ~ádný motiv nemá. Kdo z nho mo~e mít zisk? Je tu francouzský a ruský velvyslanec, jim~ by mohl zlodj dokument prodat, a pak je tu jeat lord Holdhurst. </p> <p class=MsoNormal> Lord Holdhurst! </p> <p class=MsoNormal> Ovaem. Lze si velice dobYe pYedstavit situaci, v ní~ by nkterého státníka ani dost málo nemrzelo, kdyby byl podobný dokument náhodou zni en. </p> <p class=MsoNormal> Ne ale státníka s tak bezúhonnou minulostí, jako je lord Holdhurst. </p> <p class=MsoNormal> Taková mo~nost tu je a nemo~eme si dovolit cokoli pYehlédnout. Navatívíme ctihodného lorda jeat dnes a uvidíme, bude-li nám schopen nco povdt. Zatím jsem u~ ale rozjel pátrání. </p> <p class=MsoNormal> U~? </p> <p class=MsoNormal> No, poslal jsem z nádra~í ve Wokingu telegramy do vaech londýnských ve erníko. Tenhle inzerát se v nich ve vaech objeví. </p> <p class=MsoNormal>Podal mi list papíru, vytr~ený ze zápisníku. Stálo na nm tu~kou:</p> <p class=MsoNormal>,10 liber odmny tomu, kdo oznámí íslo dro~ky, která vezla pasa~éra ke vchodu do ministerstva zahrani í v Charles Street nebo do blízkosti tohoto vchodu ve tYi tvrt na deset ve er 23. kvtna t. r. Zprávu podejte na adresu Baker Street íslo 221B. </p> <p class=MsoNormal> Jste si jist, ~e zlodj pYijel dro~kou? </p> <p class=MsoNormal> Jestli~e nepYijel, ni emu se tím neublí~í. Jestli je ale pravdivé tvrzení pana Phelpse, ~e v místnosti ani na chodb se nemohl nikdo ukrýt, pak ta osoba musela pYijít zven í. A jestli~e pYiala zven í za tak deativého ve era, a pYesto nezanechala jedinou vlhkou stopu na linoleu, které bylo prohledáno nejdéle nkolik minut po jejím odchodu, pak je neoby ejn pravdpodobné, ~e pYijela v dro~ce. Ano, myslím, ~e mo~eme klidn usoudit na dro~ku. </p> <p class=MsoNormal> To zní pYijateln. </p> <p class=MsoNormal> Je to jeden z klí o, o nich~ jsem mluvil. K n emu nás to mo~e dovést. A pak je tu ovaem ten zvonek - to je vobec nejnápadnjaí okolnost celého pYípadu. Z jakého dovodu zvonek zvonil? Zazvonil snad zlodj jen tak z furiantství?</p> <p class=MsoNormal>Nebo to udlal nkdo, kdo byl se zlodjem a chtl kráde~i zabránit? Nebo to snad byla jen pouhá náhoda? Nebo snad -? Znova se pohrou~il do soustYedného a tichého zamyaleni, z nho~ se na okam~ik vytrhl, ale mn, který jsem byl na vaechny zmny jeho nálad u~ zvyklý, se zazdálo, ~e ho pojednou napadla njaká jiná mo~nost.</p> <p class=MsoNormal>Bylo dvacet minut po tYetí, kdy~ jsme vystoupili na nádra~í. Po spaném obd v nádra~ním bufetu jsme se hned vydali do Scotland Yardu. Holmes u~ Forbesovi telegrafoval a detektiv na nás ekal: malý, liaácký mu~ík s chytrým, ale vru ne pYátelským výrazem. Choval se k nám zna n odmYen, zvláat kdy~ uslyael, kvoli emu jsme pYiali.</p> <p class=MsoNormal> Slyael jsem o vaaich metodách u~ nkolikrát, pane Holmesi, Yekl rozmrzele.  Rád pou~íváte veakerých informaci, které vám policie mo~e poskytnout, ale pak se sna~íte pYípad rozYeait bez ní a jeat ji zdiskreditovat. </p> <p class=MsoNormal> Naopak, Yekl Holmes,  mám za sebou tYiapadesát vyYeaených pYípado a moje jméno figurovalo pouze ve tyYech. Z toho plyne, ~e policie má k dobru devta tyYicet zbývajících. Nemám vám za zlé, ~e to nevíte, proto~e jste mladý a nezkuaený, ale jestli~e chcete úspan plnit své nové úkoly, ml byste pracovat se mnou, a ne proti mn. </p> <p class=MsoNormal> Za jakékoli upozornni vám budu vd ný, Yekl detektiv a jeho chování se zmnilo.  Zatím jsem si na tomhle pYípad ostruhy nevyslou~il. </p> <p class=MsoNormal> Jaké kroky jste podnikl? </p> <p class=MsoNormal> OpatYil jsem si informace o vrátném Tangeyovi. Od pluku Coldstream Guards odeael s dobrým vysvd ením a nic se nám proti nmu nepodaYilo najít. Jeho ~ena ale má dost pochybnou povst. Xekl bych, ~e toho o celé vci ví víc, ne~ se zdá. </p> <p class=MsoNormal> Dal jste ji sledovat? </p> <p class=MsoNormal> PYilepila se na ni jedna naae policistka. Paní Tangeyová pije a ta naae ~ena s ní byla dvakrát, kdy~ byla hodn napaYená, ale nepodaYilo se jí z ní nic vytáhnout. </p> <p class=MsoNormal> Slyael jsem, ~e mli v dom exekutora. </p> <p class=MsoNormal> Ano, ale nakonec zaplatili. </p> <p class=MsoNormal> Kde vzali peníze? </p> <p class=MsoNormal> To je v poYádku. On ml práv dostat penzi a jinak nic nenasvd uje tomu, ~e by najednou získali njaké vtaí peníze. </p> <p class=MsoNormal>  Jak vám vysvtlila, ~e ala za panem Phelpsem sama - kdy~ zazvonil a chtl si objednat kávu? </p> <p class=MsoNormal> Xíkala, ~e man~el byl velice unaven a ~e ho chtla zastoupit. </p> <p class=MsoNormal> Ano, to by souhlasilo s tím, ~e ho za chvilku nato pan Phelps nalezl, jak spí v kYesle. V jejich neprospch tedy mluví jen povaha té ~eny. Zeptal jste se jí, pro  ten ve er z ministerstva tak pospíchala? Mla tak nakvap, ~e si toho povaiml i policista. </p> <p class=MsoNormal> Odcházela prý pozdji ne~ jindy a hledla být co nejdYív doma. </p> <p class=MsoNormal> PYipomnl jste jí, ~e vy a pan Phelps jste se vydali na cestu nejmén o dvacet minut pozdji, a pYesto jste byli u nich v byt dYív ne~ ona? </p> <p class=MsoNormal> Vysvtluje to rozdílem v rychlosti mezi omnibusem a dro~kou. </p> <p class=MsoNormal> Vysvtlila vám, pro  se po návratu domo rozbhla dozadu do kuchyn? </p> <p class=MsoNormal> Mla prý tam peníze, kterými chtla zaplatit exekutorom. </p> <p class=MsoNormal> ZYejm mla odpov na vaechno. Ptal jste se jí, zda pYi odchodu nepotkala nebo nevidla v Charles Street nkoho, kdo se tam potloukal? </p> <p class=MsoNormal> Krom policisty prý nevidla nikoho. </p> <p class=MsoNormal> Dobrá; zdá se, ~e jste ji podrobil opravdu dokladnému kYí~ovému výslechu. Co jste jeat podnikl? </p> <p class=MsoNormal> Toho úYedníka - Gorota - jsme sledovali celých devt nedl, ale bezvýsledn. Nemáme proti nmu nic konkrétního. </p> <p class=MsoNormal> Jeat nco jiného? </p> <p class=MsoNormal> Nemáme nic, po em bychom mohli jít - ~ádné dokazy. </p> <p class=MsoNormal> VytvoYil jste si njakou teorii o tom, jak to bylo s tím zvonkem? </p> <p class=MsoNormal> Ne. Musím pYiznat, ~e si s tím marn lámu hlavu. Ae to byl kdokoli, musel být velice chladnokrevný, kdy~ si troufal vyvolat poplach. </p> <p class=MsoNormal> Hm, je opravdu podivné, ~e nco takového udlal. Dkuji za vaechno, co jste mi povdl. Dám vám vdt, a~ toho lovka budu moct odevzdat do vaaich rukou. Pojme, Watsone! </p> <p class=MsoNormal> Kam se vydáme te? zeptal jsem se, kdy~ jsme odcházeli z kanceláYe.</p> <p class=MsoNormal> Te pojdeme vyzpovídat lorda Holdhursta, ministra zahrani í a budoucího pYedsedu anglické vlády. </p> <p class=MsoNormal>Mli jsme atstí a zastihli jsme lorda Holdhursta jeat v jeho úYadovn na Downing Street. Jakmile mu Holmes poslal navatívenku, byli jsme okam~it uvedeni dál. Státník nás pYijal s onou starosvtskou zdvoYilostí, která je pro nho typická, a usadil nás do pYepychových lenoaek stojících po obou stranách krbu. Kdy~ pak stál na koberci mezi námi, atíhlý, vysoký mu~ s ostYe Yezanou, zamyalenou tváYi a vlnitými vlasy pYed asn prokvetlými stYíbrem, zdálo se, ~e ztlesHuje nepYília astý typ alechtice, který je opravdu ualechtilý.</p> <p class=MsoNormal> Znám vaae jméno velice dobYe, pane Holmesi, Yekl s úsmvem.  A nehodlám samozYejm pYedstírat, ~e mi není znám dovod vaaí návatvy. V naaem ministerstvu doalo jen k jediné události, která mohla vzbudit vaai pozornost. Smím se vás zeptat, kdo vás pátráním v té vci povYil? </p> <p class=MsoNormal> Pan Percy Phelps, odpovdl Holmes.</p> <p class=MsoNormal> Ach tak - moj neaeastný synovec! Pochopíte jist, ~e práv náa pYíbuzenský vztah mi znemo~Huje, abych ho jakkoli kryl. Obávám se, ~e ta neaeastná událost bude mít velice neblahé následky pro jeho kariéru. </p> <p class=MsoNormal> Kdyby se vaak dokument naael? </p> <p class=MsoNormal> To by ovaem bylo nco jiného. </p> <p class=MsoNormal> Rád bych vám polo~il nkolik otázek, lorde Holdhurste. </p> <p class=MsoNormal> Rád vám poskytnu veakeré informace, které mám k dispozici. </p> <p class=MsoNormal> Dal jste pYíkaz k poYízení kopie dokumentu v téhle kanceláYi? </p> <p class=MsoNormal> Ano, práv tady. </p> <p class=MsoNormal> To vás mohl sotva nkdo slyaet, ~e? </p> <p class=MsoNormal> To je vylou eno. </p> <p class=MsoNormal> Zmínil jste se pYed nkým, ~e máte v úmyslu dát poYídit kopii smlouvy? </p> <p class=MsoNormal> Ne, pYed nikým. </p> <p class=MsoNormal> Jste si tím jist? </p> <p class=MsoNormal> Naprosto. </p> <p class=MsoNormal> V tom pYípad, ponvad~ ani vy, ani pan Phelps jste nikomu nic neYekli a nikdo jiný o té vci nic nevdl, musel se zlodj objevit v kanceláYi ist náhodn. Uvidl pYíle~itost a chopil se jí. </p> <p class=MsoNormal>Státník se usmál.  Víte, v tomhle já se opravdu nevyznám, Yekl.</p> <p class=MsoNormal>Holmes chvíli uva~oval.  Je tu jeat jeden velice dole~itý bod, na který bych se vás chtl zeptat, Yekl.  Obával jste se, jestli se nemýlím, ~e by prozrazení detailo smlouvy mohlo mít neoby ejn vá~ná následky? </p> <p class=MsoNormal>Po státníkov výrazné tváYi pYelétl stín.  Ano, neoby ejn vá~né následky. </p> <p class=MsoNormal> A u~ se to njak projevilo? </p> <p class=MsoNormal> Dosud ne. </p> <p class=MsoNormal> Kdyby se vaak smlouva dostala - dejme tomu - na francouzské nebo ruské ministerstvo zahrani í, asi byste se o tom dovdl, ne? </p> <p class=MsoNormal> Ml bych, Yekl lord Holdhurst s kyselou tváYí.</p> <p class=MsoNormal> Ponvad~ ale uplynulo u~ skoro deset týdno a zatím jste se nic nedovdl, lze celkem opodstatnn pYedpokládat, ~e se tam smlouva z njakých dovodo nedostala, ne? </p> <p class=MsoNormal>Lord Holdhurst pokr il rameny.</p> <p class=MsoNormal> T~ko mo~eme pYedpokládat, pane Holmesi, ~e zlodj odcizil smlouvu proto, aby si ji dal za ráme ek a povsil na ze. </p> <p class=MsoNormal> eká mo~ná, ~e stoupne v cen. </p> <p class=MsoNormal> Jestli bude jeat njaký as ekat, nedostane za ni vobec nic. Za pár msíco pYestane být smlouva tajná. </p> <p class=MsoNormal> To je velice dole~ité, Yekl Holmes.  Lze ovaem i pYedpokládat, ~e zlodj tYeba náhle onemocnl - </p> <p class=MsoNormal> NapYíklad mozkovou hore kou, ne? zeptal se státník a alehl po nm pohledem.</p> <p class=MsoNormal> To jsem neYekl, prohlásil Holmes, nenechávaje se vyvést z klidu.  U~ jsme vás ale pYipravili o spoustu drahocenného asu, lorde Holdhurste, a proto bychom vám chtli podkovat a odporou et se. </p> <p class=MsoNormal> PYeji vaaemu vyaetYování plný zdar, ae u~ zlo in spáchal kdokoli, odpovdl alechtic a s úklonou nás doprovodil ke dveYím.</p> <p class=MsoNormal> Skvlý chlapík, Yekl Holmes, kdy~ jsme vyali na Whitehall.  Bude vaak mít co dlat, aby si svou pozici udr~el. Ani zdaleka není bohatý a má neuvYitelnou spoustu vydání. Jist vám neualo, ~e ml erstv podra~ené boty. Te bych vás ale, Watsone, u~ nerad odvádl od výkonu lékaYské praxe. Dnes u~ stejn nebudu nic podnikat, leda~e bych dostal odpov na ten inzerát ohledn dro~ky.</p> <p class=MsoNormal>Budu vám vaak mimoYádn zavázán, pojedete-li se mnou zítra do Wokingu stejným vlakem, kterým jsme jeli dnes. </p> <p class=MsoNormal>Druhý den ráno jsme se setkali podle úmluvy a spole n jsme odjeli do Wokingu. Xekl mi, ~e na inzerát nedostal odpovd a v celém pYípadu nedoalo k ~ádnému vyjasnní. Kdy~ chtl, byla jeho tváY nehybná a neproniknutelná jak tváY Indiána a z jeho výrazu jsem nedokázal vy íst, zda je se stavem pYípadu spokojen i ne. Vzpomínám si, ~e se mnou rozmlouval o Bertillonov systému mYení a vyjadYoval se o tomto francouzském vdci s velkým obdivem.</p> <p class=MsoNormal>Naaeho klienta jsme naali stále jeat v pé i oddané oaetYovatelky, ale vypadal podstatn lépe ne~ v era. Kdy~ jsme veali do pokoje, vstal z pohovky a s jistými obtí~emi, ale pYece jenom nás pYivítal.</p> <p class=MsoNormal> Zjistili jste nco nového? zeptal se dychtiv.</p> <p class=MsoNormal> Jak jsem o ekával, nic pozitivního vám Yíct nemohu, odpovdl Holmes.  Navatívil jsem Forbese i vaaeho strýce a rozjel jsem pátrání jeat v nkolika smrech. Snad nás to k n emu pYivede. </p> <p class=MsoNormal> Definitivn jste se tedy nevzdal? </p> <p class=MsoNormal> To rozhodn ne. </p> <p class=MsoNormal> Boh vám ~ehnej za ta slova! zvolala sle na Harrisonová.  Neztratíme-li odvahu a trplivost, musí pravda vyjít najevo. </p> <p class=MsoNormal> My ale pro vás máme víc novinek ne~ vy pro nás, Yekl Phelps a znova se posadil na pohovku.</p> <p class=MsoNormal> Doufal jsem, ~e se s n ím vytasíte. </p> <p class=MsoNormal> Ano, za~ili jsme tu dnes v noci dobrodru~ství a nebylo to nic, nad ím by se dalo mávnout rukou. Jeho tváY pYi tch slovech zvá~nla a v o ích se mu objevil výraz velice podobný strachu.  Víte, Yekl,  za ínám u~ vYit, ~e jsem se nevdomky stal stYedem njakého obludného spiknutí a ~e nkdo usiluje o moj ~ivot práv tak jako o mou est. </p> <p class=MsoNormal> Ach! zvolal Holmes.</p> <p class=MsoNormal> Zní to neuvYiteln, ponvad~ pokud vím, nemám na celém svt jediného nepYítele. PYesto nemohu po zkuaenosti z dneaní noci dospt k jinému závru. </p> <p class=MsoNormal> Povzte mi o tom prosím. </p> <p class=MsoNormal> NejdYív vám musím Yíct, ~e na dneaek v noci jsem spal v pokoji prvn sám, bez oaetYovatelky. Bylo mi u~ natolik dobYe, ~e jsem myslel, ~e se bez ní obejdu. Nechal jsem vaak rozsvícenou lampi ku u postele. Asi kolem druhé hodiny po polnoci, kdy~ jsem dost lehce usnul, vzbudil m pojednou tichý zvuk. PYipomínalo to mya, která se nkam prohryzává dYevem, a tak jsem zostal le~et a chvíli jsem naslouchal v domnní, ~e to nemo~e mít jinou pYí inu. Pak ale aramot zesílil a náhle se od okna ozvalo ostré kovové akrábání. U~asle jsem se posadil. Nemohlo být pochyb o tom, co je to za zvuky. Posobil je nkdo, kdo se pokouael str it njaký nástroj do akvíry mezi okenicemi, kde~to ten druhý byl zposoben odaupováním zástr ky.</p> <p class=MsoNormal>Potom následovala asi desetiminutová pauza, jako by ta osoba ekala, a~ se pYesvd í, zda m zvuk neprobudil. Pak jsem uslyael jemné zaskYípní, jak se okno velice pomalu otevYelo. Déle jsem to nemohl vydr~et, ponvad~ u~ nemám takové nervy jako kdysi. Vysko il jsem z postele a otevYel okenice. V okn se kr il njaký mu~, ale vidl jsem ho jen málo, ponvad~ zmizel jako blesk. Byl zahalený do jakéhosi pláat, který mu zakrýval i spodní ást obli eje. S jistotou vím jen tolik, ~e ml v ruce njakou zbraH. Vypadala jako dlouhý no~. Vidl jsem jasn, jak se zableskl, kdy~ se ten mu~ dal na útk. </p> <p class=MsoNormal> To je opravdu zajímavé, Yekl Holmes.  A co jste, prosím vás, udlal pak? </p> <p class=MsoNormal> Kdybych nebyl tak zesláblý, byl bych vysko il z otevYeného okna a pronásledoval ho. Takhle jsem ale jenom zazvonil na zvonek a zburcoval celý dom. Chvíli to trvalo, ponvad~ zvonek zvoní v kuchyni a vaechno slu~ebnictvo spí v poschodí. KYi el jsem ale, co~ pYivolalo dolo Josepha, a ten pak vzbudil ostatní. Joseph s eledínem naali stopy na kvtinovém záhon pod oknem, ale v poslední dob bylo tak sucho, ~e pokus sledovat stopu po trávníku byl beznadjný. Na dYevném plot u cesty vaak prý v jednom míst byly známky, ~e nkdo plot pYelezl a pYelomil pYi tom nahoYe pár látek. Zdejaí policii jsem dosud nic neYekl, ponvad~ jsem chtl nejdYív znát váa názor. </p> <p class=MsoNormal>Zdálo se, ~e vyprávní naaeho klienta udlalo na Sherlocka Holmese mimoYádný dojem. Vstal z kYesla a v neovladatelném vzruaení za al pYecházet po pokoji.</p> <p class=MsoNormal> Neatstí nikdy nechodí samo, Yekl Phelps a usmál se, a koli bylo jasné, ~e jim no ní dobrodru~ství dost otYáslo.</p> <p class=MsoNormal> To jste si opravdu ovYil na vlastni ko~i, Yekl Holmes.  Myslíte, ~e byste se mohl se mnou projít kolem domu? </p> <p class=MsoNormal> Ale ano, rád bych se dostal trochu na sluní ko. Joseph pojde s námi. </p> <p class=MsoNormal> A já také, Yekla sle na Harrisonova.</p> <p class=MsoNormal> Bohu~el ne, Yekl Holmes a zavrtl hlavou.  Musím vás po~ádat, abyste zostala sedt pYesn tam, kde sedíte. </p> <p class=MsoNormal>Mladá dáma se zatváYila rozmrzele a znova si sedla. Její bratr se k nám vaak pYipojil a vaichni tyYi jsme vyali ven.</p> <p class=MsoNormal>NejdYív jsme krá eli po trávníku pod diplomatovo okno. Na kvtinovém záhon jsme naali stopy, o kterých se nám u~ zmínil, ale byly beznadjn rozmazané a neur ité. Holmes se nad nimi na okam~ik sklonil, ale pak se narovnal a pokr il rameny.</p> <p class=MsoNormal> Z toho myslím nikdo moc moudrý nebude, Yekl.  Radji dom obejdme a podívejme se, pro  si lupi  vybral práv tenhle pokoj. lovk by Yekl, ~e ta velká okna salónu a jídelny by pro nho mla být pYita~livjaí. </p> <p class=MsoNormal> Ze silnice je na n líp vidt, poznamenal Joseph Harrison.</p> <p class=MsoNormal> Aha - ano, ovaem. A tady jsou dveYe, o které se také mohl pokusit. Kam vedou? </p> <p class=MsoNormal> To je postranní vchod pro dodavatele. V noci jsou samozYejm zam ené.  Mli u~ jste tu nkdy podobný poplach? </p> <p class=MsoNormal> Nikdy, Yekl náa klient.</p> <p class=MsoNormal> Máte v dom drahé pYíbory nebo nco, co mohlo zlodje pYilákat? </p> <p class=MsoNormal> Nic cenného. </p> <p class=MsoNormal>Holmes se proael kolem domu s rukama v kapsách a se svým obvyklým lhostejným výrazem ve tváYi.</p> <p class=MsoNormal> Mimochodem, Yekl Josephu Harrisonovi,  vy prý jste zjistil místo, kde ten chlap lezl pYes plot. Mo~ete mi je ukázat? </p> <p class=MsoNormal>Mladý mu~ nás zavedl k místu, kde byla api ka jedné laeky v plot pYelomena. Visela z ní malá tYíska. Holmes ji utrhl a kriticky si ji prohlédl.</p> <p class=MsoNormal> Myslíte, ~e tohle dYevo bylo odatípnuto na dneaek v noci? Spía se mi zdá, ~e u~ je odatípnuté dost dlouho, ne? </p> <p class=MsoNormal> Ano, to je mo~né. </p> <p class=MsoNormal> A také tu nejsou ~ádné stopy po tom, ~e nkdo sesko il na druhou stranu plotu. Ne, s tímhle se vru nikam nedostaneme. Vraeme se do lo~nice a tam si o celé vci pohovoYíme. </p> <p class=MsoNormal>Percy Phelps chodil jeat velice pomalu, opíraje se o rameno svého budoucího avagra. Holmes pYeael pYes trávník rychle a octli jsme se pod otevYeným oknem lo~nice mnohem dYív, ne~ tam pYiali i ostatní.</p> <p class=MsoNormal> Sle no Harrisonova, Yekl Holmes s krajní naléhavostí,  musíte tu zostat celý den. Pod ~ádnou záminkou se nenechte nikam odlákat a zostaHte celý den na tom míst, kde jste te. Je to nesmírn dole~ité. </p> <p class=MsoNormal> Jist, pYejete-li si to, pane Holmesi, Yeklo dv e u~asle.</p> <p class=MsoNormal> A~ pojdete spát, zamknte dveYe tohohle pokoje zven í a klí  si ponechte u sebe. Slibte, ~e to udláte. </p> <p class=MsoNormal> Ale co Percy? </p> <p class=MsoNormal> Ten pojede s námi do Londýna. </p> <p class=MsoNormal> A já tu mám zostat? </p> <p class=MsoNormal> Je to pro jeho dobro. Proká~ete mu tím slu~bu! Rychle! Slibte mi to! </p> <p class=MsoNormal>PYikývla na souhlas práv ve chvíli, kdy pYiali i zbývající dva.</p> <p class=MsoNormal> Co tam sedía jak mouchysnztesim, Annie? zvolal její bratr.  Poj pYece taky trochu na sluní ko! </p> <p class=MsoNormal> Ne, dkuji, Josephe. Bolí m trochu hlava a tady v pokoji je docela pYíjemný chládek a klid. </p> <p class=MsoNormal> A co zamýalíte te, pane Holmesi? zeptal se náa klient.</p> <p class=MsoNormal> No, nesmíme pYi vyaetYování téhle nicotné zále~itosti ztrácet ze zYetele cíl naaeho hlavního pátrání. Moc by mi pomohlo, kdybyste s námi mohl odjet do Londýna. </p> <p class=MsoNormal> Te hned? </p> <p class=MsoNormal> Ano, hned jak se doká~ete pYipravit. Xeknme za hodinu. </p> <p class=MsoNormal> Cítím u~ se docela dobYe, a jestli vám budu co platný... </p> <p class=MsoNormal> S nejvtaí pravdpodobností.</p> <p class=MsoNormal> Nechtl byste, abych tam zostal pYes noc? </p> <p class=MsoNormal> Práv vám to chci navrhnout. </p> <p class=MsoNormal> Tak~e jestli m ten no ní pYítel pYijde znova navatívit, zjistí, ~e ptá ek uletl. Jsme vaichni ve vaaich rukou, pane Holmesi, a musíte nám pYesn Yíct, co máme dlat. Nechcete snad, aby s námi jel Joseph a staral se o mne? </p> <p class=MsoNormal> Není tYeba. Jak víte, moj pYítel Watson je lékaY a postará se o vás. Kdy~ dovolíte, jenom se tu naobdváme a pak vaichni tYi odjedeme do Londýna. </p> <p class=MsoNormal>Udlali jsme to, jak navrhoval; pouze sle na Harrisonova se omluvila, aby podle Holmesových instrukcí nemusela opustit pokoj. Nebylo mi jasné, co moj pYítel touto taktikou sleduje, pokud mu ovaem nealo o to, aby mladou dámu dr~el stranou od Phelpse, který v dobré nálad nad svým vracejícím se zdravím a potaen vyhlídkou na menaí výlet s námi obdval v jídeln. Holmes vaak ml pro nás v záloze jeat vtaí pYekvapení, ponvad~ kdy~ nás doprovodil na nádra~í a dohlédl, abychom se pohodln usadili ve vagón, klidn nám oznámil, ~e on sám vobec nemá v úmyslu z Wokingu odjet.</p> <p class=MsoNormal> Ne~ odjedu, chtl bych si tu jeat objasnit pár mali kostí, Yekl.  Vaae nepYítomnost mi v jistém smyslu bude jen ku prospchu, pane Phelpsi. A~ pYijedete do Londýna, Watsone, odjete prosím s naaím pYítelem hned do Baker Street a zostaHte s ním, dokud se znova neobjevím. Naatstí jste bývalí spolu~áci, a budete si tedy mít o em povídat. Pan Phelps se dnes vyspí ve volné lo~nici u nás a zítra kolem snídan m ekejte, ponvad~ jeden vlak odtud pYijí~dí na nádra~í Waterloo v osm hodin. </p> <p class=MsoNormal> Co ale bude s naaim vyaetYováním v Londýn? zeptal se Phelps vy ítav.</p> <p class=MsoNormal> Na to je dost asu zítra. Mám dojem, ~e práv te mohu být u~ite njaí tady. </p> <p class=MsoNormal> Xeknte jim prosím v Briarbrae, ~e doufám, ~e zítra ve er u~ zas budu zpátky, zvolal Phelps, kdy~ se vlak za al rozjí~dt.</p> <p class=MsoNormal> Jen~e já asi te do Briarbrae nepojdu, odpovdl Holmes a vesele nám zamával, kdy~ u~ vlak vyjí~dl ze stanice.</p> <p class=MsoNormal>Phelps a já jsme o tom bhem cesty hovoYili, ale ani jeden z nás nedokázal najít pro tento nový vývoj vcí pYimYené vysvtlení.</p> <p class=MsoNormal> Domnívám se, ~e chce najít njaký klí  k tomu no nímu vloupání, jestli~e to ovaem byl lupi . Pokud jde o mne, nevYím, ~e alo o oby ejného zlodje. </p> <p class=MsoNormal> A o  tedy myslíte, ~e alo? </p> <p class=MsoNormal> Na mou duai - jestli chcete, mo~ete to pYipsat na vrub mých poaramocených nervo - já vYím, ~e se kolem mne stahuje síe njakých politických intrik a ~e mi ti spiklenci z njakého dovodu, který nechápu, usilují o ~ivot. Zni to absurdn a nadnesen, ale vemte v úvahu fakta! Pro  by se zlodj chtl vloupat oknem do lo~nice, kde mu ~ádná koYist nekynula, a pro  by pYi tom ml v ruce dlouhý no~? </p> <p class=MsoNormal> Jste si jist, ~e to nebylo spía njaké pá idlo? </p> <p class=MsoNormal> Ale kde - byl to no~. Jasn jsem vidl, jak se epel zableskla. </p> <p class=MsoNormal> Pro  by vás ale proboha nkdo pronásledoval s tak zavilou nenávistí? </p> <p class=MsoNormal> Ach, to je práv otázka. </p> <p class=MsoNormal> Nu~e - jestli na to má Holmes stejný názor, mohlo by to jeho momentální jednání vysvtlovat, nezdá se vám? Za pYedpokladu, ~e vaae teorie je správná, a podaYí se mu dopadnout toho, kdo vás v era v noci ohro~oval, bude na nejlepaí cest k polapení lovka, který odcizil námoYní smlouvu. Bylo by absurdní domnívat se, ~e máte dva nepYátele, z nich~ jeden vás okrádá a druhý ohro~uje na ~ivot. </p> <p class=MsoNormal> Pan Holmes ale Yekl, ~e se asi do Briarbrae nevrátí. </p> <p class=MsoNormal> Znám u~ ho njaký as, Yekl jsem,  ale nikdy jeat nic nedlal, kdy~ k tomu neml dobrý dovod, a po tomto konstatování se naae konverzace obrátila k jiným tématom.</p> <p class=MsoNormal>Byl to vaak pro mne únavný den. Phelps byl po dlouhé nemoci stále jeat slabý a neaeastná událost, která ho potkala, u inila z nj nervózního kverulanta. Marn jsem se ho sna~il zaujmout vyprávním o Afganistanu i Indii, debatou o sociálních problémech nebo o emkoli, co by mohlo jeho apatnou náladu rozptýlit. Neustále se v Ye i vracel ke své odcizené smlouv; dohadoval se, hádal a pYemítal, co asi Holmes podniká, jaká opatYení udlal lord Holdhurst a jaké novinky se dovíme zítra ráno. Jak ve er plynul, za ínalo být jeho roz ilení a~ trapné.</p> <p class=MsoNormal> Vy vYíte Holmesovi bez výhrad? zeptal se.</p> <p class=MsoNormal> Vidl jsem, ~e dokázal pozoruhodné vci. </p> <p class=MsoNormal> Nikdy ale nemusel objasHovat pYípad tak temný, jako je tenhle. </p> <p class=MsoNormal> Ale ano, vidl jsem ho Yeait problémy, pYi kterých ml daleko mén stop. </p> <p class=MsoNormal> Nikdy ale nebyly v sázce tak obrovské zájmy, ~e? </p> <p class=MsoNormal> To nevím. Je mi vaak známo, ~e pracoval z povYení tYí evropských panovnických rodo a ~e alo o ~ivotn dole~ité zále~itosti. </p> <p class=MsoNormal> Vy ho pYece dobYe znáte, Watsone. Je to tak nevyzpytatelný chlapík, ~e nikdy nevím, co si o nm mám myslet. Myslíte, ~e má njakou aanci? Myslíte, ~e vYí v úspch? </p> <p class=MsoNormal> Nic mi neYekl. </p> <p class=MsoNormal> To je apatné znamení. </p> <p class=MsoNormal> Naopak - vaiml jsem si, ~e kdy~ ztratí stopu, obvykle mi to Yekne. Nejzamlklejaí je tehdy, kdy~ jde po stop a není si zcela jist, zda je to ta pravá. Ni emu ale nepomo~eme, milý pYíteli, kdy~ se kvoli tomu budeme roz ilovat a ni it si nervy; jdte si proto radai lehnout, abyste byl ráno sv~í, ponvad~ nevíme, co vaechno nás mo~e ekat. </p> <p class=MsoNormal>Nakonec se mi podaYilo svého spole níka pYesvd it, aby mé rady uposlechl, a koli mi z jeho roz ileného chování bylo jasné, ~e toho asi moc nenaspí. Jeho rozpolo~ení bylo bohu~el naka~livé, proto~e jsem se sám pol noci pYevaloval na lo~ku v úvahách o tom podivném problému a vymýalel stovky teorií, z nich~ ka~dá byla jen jeat absurdnjaí ne~ ta pYedchozí. Pro  Holmes zostal ve Wokingu? Pro  ~ádal sle nu Harrisonovou, aby se celý den ani na krok nehnula z pacientova pokoje? Pro  mu tak zále~elo na tom, aby lidem v Briarbrae neprozradil, ~e hodlá zostat nablízku? Lámal jsem si s tím hlavu, dokud jsem v marné snaze najít njaké vysvtlení, jemu~ by vaechna fakta odpovídala, neusnul.</p> <p class=MsoNormal>Probudil jsem se v sedm hodin ráno a hned jsem se vydal do Phelpsova pokoje. Naael jsem ho pYepadlého a poni eného po probdné noci. První, na  se mne zeptal, bylo, zda u~ Holmes pYijel.</p> <p class=MsoNormal> Kdy~ to slíbil, ur it pYijede, Yekl jsem,  a nebude to ani dYív, ani pozdji. </p> <p class=MsoNormal>A nelhal jsem, ponvad~ krátce po osmé hodin zastavila pYed domem dro~ka a vystoupil z ní náa pYítel. Stáli jsme u okna a vidli jsme, ~e má levou ruku zafa ovanou a je velice bledý a zachmuYený. Veael do domu, ale chvilku to trvalo, ne~ vystoupil po schodech.</p> <p class=MsoNormal> Vypadá, jako by utrpl porá~ku, zvolal Phelps,</p> <p class=MsoNormal>Musel jsem pYiznat, ~e má pravdu.  Klí  k celé záhad, Yekl jsem,  je pYece jen asi nkde v Londýn. </p> <p class=MsoNormal>Phelps zasténal.</p> <p class=MsoNormal> Nevím, co se stalo, Yekl,  ale asi jsem si sliboval od jeho návratu pYília mnoho. Tu ruku ale pYece v era zafa ovanou neml! Co se mu to mohlo stát? </p> <p class=MsoNormal> Nejste zrann, Holmesi? zeptal jsem se, kdy~ moj pYítel veael do pokoje.</p> <p class=MsoNormal> To nic, je to jen akrábnutí, zavinné vlastni neaikovností, odpovdl a kývnutím hlavy nám popYál dobré jitro.  Ten váa pYípad, pane Phelpsi, patYí rozhodn k nejzáhadnjaím, jaké jsem kdy vyaetYoval. </p> <p class=MsoNormal> Obával jsem se, ~e bude nad vaae síly. </p> <p class=MsoNormal> Byla to vru pozoruhodná zkuaenost. </p> <p class=MsoNormal> Ten obvaz svd í o njakém dobrodru~ství, Yekl jsem.  Nepovíte nám, co se stalo? </p> <p class=MsoNormal> A~ po snídani, milý Watsone. Nezapomínejte, ~e jsem u~ dnes ráno jel ze Surreye tYicet mil na erstvém vzduchu. PYedpokládám, ~e na moj inzerát ohledn dro~ky nepYiala ~ádná odpov, co? To nic, nemo~eme ekat, ~e poka~dé trefíme do erného. </p> <p class=MsoNormal>Na stole u~ bylo prostYeno, a práv kdy~ jsem chtl zazvonit, veala paní Hudsonová s ajem a kávou. Za chvilku pYinesla jeat pYikryté mísy a vaichni jsme zasedli ke stolu, Holmes hladový jako vlk, já zvdavý a Phelps v té nej ernjaí depresi.</p> <p class=MsoNormal> Paní Hudsonová se vyznamenala, Yekl Holmes a zvedl pokli ku z kuYete na kari.  Její kuchyn je sice ponkud jednotvárná, ale o tom, jak má vypadat dobrá snídan, má správnou pYedstavu - jako njaká Skotka. Copak máte vy, Watsone? </p> <p class=MsoNormal> `unku s vejci, odpovdl jsem.</p> <p class=MsoNormal> No ne! A pro co se rozhodnete vy, pane Phelpsi: pro kuYátko na kari, pro aunku s vejci, nebo tam máte jeat nco lepaího? </p> <p class=MsoNormal> Dkuju pkn, nemám vobec chue, Yekl Phelps.</p> <p class=MsoNormal> Ale jdte! Podívejte se aspoH, co vlastn máte? </p> <p class=MsoNormal> Dkuju pkn, ale opravdu radai ne. </p> <p class=MsoNormal> Nu~e, Yekl Holmes a potmaile zamrkal,  doufám, ~e tedy aspoH obslou~íte mne? </p> <p class=MsoNormal>Phelps zvedl pokli ku, vzáptí pronikav vykYikl a zostal sedt s vytYeatnýma o ima. TváY ml stejn bílou jako mísa, na kterou hledl. Na dn mísy le~el malý vále ek svinutého aedého papíru. Chopil se ho, témY jej polkl o ima a pak za al aílen tancovat po pokoji, tiskl jej na prsa a doslova Yi el radostí. Pak se znova svalil do kYesla, tak zmo~ený a vy erpaný vlastními city, ~e jsme mu museli vnutit kapku brandy, aby nám neomdlel.</p> <p class=MsoNormal> Klid! Jen klid! Yekl Holmes konejaiv, poklepávaje ho po ramen.  Nebylo moc rozumné takhle vás ohromit, ale Watson vám dosvd í, ~e nikdy nedoká~u odolat dramatickému efektu. </p> <p class=MsoNormal>Phelps ho chytil za ruku a políbil ji.  Boh vám ~ehnej! zvolal.  Zachránil jste mou est! </p> <p class=MsoNormal> V sázce byla toti~ i moje est, Yekl Holmes.  Ujiaeuju vás, ~e selhání v njakém pYípad je pro mne stejn nemilé jako pro vás lapsus pYi plnní odpovdného úkolu. </p> <p class=MsoNormal>Phelps zastr il drahocenný dokument do náprsní kapsy kabátu.</p> <p class=MsoNormal> Nemám to srdce zdr~ovat vás jeat déle od snídan, a koli umírám touhou dovdt se, jak jste se k dokumentu dostal a kde byl. </p> <p class=MsoNormal>Sherlock Holmes vypil aálek kávy a pak vnoval svou pozornost aunce s vejci. Kdy~ kone n vstal, zapálil si dýmku a pohodln se usadil v kYesle.</p> <p class=MsoNormal> NejdYív vám povím, co jsem udlal, a pak teprve pro  jsem to dlal, Yekl,  Kdy~ jsem se s vámi na nádra~í rozlou il, vydal jsem se na kouzelnou procházku nádhernou surreyskou krajinou do pkné vesni ky Ripley, kde jsem si v hostinci objednal aj a pro vaechny pYípady jsem si dal naplnit láhev a do kapsy jsem str il balí ek s nkolika oblo~enými chleby. Zostal jsem tam a~ do ve era a pak jsem se znova vydal do Wokingu. Na silnici u Briarbrae jsem se octl krátce po západu slunce.</p> <p class=MsoNormal>Tam jsem po kal, a~ bude silnice zcela prázdná - mám za to, ~e tou dobou tam nikdy pYília velká frekvence nebývá - a potom jsem pYes plot pYelezl do zahrady. </p> <p class=MsoNormal> Brána ale musela být otevYená, ne? vyhrklo z Phelpse.</p> <p class=MsoNormal> Jist, jen~e já v tchhle vcech obvykle mívám vlastní vkus. Zvolil jsem si místo, kde stojí tYi jedle, a v jejich skrytu jsem se dostal pYes plot, ani~ jsem komukoli v dom poskytl sebemenaí aanci, aby m zpozoroval. Pak jsem se skr il mezi keYi na druhé stran a plí~il jsem se od jednoho k druhému - zablácená kolena mých kalhot o tom svd í dost prokazn - a~ jsem se dostal ke skupin rododendrono, rostoucích pYímo naproti oknu vaaí lo~nice. Tam jsem se uvelebil a ekal jsem, co se bude dít.</p> <p class=MsoNormal>Ve vaaem pokoji nebyly zata~ené záclony, a tak jsem vidl sle nu Harrisonovou, jak sedí u stolu a te si. Bylo tvrt na jedenáct, kdy~ sklapla knihu, zavYela okenice a odeala.</p> <p class=MsoNormal>Slyael jsem, jak zavírá dveYe, a vdl jsem s jistotou, ~e oto ila klí em v zámku. </p> <p class=MsoNormal> Klí em? vyhrkl Phelps.</p> <p class=MsoNormal> Ano, dal jsem sle n Harrisonové instrukce, aby zamkla dveYe zven í a vzala si klí  s sebou, a~ pojde spát. Splnila vaechny mé pokyny do písmene a bez její spolupráce byste te rozhodn smlouvu v kapse neml. Pak odeala, svtla zhasla a já se dál kr il v rododendronovém keYi.</p> <p class=MsoNormal>Noc byla rozkoaná, ale i tak to bylo úmorné hlídkování. Pravda, bylo v tom jisté vzruaení, které pocieuje lovec, kdy~ eká u Yeky na pYíchod vysoké. Trvalo to vaak hrozn dlouho, skoro tak dlouho, Watsone, jako kdy~ jsme spolu ekali v pokoji smrti pYi Yeaení pYípadu Strakatého pásu. Hodiny na kostelní v~i ve Wokingu odbíjely ka~dou tvrt a nejednou jsem si myslel, ~e se snad zastavily. A~ kone n kolem druhé hodiny s polnoci jsem pojednou uslyael slabý zvuk odstrkované závory a pak zaskYípní klí e. O chvilku pozdji se vchod pro slu~ebnictvo otevYel a do msí ního svitu vystoupil pan Joseph Harrison. </p> <p class=MsoNormal> Joseph! vykYikl Phelps.</p> <p class=MsoNormal> Byl prostovlasý, ale ml pYes ramena pYehozený erný pláae, tak~e si v pYípad njakého poplachu mohl zahalit tváY témY okam~it. Krá el po api kách ve stínu zdi, a kdy~ doael k oknu, vpá il no~ s dlouhým ostYím pod okenní rám a odsunul zástr ku. Potom okno otevYel, se zapraskáním vrazil no~ mezi okenice, nadzvedl závla ku a rozrazil je.</p> <p class=MsoNormal>Z místa, kde jsem le~el, ml jsem dokonalý výhled do místnosti a na ka~dý jeho pohyb. Zapálil dv sví ky, které stojí na krbové Yímse, a pak obrátil roh koberce u dveYí. Potom se sklonil a nadzvedl tvercový výYez prkna, jaký si obvykle v podlaze nechávají instalatéYi, aby se pozdji mohli dostat k pYípojkám plynového potrubí. Prkno zYejm zakrývalo rozdvojku trubek vedoucích do kuchyn, která je pYímo pod místností. Ze skrýae vytáhl tenhle malý vále ek papíru, otvor znova zakryl prknem, narovnal koberec, sfoukl sví ky a vbhl mi rovnou do náru e, ponvad~ jsem na nho ekal pod oknem.</p> <p class=MsoNormal>Musím pYiznat, ~e se milý pan Joseph choval mnohem zbsileji, ne~ jsem o ekával. Vrhl se na m s no~em a dvakrát jsem ho musel srazit na zem. Pkn m Yízl po kotnících, ne~ jsem jej pYemohl. Vra~da mu koukala z oka, na které jeat vidl, kdy~ jsem s ním byl hotov, ale pYece jen pYiael k rozumu a dokument mi dal. Jakmile jsem ho ml, nechal jsem pana Harrisona, ae si b~í, kam chce, ale vaechny podrobnosti jsem dnes ráno telegrafoval Forbesovi. Je-li dost rychlý, aby toho ptá ka chytil, vaechno je v poYádku. Mám ale silné podezYení, ~e ne~ tam dorazí, bude hnízde ko prázdné, co~ je ostatn pro vládu jeat lepaí. Domnívám se, ~e jak lord Holdhurst, tak pan Phelps budou jen vd ní za to, ~e se aféra nedostane pYed soud. </p> <p class=MsoNormal> Panebo~e! zalapal náa klient po dechu.  Tak vy Yíkáte, ~e celých tch dlouhých deset nedl, co jsem le~el nemocen, byl ukradený dokument v mém pokoji? </p> <p class=MsoNormal> Tak to bylo. </p> <p class=MsoNormal> A Joseph! Kdy~ si pYedstavím, ~e ten darebák a zlodj byl Joseph! </p> <p class=MsoNormal> Hm! Obávám se, ~e Josephova povaha je mnohem neproniknutelnjaí a nebezpe njaí, ne~ se dá usoudit z jeho zevnjaku. Z toho, co jsem od nho dnes ráno slyael, pochopil jsem, ~e prohrál zna né ástky na burze, a ~e byl ochoten udlat cokoli, jen aby své hmotné pomry zase zlepail. A ponvad~ je to neuvYitelný sobec, vyu~il aance, která se mu naskytla, a neohlí~el se na sestYino atstí ani na vaai zni enou kariéru. </p> <p class=MsoNormal>Percy Phelps se zvrátil do kYesla.  Z toho, co Yíkáte, pravil,  mám v hlav hotový koloto . </p> <p class=MsoNormal> Základní potí~ vaaeho pYípadu, poznamenal Holmes svým didaktickým tónem,  spo ívala v tom, ~e dokazo bylo pYília mnoho. To podstatné bylo pYekryto a zasuto bezvýznamným. Ze vaech fakt, která jsme mli k dispozici, museli jsme vybrat jen ta, která jsme pokládali za podstatná, a pak je seYadit ve správném poYádku, aby se nám podaYilo Yetz tch pozoruhodných událostí zrekonstruovat. Josepha jsem za al podezírat hned ve chvíli, kdy jste mi Yekl, ~e jste ten ve er ml v úmyslu jet domo s ním. Bylo proto docela pravdpodobné, ~e se mohl cestou pro vás stavit, zvláae kdy~ to na ministerstvu zahrani í dobYe znal. Jakmile jsem slyael, ~e se nkdo tolik sna~il dostat se do lo~nice, v ní~ mohl mít nco ukryto jedin Joseph - ve svém vyprávní jste nám povdl, jak jste Josepha z jeho pokoje vysthovali, kdy~ jste pYijel domo s tím doktorem - vaechna má podezYení se promnila v jistotu, zvláae kdy~ pokus vloupat se do místnosti byl proveden hned první noc, kdy tam nebyla oaetYovatelka. To toti~ nasvd ovalo, ~e vetYelec je dobYe obeznámen s pomry v dom. </p> <p class=MsoNormal> Jak jsem mohl být tak slepý! </p> <p class=MsoNormal> Fakta pYípadu, pokud jsem si je zatím zjistil, vypadají takto: Joseph Harrison pYiael do budovy ministerstva vchodem z Charles Street, a ponvad~ to tam znal, vydal se rovnou do vaaí kanceláYe, kam pYiael okam~ik poté, co vy jste ji opustil. Kdy~ zjistil, ~e tam nikdo není, bez váhání zazvonil na zvonek, ale v té chvíli si zároveH povaiml listiny le~ící na stole. Jediný pohled sta il, aby pochopil, ~e mu náhoda vlo~ila do rukou státní dokument nesmírné ceny. Ve zlomku vteYiny jej str il do kapsy a vybhl ven. Vzpomínáte si jist, ~e uplynulo nkolik minut, ne~ vás rozespalý vrátný na zvonek upozornil, a tak ml zlodj dost asu k útku.</p> <p class=MsoNormal>Prvním vlakem odjel do Wokingu, prozkoumal svou koYist blí~, a kdy~ se ujistil, ~e má opravdu obrovskou cenu, schoval ji na míst, které pokládal za zvláae bezpe né, s úmyslem, ~e si ji za den i za dva opt vezme a odnese na francouzské velvyslanectví nebo nkam jinam, kde ekal, ~e dostane dobYe zaplaceno. Pak jste se vaak náhle vrátil vy. Bez pYedchozího varování jste ho vystrnadil z jeho pokoje a od té chvíle tam byli neustále pYítomni nejmén dva lidé, co~ mu znemo~Hovalo, aby se znova zmocnil svého pokladu. Byla to situace, která ho jist musela dohánt k aílenství. Kone n se vaak domníval, ~e nadeala jeho pYíle~itost. Pokusil se dostat se dovnitY, ale vy jste byl vzhoru a pYekazil jste mu to. Vzpomenete si mo~ná, ~e jste si ten ve er nevzal obvyklou dávku uspáva ích prostYedko. </p> <p class=MsoNormal> To si vzpomínám. </p> <p class=MsoNormal> Mám za to, ~e se patYi n postaral, aby práaky byly co nejú innjaí, a spoléhal, ~e budete skoro v bezvdomí. Hned mi bylo jasné, ~e se o to pokusí znova, jakmile to bude pokládat za bezpe né. Váa odchod z pokoje mu poskytl ký~enou pYíle~itost. Proto jsem tam sle n Harrisonové naYídil celý den zostat, aby nás on nepYedeael. Kdy~ jsem v nm vzbudil domnnku, ~e vzduch je istý, schoval jsem se tam na íhané, jak jsem vám práv vylí il. Vdl jsem u~, ~e dokument je pravdpodobné v pokoji, ale nechtlo se mi vytrhávat prkna z podlahy a obracet ka~dý kout vzhoru nohama, abych jej objevil. Nechal jsem ho proto, aby jej ze skrýae vyzvedl sám, a uaetYil jsem si tak spoustu námahy. Zbývá, jeat nco, co bych snad ml vysvtlit? </p> <p class=MsoNormal> Pro  se tehdy prvn pokouael dostat se dovnitY oknem, zeptal jsem se,  kdy~ mohl pYijít dveYmi? </p> <p class=MsoNormal>  Aby se dostal ke dveYím, musel by projít kolem sedmi lo~nic. Trávník pod oknem mu navíc zajiaeoval pYípadný snadný útk. Jeat nco? </p> <p class=MsoNormal> Myslíte si, zeptal se Phelps,  ~e snad ml v úmyslu i vra~dit? Pou~il nejspía no~e jen jako nástroje. </p> <p class=MsoNormal> Mo~né to je, odpovdl Holmes a pokr il rameny.  S jistotou mohu tvrdit jen tolik, ~e pan Harrison je gentleman, na jeho~ shovívavost bych byl hrozn nerad odkázán. </p> <h2><a name="_Toc245813154">Poslední pYípad</a></h2> <p class=MsoNormal>S t~kým srdcem chápu se pera, abych napsal tchto posledních pár slov, v nich~ se jeat jednou pokusím zachytit jedine né schopnosti svého pYítele Sherlocka Holmese. Nesouvislým a - dobYe to cítím - zcela neadekvátním zposobem sna~il jsem se popsat vaechno to zvláatní, co jsem za~il v jeho spole nosti, od náhody, která nás kdysi svedla dohromady v období Studie v aarlatové a~ po jeho zásah v zále~itosti NámoYní smlouvy, který nepochybn zabránil vá~ným mezinárodním komplikacím. Ml jsem v úmyslu udlat te ku u~ tam a poml et o události, po ní~ vzniklo v mém ~ivot vakuum nevyplnné ani za dva roky, které u~ od té doby uplynuly. Nicmén nedávné dopisy, v nich~ plukovník James Moriarty obhajuje památku svého bratra, donutily m sáhnout po peru, a nemám jinou mo~nost ne~ prezentovat veYejnosti fakta pYesn tak, jak se udála. Jen já znám plnou pravdu o celé vci a jsem pYesvd en, ~e nadeael as, kdy u~ její zaml ování neslou~í ni emu dobrému. Pokud vím, objevily se v denním tisku jen tYi zprávy: v Journal de Geneve z 6. kvtna 1891, zpráva Reuterovy agentury v anglickém tisku ze 7. kvtna a kone n nedávné dopisy, o nich~ jsem se u~ zmínil. První a druhá zpráva byly neoby ejn stru né, zatímco dopisy, jak hodlám prokázat, naprosto pYekrucují fakta. Je na mn, abych poprvé povdl, co se opravdu odehrálo mezi profesorem Moriartym a Sherlockem Holmesem.</p> <p class=MsoNormal>TYeba pYipomenout, ~e poté, co jsem se o~enil a otevYel si soukromou ordinaci, dovrné vztahy mezi mnou a Holmesem se do jisté míry uvolnily. as od asu za mnou sice pYicházíval, kdy~ chtl mít pYi nkterém svém pátrání spole níka; takové pYíle~itosti vaak byly ím dál vzácnjaí, a~ kone n z roku 1890 mám zaznamenané pouze tYi pYípady. Bhem té zimy a v pYedjaYí roku 1891 jsem etl v novinách, ~e Holmes pracuje z povYení francouzské vlády na mimoYádn záva~ném úkolu, a dostal jsem od nho dva pohledy, z Narbonne a z Nimes, z nich~ jsem usoudil, ~e jeho pobyt ve Francii se pravdpodobn protáhne. Dost m proto pYekvapilo, kdy~ se 24. dubna ve er objevil u mne v ordinaci. Zarazilo m, ~e je bledaí a pYepadlejaí ne~ jindy.</p> <p class=MsoNormal> Ano, je to tak, trochu jsem pYepínal síly, poznamenal spía v odpov na moj pohled ne~ na má slova,  a v poslední dob jsem ml menaí nepYíjemnosti. Nemáte nic proti tomu, kdy~ zavYu okenice? </p> <p class=MsoNormal>Jediné svtlo v místnosti vrhala stolní lampa, pYi ní~ jsem etl. Holmes obeael pokoj tsn pYi stn, pYivYel okenice a zajistil je závorou.</p> <p class=MsoNormal> Bojíte se n eho? zeptal jsem se.</p> <p class=MsoNormal> Ano, bojím. </p> <p class=MsoNormal> A eho? </p> <p class=MsoNormal> Vzduchovek. </p> <p class=MsoNormal> Proboha, jak tomu mám rozumt, Holmesi? </p> <p class=MsoNormal> Znáte m pYília dobYe, Watsone, ne~ abych vám musel dokazovat, ~e vru nejsem nervózní. ZároveH vaak to je spía hloupost ne~ odvaha, nedbá-li lovk nebezpe í, které mu bezprostYedn hrozí. Mohu vás po~ádat o zápalku? Vtáhl do sebe kouY z cigarety, jako by ba~il po jeho uklidHujícím ú inku.</p> <p class=MsoNormal> Omlouvám se, ~e jsem vás pYepadl tak pozd, Yekl,  a navíc vás musím po~ádat, abyste nelpl na konvencích a dovolil mi dom opustit cestou pYes ze na konci zahrady. </p> <p class=MsoNormal> Co to ale vaechno znamená? zeptal jsem se.</p> <p class=MsoNormal>Zvedl ruku a ve svtle lampy jsem spatYil, ~e má sedYené a zakrvácené dva kotníky.</p> <p class=MsoNormal> Jak vidíte, není to jen tak njaká legrace, Yekl s úsmvem.  Naopak, je to dost tvrdé, aby si na tom lovk zlomil ruku. Paní Watsonová je doma? </p> <p class=MsoNormal> Je nkde na delaí návatv u známých. </p> <p class=MsoNormal> Vá~n? Tak~e jste sám? </p> <p class=MsoNormal> Docela sám. </p> <p class=MsoNormal> Tím spía vám mohu navrhnout, abyste si se mnou zajel na týden do Evropy. </p> <p class=MsoNormal> A kam? </p> <p class=MsoNormal> Och, kamkoli. To je mi docela jedno. </p> <p class=MsoNormal>Bylo v tom vaem cosi velice podivného. Holmes neml ve zvyku jezdit na dovolenou jen tak nazdaYboh a výraz bledé, unavené tváYe prozrazoval, ~e jeho nervy jsou napjaty do krajnosti. Kdy~ vy etl z mých o í otázku, pYitiskl kone ky prsto na sebe, opYel si lokty o kolena a vysvtlil mi celou situaci.</p> <p class=MsoNormal> Vy jste pravdpodobn nikdy neslyael o profesoru Moriartym, ~e? Yekl.</p> <p class=MsoNormal> Ne, nikdy. </p> <p class=MsoNormal> Ale v tom je práv ta genialita a zázra nost celé vci! zvolal Holmes.  Ten lovk si dlá v Londýn co chce, a nikdo o nm neslyael. To ho také v análech zlo inu staví na nejvyaaí pYí ku ~ebYíku. Xíkám vám, Watsone, se vaí vá~ností, ~e jestli toho lovka doká~u zneakodnit, jestli od nho spole nost osvobodím, budu mít pocit, ~e má kariéra dosáhla vrcholu, a budu ochoten vykro it po klidnjaích stezkách ~ivota. Mezi námi Ye eno, nedávné pYípady, v nich~ jsem hájil zájmy avédské královské rodiny a Francouzské republiky, dopomohly mi k takovému postavení, ~e mohu v budoucnu vést klidný ~ivot, který mi nejlépe vyhovuje, a soustYedit svou pozornost na chemické výzkumy. Nemohu vaak slo~it ruce v klín, Watsone, nemohu klidn sedt v kYesle s vdomím, ~e lovk jako profesor Moriarty se prochází po ulicích Londýna, a nikdo mu nehodí rukavici. </p> <p class=MsoNormal> A co vlastn udlal? </p> <p class=MsoNormal> Jeho kariéra byla opravdu výjime ná. Je to lovk z dobré rodiny, dostalo se mu výte ného vzdlání, a navíc ho pYíroda obdaYila fenomenálním matematickým talentem. V jedenadvaceti letech napsal pojednání o binomické pou ce, za které sklidil obdiv po celé Evrop. Na základ této práce dostal katedru matematiky na jedné z naaich menaích universit a vaeobecn se soudilo, ~e má pYed sebou fantastickou kariéru. Ten lovk vaak zddil po svých pYedcích vskutku ábelské sklony. Tíhnutí ke zlo inu má pYímo v krvi a jeho neoby ejné duaevní schopnosti je nikterak nezmírnily, naopak - umocnily je a promnily ve vá~né nebezpe í. V universitním mste ku o nm za aly pYeskakovat rozné temné povstí, a~ nakonec byl nucen vzdát se katedry a vrátit se do Londýna, kde posobil jako profesor na vojenské akole. Tohle vaechno o nm svt ví, ale to, co vám Yeknu te, vypátral jsem jen já sám.</p> <p class=MsoNormal>Jak dobYe víte, Watsone, není na svt lovka, který by znal api ky londýnského zlo ineckého podsvtí lépe ne~ já. U~ nkolik let jsem si neustále uvdomoval, ~e za pachateli trestné innosti stojí jakási znamenit zorganizovaná síla, která maYí úsilí zákona a poskytuje zlo incom ochranu. Znova a znova jsem se v nejroznjaích pYípadech - ae u~ alo o padlatelství, loupe~e nebo vra~dy - stYetával s pYítomností této síly a vydedukoval jsem si její posobení za mnoha neodhalenými zlo iny, na jejich~ vyaetYování jsem se nepodílel. U~ nkolik let jsem se sna~il nadzvednout závoj, zahalující tuto záhadu, a~ kone n nedávno pYiael as, kdy se mi podaYilo zachytit nit a sledovat ji. Tisícerými oklikami a skrýva kami m zavedla k bývalému profesoru Moriartymu, slavnému matematikovi.</p> <p class=MsoNormal>Je to Napoleon zlo inu, Watsone. Je organizátorem dobré poloviny zla a skoro vaeho, co v tomto velkomst nebylo vypátráno. Je to génius, filosof, lovk abstraktního myalení. Má prvotYídní mozek. Sedí nehybn jako pavouk uprostYed sít, ale ta síe má tisíc paprsko a on bezpe n reaguje na sebemenaí záchvv ka~dého z nich. On sám toho dlá málo. Jenom plánuje. Má vaak spoustu výte n organizovaných agento. Má-li být spáchán njaký zlo in, ukraden dokument, nebo tYeba vydrancován njaký dom, má-li zmizet njaký lovk - sta í slovko profesorovi, a celá vc je zorganizována a provedena. Agent mo~e být chycen. V tom pYípad se najdou peníze na kauci nebo na obhájce. Centrum, pro které agent pracuje, není vaak odhaleno nikdy - dokonce na n ani nepadne podezYení. Existenci této organizace jsem si vydedukoval, Watsone, a veakerou svou energii jsem zasvtil tomu, abych ji odhalil a zneakodnil.</p> <p class=MsoNormal>Profesor se vaak zabezpe il tak domyslnými opatYeními, ~e se mi pYes veakerou snahu zdálo nemo~né sehnat proti nmu dokazy, které by obstály u soudu. Znáte moje schopnosti, milý Watsone, ale pYesto jsem byl po tYech msících nucen pYipustit, ~e jsem kone n narazil na protivníka, který se mi intelektem vyrovná. Má hroza nad jeho zlo iny se rozplynula v obdivu nad jeho obratností. Nakonec ale pYece jen udlal chybný krok - jediný, docela nepatrný kro ek - ale i to bylo víc, ne~ si mohl dovolit, kdy~ jsem po nm tak hou~evnat ael. Jakmile jsem dostal tuto pYíle~itost, chopil jsem se jí a opYedl jsem ho síti, kterou u~ te zbývá pouze zatáhnout. Do tYi dno, to jest do pYíatího pondlka, budou vci zralé, a profesor se vaemi hlavními leny své bandy padne do rukou policie. Následovat bude nejvtaí kriminální proces století, vysvtlení více ne~ tyYiceti záhad, a vaichni skon í na aibenici. Kdybychom vaak vyrazili pYed asn, jak jist chápete, mohli by nám vyklouznout z lé ky jeat v poslední chvíli.</p> <p class=MsoNormal>Nu, kdybych to byl dokázal provést tak, aby se o tom profesor Moriarty nedovdl, vaechno by bylo v poYádku. Jen~e na to on je pYília prohnaný. Neuael mu zatím ani jediný krok, který jsem podnikl, abych kolem nho rozprostYel tenata. Znova a znova se mi sna~il uniknout, ale já mu práv tak hou~evnat odYezával cestu. Xíkám vám, pYíteli, ~e kdyby nkdo tenhle ml enlivý souboj popsal, mohla by to být skvlá ukázka útoku a obrany v historii detektivního umní. Nikdy jsem nedosáhl tak vysoké úrovn a zároveH jsem nikdy ~ádným protivníkem nebyl tak zle tísnn. Promýalí vaechno dokladn, ale pYesto se mi ho práv podaYilo oklamat. Dnes ráno jsem podnikl poslední kroky a chybly mi u~ pouhé tYi dny k zavraení celé kampan. Sedl jsem ve svém pokoji a pYemýalel o tom, kdy~ se otevYely dveYe a profesor Moriarty stál pYede mnou.</p> <p class=MsoNormal>Mám nervy ze ~eleza, Watsone, ale musím se pYiznat, ~e to se mnou akublo, kdy~ jsem spatYil na prahu lovka, jím~ jsem se v myalenkách tolik zabýval. Jeho zevnjaek jsem dobYe znal. Je mimoYádn vysoký a atíhlý, elo se mu klene ve velkém bílém oblouku a o i má hluboko zapadlé. Chodí hladce oholen, je bledý a vypadá asketicky, a koli v jeho tváYi zostalo dodnes i cosi profesorského. Od v ného studia má kulatá ramena, hlavu vystr enou dopYedu a neustále se tak njak podivn svíjí ze strany na stranu jako njaký plaz. Zíral na m s neoby ejnou zvdavostí v pYimhouYených o ích.</p> <p class=MsoNormal>,Máte mén vyklenuté elo, ne~ jsem ekal, Yekl kone n.  Ach, to je nebezpe ný zvyk - dotýkat se nabité stYelné zbran v kapse ~upanu. </p> <p class=MsoNormal>A ml pravdu - hned jak veael, okam~it jsem si uvdomil svrchované nebezpe í, v nm~ jsem se octl. Jediná mo~nost úniku pro nho byla v tom, ~e se m pokusí uml et. Bleskurychle jsem vytáhl ze zásuvky revolver, nechal jej sklouznout do kapsy a odtamtud jsem na nho pYes látku míYil. PYi jeho poznámce jsem zbraH vyndal a nata~enou jsem ji polo~il na stol. Stále se usmíval a m~oural, ale v o ích ml cosi, pro  jsem byl rád, ~e zbraH je tam, kde je.</p> <p class=MsoNormal>,Nejspía m neznáte, Yekl.</p> <p class=MsoNormal>,Naopak, odpovdl jsem, je myslím docela jasné, ~e vás znám. Posate se prosím. Chcete-li mi nco povdt, máte na to pt minut. </p> <p class=MsoNormal>,Vaechno, co vám chci Yíct, prolétlo vám u~ hlavou, Yekl.</p> <p class=MsoNormal>,Pak ovaem i vám u~ prolétla hlavou má odpov, opá il jsem.</p> <p class=MsoNormal>,Necouvnete? </p> <p class=MsoNormal>,Ani v nejmenaím. </p> <p class=MsoNormal>Str il ruku do kapsy a já zvedl ze stolu pistoli. Vytáhl vaak jen diáY, v nm~ ml zatr~eno nkolik dat.</p> <p class=MsoNormal>,ZkYí~il jste mi cestu 4. ledna, Yekl. 23. jste m obt~oval; v poli února jste mi posobil vá~né nepYíjemnosti; koncem bYezna jste mi nadobro zhatil plány a te, na sklonku dubna, dohnalo m vaae ustavi né pronásledování tak daleko, ~e mi zcela konkrétn hrozí ztráta svobody. Situace se stala neudr~itelnou! </p> <p class=MsoNormal>,Chcete mi nco navrhnout? zeptal jsem se.</p> <p class=MsoNormal>,Musíte s tím pYestat, pane Holmesi, Yekl a zakroutil hlavou. ,Víte, opravdu budete muset. </p> <p class=MsoNormal>,Po pondlku, Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal>,Ale kdepak! Yekl on. , lovk vaaí inteligence zajisté pochopí, ~e tahle zále~itost mo~e skonat jen jediným zposobem. Je proto nezbytné, abyste ael od vci. Zorganizoval jste u~ vaechno tak, ~e nám zbývá jediné východisko. Zposob, jakým jste v celé vci postupoval, poskytl mi opravdový intelektuální po~itek a Yíkám vám nezaujat, ~e bych proti vám jen velice nerad pou~il krajních opatYení. Usmíváte se sice, pane Holmesi, ale ubezpe uji vás, ~e i to by se mohlo stát. </p> <p class=MsoNormal>,Nebezpe í patYí k mému povolání, poznamenal jsem.</p> <p class=MsoNormal>,Tohle není nebezpe í, Yekl on. ,Tohle je nevyhnutelná záhuba. Nestojíte v cest pouhému jednotlivci, ale mocné organizaci, její~ celkový rozsah si pYi veakeré své chytrosti neumíte ani pYedstavit. Musíte uhnout z cesty, pane Holmesi, nebo budete rozdupán. </p> <p class=MsoNormal>,Obávám se, Yekl jsem vstávaje, ,~e pro potaení z této rozmluvy zanedbávám dole~itou povinnost, která m eká jinde. </p> <p class=MsoNormal>Vstal také, ml ky na m pohlédl a smutn potYásl hlavou.</p> <p class=MsoNormal>,Nu dobrá, Yekl pak. ,Bude mi líto, ale udlal jsem vae, co bylo v mých silách. Znám ka~dý tah vaaí hry. Do pondlka nemo~ete nic dlat. Bude to souboj mezi vámi a mnou, pane Holmesi. Doufáte, ~e m za~enete do úzkých. Já vám Yíkám, ~e se vám to nikdy nepodaYí. Doufáte, ~e m porazíte. Já vám Yíkám, ~e m neporazíte nikdy. I kdybyste byl tak chytrý, ~e byste m dokázal zni it, bute ujiatn, ~e tý~ osud pYipravím i já vám. </p> <p class=MsoNormal>,Udlal jste mi nkolik komplimento, pane Moriarty, Yekl jsem. ,Dovolte mi, abych vám jeden oplatil: kdybych si byl jist první eventualitou, v zájmu veYejnosti bych s radostí pYijal i tu druhou. </p> <p class=MsoNormal>,Tu druhou vám slíbit mohu, ale tu první ne, odsekl. Potom zam~oural pichlavýma o ima, oto il se ke mn zády a vyael z pokoje.</p> <p class=MsoNormal>Tak vypadal moj rozhovor s profesorem Moriartym. PYiznám se, ~e na moj duaevní stav zaposobil krajn neblaze. Jeho tiché, precizní formulace budily dojem upYímnosti, co~ je emoce, kterou ve vás oby ejný darebák vyvolat nedoká~e. Mo~ete mi ovaem Yíct: Pro  proti nmu nezalarmujete policii? Nedlám to proto, ~e jsem pYesvd en, ~e úder pYijde pYedevaím od jeho agento. Mám o tom naprosto spolehlivé dokazy. </p> <p class=MsoNormal> U~ vás njak napadli? </p> <p class=MsoNormal> Milý Watsone, profesor Moriarty není lovk, který si nechá jen tak foukat do polívky. Kolem poledne jsem si ael nco vyYídit do Oxford Street. Kdy~ jsem obcházel roh, odkud se jde z Bentinck Street dál do Welbeck Street, vyYítil se zbsile proti mn voz, ta~ený dvma koHmi. Letl proti mn jako blesk. Usko il jsem na chodník a v posledním zlomku vteYiny jsem si zachránil ~ivot. Voz zahnul na Marylebone Lane a v okam~iku byl z dohledu. Dr~el jsem se u~ pak na chodníku, Watsone, ale kdy~ jsem krá el po Vere Street, spadla ze stYechy jednoho domu cihla a roztYíatila se na padre tsn pYede mnou. Zavolal jsem policii, aby to vyaetYili. Na stYeae domu byly naskládané taaky a cihly pYipravené k njaké oprav a policie m chtla pYesvd it, ~e cihlu shodil vítr. Vdl jsem samozYejm líp ne~ oni, o  jde, ale nemohl jsem nic dokázat. Potom jsem si vzal dro~ku a odjel do Pall Mallu do bytu svého bratra, kde jsem strávil celý den. Te jsem se vydal k vám a cestou m pYepadl njaký hromotluk s obuakem. Srazil jsem ho k zemi a policie ho sebrala, ale Yíkám vám pYedem s naprostou jistotou, ~e se nepodaYí zjistit ~ádnou souvislost mezi tím gentlemanem, o jeho~ zuby jsem si odYel kotníky, a u itelem matematiky na odpo inku, který Yeaí pYíklady na erné tabuli nkde deset mil odtud. Te u~ se snad nebudete divit, Watsone, ~e jsem hned po pYíchodu k vám zavYel okenice a ~e jsem se cítil nucen vás po~ádat o svolení, abych mohl dom opustit njakým mén nápadným východem ne~ pYedními dveYmi. </p> <p class=MsoNormal>Odvahu svého pYítele jsem obdivoval asto, ale nikdy ne víc ne~ te, kdy sedl v mém pokoji a klidn mi vypo ítával celou tu Yadu dsivých událostí, které pro nho v úhrnu znamenaly den hrozy.</p> <p class=MsoNormal> Zostanete tu pYes noc? Yekl jsem.</p> <p class=MsoNormal> Ne, milý pYíteli; shledal byste toti~ mo~ná, ~e jsem nebezpe ný host. Rozmyslel jsem si u~, co podniknu, a vaechno bude v poYádku. Vci u~ jsou te tak daleko, ~e a~ do zat ení se policie obejde bez mé pomoci, a koli pYed soudem se bez mého svdectví neobejdou. Je proto nasnad, ~e bude nejlepaí, kdy~ se na tch pár dní, ne~ bude moci policie voln jednat, nkam ztratím. Udlal byste mi ale velkou radost, kdybyste mohl odjet do Evropy se mnou. </p> <p class=MsoNormal> V ordinaci te mnoho práce nemám, Yekl jsem,  a kolega ze sousedství m ochotn zastoupí. Pojedu rád. </p> <p class=MsoNormal> A co kdybychom vyrazili hned zítra ráno? </p> <p class=MsoNormal> Jestli~e to je nutné, prosím. </p> <p class=MsoNormal> Och ano, je to krajn nutné. Dám vám tedy hned potYebné instrukce a prosím vás, milý Watsone, abyste jich uposlechl do písmene, ponvad~ te hrajete se mnou dvouse nou hru proti nejchytYejaímu darebákovi a nejmocnjaímu zlo ineckému syndikátu v Evrop. Tak poslyate! Vaechna zavazadla, která si hodláte vzít s sebou, poalete dnes ve er po spolehlivém poslí kovi na nádra~í Victoria, samozYejm bez adresy. Ráno si objednejte dro~ku, ale pYika~te sluhovi, aby nebral ani první, ba ani druhou, která se mu nabídne. Tou, do které pak nastoupíte, dáte se odvézt na konec Strandu na Lowther Arcade; adresu dáte dro~káYi na kousku papíru a po~ádáte ho, aby ji nezahazoval. Peníze si pYipravte pYedem, a jakmile dro~ka zastaví, pYebhnete pYes Arcade a na asujete si to tak, abyste byl na druhé stran ve tvrt na deset. Hned u chodníku bude ekat malý krytý ko ár s ko ím v silném erném pláati, na límci ozdobeném ervenou stu~kou. Do toho ko áru nastoupíte a pYijedete na nádra~í Victoria práv v as, abyste stihl rychlík do Evropy. </p> <p class=MsoNormal> A kde se setkám s vámi? </p> <p class=MsoNormal> Na nádra~í. Budeme mít rezervé v druhém vagón první tYídy odpYedu. </p> <p class=MsoNormal> Tak~e se sejdeme a~ ve vagón? </p> <p class=MsoNormal> Ano. </p> <p class=MsoNormal>Marn jsem Holmese ~ádal, aby u mne zostal pYes noc. Bylo mi jasné, ~e se obává, aby nepYivolal njakou pohromu na dom, pod jeho~ stYechou se skrývá, a je proto rozhodnut odejít. Po nkolika spaných slovech, týkajících se jeat naaich zítYejaích pláno, se zvedl, vyael se mnou do zahrady, s námahou pYelezl ze do Mortimer Street a okam~it hvízdl na ko ár, v nm~ jsem ho také slyael odjet.</p> <p class=MsoNormal>Ráno jsem do slova a do písmene uposlechl Holmesových instrukcí. Ko ár mi obstarali s takovou obezYetností, ~e bylo vylou eno, aby jej nkdo pYedem nastr il, a hned po snídani jsem odjel k Lowther Arcade, kterými jsem probhl, jako by mi v patách hoYelo. Ko ár tam opravdu ekal i s náramn statným ko ím, zachumlaným v erném pláati. Jakmile jsem nasedl, avihl kon bi em a odvezl m na nádra~í Victoria. Sotva jsem vystoupil, oto il ko ár a odjel tak rychle, ~e se po mn ani neohlédl.</p> <p class=MsoNormal>A~ sem alo vaechno skvle. Zavazadlo u~ na m ekalo a bez potí~í jsem naael vagón, který mi Holmes ur il, tím spía, ~e jediný z celého vlaku byl ozna en tabulkou Zadáno. Neustálým zdrojem úzkosti vaak pro mne byl fakt, ~e Holmes se dosud neobjevil. Nádra~ní hodiny ukazovaly, ~e do odjezdu vlaku zbývá pouhých sedm minut. Nadarmo jsem pátral mezi hlou ky cestujících a vyprovázejících po pru~né postav svého pYítele. Nebylo po nm nikde ani stopy. Nkolik minut jsem se pokouael být nápomocen ctihodnému italskému duchovnímu, který se lámanou angli tinou pokouael vysvtlit nosi i, ~e jeho kufr má být poslán pYes PaYí~. Potom jsem se znova porozhlédl a vrátil jsem se do svého vagónu, kde jsem zjistil, ~e navzdory tabulce usadil nosi  onoho staYi kého pátera v mém kupé a svYil mi jej do opatrování. Bylo marné vysvtlovat mu, ~e sem vpadl neoprávnn, neboe moje italatina byla jeat chatrnjaí ne~ jeho angli tina, a tak jsem pouze odevzdan pokr il rameny a dál jsem úzkostliv vyhlí~el svého pYítele. Zamrazilo m v zádech, kdy~ jsem si uvdomil, ~e jeho nepYítomnost mo~e znamenat, ~e se mu bhem noci pYihodilo nco zlého. DveYe vagónu u~ byly zavYeny a ozvalo se zahvízdnutí, kdy~ tu -</p> <p class=MsoNormal> Milý Watsone, Yekl ísi hlas,  jeat se vám ani neurá ilo popYát mi dobré jitro. </p> <p class=MsoNormal>Oto il jsem se v bezmezném ú~asu. Starý patriarcha ke mn zvedl tváY. Na okam~ik z ni zmizely vrásky, nos se vzdálil od brady, spodní ret pYestal tr et dopYedu a ústa mumlat, tupé o i se znova zaleskly a shrbená postava se napYímila. V pYíatím okam~iku ale celá ta promna opt vzala za své a Holmes zmizel tak rychle, jak se objevil.</p> <p class=MsoNormal> Propánakrále! zvolal jsem.  Vy jste m ale vydsil! </p> <p class=MsoNormal> Je tYeba stále zachovávat maximální opatrnost, zaaeptal.  Mám dovodné podezYení, ~e nám jsou na stop. Ach, támhle je Moriarty osobn. </p> <p class=MsoNormal>Vlak se u~ rozjí~dl, kdy~ to Holmes Yekl. Ohlédl jsem se a uvidl jsem vysokého mu~e, zbsile se tla ícího zástupem a mávajícího rukou, jako by si pYál, aby vlak zastavil. Bylo vaak u~ pozd, neboe jsme rychle získávali náskok, a v pYíatím okam~iku jsme vyjeli ze stanice.</p> <p class=MsoNormal> Díky tm bezpe nostním opatYením se nám pYece jen podaYilo vypálit mu rybník, Yekl Holmes a dal se do smíchu. Vstal, shodil ze sebe ernou sutanu a klobouk, z nich~ se jeho pYestrojení skládalo, a ob sou ásti odvu sbalil do pYíru ního zavazadla.</p> <p class=MsoNormal> etl jste u~ dnes ráno noviny, Watsone? </p> <p class=MsoNormal> Ne. </p> <p class=MsoNormal> Tak~e o Baker Street nevíte nic, co? </p> <p class=MsoNormal> O Baker Street? </p> <p class=MsoNormal> V era ve er nám zapálili byt. Naatstí nevznikla velká akoda. </p> <p class=MsoNormal> Proboha, Holmesi! To u~ je nesnesitelné. </p> <p class=MsoNormal> Museli do ista ztratit mou stopu, kdy~ policie zatkla toho jejich hromotluka s obuakem. Jinak je pYece nemohlo napadnout, ~e se vrátím zpátky domo. Podle vaeho se ale postarali, abyste byl hlídán vy, a to také Moriartyho pYivedlo na nádra~í Victoria. Neodchýlil jste se cestou od instrukcí, které jsem vám dal? </p> <p class=MsoNormal> Udlal jsem pYesn to, co jste mi poradil. </p> <p class=MsoNormal> Naael jste tam ten ko ár? </p> <p class=MsoNormal> Ano, u~ na m ekal. </p> <p class=MsoNormal> Poznal jste ko ího? </p> <p class=MsoNormal> Ne. </p> <p class=MsoNormal> To byl moj bratr Mycroft. Je to výhoda, kdy~ se o lovka v takových pYípadech mo~e postarat nkdo blízký a on není nucen se svYovat cizím lidem. Te vaak musíme vymyslet proti Moriartymu njaký plán. </p> <p class=MsoNormal> Sedíme pYece v rychlíku, a ponvad~ má pYímé napojení na lo, myslím, ~e jsme se Moriartyho zbavili nadobro. </p> <p class=MsoNormal> Milý Watsone, zYejm jste si neuvdomil, co tím míním, kdy~ jsem vám Yíkal, ~e ten lovk se mi intelektem naprosto vyrovná. PYece si nemyslíte, ~e bych si neuml poradit s tak nepatrnou pYeká~kou, kdybych pronásledoval já jeho? Pro  tedy máte tak nízké mínní o nm? </p> <p class=MsoNormal> Co bude dlat? </p> <p class=MsoNormal> To, co bych dlal já. </p> <p class=MsoNormal> A co byste dlal vy? </p> <p class=MsoNormal> Dal bych si vypravit zvláatní vlak. </p> <p class=MsoNormal> Na to u~ je ale jist pozd. </p> <p class=MsoNormal> To jste na omylu. Náa vlak staví v Canterbury a v pYístavu je také v~dy nejmén tvrthodinové zdr~ení. Tam nás dohoní. </p> <p class=MsoNormal> A copak jsme njací zlo inci? A~ se tam objeví, dáme ho zatknout. </p> <p class=MsoNormal> To by zni ilo veakeré výsledky tYímsí ní práce. Chytili bychom sice velkou rybu, ale ty menaí by se nám ze sít rozutekly na vaechny strany. V pondlí bychom je mohli dopadnout vaechny. Ne, na zat ení pomýalet nemo~eme. </p> <p class=MsoNormal> Tak co tedy udláme? </p> <p class=MsoNormal> V Canterbury vystoupíme. </p> <p class=MsoNormal> A pak? </p> <p class=MsoNormal> Nu, pak si musíme udlat výlet pYes celou Anglii do Newhavenu a teprve odtamtud odplout do Dieppe. Moriarty zase udlá to, co bych udlal já. Pojede do PaYí~e, zjistí si, kde máme zavazadla, a bude ekat dva dny na nádra~í. Mezitím si my koupíme dv cestovní braany, podpoYíme výrobce v zemích, kterými budeme projí~dt, a vydáme se pYes Lucembursko a pYes Basilej na dovolenou do `výcarska. </p> <p class=MsoNormal>Jsem pYília zkuaený cestovatel, ne~ aby m ztráta zavazadel doopravdy mrzela, ale pYiznám se, ~e mi ala na nervy pYedstava, ~e jsme nuceni kli kovat a skrývat se pYed lovkem, jeho~ trestní rejstYík se jen hem~í tmi nejhanebnjaími zlo iny. PYesto mi bylo jasné, ~e Holmes pochopil vzniklou situaci mnohem lépe ne~ já. V Canterbury jsme proto vystoupili a zjistili jsme, ~e na vlak do Newhavenu musíme hodinu ekat.</p> <p class=MsoNormal>Jeat jsem lítostiv hledl za rychle mizejícím nákladním vagónem, který odvá~el mou garderobu, kdy~ m Holmes zatahal za rukáv a ukázal na trae.  U~ - u~, podívejte, Yekl.</p> <p class=MsoNormal>V dálce, kdesi v kentských lesích stoupal k nebi tenký prou~ek dýmu. V pYíatím okam~iku jsme spatYili lokomotivu s jedním vagónem, Yítící se po koleji vedoucí mírným obloukem do nádra~í. V poslední chvíli jsme se schovali za hromadou zavazadel, ne~ se kolem nás s rachotem a Yevem pYehnala a vrhla nám do tváYí závan horkého vzduchu.</p> <p class=MsoNormal> Spánembohem, Yekl Holmes pozoruje, jak se vagón kymácí a nadskakuje na výhybkách.  Jak vidíte, inteligence naaeho pYítele má pYece jen jisté meze. Byl by to od nho opravdu coup de maitre, kdyby vydedukoval, co jsem asi vydedukoval já, a jednal podle toho. </p> <p class=MsoNormal> A co by byl dlal, kdyby nás byl dostihl? </p> <p class=MsoNormal> Nepochybuji ani v nejmenaím, ~e by se m byl pokusil zavra~dit. V téhle hYe vaak mohou hrát dva. Momentáln jde o to, zda bychom se tu nemli pYed asn naobdvat, ponvad~ jinak riskujeme, ~e umYeme hlady, ne~ dorazíme do bufetu v Newhavenu. </p> <p class=MsoNormal>Tého~ dne ve er jsme pYijeli do Bruselu, strávili jsme tam dva dny a tYetího dne jsme pokra ovali v cest a~ do `trasburku. V pondlí ráno Holmes telegrafoval londýnské policii a ve er na nás v hotelu ekala odpov. Holmes telegram otevYel a pak jej s rozhoY eným zaklením hodil do krbu.</p> <p class=MsoNormal> To jsem vdl, zavr el.  Unikl! </p> <p class=MsoNormal> Moriarty? </p> <p class=MsoNormal> Pozatýkali celou bandu, krom nho. Moriarty jim pláchnul. To se rozumí - kdy~ jsem odcestoval z Anglie, není tam nikdo, kdo by na nho sta il. Myslel jsem ale, ~e jsem jim dal koYist do rukou. Bylo by asi nejlíp, kdybyste se vrátil do Anglie, Watsone. </p> <p class=MsoNormal> Pro ? </p> <p class=MsoNormal> Ponvad~ te zjistíte, ~e pro vás budu nebezpe ným spole níkem. Vaechny podniky a plány toho lovka jsou v troskách. Vrátí-li se do Londýna, je ztracen. Jestli jeho povahu odhaduji správn, vynalo~í te veakerou energii na to, aby se mi pomstil. V tom naaem krátkém rozhovoru mi to Yekl a mám dojem, ~e to myslel vá~n. Opravdu bych vám doporu oval, abyste se vrátil do ordinace. </p> <p class=MsoNormal>To byla ~ádost, která jen st~í mohla u starého vále níka a starého pYítele obstát. Sedli jsme ve atrasburské salle á manger a debatovali jsme o tom dobrou pol hodiny, ale nakonec jsme se rozhodli pokra ovat v cest a jeat ten den ve er jsme odjeli do }enevy.</p> <p class=MsoNormal>Byl to okouzlující týden, kdy jsme se toulali údolím Rhôny; v Leuku jsme potom odbo ili, proali jsme horským prosmykem Gemmi, kde stále jeat le~el hluboký sníh, a pYes Interlaken jsme zamíYili do Meiringenu. Byl to nádherný výlet, v podhoYí u~ vaude svítila sv~í jarní zeleH, zatímco na hYebenech dosud le~el nedot ený sníh, ale bylo mi jasné, ~e Holmes ani na okam~ik nezapomíná na stín, který se nad ním vznáaí. Mohl bych jeat dnes vyprávt o tom, jak v pohostinných alpských vesni kách i v osamlých horských sedlech bylo z jeho pátravých pohledo a bedlivosti, s ní~ si prohlí~el ka~dou neznámou tváY, víc ne~ jasné, ~e je pYesvd en, ~e ae pojdeme kamkoli, nemo~eme se zbavit nebezpe í, které máme v patách.</p> <p class=MsoNormal>Vzpomínám si, ~e jednou, kdy~ jsme proali prosmykem Gemmi a krá eli po bYehu melancholického Daubensee, uvolnil se z horského svahu po naaí pravé ruce veliký balvan, který se za námi s rachotem a hYmotem zYítil do jezera. Holmes se v okam~iku vydrápal na hYeben, stoupl si a~ na samý vrchol a natahoval krk na vaechny strany. Marné bylo ujiaeování naaeho provodce, ~e padání kameno je na tomto míst zjara zcela obvyklý jev. NeYekl nic, ale usmál se na m s výrazem lovka, který dobYe ví, ~e se splnilo jen to, co o ekával.</p> <p class=MsoNormal>PYes veakerou ostra~itost vaak nikdy nepropadal depresi. Naopak, nemohu si vzpomenout, ~e bych ho kdy jindy vidl v tak inorodé nálad. Znova a znova se zmiHoval o tom, ~e kdyby ml jistotu, ~e spole nost je zbavena profesora Moriartyho s radostí by povsil svou detektivní kariéru na hYebík.</p> <p class=MsoNormal> Troufám si dokonce tvrdit, Watsone, ~e jsem ne~il tak docela nadarmo, poznamenal.  I kdyby seznam pYípado, které jsem vyYeail, byl dnes v noci uzavYen, mohl bych na nj shlí~et s klidným svdomím. Mám zásluhu na tom, ~e se v Londýn dá líp dýchat. Mám na kont víc ne~ tisíc pYípado a nejsem si vdom, ~e bych kdy své schopnosti pou~il ve prospch bezpráví. V poslední dob m problémy, které pYed nás staví pYíroda, lákají víc ne~ problémy mnohem povrchnjaí, které jsou zavinny nepYirozeným stavem spole nosti. Vaae vzpomínky, Watsone, dospjí ke konci toho dne, kdy korunuji svou kariéru dopadením nebo zni ením nejnebezpe njaího a nejprohnanjaího zlo ince v Evrop. </p> <p class=MsoNormal>V tom, co jeat zbývá vyprávt, pokusím se být stru ný, ale pYesný. Není to téma, u nho~ bych se zdr~oval obzvláae rád, pYesto vaak jsem si vdom povinnosti nevynechat ~ádný detail.</p> <p class=MsoNormal>TYetího kvtna jsme doputovali do vesni ky Meiringen, kde jsme se ubytovali v hostinci Englischer Hof, který tehdy vedl Peter Steiler staraí. Byl to inteligentní mu~ a mluvil výborn anglicky, ponvad~ pracoval tYi roky jako íaník v hotelu Grosvenor v Londýn. Na jeho radu jsme se odpoledne tvrtého kvtna vydali spole n na túru s úmyslem pYejít horské hYebeny a noc strávit ve vesni ce Rosenlaui. Velice nám doporu oval, abychom neminuli Reichenbaaské vodopády, které jsou asi na poli cesty ke hYebenom a stojí za malou zacházku.</p> <p class=MsoNormal>Je to vru ponuré místo. BystYina vzdutá tajícím snhem se Yítí do straalivé propasti, nad ní~ se houlí vodní mlha z rozstYíknutých kapek jako dým nad hoYícím domem. `achta, do které Yeka padá, je obrovská rokle vroubená lesklými, jak uhel ernými skalami a zu~uje se v rozpnnou, vYící studnu, její~ hloubka se nedá zjistit, stále pYetékající a vyvrhující vodní spousty ze svého rozeklaného jícnu. Dlouhý pás zelené vody, neustále se s rachotem valící dolo, a hustá, dýmající záclona vodní tYíat, stoupající stále vzhoru, obluzují lovka svým ustavi ným hYmotem a sykotem. Stáli jsme na okraji a hledli na tYpytivou tYíae hluboko pod námi, rozrá~ející se o erné skály, a naslouchali témY lidskému Yevu, stoupajícímu s rozpráaenou vodou z propasti.</p> <p class=MsoNormal>Kolem vodopádu je ve skále vysekaná stezka, aby návatvníci mli dokonalý výhled, ale ta náhle kon í a výletník se musí stejnou cestou vrátit. Práv jsme se chystali k odchodu, kdy~ jsme uvidli, ~e k nám po stezce spchá njaký avýcarský mládenec s dopisem v ruce. Na obálce byla hlavi ka hostince, který jsme pYed chvíli opustili, a hostinský jej adresoval mn. Stálo v nm, ~e za pár minut po naaem odchodu pYibyla do hostince jakási anglická dáma trpící souchotinami a zYejm v pokro ilém stadiu choroby. Zimu strávila v Davosu a byla na cest do Lucernu, kde se hodlala pYidru~it ke svým pYátelom, kdy~ ji postihlo náhlé chrlení krve. Zdá se, ~e u~ nebude ~ít déle ne~ nkolik hodin, le  bylo by pro ni velkou útchou, kdyby ji jeat aspoH mohl navatívit anglický lékaY, a kdybych tedy byl tak laskav a vrátil se atakdále atakdále. Dobrák Steiler m v dovtku ujiaeoval, ~e bude pokládat za velkou úsluhu z mé strany, jestli~e jeho ~ádosti vyhovím, ponvad~ dáma prý rozhodn odmítá avýcarského lékaYe a on se domnívá, ~e na nho dolehla velká odpovdnost.</p> <p class=MsoNormal>}ádost patYila k tm, je~ nelze oslyaet. Nebylo mo~né ignorovat prosbu krajanky umírající v cizí zemi. PYesto se mi ale nechtlo Holmese opustit. Nakonec jsme se dohodli, ~e si toho mladého `výcara, který pYinesl dopis, vezme na dalaí cestu s sebou jako provodce a spole níka, zatímco já se vrátím do Meiringenu. Moj pYítel mi Yekl, ~e jeat chvíli pobude u vodopádu a pak ~e se pomalu vydají pYes horské hYebeny do Rosenlaui, kde se k nim mohu ve er znova pYipojit. PoYád Holmese vidím, jak stojí zády opYený o skálu, se zalo~enýma rukama a hledí dolo na Yítící se spousty vod. Bylo mi souzeno, ~e ho v té chvíli vidím naposled.</p> <p class=MsoNormal>Kdy~ jsem byl u~ skoro na úpatí svahu, ohlédl jsem se. Z toho místa nebylo vidt vodopád, ale ml jsem výhled na klikatou stezku ve skále, vinoucí se k vodopádu po úbo í kopce. Vzpomínám, ~e po ní velice kvapn krá el njaký lovk. erná postava se jasn rýsovala na zeleném pozadí. Vaiml jsem si jak toho mu~e, tak rázností, s ní~ krá el, ale vzáptí jsem ho pustil z hlavy a pospíchal jsem dál za svým posláním.</p> <p class=MsoNormal>Cesta do Meiringenu mi trvala nco pYes hodinu. Starý Steiler stál na verand hostince.</p> <p class=MsoNormal> Tak co, Yekl jsem, spchaje k nmu,  doufám, ~e se jí nepYití~ilo? </p> <p class=MsoNormal>ZatváYil se pYekvapen a hned, jak stáhl údivem obo í, cítil jsem, ~e se mi srdce promnilo v olovo.</p> <p class=MsoNormal> Vy jste tohle nepsal? Yekl jsem a vytáhl jsem z kapsy dopis.  }ádnou nemocnou Angli anku v hostinci nemáte? </p> <p class=MsoNormal> Ale kde, nic takového, zvolal.  Na dopisním papíYe je hlavi ka mého podniku! No ne! To musel psát ten vysoký Angli an, který se tu objevil, kdy~ jste odeali. Xíkal - </p> <p class=MsoNormal>Na dalaí vysvtlování hostinského jsem vaak ne ekal. V záchvatu strachu jsem u~ b~el vesnickou uli kou a míYil k cest, po ní~ jsem teprve pYed okam~ikem sestupoval. Dolo mi to trvalo hodinu. PYes veakeré mé úsilí uplynuly dalaí dv, ne~ jsem se znova octl u Reichenbaaského vodopádu. Holmesova alpinistická hol byla stále jeat opYena o skálu tam, kde jsem ho opustil. Po nm vaak nebylo nikde ani stopy a vaechno moje volání bylo marné. Odpovídal mi jen moj vlastní hlas, odrá~ející se s dunivou ozvnou od okolních skal.</p> <p class=MsoNormal>Z pohledu na alpinistickou hol m zamrazilo a udlalo se mi mdlo. Tak to tedy do Rosenlaui neodeael. Zostal na té tYi stopy airoké stezce, po jedné ruce ml pYíkrý sráz, po druhé prudký svah, a tam ho zastihl jeho nepYítel. Ani ten mladý `výcar u~ tam jist nebyl. Toho si pravdpodobn najal Moriarty, a proto nechal oba mu~e o samot. A co se stalo pak? Kdo mi mo~e povdt, co se stalo pak?</p> <p class=MsoNormal>Stál jsem tam hezkou chvíli, zdrcen hrozou toho, co se stalo. Pak jsem za al uva~ovat o Holmesových metodách, a jak by se jich dalo pou~ít k odhalení tragédie, k ní~ tu doalo. Bda, bylo to a~ pYília snadné! Bhem naaí rozmluvy jsme nedoali a~ na konec stezky a alpinistická hol ozna ovala místo, kde jsme stáli. ernavá poda je tam stále trochu rozmklá prakou z té vodní tYíat - i pták by na ní musel zanechat stopu. Dál na stezce bylo jasn vidt dv Yady stop, které se ode mne vzdalovaly. Ani jedny stopy vaak nevedly zpátky. Pár kroko od konce stezky byla poda rozdupaná na blátivou kaai, ostru~iní a kapradí lemující rokli bylo polámané a orvané. Lehl jsem si na bYicho a pohlédl dolo; vaude se vznáaela oblaka vodní tYíat. Od chvíle, kdy jsem odtud odeael, snesl se soumrak a te jsem jen tu a tam vidl erné stny lesknoucí se vlhkostí a daleko dole, na konci aachty, tYpyt zpnných vod. Volal jsem, ale k mým uaím se vracel jen stále stejný, témY lidský Yev vodopádu.</p> <p class=MsoNormal>Bylo mi vaak souzeno, ~e mám od svého pYítele a druha pYece jen obdr~et poslední pozdrav. Xekl jsem u~, ~e jeho alpinistická hol zostala opYena o skálu, pYe nívající nad stezku. Na vraku balvanu se cosi zalesklo a upoutalo moj zrak. Natáhl jsem po tom ruku a zjistil jsem, ~e je to Holmesova stYíbrná cigártaaka. Kdy~ jsem ji zvedl, spadl mi k nohám malý tvere ek papíru, na kterém le~ela jako t~ítko. Rozlo~il jsem jej a vidl, ~e jsou to tYi stránky vytr~ené z Holmesova zápisníku a ~e jsou adresovány mn. Bylo pro nho charakteristické, ~e zpráva byla práv tak pYesná a písmo stejn pevné a jasné, jako by byl psal ve své pracovn.</p> <p class=MsoNormal>»Milý Watsone,« etl jsem, »napsat tchto pár Yádek mi umo~Huje laskavost pana Moriartyho, který eká, kdy mu budu k dispozici, abychom si naposled mohli pohovoYit o problémech, které mezi námi zostávají nevyjasnny. Poskytl mi aspoH stru nou informaci o metodách, s jejich~ pomoci unikal anglické policii a zároveH byl stále obeznámen s ka~dým naaím krokem. Rozhodn potvrzují vysoké mínní, které jsem si o jeho schopnostech utvoYil. Mám radost pYi pomyalení, ~e budu s to osvobodit spole nost od veakerých dalaích dosledko plynoucích z jeho existence, a koli se obávám, ~e je to za cenu, která zposobí bolest mým pYátelom, a obzvláae Vám, milý Watsone. Vysvtlil jsem Vám u~ ale, ~e má kariéra stejn dospla do krizového stadia, a nevím o jiném konci, který by ji uzavYel vhodnji. Mám-li být opravdu upYímný, byl jsem pYesvd en, ~e dopis z Meiringenu je podvod, a dovolil jsem Vám odejít za tím posláním s plným vdomím, ~e se nco podobného stane. Xeknte inspektoru Pattersonovi, ~e dokumenty, které k usvd ení bandy potYebuje, najde v pYihrádce M, v modré obálce nadepsané Moriarty. PYed odjezdem z Anglie jsem u inil veakeré dispozice ohledn svého majetku a svYil jsem je bratru Mycroftovi. VyYite, prosím, mé poru ení paní Watsonové a pYijmte, milý pYíteli, pozdrav, který Vám posílá</p> <p class=MsoNormal align=right style='text-align:right'>upYímn Váa</p> <p class=MsoNormal align=right style='text-align:right'>Sherlock Holmes.«</p> <p class=MsoNormal>&nbsp;</p> <p class=MsoNormal>Sta í pár slov k dopovzení toho, co jeat zbývá. Expertiza odborníko ponechává málo pochyb o tom, ~e osobní souboj mezi obma mu~i skon il tak, jak za podobných okolností skon it musel: chytli se do kYí~ku a pYi zápase se oba zYítili do propasti. Veakeré pokusy najít jejich tla byly zcela beznadjné a tam dole, v hloubi toho straaného kotle víYící vody a sy ivé pny, bude nav~dy spo ívat nejnebezpe njaí zlo inec i nejpYednjaí zastánce zákona své generace. Mladého `výcara se nikdy nepodaYilo vypátrat; nepochybn to byl jeden z mnoha agento, které Moriarty zamstnával. Pokud jde o bandu, zostane nadlouho v pamti veYejnosti, jak dokonale dokazy, je~ Holmes nashromá~dil, tuto organizaci usvd ily a jak t~ce na ni ruka mrtvého dolehla. O jejich dsivém aéfovi vyalo u soudu najevo jen málo podrobností, a jestli~e jsem dnes musel objasnit jeho kariéru, dohnali m k tomu jeho nekriti tí obhájci, kteYí se pokouaejí o istit jeho památku útoky na nejlepaího a nejmoudYejaího lovka, jakého jsem kdy poznal.</p> </div> </body> </html>